Anhydritové lité podlahy: Moderní řešení pro váš interiér

Lité podlahy představují moderní typ podlahové konstrukce, která se vytváří zalitím speciální směsi materiálů přímo na podklad. Jsou obvykle vysoce pevné a odolné a mohou být použity jak v obytných, tak v komerčních prostorách. Proces vytváření lité podlahy zahrnuje aplikaci a vyrovnání směsi na povrch, následované vytvrzením a finální úpravou. Mezi nejvíce využívanými materiály současnosti je anhydrit. Lité anhydritové podlahy dnes mnozí považují za nástupce betonových podlah, které i přes své výhody, mají jisté nedostatky. S anhydritovými podlahami se moderní stavebnictví snaží tyto nedostatky odbourat.

Co je anhydrit?

V přirozeném stavu se jedná o síran vápenatý, minerál neobsahující vodu. Pro stavebnictví se nicméně používá jeho syntetická obdoba. Termický anhydrit vzniká zpracováváním energosádrovce, látky tvořící se odsiřováním uhelných elektráren. Anhydritový potěr je směs složená ze síranu vápenatého (anhydritu), plniva ve formě písku a plastifikátoru, dalších přísad a vody. Jedná se o moderní technologii, která je díky své tepelné vodivosti skvělou volbou pro spojení s podlahovým vytápěním. Náš materiál používaný pro anhydritové podlahy, anhydritový potěr, je Anhyfast pevnosti 20 nebo 30 MPa.

Výhody anhydritových litých podlah

• Univerzální použití: Velkou výhodou litých podlah je především jejich uplatnění prakticky při řešení všech interiérových podlah. Litá podlaha jako základ pro položení další vrstvy podlahové krytiny se dá tedy využít nejen v bytových domech, ale v administrativních či komerčních budovách nebo například sportovních halách. Tím je také řečeno, že je anhydritová podlaha vysoce odolná i vůči velkému zatížení. Anhydrit se využívá především v rodinných domech a bytových prostorech. Setkat se s ním můžeme také v kancelářích, obchodech, školách, tělocvičnách a sportovních halách. Narazit na něj můžeme dokonce i v lehkém průmyslu.
• Vysoká pevnost a odolnost: Pakliže je tento typ podlahy provedený odborně, překvapí vás vysokou pevností. Anhydritové podlahy se, oproti betonovým, vylévají v menších tloušťkách, čímž nezatěžují tolik konstrukci.
• Rychlost instalace a tvrdnutí: Mezi největší výhody použití litých anhydritových podlah patří jeho velmi rychlá instalace oproti jiným způsobům. K zatvrdnutí anhydritové podlahy je zapotřebí jeden den. Po vylití anhydritu se může po podlaze chodit již za 24 hodin a zhruba do týdne je možné podlahu částečně zatěžovat, velice záleží na teplotě a vlhkosti v místnosti. Pak se může pokračovat v dalších pracovních činnostech.
• Ideální pro podlahové vytápění: Anhydrit se využívá například pro byty, kde se počítá s podlahovým vytápěním. Anhydrit trubky s teplonosným médiem dokonale obalí a vyplní veškeré dutiny. Při realizaci podlahy s vytápěním jsou anhydritové podlahy velice vhodné zejména pro svou vodivost. Nesporně skvělou vlastností je jejich dobrá vodivost tepla a tudíž možnost je využít s podlahovým vytápěním. Anhydritová směs skvěle zatéká a vede teplo a díky tomu se stává skvělou volbou pro spojení s podlahovým vytápěním. Anhydritové podlahy jsou také velmi dobrou kombinací s podlahovým topením. Jelikož je velmi dobře tepelně vodivá a zároveň teplo izoluje. Touto cestou můžete ušetřit až 15 % nákladů na vytápění v porovnání s klasickým topením.
• Nízký koeficient tepelné roztažnosti: Dobrým přínosem u anhydritových podlah se jeví i velice nízký koeficient tepelné roztažnosti. Díky němu pak nemusíte dilatovat jednotlivé topné okruhy nebo místnosti.
• Samonivelační vlastnosti: Anhydrit má výrazné samonivelační vlastnosti, což ho opět posouvá před beton. Touto metodou lze dosáhnout ideální rovnou podlahy s minimální odchylkou pouhé dva milimetry.
• Tenčí vrstva: Anhydritový potěr může být tenčí, což je vhodné pro rekonstrukce podlah ve starších budovách, jelikož celou konstrukci tolik nezatíží. Anhydritová vrstva je dostatečná o tloušťce 40 milimetrů, běžně se pokládá i tenčí vrstva (35 mm).
• Cenová efektivita: Po cenové stránce vítězí anhydrit, vzhledem k rychlejšímu a méně pracnému lití. Instalace není náročná a náklady mohou být mnohem levnější než u jiných potěrů.
• Bez výztuže a dilatačních spár: Lité anhydritové podlahy nepotřebují výztuž, jelikož se prostorově nedeformují a zároveň nejsou náchylné na praskliny. Anhydrit se po vyschnutí nesmršťuje a nemusejí se tedy používat dilatační spáry, pokud se bude jednat o lití podlahy do 7x7 metrů v kuse.

Nevýhody anhydritových litých podlah

• Náchylnost k vlhkosti: Důležité je brát na vědomí, že anhydritová podlaha nemůže být vystavována dlouhodobému kontaktu s vodou a ani s vlhkostí. Jedinou nevýhodou anhydritového potěru je, že je náchylný na vlhkost. Avšak problém může nastat při dlouhodobém kontaktu s vodou, proto jeho venkovní použití nepřipadá v úvahu. Nemusíte se však obávat, že po vylití vázy s vodou budete muset podlahu rekonstruovat. Anhydrit sice velmi dobře váže vodu a tím ztrácí svou pevnost, ale po vysušení se navrací do normálu. Není možné jej využít v exteriérech. A při použití v koupelnách musí být zajištěna hydroizolace.
• Nelze použít jako finální vrstvu: Tato podlaha se nedá použít jako finální vrstva, protože nemá dostatečné vlastnosti. Například není otěru odolná a postrádá také vlastnosti estetické. Pro finální vrstvu lze použít kteroukoliv z klasických podlahových krytin - dřevo, laminát nebo dlažbu a také epoxidové materiály.
• Dlouhodobé vysychání: Jedna z hlavních nevýhod je dlouhodobé vysychání na potřebnou mez.
• Nutnost odstranění šlemu: Ať už po vylití vypadá krásně a rovně, jde jen o vrchní vrstvičku zvanou šlem, která se stejně musí přebrousit. Šlem je tenká vrstvička, vytvářející se na povrchu anhydritové podlahy při vysychání, která má zhruba 0,2 mm. Pokud bude nahoru pokládaná podlahovina k povrchu nelepená, stačí šlem před pokládkou pouze smést. V případě lepení je nutné šlem dostatečně odstranit.

Metody odstranění šlemu:

• Škrabkou na podlahy: Provádí se 3-5 den po vylití, kdy už je podlaha povrchově vyschlá. Ovšem je třeba dávat pozor na pády jakýchkoliv těžších předmětů, mohly by podlahu poškodit.
• Bruskou na parkety: Zbroušení se provádí až po naprostém vyschnutí anhydritové podlahy, tedy po 1-2 měsících s přihlédnutím ke klimatickým podmínkám. Anhydrit se brousí mnohem lépe než beton a tak stačí ke stržení i hrubý brusný smirkový papír.

Srovnání anhydritové a betonové podlahy

Anhydritové podlahy se, oproti betonovým, vylévají v menších tloušťkách, čímž nezatěžují tolik konstrukci. Beton vyžaduje tloušťku cca v rozmezí 50 až 60 milimetrů. Anhydritová vrstva je dostatečná o tloušťce 40 milimetrů, běžně se pokládá i tenčí vrstva (35 mm). Anhydrit má výrazné samonivelační vlastnosti, což ho opět posouvá před beton. Ovšem beton se lépe vypořádá s působením velkého množství vody, zatímco anhydrit po zalití vodou ztrácí na pevnosti a opětovně jí nabude až po dokonalém vyschnutí. Po cenové stránce vítězí anhydrit, vzhledem k rychlejšímu a méně pracnému lití. Mezi největšího konkurenta anhydritového potěru patří litý cementový potěr.

Instalace anhydritové podlahy

Směs se připraví přesně na míru v nejbližší betonárce a následně je pomocí auto-domíchávače ještě v kapalném stavu dopravena přímo na stavbu. Druhou možností je vyrobit směs přímo na místě. Litá anhydritová podlaha se aplikuje na oddělovací vrstvě, většinou jsou to tepelné a nebo kročejové izolace. Kolem všech obvodových stěn se nalepí dilatační pásy, které chrání podlahu před trhlinami způsobenými pohybem mezi zdí a podlahou, také je nutné dodat, že dilatační pás utlumí kročejový hluk z podlahy. Směs se z hadice dále vypouští z co nejmenší výšky přímo na podklad. Podmínkou pro instalaci je teplota, která se musí pohybovat mezi +5 °C až 30 °C. Během tuhnutí anhydritové podlahy nesmí být v místnosti průvan a na podlahu nesmí dopadat přímé sluneční záření. Po zhruba 1-2 dnech je podlaha pochozí a po pěti dnech je částečně zatížitelná.

Finální úprava a péče

Anhydritové podlahy jsou vhodné i pro pokládání koberců, lepených dřevěných a nebo laminátových podlah, parket atd. Pokud tedy zvolíte laminátovou plovoucí podlahu nebo dřevěné plovoucí podlahy, není nutné povrch vyrovnávat samonivelačními stěrkami. Pokud jste náročnější a zvolíte vinylovou lepenou podlahu, tak v tomhle případě náklady na přípravu podkladu budou minimální, samonivelační stěrka, která je nezbytně nutná, bude litá pouze do 3 mm. K tomu doporučujeme samonivelační stěrku Profi Codex FM 10, a tím se dá výrazně ušetřit. O anhydritovou podlahu není potřeba nijak zvlášť pečovat. Není nutné ji kontrolovat ani udržovat.

Čtěte také: Vše o anhydritových podlahách a jejich úpravě

Cena anhydritových podlah

Cena anhydritové podlahy začíná na 250 Kč, ale může se vyšplhat až na 700 Kč. Každý případ se řeší individuálně a cenu ovlivňuje mnoho faktorů.

Čtěte také: Průvodce: Anhydritové podlahy Liberecký kraj

Čtěte také: Zásady pro realizaci anhydritové podlahy

tags: #anhydritové #lité #podlahy #informace

Oblíbené příspěvky:

• Výhody a použití butylového tmelu v autě
• Seznam náhradních dílů pro míchačku betonu Hecht 120l
• Tipy pro tapetování a nátěry
• průvodce montáží sádrokartonu pomocí zvedáku
• Zateplení ostění při montáži oken