Vše o asfaltových směsích vyráběných za tepla a jejich využití

COLAS v České republice je jedním z předních výrobců asfaltových směsí, které používá jednak pro vlastní výstavbu, ale také je dodává jiným odběratelům. V loňském roce se vyrobilo 786 tisíc tun horkých asfaltových směsí a 48 tisíc tun modifikovaných asfaltů, což je historicky nejvyšší výsledek během působení na domácím trhu. V Česku provozujeme jedenáct obaloven, k výrobě používáme jedny z nejmodernějších dostupných výrobních technologií pro výrobu asfaltových směsí.

Modifikované asfalty a kontrola kvality

Kromě toho umíme a dokážeme vyrobit celou škálu modifikovaných asfaltů, které se pro výrobu asfaltových směsí používají; prodávají se pod obchodním označením Colflex. Pro sestavení výrobní receptury a kontrolu kvality využíváme jednak laboratorní kapacity v České republice, ale také zázemí vývojového a výzkumného laboratorního centra COLASu poblíž Paříže.

COLAS patří k největším světovým lídrům v oblasti staveb a údržby silnic a komunikací, a nemalé prostředky jsou věnovány jak na dosažení co největší kvality vyráběných produktů, tak na výzkum a vývoj nových technologií.

Asfaltové emulze

COLAS si asfaltové emulze vyrábí pro svoji vlastní spotřebu pro různé technologie výstavby vozovek. Asfaltové emulze také prodává stále rostoucímu počtu zákazníků. Emulze obecně je heterogenní směs dvou kapalin, oleje ve vodě nebo vody v oleji, přičemž olej - anebo v našem případě asfalt - se v emulzi vyskytuje ve formě mikroskopických kuliček rozptýlených ve směsi. Asfaltové emulze mají tu výhodu, že se dají používat relativně za normálních klimatických podmínek; není proto nutné přidávat v rámci aplikace emulze další energii.

Asfaltové emulze se aplikují na celé řadě míst, od spojovacích postřiků asfaltových vrstev přes nátěrové technologie, mikrokoberce až po studené asfaltové směsi; v nich se jako pojivo použita právě asfaltová emulze. Z hlediska spotřeby emulzí jsme na relativním začátku, ale spotřeba a prodej emulzí skupiny roste a doufáme, že tak tomu bude i v dalších letech.

Čtěte také: Budoucnost silničního stavitelství

Nové technologie: Tiché asfalty a teplé asfaltové směsi

Mezi další speciální produkty, vyráběné v asfaltových obalovnách, patří tiché asfalty, které při pokládce a dokončení vrstvy zaručí snížení dopadu hluku z dopravy na své okolí. Dokážeme stejně jako naše konkurence vyrábět asfaltové směsi s přídavkem recyklátů anebo teplé asfaltové směsi, které se vyrábějí za nižších teplot a přesto se při pokládce dosahuje stejných parametrů finální vrstvy jako u horkých asfaltových směsí.

Legislativa a recyklace asfaltových směsí

Dne 24. 5. 2019 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn podnikatelskou sférou dlouho očekávaný právní předpis, který má usnadnit využívání vybouraných a odfrézovaných asfaltových směsí: Vyhláška č. 130/2019 o kritériích, při jejichž splnění je asfaltová směs vedlejším produktem nebo přestává být odpadem. Na přípravě vyhlášky a zejména kritérií, která jsou uvedena v příloze této vyhlášky, se podílela řada odborných zástupců z dotčených průmyslových svazů a asociací. Věříme, že aplikace vyhlášky v praxi přispěje k oběhovému hospodářství.

Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu stanoví podle § 3 odst. 9 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 154/2010 Sb. a zákona č. 223/2015 Sb., k provedení § 3 odst. 5 zákona o odpadech tuto vyhlášku.

Kritéria pro vedlejší produkt a ukončení statusu odpadu

Aby bylo možné považovat znovuzískanou asfaltovou směs za vedlejší produkt nebo za směs, která přestala být odpadem, musí splňovat následující kritéria:

  1. Znovuzískaná asfaltová směs je určena pro použití jako vstupní surovina při výrobě asfaltových směsí v obalovně asfaltových směsí.
  2. Existuje pro ni trh nebo poptávka.
  3. Splňuje příslušné technické požadavky pro zamýšlený účel a splňuje právní předpisy a normy vztahující se na výrobky.
  4. Pro konkrétní způsob použití celkové množství polyaromatických uhlovodíků ve znovuzískané asfaltové směsi nepřesáhne celkové množství stanovené pro příslušnou kvalitativní třídu znovuzískané asfaltové směsi v tabulce č. 1 přílohy č. 1 k této vyhlášce.
  5. Znovuzískaná asfaltová směs s výjimkou znovuzískané asfaltové směsi využívané technologií recyklace na místě je identifikována a doprovázena údaji stanovenými v příloze č. 2 k této vyhlášce.
  6. Použije se v technologii recyklace za studena na místě s použitím asfaltového pojiva v podobě asfaltové emulze nebo zpěněného asfaltu samostatně nebo v kombinaci s vhodným hydraulickým pojivem.

Vyhláška uvádí, že znovuzískaná asfaltová směs kvalitativní třídy ZAS-T3 nebo ZAS-T4 se nestává odpadem, ale je vedlejším produktem, pokud se použije v technologii recyklace za studena na místě, a to při použití asfaltového pojiva v podobě asfaltové emulze nebo zpěněného asfaltu samostatně nebo v kombinaci s vhodným hydraulickým pojivem. Při tomto použití není vyžadováno kritérium doprovázení údaji podle § 3 odst. 1 písm. e) této vyhlášky. V případě znovuzískané asfaltové směsi z konstrukční vrstvy, která byla prokazatelně vybudována po 1. lednu 2000, nemusí být provedeno vzorkování a zkoušení. Aby bylo možné považovat znovuzískanou asfaltovou směs za vedlejší produkt, musí být vzorkování a zkoušení provedeno před zahájením stavebních prací, při nichž dochází ke znovuzískání asfaltové směsi, pokud tato vyhláška neumožňuje zařazení znovuzískané asfaltové směsi bez vzorkování.

Čtěte také: Klíč k hydroizolaci: Penetrace a podkladní pásy Weber

Vzorkování a zkoušení

Vzorkování se provádí v souladu s českou technickou normou ČSN EN 14899 Charakterizace odpadů - Vzorkování odpadů - Zásady přípravy programu vzorkování a jeho použití ze dne 1. května 2005. Minimální počet odebraných vzorků ve vztahu k diagnostickým průzkumem posuzované, opravované či obnovované ploše stavby, která bude vybourávána, je stanoven v tabulce č. 1 přílohy č. 3 k této vyhlášce. Minimální počet odebraných vzorků z již vybourané znovuzískané asfaltové směsi je stanoven v tabulce č. 2 přílohy č. 3 k této vyhlášce. Při laboratorních zkouškách musí být dodržen rozsah stanovovaných polyaromatických uhlovodíků uvedených v tabulce č. 2 přílohy č. 1 k této vyhlášce. Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2019.

Znovuzískaná asfaltová směs, která byla znovuzískána před nabytím účinnosti této vyhlášky a před účinností této vyhlášky přestala být odpadem nebo se stala vedlejším produktem, ale nesplní upřesňující kritéria podle této vyhlášky do 31. srpna 2019, je od 1. září 2019 odpadem.

Použití asfaltových pásů

Asfaltové pásy poskytují plnohodnotnou a spolehlivou ochranu staveb proti vodě, jak na jejich střechách, tak v základech staveb. Asfaltové pásy mají hojné použití v konstrukcích pozemních staveb. Jednou z funkčních vrstev, kde se s řadou výhod uplatní, je parozábrana. Použití asfaltových pásů pro parozábrany má mimo požadovaný difuzní odpor i řadu dalších výhod. Je to jeho mechanická odolnost, stabilita na podkladní konstrukci, možnost snadného opracování a vzduchotěsného napojení detailů. Vzhledem k charakteru asfaltové hmoty také větší těsnost při průniku mechanickou kotvou.

Asfaltové pásy jako parozábrany

Základní řada asfaltových pásů, využívaných na pozici parozábrany, má kovovou, obvykle hliníkovou, vložku. Ta brání difuzi vodních par v ploše téměř absolutně. Hliníková vložka se pro zlepšení mechanických vlastností a pro lepší přilnavost asfaltové hmoty kombinuje s výztužným rounem či tkaninou. Pásy mohou být natavitelné, nebo samolepicí. Velkou pozornost je nutno věnovat vzájemným spojům asfaltových pásů a jejich napojení na navazující a prostupující konstrukce. Tam se většinou z technologických důvodů používají pásy bez hliníkové vložky, ideálně s kombinovanou, polyesterovou vložkou.

Definice a charakteristiky pro asfaltové parozábrany definuje harmonizovaná norma ČSN EN 13970. V souladu s touto normou jsou pásy uváděny na trh. Minimální technické požadavky pro zabudování v České republice stanovuje norma ČSN 73 0605 - 1 Hydroizolace staveb - Povlakové izolace - požadavky na použití asfaltových pásů. Tato v části 5.2.4. definuje technické požadavky podle místa a použití asfaltového pásu ve stavbě. Mimo jiné také pro parozábrany. Tabulka 6 na řádku 13 uvádí technický požadavek pro propustnost vodních par min. 100 000. Asfaltové pásy bez kovové vložky, tj. s vložkami skleněnými, polyesterovými či kombinovanými tak vysokého difuzního odporu nedosahují. Přesto je lze běžně na pozici parozábrany v širokém spektru skladeb použít. Tyto pásy mají na základě tabulek použití z ČSN 0605 - 1 definován faktor difuzního odporu hodnotou 20 000, nebo ho výrobce uvádí na základě laboratorního měření.

Čtěte také: vlastnosti a technické parametry asfaltových šindelů

Pásy s kovovou vložkou jsou nenahraditelné na pozici parozábrany v systému plochých střech. Obzvláště se uplatní nad vlhkými provozy. Díky kovové vložce zabraňují pronikání vlhkosti z interiéru do skladby střechy, kde hrozí její kondenzace a následná degradace tepelné izolace či dalších střešních prvků.

Pokládka asfaltových pásů a kvalita vody

Asfaltové pásy jsou tradičním materiálem pro vytvoření hydroizolačních konstrukcí staveb. Jsou charakteristické vrstvou hydroizolačního materiálu - asfaltu na nosné vložce výrobku. Aplikují se v jedné nebo více vrstvách. Plnoplošné natavení asfaltových pásů je možné provádět v jednom kroku nebo ve dvou krocích. Navzájem neprovařené asfaltové pásy, které mohou vzniknout v oblastech za podélnými přesahy asfaltových pásů nebo při nedůsledném natavování v celé ploše asfaltových pásů nelze považovat za souvrství dvou nebo vícevrstvých skladeb asfaltových pásů. V oblastech, kde nedošlo k natavení dvou vrstev asfaltových pásů, může v průběhu roku docházet ke kondenzaci vodní páry a ke vzniku zvlnění asfaltových pásů. Provedení hydroizolace se doporučujeme zadat zkušené izolatérské firmě. Má dostatek zkušeností s pokládkou asfaltových pásů a ví také, za jakých klimatických podmínek může být provedené asfaltové hydroizolace úspěšné.

Svaz výrobců asfaltových pásů zaregistroval zvýšené dotazy na kvalitu vody v případech, kdy stéká po střechách s asfaltovými pásy a je následně používána pro zálivku zeleně. Podstatou projektu bylo posouzení, zda výluh vody ve styku s asfaltovými pásy, je vhodný pro zálivku zeleně. Vzorky asfaltových pásů byly podrobeny výluhové zkoušce podle Vyhlášky MZ č. 409/2005 Sb. O hygienických požadavcích na výrobky přicházející do styku s vodou a na úpravu vody. Vzorky byly vyluhovány při teplotě 40 °C a následný výluh byl analyzován. U žádného tohoto ukazatele nebyla překročena požadovaná hodnota hygienického limitu stanoveného vyhláškou MZ č. 252/2004 Sb. a zároveň ukazatelé splňují požadavky doplňkových závlah I.

Asfaltové pásy a ochrana proti radonu

Hydroizolační asfaltové pásy jsou běžně využívány v systému spodní stavby nejen jako hydroizolace, ale také jako účinná součást protiradonových opatření. Návrh a provádění protiradonových opatření se řídí normou ČSN 73 0601 Ochrana staveb proti radonu z podloží, která doznala v září 2019 významných změn a nabyla účinnosti k 1.10.2019. Odolnost pásů s AL vložkou proti pronikání plyn je teoreticky neomezená. Zároveň je ale známo, že pásy s AL vložkami přinášejí jistá úskalí při zpracování, především v detailech nejde uvažovat o jejich vysoké těsnosti, problematické je také natavování na svislé plochy. Proto je obecně zakázáno normou ČSN 73 0601 Ochrana staveb proti radonu z podloží používat AL pásy samostatně.

Ve skutečnosti lze ale řešení hydroizolace a ochrany stavby proto pronikání radonu řešit i elegantněji bez použití pásů s AL vložkami. Byly provedeny testy, během kterých byly sledovány součinitele difúze radonu jak v ploše pásu, tak ve standardně provedeném spoji. Oba dva posuzované asfaltové pásy mnohonásobně převyšují hodnoty minimálních radonových odporů požadovaných ČSN 73 0601:2019, a mohou tak být použity na protiradonovou izolaci staveb bez ohledu na radonový index stavby. Bude-li asfaltový pás obsahovat dostatečné množství asfaltové hmoty, jeví se použití AL vložek ke zvýšení radonového odporu jako zbytečné.

Nově byla zavedena povinnost chránit pobytové prostory při stavebních změnách nebo úpravách, které by mohly ovlivnit koncentraci radonu ve stavbě. Navrhování opatření se nově provádí s ohledem na referenční úroveň 300 Bq/m3, která nemá být překročena jak u novostaveb, tak u stávajících staveb. Jedná se o maximální nepřekročitelnou úroveň. Dle doporučení Světové zdravotnické organizace je od roku 2009 doporučena referenční úroveň 100 Bq/m3. Je tedy na domluvě mezi projektantem a investorem, jakou úroveň po vzájemné dohodě zvolí, a to tak aby byla optimalizována v souvislosti s požadavky na zdraví a optimalizací nákladů na daná opatření. Dimenzování protiradonové izolace je v aktualizovaném znění normy odlišné od původního typu výpočtu. Již není počítáno s minimální tloušťkou izolace, ale zavádí se nově její radonový odpor. Je to hodnota, která určuje schopnost izolace omezovat difuzi radonu na základě její tloušťky a difuzní délky.

Pro ochranu stavby lze použít jen takovou protiradonovou izolaci, jejíž radonový odpor je větší či roven minimálnímu požadovanému radonovému odporu. Ten se určí výpočtem dle parametru domu a návrhové hodnotě koncentrace radonu v půdním vzduchu. Nově byly uvedeny také požadavky pro budovy s nuceným větráním.

Návrh hydroizolační koncepce a materiálové řešení má vycházet z projektové dokumentace. Stejně tak opatření proti pronikání radonu do interiéru budov a jeho hromadění má navrhovat projektant v projektové dokumentaci dle určené hodnoty OAR v pobytovém prostoru, dle radonového indexu stavby, a na základě výpočtu dle ČSN 73 0601 10/2019. Všechna opatření je potřebné dodržet. Nelze suplovat sebelepší izolační vrstvou potřebu odvětrání podloží v případech, kdy je to normou ČSN 73 0601 10/2019 požadováno. Například změnu tlakových poměrů nad a pod podlahovým betonem v případě podlahového vytápění lze docílit pouze odvětráním podloží.

tags: #vše #o #asfaltových #směsích #vyráběných #za

Oblíbené příspěvky: