Anhydritové lité podlahy: Pevnostní třídy a klíčové vlastnosti

Anhydritové lité podlahy si v posledních letech v České republice vybudovaly velmi dobrou pověst. Je to díky jejich přesnému provedení, vysoké rovinatosti a výborné tepelné vodivosti. I přes tyto nesporné výhody však koluje řada mýtů a nepravdivých informací, zejména ohledně chování anhydritu při kontaktu s vodou. Častým tvrzením je, že anhydritová podlaha se při kontaktu s vodou rozpadá, bobtná nebo ztrácí veškerou pevnost.

Anhydrit a voda: Fakta vs. mýty

Tyto názory jsou často šířeny konkurencí používající jiné technologie nebo laiky v diskusních fórech. Výrobci přitom jasně uvádějí, že anhydrit není vhodný do trvale vlhkých prostor, jako jsou například veřejné sprchy nebo sauny. Anhydritová podlaha není voděodolná ve smyslu trvalého kontaktu s tekoucí vodou. Pokud voda podkladem dlouhodobě protéká, dojde k vyplavení pojiva a podlaha ztrácí soudržnost.

Z praxe firem, které anhydritové podlahy realizují, vyplývá, že běžné namočení nepředstavuje problém. Například při vytopení domu deštěm krátce po pokládce se podlaha nerozpadla, nenabobtnala ani neztratila soudržnost. Na krátkodobý kontakt s vodou - například úklid, nehody nebo jednorázové vytopení - je ale materiál dobře připraven. Důležité je včasné a odborné vysušení, aby nedošlo k sekundárním problémům, jako je plíseň nebo degradace izolací. V laboratorním testu byla vzorková kostka anhydritu uložena ve vodě po dobu 14 dnů. Vzorek zůstal zavěšený na plastové hmoždince, což by nebylo možné, pokud by výrazně změkl. Anhydritová podlaha má své limity - stejně jako každá jiná technologie. Klíčové je rozlišovat mezi krátkodobým namočením, které není problém, a dlouhodobým průsakem vody, který je nutné řešit.

Použití anhydritové podlahy

Anhydritový samonivelační potěr se používá do vnitřních prostor a je vhodný pro:

  • Vyrovnání podlahy v případě nerovné staré podlahy (musí být dodržena minimální výška 30-35 mm na nestlačitelném podkladu).
  • Jako těžká plovoucí podlaha na stlačitelný podklad (polystyren, vata atd.). V tomto případě se výška anhydritu určí na základě typu použité izolace, její tloušťky a celkové stlačitelnosti.
  • Prostory s podlahovým topením. Díky svým vlastnostem je anhydrit nejlepší materiál pro tuto skladbu. Součinitel tepelné vodivosti anhydritu je λ min. 1,8 W/m.K.

Anhydritový samonivelační potěr je litý samonivelační potěr na bázi síranu vápenatého vyráběný dle platné normy ČSN EN 13813:2003. Slouží jako podklad pod finální nášlapnou vrstvu, například plovoucí podlaha, dlažba, lino, parkety, dřevěná podlaha a další. Lze jej použít i jako vyrovnání staré nerovné podlahy, ale při minimální lokální výšce 30 mm, nejlépe 35 mm, a to z důvodu garance rovinnosti podlahy ± 2 mm/2 m. Anhydritový samonivelační potěr je možné použít i jako roznášecí vrstvu do garáže, dílny apod.

Čtěte také: Jak na rekonstrukci trámové podlahy

Anhydritový samonivelační potěr se skládá z kameniva do 4 mm (písek), pojiva, vody a popřípadě z přísad, které ovlivňují zpracovatelnost anhydritového potěru. Dle normy ČSN 13813 znamená označení C zaručenou pevnost v tlaku, F pevnost v tahu za ohybu (důležitý parametr) a obě tato označení jsou udávána v MPa.

Pevnostní třídy anhydritu

Pevnost anhydritu v tlaku je 20, 25, 30 MPa a v tahu za ohybu 4, 5, 6 MPa. V těchto parametrech je srovnatelný s cementovým samonivelačním potěrem. Tato pevnost je do budoucna velice důležitá vzhledem k tomu, že se většina podlah aplikuje na stlačitelné podklady.

Anhydritové podlahy se dělí na následující pevnostní třídy:

  • Anhydritový potěr AE 20, CA C20 - F4
    • Pevnost v tlaku: 20 MPa.
    • Pevnost v tahu za ohybu: 4 MPa.
    • Použití: Rodinné domy, obytné prostory, komerční objekty s malou zátěží.
  • Anhydritový potěr AE 25, CA C25 - F4
    • Pevnost v tlaku: 25 MPa.
    • Pevnost v tahu za ohybu: 5 MPa.
    • Použití: Rodinné domy, obytné prostory, komerční objekty s malou zátěží.
  • Anhydritový potěr AE 30, CA C30 - F5
    • Pevnost v tlaku: 30 MPa.
    • Pevnost v tahu za ohybu: 6 MPa.
    • Použití: Komerční objekty s vysokou zátěží, průmyslové objekty.

Důležité upozornění: Výška anhydritové podlahy se určuje v závislosti na tloušťce izolace, jejího typu a celkové stlačitelnosti. Mnoho zákazníků si to plete s doporučenou minimální tloušťkou 30-35 mm anhydritu v technickém listu výrobce.

