Anhydritové Podlahy: Příčiny a Řešení Vln, Prasklin a Jiných Nedostatků

Anhydritové podlahy jsou dnes již velmi známou a rozšířenou technologií. Anhydritová litá podlaha je prostě a jednoduše podlaha betonová, kde jako pojivo není cement, nýbrž anhydrit. Co se týče samotného anhydritu, ten nabízí řadu výhod, od samotné výroby, po realizaci až po konečné vlastnosti betonové podlahy. Anhydritové podlahy jsou podlahy interiérové, vhodné do všech místností staveb určených pro bydlení, tedy i do koupelen a záchodů, kde se podlaha ošetřuje hydrostěrkou.

Fenoménem dnešní doby, co se týká podkladových vrstev, jsou bezesporu lité, anhydritové nivelační potěry. Tento trend jde ruku v ruce se stále větší oblibou podlahového vytápění, především teplovodního, a z části i elektrického. Architekti tento systém instalace topení s anhydritovou podlahou do podlahy rádi navrhují a topenářské firmy jej velmi často doporučují a využívají. Anhydritové podlahy vypadají jednoduše, dobře se rozlévají a dobře obtékají potrubí či kabely podlahových vytápění. Povrch sice vypadá ideálně rovný, ale realita může být jiná. Je důležité si uvědomit, že anhydritový potěr patří stále mezi „HRUBÉ“ podklady, které je potřeba dále upravit. Anhydrit není finální pochozí vrstva. Stále tomu někdo nemůže uvěřit, ale je to skutečnost, že anhydritové podlahy nepotřebují výztuž.

Časté problémy a jejich příčiny

Otázky kolem anhydritových potěrů jsou jako přes kopírák, a není to náhoda. Informace, které se k lidem dostávají, jsou často zjednodušené, neúplné nebo vytržené z kontextu. Tyto informace velmi často zaznívají od realizačních firem, které anhydrit lijí, ale realita je jiná.

Praskliny v anhydritové podlaze

Co dělat, když praskne anhydritová podlaha a proč k tomu došlo? Praskliny se mohou objevit ve velkém množství a mít šíři i 4 mm, často s viditelností na fólii, na které jsou položené trubky podlahového topení.

Příčiny vzniku prasklin:

  • Nedodržení dilatačního poměru: Nebyl dodržen dilatační poměr místnosti 1:3. Dilatace je nutné rozdělit do více skupin, některé dilatace jsou nutné z důvodu samotné realizace, tzv. smrštění.
  • Předčasné nadměrné zatížení: Anhydritová podlaha se začala velice brzy po realizaci nadměrně zatěžovat. Například po týdnu se začalo s realizací sádrokartonových podhledů a při chůzi na štaflích došlo k prasknutí v rohu. Zde se jedná o bodové zatížení a po týdnu ještě není anhydrit dostatečně vyzrálý, aby vydržel v rozích velké bodové zatížení. Došlo k velkému zatížení podlahy v protilehlých stranách místností, například složením palety s dlažbou (cca 1000 kg) na jedné straně a sádrokartonů (opět 1000 kg) na druhé. Při tomto zatížení může dojít k prasknutí v bodě pnutí, nejčastěji uprostřed místnosti. Nebo se do výklenku v místnosti složí těžká paleta s materiálem a dojde k prasknutí, nebo naprasknutí výklenku.
  • Nevhodné klimatické podmínky při lití a vysychání: Příkladem je situace, kdy realizační firma nevěnovala pozornost otevřeným oknům a vylila anhydrit. Již za dva dny bylo zjištěno, že je plocha popraskaná. Při ukládání anhydritu musí být stavba uzavřená. Důležité je, aby stavba byla uzavíratelná! Anhydritová podlaha nesmí v první fázi (48 hodin) rychle vyschnout. Stavba musí být uzavřena tak, aby nedocházelo k úniku vlhkosti, a to po dobu 48 hodin. Je potřeba mít utěsněné všechny otvory, a to včetně střechy. Nejvíce se stává, že je mezera mezi věncem a krokvemi, zde je potřeba provést utěsnění, nejlépe vatou mezi trámy a věncem.
  • Chybné provedení obvodové dilatace: Často se stává, že obvodová dilatace je nízká a anhydrit vychází do její úrovně, nebo nad ní. To má za následek spojení anhydritu se stěnou a může dojít k popraskání anhydritové samonivelační podlahy. Dále je použitá špatná tloušťka obvodové dilatace, nebo je u obvodové dilatace napnutý igelit vůči podlaze a po vylití samonivelační anhydritové podlahy dochází k vyhnutí obvodové dilatace od stěny. To má za následek vytvoření mezery mezi stěnou a obvodovou dilatací. Mezi časté nedostatky anhydritu na podlahovém topení také patří chybějící dilatace rozdělující jednotlivé místnosti. Tyto dilatace tam opravdu musí být, obzvláště jde-li o jiný topný okruh. A někdy tam i jsou, ale odfláknuté, nikdo si nedal tu práci, aby je udělal rovné, jsou vlnité jak had.
  • Protečení anhydritu pod izolaci: Systémová deska, nebo tepelná izolace není ukončena těsně u obvodové dilatace (nesmí být mezera větší než 1 cm) a při aplikaci anhydritové samonivelační podlahy dojde k protečení anhydritu pod izolace a hrozí vyplavení celé podlahy. Mezeru je nutno vyplnit pěnou, v žádném případě nevyplňujte pískem, nebo betonem.
  • Nedostatečná tloušťka anhydritu: Po stržení finální krytiny a udělání sondy se zjistilo, že vrstva anhydritu v části místnosti byla jen 18 mm. Jakmile se po pokládce podlahy do místnosti nastěhoval poměrně těžký nábytek, bylo těch pouhých 18 mm opravdu málo, což vedlo k prasknutí.

Vlnky a nerovnosti povrchu ("křečové žíly")

Někdy se setkáte s nerovnostmi na povrchu nivelační hmoty, kterým se říká „křečové žíly“. K tomuto efektu dochází díky silnému proudění vzduchu, kdy samonivelační hmota na povrchu „zavadne“ a udělá se krůsta, pod kterou je nivelace ještě živá a v pohybu. Nivelace se stále pohybuje a povrch už je zatuhlý.

Čtěte také: Jak na rekonstrukci trámové podlahy

Příčiny vzniku vlnek a "křečových žil":

  • Nekontrolované proudění vzduchu: Hlavní příčinou mohou být vysazené dveře, silný odtah vzduchu krbem do komínu, nezadělaný otvor pro digestoř ve stropě, nebo nezaizolovaná trubka v šachtě, přes kterou proudí studený vzduch zvenku. Souhra všech těchto otvorů a průvanu způsobí na nivelaci zmíněný efekt.
  • Nedostatečně vytvarované obvodové dilatace: Tyto dilatace, hlavně ve vnitřních rozích, netvoří pravý úhel, ale oblouk, nebo jsou odehnuté od zdi a mezi anhydritem a zdí je široká spára, někdy i několik centimetrů. Jak se na takový podklad má potom lepit například PVC, když pod nivelací je taková housenka?

Syntr - povrchová vrstva

Na povrchu anhydritu vzniká tzv. syntr - jemná vrstva, která brání správné přilnavosti lepidel, penetrací a nivelačních stěrek. Broušením se odstraňuje povrchová vrstva (syntr), která brání správné přilnavosti penetrací, nivelačních stěrek a lepidel. Po vylití anhydritu by se také měl strhnout vrchní šlem - syntr, a to až na plnivo. To jednak zajistí, že anhydrit bude lépe vysychat, a jednak následná úprava nevyjde investora zbytečně o několik tisíc více. Stržení syntru by měla zajistit firma, která prováděla lití anhydritu, pokud se s investorem nedohodla na zajištění práce jinak. Pokud tam syntr vytvrdne, jediná šance jak ho potom dostat dolu je diamantovými brusky a tam si připravte od 170 do 190,-Kč/m2. Tento krok je potřeba udělat v případě další úpravy anhydritového potěru před nivelací pro pokládku a lepení podlahovin. Pokud máte v plánu pokládat plovoucí systémy, je to na zvážení.

Vlhkost a savost anhydritu

Jedním z nejdůležitějších parametrů anhydritových potěrů, který musí být kontrolován před pokládkou krytiny, je zbytková vlhkost podkladu. Anhydrit je suchý až ve chvíli, kdy to potvrdí CM měření (karbidová metoda). Nelze se řídit pouze časem od vylití, barvou potěru ani orientačním měřením. Není podstatné, jestli je anhydrit šedý, růžový nebo modrý, barva potěru na tom nic nemění. Provedení kontroly zbytkové vlhkosti je opravdu nezbytné, a to i u podkladů, jejichž stáří by mělo být jistotou, že žádná nadměrná zbytková vlhkost nehrozí. Nebývá totiž výjimkou, že podklad, u kterého měření zbytkové vlhkosti ukázalo přípustné hodnoty, při opakovaném měření provedeném po jednom týdnu vykazuje hodnoty nepřípustné. Za tento stav může jedna z vlastností anhydritových potěrů - jejich savost a schopnost nabrat opětovně vlhkost vlivem klimatických podmínek. Tato vlastnost patří právem mezi hlavní důvody neoblíbenosti anhydritových podkladů u podlahářů, velmi často dokáže nepříjemně nabourat harmonogram prací, nemluvě o nasmlouvaném termínu předání díla. Lepidlo, pro správné plnění své funkce, potřebuje stejně savý podklad v celé ploše pokládky. Této vlastnosti lze dosáhnout pouze užitím samonivelační stěrky v dostatečné tloušťce.

Vliv podlahového topení na krytiny

Častějším problémem mohou být málo, nebo vůbec nezaizolované trubky ústředního topení. Pokud tyto trubky vedou prostředkem místnosti pod laminátovou plovoucí podlahou, nic zásadního se stát nemusí, ale může, vyloučit to nelze. Záleží, jak teplotní rozdíly budou velké. Větší problém nastane při lepení měkčených podlahovin v pásech. A úplně největší problém budou mít lepené vinylové podlahy v dílcích, na kterých se to projeví spáry mezi jednotlivými díly. Naopak masivní vinylové podlahy se mohou začít kroutit vlivem rozdílných teplot a vytvářet tak boule. K zjištění teploty na podlaze může pomoci laserový teploměr, nebo ještě lépe termokamera. Teplota nesmí přesáhnout hodnotu 27°C a zároveň by neměla mít méně jak 15°C. Trubky podlahového topení jsou málo přichyceny sponkami (nejlépe po 1 bm), nebo nedrží v systémové desce (je použita systémová deska pro jiný rozměr trubky). V tomto případě je potřeba provést uchycení pomocí příchytek. Tam kde není podlahové topení tak schází na polystyrénu separační vrstva.

Řešení a správný postup

Oprava prasklin

Pokud dojde k prasknutí anhydritové podlahy, není to nic, co by se nedalo vyřešit. Lze to velice jednoduše a levně opravit. Prasklina se v celé délce prořízne diamantovým kotoučem, a to do hloubky cca 30 mm. Je třeba dát pozor na podlahové topení, pokud tam je (většinou by mělo být 40 mm pod anhydritem). Pak se provedou kolmo na prasklinu prořezy (tak aby tam zapadly kovové spony) a provede se zalití vysprávkovou směsí. Po zalití ještě posypte směs jemným křemičitým pískem.

Broušení a nivelace

Podlahář brousí proto, že nese odpovědnost za celé dílo. Pokud by se brousit nemuselo, nikdo by to nedělal dobrovolně - je to práce navíc, čas navíc, peníze navíc. Celý povrch nivelace je potřeba zbrousit do hladka. Nejefektivnější a nejrychlejší je diamantová bruska RG130 s nastaveným vodícím stolem na 0,3 mm, kterou se deformace odbrousí. Potom se vezme jednokotoučový stroj s diamantem zrnitosti 36 nebo smirek a přebrousí se celá podlaha. Tím máte podklad nachystaný pro pokládku podlahy. Je nutné na anhydritové podlahy ještě aplikovat stěrku? Správnou odpovědí na otázku však je u celoplošně lepených dílců stěrkovat vždy. Přilepení vinylových dílců na samotný anhydrit nese rizika prokreslení nedokonalostí podkladu do krytiny, sníženou soudržnost dílců s podkladem a vznik měkkých míst na krytině. U měkčených podlah, jako je PVC, vinyl, kaučuk nebo korek, je nivelace velmi často nutná. Při lití anhydritů může dojít k vyplavení drobných nečistot, např. kuliček polystyrenu. Podlahu lze pokládat až tehdy, když je splněna požadovaná zbytková vlhkost, provedena správná povrchová příprava (broušení, penetrace, případně nivelace) a podklad odpovídá nárokům konkrétní krytiny.

Čtěte také: Která podlaha je lepší?

Prevence a profesionální přístup

Při aplikaci samonivelačních hmot nezapomeňte na kontrolu klimatických podmínek v místnosti. Předejdete tím tak opravám. Zamezte jakémukoliv proudění vzduchu při rozlivu a bezprostředně po rozlivu samonivelační hmoty, do doby, dokud není pochozí. Nezapomeňte na odtah vzduchu krbem, digestoří, pod dveřmi, kde není práh, zavřené okno, nebo zapnutou klimatizaci.

Zodpovědnost nese podlahář, který podlahu pokládá a poskytuje záruku na dílo. Proto také rozhoduje o tom, zda je nutné brousit, nivelovat nebo čekat na další vysychání potěru. Vlhkost v podkladových vrstvách, kde se budou pokládat podlahy, je daná normou ČSN 74 4505 - podlahy a společná ustanovení. Zákazníka by měla zajímat nejen cena podlahového topení, ale také kvalita přípravy podkladu před samotným litím anhydritového potěru, protože všechno souvisí se vším a stojí to pak nemalé peníze uvést do provozuschopného stavu. Za všechny zmíněné vady na anhydritu může vždy firma, která tento potěr nalévala.

Zákazník se ve snaze ušetřit mnohdy rozhodne pro nejlevnější řešení a nabídku, musí však počítat s riziky, které mohou dříve nebo později nastat. Je velký rozdíl mezi firmou, která jde na zakázku vylít anhydritový potěr s tím, že pak sama bude pokládat podlahy (moc dobře ví, jak si podklad připravit, aby si následnou práci zjednodušila), a firmou, která anhydritový potěr jen vyleje a zakázka pro ně tím končí.

Pokud podklad splňuje požadované parametry rovinnosti, je nejsnadnějším řešením volba vinylové podlahy s tvrdým nosičem (obvykle HDF). Tyto krytiny mají vlastnosti, co se podkladu týče, podobné laminátovým krytinám. Nehrozí tak u nich prokreslení drobných vad podkladu do povrchu krytiny a současně odpadají možná rizika spojená s celoplošným lepením. Při užití vinylových podlah s HDF nosičem je nezbytné pod krytinu použít parotěsnou folii, a to i na podkladech se systémy podlahového topení.

Je-li u tohoto typu krytiny její konstrukční výška nebo náchylnost na poškození vlhkostí překážkou realizace, je možností i pokládka celo-vinylových podlah určených pro plovoucí pokládku. Ty se zpravidla pokládají na podložky k tomuto účelu určené, které dokáží drobné vady v podkladu překlenout. Pozor, rozhodně však neplní funkci samonivelační stěrky.

Čtěte také: Příprava anhydritové podlahy před pokládkou

Třetí, a pravděpodobně nejméně známou variantou, je užití vinylových dílců určených pro celoplošné přilepení v kombinaci se speciální lepící podložkou. Tyto podložky opět pomáhají překonat drobné nedostatky povrchu, a navíc přináší výhody lepené krytiny bez nutnosti renovace podkladu při případné výměně podlahové krytiny. Podložka je roztažena přímo na podklad, při pokládce dílců je z ní odstraněna krycí folie a na podložku jsou instalovány dílce bez přidávání dalšího lepidla. Následně je plocha zaválcována. Užití této varianty není možné vždy - základním předpokladem je souhlas výrobce krytiny.

U vinylových dílců určených k celoplošnému lepení je nezbytnou součástí kontroly kvality podkladu i kontrola jeho pevnosti v tahu. Ta se provádí odtrhovou zkouškou. Základní požadavek na pevnost potěrů v tahu před pokládkou vinylových dílců činí 0,8 MPa v bytové oblasti, a dokonce 1 MPa v kancelářských prostorech. Nesplňuje-li podklad tyto hodnoty, není přípustné na něj vinylové dílce lepit.

tags: #anhydrit #podlaha #vlnky #příčiny #řešení

Oblíbené příspěvky: