Barokní střechy zámků: Typy a přehled

Baroko, nazývané dobou protikladů, dalo vzniknout nejhonosnějším zámkům a kostelům v Evropě. Absolutismus a katolická církev demonstrovaly v barokní architektuře svou moc. V 17. a 18. století, které se vyznačovalo změnami a vzpourou, bylo třeba co nejjasněji zdůraznit nárok na absolutní vládu a katolickou církev. Není proto divu, že v této době vznikaly ty nejhonosnější paláce a kostely.

Místo prostoty a pokory zaujímá baroko výraznou inklinaci k přepychu. Fasádní a interiérový design se vždy vyznačoval zakřivenými dynamickými liniemi a téměř divadelní tvorbou na detailních třecích plochách nebo ve formě propracovaných dekorací. Barokní stavby lze často rozpoznat podle fasády. Silná symetrie a středový, zdůrazněný vstup utvářejí první dojem. Kromě toho je patrné téměř inflační použití zlata a mramoru. Budovy mají navíc výrazné barevné schéma. Iluzionistická umělecká díla, zrcadla a štuky na stropech a stěnách vyvolávají pocit ztracenosti a smrti zároveň: čistá demonstrace síly. Tento efekt ještě umocňuje mistrovské využití světla a stínu, které vytvářejí velká okna.

Typy střech

Střechou rozumíme stavební konstrukci završující objekt po stránce architektonické, konstrukční i stavební. Hlavním účelem je přitom ochrana stavby před nepříznivými klimatickými vlivy. Podle sklonu, tvaru, půdorysu, konstrukce a krytiny rozlišujeme níže uvedené typy střech doplněné stručnou charakteristikou.

Sklonitá střecha

• Sklonitá střecha má sklon střešních rovin do 45°.

Plochá střecha

• Plochá střecha má sklon střešních rovin 0 až 5°.
• Jedná se o střešní úpravu stropu nad nejvyšším podlažím, s minimálním sklonem nezbytným pro odvod dešťové vody.
• Vyskytuje se u novostaveb, sídlištních objektů a jinde.
• V tradičním stavitelství byla zastoupena jen u primitivních přístřešků pokrytých slámou, rákosem, větvemi apod.

Sedlová střecha

• Tvoří ji dvě šikmé roviny, které se protínají ve hřebenu střechy a vycházejí z okapů (zpravidla delších stran půdorysného obdélníku). Na kratších stranách je uzavřena štíty.
• Sedlová střecha je příznačná hlavně pro kolonizační horské kraje a jako mladší prvek se vyskytuje také v oblastech zděné architektury.
• Velmi nízkého sklonu se vyskytuje například ve Volarech a okolí.
• Nízká sedlová střecha o výšce rovné zhruba jedné pětině rozponu je typická pro lidovou architekturu ve středomořské oblasti (Itálie apod.), k nám zasahuje okrajově na Šumavu (Dobrá, Volary) ve formě alpského domového typu.
• Střecha sedlového tvaru o sklonu obou rovin 45° má vrcholový úhel u hřebene 90° a její výška je polovinu rozponu (v : l = 1 : 2). V naší lidové architektuře je sklon 45° nejčastější.

Valbová střecha

• Má okapy na všech čtyřech stranách a je tvořena zpravidla čtyřmi plochami, které se protínají ve čtyřech nárožích a vodorovném hřebenu.
• Valbová střecha se vyskytuje u lidových staveb ve starých sídelních rovinných oblastech ve východní části naší republiky (zejména jižní Morava) a na Slovensku.
• Na našem území představuje starobylou formu, která byla kdysi patrně spjata s konstrukcemi krovu s hřebenovou vaznicí a slaměnou krytinou.
• Od konce 19. století dochází k všeobecnému ústupu valbových střech. Tento proces ovlivnilo používání tvrdých stavebních materiálů a krytin a s nimi spojených technicky dokonalých systémů krovu.
• V Čechách jsou starší valbové střechy s doškovou krytinou doloženy na některých stavbách patrových sýpek.
• Na Moravě jsou starší valbové střechy doloženy na vinohradnických stavbách (vinné búdy) nebo u starší vrstvy okapově orientované zástavby vyznačující se nesouvislým řazením.
• Mladší valbové střechy kryté již od počátku nespalnou krytinou se vyskytují především u patrových staveb nezemědělského charakteru, jaké představují farní úřady nebo školy.

Polovalbová střecha

• Přechodná forma mezi střechou valbovou a sedlovou.
• Od valbové střechy se liší tím, že u ní vzniká pološtít.
• Vyskytuje se v jihozápadních Čechách, na Svitavsku, ve střední a na jihovýchodní Moravě a jinde.

Pultová střecha

• Je tvořena jednou nakloněnou rovinou; má pouze jeden okap.
• Hřeben je podpírán stěnou.
• Vyskytuje se na menších hospodářských stavbách (chlívky, kolny, kurníky, včelíny, udírny), na nouzových obydlích a různých přístavcích.

Mansardová střecha

• Podlomená střecha, jejíž každá plocha je tvořena dvěma rovinami v nestejném sklonu (název podle francouzského architekta Mansarta).
• Na vesnických staveních se vyskytovala zřídka, většinou jen u panských a farních budov.
• V prostředí maloměsta jsou mansardové střechy doloženy rovněž na stavbách škol.
• Zdaleka nejčastější je u rozměrných barokních paláců, jejichž hloubka by v případě sedlové nebo valbové střechy vyžadovala dlouhé krokve.
• Místnost vestavěná do mansardové střechy se nazývá podstřešní místnost (půdní světnice).

Kuželová střecha

• Střecha ve tvaru kužele, majícího kruhovou základnu.
• Vyskytuje se např. u větrných mlýnů holandského typu.

Jehlanová střecha

• Střešní konstrukce ve tvaru jehlanu.
• Vyskytuje se u menších hospodářských staveb (oboroh aj.), na věžích a zvonicích.

Cibulová střecha

• Ve vesnickém prostředí se vyskytují cibulové střechy ve formě jednoduchých nebo dvojitých (spodní větší a horní menší) cibulových bání na zděných zvonicových věžích kostelů a věžiček kaplí, případně na zámeckých budovách (ponejvíce symetricky umístěné na hlavní ose stavby).
• Název střechy je odvozen od jejího cibulového tvaru, vyznačujícího se v příčném řezu výrazně kruhově nebo elipticky vypuklou částí přecházející plynule v horní vydutou část následovanou více či méně vysokým a subtilním kuželem nebo jehlancem završeným kulovou nebo mnohobokou makovicí s jednoduchým či dvojitým křížem.
• Cibule zpravidla vyrůstá z dolní a nespojitě navazující kónicky vyduté části, přičemž střídání vydutých a vypuklých ploch hraje určující roli v celkovém tvaroslovně barokním architektonickém výrazu.
• Vnitřní konstrukce cibulové střechy je sbíjená z prken a trámků s dřevěným bidlem ve vrcholu.
• Nad nebo pod cibulovou bání je zpravidla umístěna lucerna se zvonovými otvory, často tvořená v horní části vyřezávanými prkny.
• Lucerny situované nad cibulovými báněmi jsou podstatně menšího rozměru než lucerny tvořící základnu cibulového zastřešení.
• Zvonové otvory slouží snadnému šíření zvuku od pohybujícího se zvonu a jsou za tímto účelem ponechány zcela volné nebo opatřeny pouze dřevěnými žaluziemi.
• U věží se dvěma cibulovými báněmi je lucerna zpravidla umístěna uprostřed věžového zastřešení.

Stupňovitá střecha

• Střecha krytá doškem vázaným zastřiženými konci dolů, čímž se dosahuje charakteristické stupňovitosti.
• Stupňovitá střecha se vyskytuje hlavně na východním Slovensku.
• U nás jsou v oblasti výskytu doškové krytiny (jižní Morava) stupňovitá jen nároží těchto valbových střech.

Křížová střecha

• Vzniká pronikem dvou sedlových střech o stejné výšce hřebenu.
• Vyskytuje se např. u hanáckého domu s žudrem.

Lomená křížová střecha

• Vzniká pronikem dvou sedlových střech o nestejné výšce.
• Vyskytuje se např. u hanáckého domu s žudrem a opavského domu s „počinkou“.

Víceboká (mnohoboká) střecha

• Vyskytovala se u polygonálních stodol.

Přístřešek

• Konstrukce omezující prostor shora, popř. zčásti ze stran, avšak neuzavírající jej zcela.
• Přístřešky se uplatnily zejména pro hospodářské využití, případně jako ochrana v oblastech s drsnějšími klimatickými podmínkami.

Slavné barokní zámky a jejich střechy

Mnoho známých staveb z dob absolutní nadvlády a protireformace bylo postaveno v osobitém barokním stylu. Každý region vykazuje zvláštnosti a interpretace barokního slohu.

Zámek Slavkov u Brna

Zámek ve Slavkově u Brna nabízejí výjimečné komentované prohlídky zrekonstruovaných krovů, doplněné o výklad o jejich historii a postupech oprav. Původně komenda řádu německých rytířů, přestavěná na renesanční zámek, získala svou barokní podobu v 90. letech 17. století.

Čtěte také: Šikmá střecha: spoje

• Vlastní budova zámku byla navržena na půdorysu písmene U, k němuž byly dostavěny dva rozevírající se pavilony. Tím vznikl rozsáhlý vstupní prostor.
• Trojpodlažní barokní zámek má symetrickou dispozici, které ve středu vévodí oválný sál, zakrytý mansardovou střechou s měděnou krytinou.
• Ze západu na ni navazuje plochá střešní terasa, směřující do zámeckého parku.
• Zrcadlově shodná boční křídla mají valbové střechy s charakteristickými komíny, umístěnými do hřebene.
• Ve vrcholech stanových střech jsou také komíny na nárožních rizalitech.
• Sedlová střecha na západním křídle má relativně nízký sklon 32º a je z ní přístupná pultová střešní terasa. Na terase se nacházejí oválné světlíky.
• Krov nad centrální částí, s mansardovou střechou oválného půdorysu, vynáší dvě úrovně hambalků. Tvar střeše dávají skružované ramenáty, sbíjené z prken.

Krovy slavkovského zámku jsou přesvědčivým dokladem řemeslné dovednosti a konstrukční vynalézavosti našich předků. Krov nad centrálním sálem je zářným příkladem složité prostorové konstrukce, navržené speciálně pro zastřešení oválného půdorysu.

Zámek Versailles (Francie)

Zámek ve Versailles byl mnohokrát použit jako vzor pro další paláce a ukázkový příklad vysoké palácové architektury. Tento malý lovecký zámeček byl postaven v roce 1623 pro francouzského krále Ludvíka XIII. V letech 1678 až 1697 byl hrad třikrát rozšířen a proměnil se v rozsáhlý palácový komplex.

Palác Sanssouci (Německo)

Palác Sanssouci, postavený na objednávku Fridricha Velikého, je skutečným uměleckým dílem. Právě tam se pruský král se svými psy raději stáhl. Pojmenování hradu - bez okolků - pochází z vřelého přání krále vytvořit místo, kde by měl jen klid a mír. Obzvláště patrná je zde barokní záliba v zakřivených liniích a kupolích.

Drážďanský Zwinger (Německo)

Název drážďanského Zwingeru vždy vyvolával nejistotu, protože se původně jednalo o náměstí, které leželo mezi vnitřní a vnější hradbou města, kde byl pronikající nepřítel zadržen „nátlakem“. Odtud tedy pochází název. Historie stavby paláce začala u Augusta Silného, který sbíral pomerančovníky. Rozšíření do podoby barokního zámeckého komplexu trvalo několik let. Během druhé světové války byl Zwinger téměř zcela zničen, stavební a renovační práce trvaly až do roku 2017.

Zámek Schönbrunn (Rakousko)

Zámek Schönbrunn je dominantou hlavního města Vídně. Jako většina slavných barokních staveb byl postaven v 17. století, původně jako lovecký zámek. Zejména fasáda prozrazuje již zmíněný mocenský nárok Habsburků jako typický rys baroka. Dnes je Schönbrunn jedním z nejkrásnějších barokních komplexů v Evropě.

Čtěte také: Trámová střecha

Real Palace v Madridu (Španělsko)

Vnější stěny paláce jsou vyrobeny z jeřábů, jeřábů a vápence - jasně bílé, tak jasné, že je téměř oslepující. Původní Alcáçar vyhořel v roce 1734. Filip V. nechal postavit novou budovu a v roce 1738 byly zahájeny práce, které byly dokončeny až v roce 1764. Výsledkem je okázalá barokní stavba s prvky italské renesance. Jako většina barokních rezidencí byl i královský palác rozšířen. V celém areálu paláce se nachází řada plastik různých členů císařské rodiny a historických osobností. Dodnes je oficiálním sídlem španělské císařské rodiny.

Přínos barokní architektury

Můžeme shrnout, že architektura baroka, podobně jako gotiky a renesance, měla především demonstrovat sílu. Bohatství, moc a sláva: to byly hlavní zásady většiny velkolepých barokních staveb. Vizuální harmonie v architektuře se uplatnila v období baroka. Estetické dekorace vnořené do zakřivených organických linií vytvářejí dynamický celkový obraz, který upoutá pozornost. V dobách absolutní nadvlády bylo stavění uměním, a to bylo na každé z těchto staveb více než zřejmé.

Aby barokní stavby mohly fungovat jako takové, spolupracovalo několik odborných skupin, včetně umělců, jako jsou malíři a sochaři, stejně jako zahradní inženýři a inženýři, kteří se starali o hydraulické systémy pro zavlažování. Jedině společně se jim podařilo vytvořit samostatné a jedinečné zařízení.

Tabulka: Vývoj architektonických slohů

Čtěte také: Záklop střechy z dřevovláknitých desek

tags: #barokní #střechy #zámků #typy #přehled

Oblíbené příspěvky:

• Druhy řeziva v Odrech
• Přehled ohraňovacích lisů CTO 80
• Fasáda a požární ochrana
• jak vybrat WC kombi se spodním odpadem
• Průvodce modřínovými fasádami