Porovnání anhydritových a cementových podlah

Při rozhodování mezi anhydritovou a cementovou podlahou je klíčové mít ucelené a pravdivé informace. Obě podlahy mají své specifické vlastnosti, které je třeba zvážit.

Čtěte také: Která podlaha je lepší?

Pevnost

Z hlediska pevnosti v tlaku a tahu za ohybu jsou anhydritové a cementové podlahy srovnatelné. Výrobci se snaží u obou typů podlah nabídnout stejné pevnosti.

Typ potěru Pevnost v tlaku (MPa) Pevnost v tahu za ohybu (MPa)
Anhylevel 20 / CemLevel 20 20 4
Anhylevel 25 / CemLevel 25 25 5
Anhylevel 30 / CemLevel 30 30 6

Odtrhová pevnost

Odtrhová pevnost je důležitá pro použití ve velkých provozech a halách. Často se uvádí, že cementový litý potěr by měl mít odtrhovou pevnost asi 2x vyšší než u anhydritových podlah. Dle zkušeností z praxe je odtrhová pevnost anhydritových podlah zhruba mezi 1,4 až 2,0 MPa, zatímco u cementových podlah dosahuje hodnoty cca 2,5 MPa. Z těchto výsledků vyplývá, že v tomto případě je lepší volit podlahu cementovou.

Zrnitost

Zrnitost kameniva má vliv na vlastnosti potěrů. V anhydritových podlahách je použité jemné kamenivo s velikostí mezi 0-4 mm. U cementových potěrů se používá kamenivo o velikosti zrn v rozmezí 4-8 mm namíchaných s kamenivem 0-4 mm. Větší zrnitost má vliv na smršťování cementových potěrů. I když je cementová podlaha správně a kvalitně znivelována, lze dosáhnout stejné kvality jako u anhydritových podlah, ale s větší námahou. Anhydritové podlahy jsou obecně lépe zpracovatelné. I zde však reagují výrobci cementových směsí a vytváří takové lité cementové směsi, kde si vystačí se zrnitostí kameniva v rozmezí 0-4 mm. Je nezbytné kvůli zachování žádoucích vlastností přidat další přísady do cementové podlahy, které by zabránily jejímu smršťování. Vzhledem ke složení cementové podlahy se cementové potěry nečerpají pomocí šnekových čerpadel, aby nedošlo k poškození mechanismu.

Hmotnost

Hmotnost obou typů podlah je velmi podobná. Hmotnost zatvrdlé směsi je mezi 1950-2200 kg na m³, což je asi o 100 kg na m³ méně než u čerstvých směsí obou druhů potěrů. Objemová hmotnost má vliv na vzduchovou průzvučnost a tepelnou akumulaci.

Typ potěru Hmotnost čerstvé směsi (kg/m³) Hmotnost zatuhlé směsi (kg/m³)
Anhylevel 20/25/30 2100-2200 2100-2200
CemLevel 20/25/30 2000-2100 2000-2100

Zpracovatelnost

Zpracovatelnost anhydritového potěru a cementové směsi se zjišťuje od okamžiku smíchání jednotlivých složek až po finální uložení na stavbě. Obě směsi při vylévání tuhnou a tvrdnou. K zajištění dostatečné doby pro bezproblémové uložení se do potěru přidávají příměsi, které ovlivňují dobu zpracovatelnosti a případně zvyšují tekutost směsi. Směsi mícháné přímo na stavbě mají logicky kratší dobu zpracovatelnosti.

Čtěte také: Příprava anhydritové podlahy před pokládkou

  • Anhylevel 20/25/30 má dobu zpracovatelnosti 240 minut.
  • CemLevel 20/25/30 má dobu zpracovatelnosti 120 minut.
  • Cemflow 20/25/30 má dobu zpracovatelnosti do 180 minut.

Zde z hlediska zpracovatelnosti vedou anhydritové podlahy, což je důležité pro eliminaci rizik při zdržení v dopravě nebo přímo na stavbě.

Další vlastnosti a srovnání

Anhydritovou podlahu je možno aplikovat již od tloušťky 30-35 mm, zatímco cementovou samonivelační podlahu je možno aplikovat až od 50 mm. To je způsobeno tvarovou stabilitou. Cementové potěry všeobecně mají velké a nerovnoměrné smršťování při zrání. U cementových potěrů platí, čím menší tloušťka, tím je deformace větší. Anhydrit je tvarově stabilní a tudíž je smršťování při zrání minimální, skoro žádné.

Teplotní roztažnost anhydritu i cementového potěru je stejná. Největší rozdíl smrštění je při zrání. Proto je možné anhydritový samonivelační potěr realizovat v ploše až 600 m² bez dilatace v ploše. To u cementových potěrů a betonů nelze, kde se musí dělat smršťovací spáry po 16 m².

Pokud se v objektu často mění vlhkost, často dochází u cementových potěrů a betonů, bez ohledu na jejich stáří, ke kroucení (způsobeno aktivací procesů). Proto je vhodné použít anhydrit, zvláště když je v objektu nainstalované podlahové topení. Vysoušení anhydritu je možno provádět dříve než cementové potěry a betony. Anhydrit se vysouší již po 48 hodinách (intenzivním větráním), po 7 dnech se může spustit podlahové topení. Cementové potěry a betony je potřeba držet co nejdéle vlhké a podlahové topení je možno pustit až po 21 dnech.

tags: #anhydrit #trida #pevnosti #informace

Oblíbené příspěvky: