Azbest v automobilovém průmyslu a tepelná izolace

Azbest, označovaný také jako „osinek“, je skupina přirozeně se vyskytujících vláknitých minerálů, spadajících do dvou skupin: amfibolů (amozit, krokidolit) a serpentinů (chryzotil).

Pro azbest je typické, že se vyskytuje ve formě tenkých dlouhých vláken, která mají tendenci se podélně štěpit. Azbestová vlákna jsou lehká a přitom pevná a ohebná, odolávají vysokým teplotám, působení kyselin i zásad. Azbest se dobře opracovává a má velmi dobré elektroizolační vlastnosti.

Vlastnosti azbestu a jeho historické využití

Azbest je přírodní minerální vláknitý silikát, který se skládá z jemných vláken s vysokou pevností a odolností vůči teplu, chemikáliím a mechanickému namáhání. Azbestová vlákna jsou známá svou nehořlavostí, izolačními schopnostmi a chemickou stabilitou, což vedlo k jejich širokému využití v průmyslu. Azbest je špatným vodičem tepla; amfibolový azbest se taví při teplotě okolo 1100 °C, serpentinový azbest při teplotách okolo 1500 °C.

Dělení azbestu

1. Serpentiny (chryzotil): Nejčastěji používaný druh azbestu, tvořený vláknitým křemičitanem hořečnatým. Má měkčí a pružnější vlákna. Ze zdravotního hlediska je nejméně rizikový. Chryzotil je světle zelené barvy a má spirálová vlákna.
2. Amfiboly (amosit, krokidolit, tremolit, aktinolit, antofylit): Mají rovná a křehká vlákna, která jsou biologicky odolnější a více škodlivá pro lidské zdraví. Amfibolové azbesty jsou z hlediska zdravotních rizik mnohem nebezpečnější než vlákna chryzotilová. Krokydolit má modrou barvu, amozit je šedý. Amfibolová vlákna jsou rovná.

Chemické složení a mikroskopická struktura

Azbestová vlákna mají specifickou krystalickou strukturu a chemické složení, díky čemuž disponují unikátními fyzikálními vlastnostmi. Obecný vzorec azbestu je X₂-₃Y₅Si₈O₂₂(OH)₂, kde X představuje hořčík, železo nebo vápník a Y hliník, železo nebo hořčík. Vlákna jsou velmi jemná (průměr v řádu mikrometrů), mají vysokou pružnost a pevnost v tahu.

Fyzikální a mechanické vlastnosti azbestových vláken

• Vysoká pevnost v tahu: Azbest je jedním z nejpevnějších přírodních minerálů.
• Nehořlavost: Nepodléhá hoření ani tavení, což umožnilo jeho využití v protipožárních aplikacích.
• Chemická odolnost: Azbest je rezistentní vůči kyselinám, zásadám i povětrnostním vlivům.
• Tepelná a zvuková izolace: Díky nízké tepelné vodivosti byl využíván jako izolační materiál v průmyslových zařízeních.
• Ohebnost a jemnost: Vlákna lze spřádat do textilií a tkanin odolných proti vysokým teplotám.

Využití azbestu v průmyslu a v automobilovém sektoru

Řadu let byl azbest považován doslova za zázračný kámen, hlavně pro svou ohnivzdornost se stal součástí továren, automobilů nebo lodí. Postupně pronikl také do škol, kancelářských nebo obytných budov. Azbest díky svým chemickým a fyzikálním vlastnostem a vláknitému charakteru našel uplatnění v mnoha výrobcích, zejména pro stavebnictví, ale také v automobilovém průmyslu, v protipožárních opatřeních a v dalších oborech.

Čtěte také: Vlastnosti a montáž asfaltových šindelů

Automobilový průmysl

Azbest se používal jako tepelná izolace a žáruvzdorná ochrana. Další skupinou použití byly tzv. třecí produkty, například obložení automobilových spojek nebo brzdové destičky pro automobily a železniční vozidla. Používal se spíše přímo u spotřebičů, tedy v místech, kde je potřeba žáruvzdorná izolace.

• Brzdové destičky a spojkové lamely odolné proti opotřebení a vysokým teplotám.
• Těsnění motorů a výfukových systémů.

Další průmyslová odvětví

• Stavebnictví: Azbestocementové desky (eternit), trubky a střešní krytiny. Tepelná izolace budov, včetně izolačních panelů. Požárně odolné materiály, například protipožární dveře.
• Textilní průmysl: Ohnivzdorné ochranné oděvy pro hasiče a svářeče. Azbestové provazy, tkaniny a těsnění v průmyslových pecích.
• Lodní a letecký průmysl: Izolační materiály v lodních kotlích a potrubních systémech. Tepelná izolace v letadlech a raketových motorech.
• Energetický sektor: Izolace parních kotlů, turbín a potrubí v elektrárnách. Ochranné kryty pro elektrické vodiče a zařízení.

Historie a regulace používání azbestu

Azbestová vlákna se začala používat dokonce již před více než 2 000 lety. Již v prvním století našeho letopočtu římský historik Plinius popsal, že lidé, kteří měli na sobě oblečení s azbestovými vlákny, onemocněli a zemřeli. Světová produkce obnášela v roce 2007 cca 2,3 miliony tun a podílelo se na ní Rusko 45 %, Čína 15 % a Kazachstán 15 %.

První doložené varování před nebezpečím azbestu pro zdraví pochází už z roku 1898 od britské inspektorky Lucy Deanové. Ta upozornila na nemoci dýchacího ústrojí a plic u dělníků, kteří s azbestem pracovali. V roce 1955 přinesli odborníci první důkazy o jeho rakovinotvornosti. Zpracování azbestu ale bylo už tak ziskovým odvětvím, že veškerá varování byla ignorována. Teprve v 80. letech 20. století začaly první země azbest zakazovat. Průkopníky byly v tomto ohledu Norsko, Švédsko a Švýcarsko. Později je následovalo Rakousko, Finsko a Holandsko a poté i další země.

Regulace a zákazy azbestu v České republice a Evropské unii

V Evropské unii platí úplný zákaz výroby a používání azbestu od roku 2005. V České republice bylo používání azbestu postupně omezováno a od roku 1999 je jeho zpracování zakázáno. Východoněmecký Palác republiky se musel sanovat. Úplný zákaz používání výrobků obsahujících azbest a jejich uvádění na trh, těžby azbestu a výroby a zpracování výrobků s azbestem vstoupil v platnost v roce 2005.

Zákon č. 541/2020 Sb., §85 uvádí pravidla nakládání s odpady obsahujícími azbest. Každý musí zajistit, aby při nakládání s odpadem obsahujícím azbest nebyla z odpadu do ovzduší uvolňována azbestová vlákna nebo azbestový prach. Vyhláška č. 6/2003 Sb. stanovuje hygienické limity pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb. Limitní hodinová koncentrace pro azbestová vlákna je 1000 vláken v 1 m3.

Čtěte také: Je minerální vata bezpečnější než azbest?

Zdravotní rizika azbestu

Ačkoli azbest měl široké využití, jeho zdravotní rizika vedla k zákazu v mnoha zemích. Dlouhá a tenká vlákénka azbestu se při vdechnutí mohou dostávat hluboko do plic, až do plicních sklípků. Zákeřnost azbestu spočívá v tom, že vlákna jsou tak malá, že jsou pouhým okem neviditelná. Bezprostředně po vdechnutí vlákna, nezpůsobují žádné zdravotní problémy. V lidském těle se ale nerozkládají a zůstávají v něm jako tikající časovaná bomba, která může vybuchnout třeba až za 20 nebo 30 let po vdechnutí.

Částečky azbestu v těle vyvolávají místní reakci, která může vést ke vzniku velmi vážných až smrtelných onemocnění.

• Azbestóza: Chronické plicní onemocnění způsobené vdechováním jemných azbestových vláken, která se usazují v plicích a způsobují zjizvení tkáně.
• Mezoteliom: Vzácná, ale agresivní forma rakoviny, která postihuje pohrudnici nebo pobřišnici, spojená s dlouhodobou expozicí azbestovým vláknům.
• Rakovina plic: Expozice azbestu je silně spojena s rakovinou plic. Riziko rakoviny plic se dramaticky zvyšuje u kuřáků, kteří byli vystaveni azbestu. Mají asi 50krát až 90krát větší šanci, že onemocní rakovinou plic, ve srovnání s lidmi, kteří nekouřili a s azbestem nepřišli do styku.
• Další respirační onemocnění: Včetně chronické bronchitidy a snížené plicní kapacity.

Identifikace a ochrana před azbestem

Pouhým okem nelze jednoznačně určit přítomnost azbestu v materiálu. Analýzy vzorků provádí akreditované laboratoře specializované na problematiku azbestu.

Postup při zjištění azbestu

Při hodnocení naléhavosti odstranění výrobků s obsahem azbestu je nutno přihlédnout k tomu, zda nalezený materiál zabudovaný v konstrukci a při užívání objektu, může ohrozit zdraví osob v tomto objektu.

• Stupeň naléhavosti 1: Sanace je nutná bez odkladu. V tomto případě je třeba neprodleně přijmout předběžná opatření ke zmenšení koncentrace azbestových vláken v prostoru a pokud možno urychleně tento prostor sanovat.
• Stupeň naléhavosti 2: Azbestové produkty se musí v časovém úseku, nejvýše do dvou let, znovu ohodnotit a znovu posoudit, zda nenastalo zhoršení.
• Stupeň naléhavosti 3: Vyžaduje se dlouhodobé sledování, tzn., že majitel stavby ví, kde se vyskytuje azbest, který je v klidovém stavu.

U pevně zafixovaných azbestových vláken v materiálu není třeba podléhat panice. Vždy je třeba provést kvalifikované posouzení stavu materiálu s azbestem a určit stupeň naléhavosti jeho odstranění.

Čtěte také: Dokonalá ochrana dveří vašeho vozu s lištami Lampa Italy

Osobní ochranné pracovní pomůcky při práci s azbestem

Vzhledem k extrémnímu nebezpečí, které azbest představuje, jsou na pracovní pomůcky kladeny vysoké nároky. Zaměstnanec by měl být vybaven:

• prachotěsnými ochrannými brýlemi,
• filtrační polomaskou proti prachu s filtrem kategorie FFP3,
• celoobličejovou maskou s filtrem kategorie P3 či se systémem s přívodem vzduchu,
• středními nebo dlouhými gumovými či pogumovanými rukavicemi,
• jednorázovou ochrannou pracovní kombinézou s kapucí typu 5,
• koženými bezpečnostními botami kategorie S3 SRC nebo 01 SRC.

Po skončení práce by měl pracovník projít přes dekontaminační zónu, kde si sundá obuv, kombinézu - kterou obrátí naruby - svleče rukavice, sundá brýle a prostředek pro ochranu dýchacích cest. Následně si řádně omyje obličej.

Alternativy azbestových vláken a moderní izolační materiály

S rostoucím povědomím o zdravotních rizicích se začaly používat bezpečnější alternativy.

Srovnání azbestu s moderními izolačními materiály

Doporučené alternativy

• Skleněná vlákna: Používána pro tepelnou izolaci a jako náhrada azbestového textilu.
• Keramická vlákna: Vhodná pro vysokoteplotní izolace a průmyslové aplikace.
• Aramidová vlákna (Kevlar): Používána v brzdových destičkách a ochranných oděvech.
• Grafitové a uhlíkové vlákna: Vhodné pro těsnění a průmyslové kompozity.

Závěr k azbestu v tepelné izolaci automobilového průmyslu

Azbest se historicky používal pro své jedinečné vlastnosti, zejména vysokou tepelnou odolnost, pevnost a chemickou stabilitu. Kvůli jejich zdravotním rizikům však byla výroba a použití azbestu v mnoha zemích zakázána. S azbestem se setkal pravděpodobně každý z nás, ať už šlo o náš domov, chalupu, školu nebo jinou veřejnou budovu. Pozor si na něj musíme dát především pokud se chystáme rekonstruovat starší dům z 60.-80. let minulého století. Při stavebních pracích bude totiž potřeba dbát na bezpečnostní zásady, a především správnou likvidaci odpadu. To souvisí i s vyššími finančními náklady.

Azbestová vlákna se začala používat dokonce již před více než 2 000 lety. Azbest byl v podezření ze zdravotních rizik a v průběhu let se to potvrdilo. Ve 2. polovině 20. století byl azbest postupně zakázán ve více než 70 zemích, dle odhadu však v dalších 140 zemích žádný zákaz nebo omezení pro jeho používání nemají.

V ČR je zákaz práce s azbestem upraven zákonem č. 309/2006 Sb. (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci). Máme tu ale mnohem více vyhlášek a zákonů týkajících se této problematiky. Pro všechny druhy azbestu platí jednotný přípustný expoziční limit 0,1 vlákna/cm3, stanovený nařízením vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanovují podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Vyhláška č. 6/2003 Sb. Zákon č. 541/2020 Sb., § 85 pak uvádí pravidla nakládání s odpady obsahujícími azbest. Další požadavky jsou stanoveny i ve vyhlášce č. 273/2021 Sb.

tags: #azbest #v #automobilovém #průmyslu #tepelná #izolace

Oblíbené příspěvky:

• Rozměry a montáž ukončovacích profilů
• kvalitní fasádní systémy od značky Weber
• Přečtěte si o nové generaci střešních oken VELUX GGL
• Vše o pultovém vikýři
• Využití voděodolné překližky