Geologické období břidlic v Berounsku: Odhalení historie Barrandienu

Geologická jednotka Barrandien se rozkládá ve středních a západních Čechách, zhruba mezi Domažlicemi a Lysou nad Labem, kde se ponořuje pod mladší povrchové sedimenty. Je tvořena proterozoickými a raně paleozoickými vyvřelými a usazenými horninami, které byly vyzdviženy ze dna moře na konci raného paleozoika a zvrásněny. V této oblasti se zachovalo mnoho zkamenělin, které proslavily oblast Barrandienu po celém světě. Barrandien byl pojmenován po francouzském vědci Joachimu Barrandovi (1799-1883), který zde strávil většinu svého života jako výzkumník. Výsledkem jeho celoživotního výzkumu je monumentální dílo „Silurská soustava ve středních Čechách“, které zahrnuje 22 svazků a popisuje více než 3500 převážně nových typů zkamenělin.

Charakteristika silurského období a břidlic

S geologickým vývojem siluru se návštěvník může seznámit v textu. Vzorek graptolitové břidlice je ukázkou typické spodnosilurské horniny. Ze spodního siluru pocházejí i vápnité konkrece z lomu Kosov u Berouna. Vulkanickou činnost dokumentují ukázky diabasového tufu (tzv. žabáku) z Lištice, diabasového popelového tufu z lomu Kosov a lapilli z Mořiny. K silurskému útvaru náleží také masivní lavice s hlavonožci.

Při ústí tunelu v severní Kobyle se nachází starý lom Kobyla na jih od vrchu Zadní Kobyla. Lom Kobyla odkrývá jedinečným způsobem přesun požárských (silur) a lochkovských vápenců (devon) přes mladší slivenecké vápence podél tzv. očkovského přesmyku s řadou průvodních tektonických jevů (drcení). V krasových dutinách na západní stěně byly nalezeny ve výplni silurské břidlice s faunou (zvláště graptoliti a hlavonožci), což je paradoxní jev, kdy je krasová dutina v devonských vápencích vyplněna vkleslými sedimenty staršími než okolí (dokázán silur, ludlow). Jedná se o nejnázornější odkryv směrného přesmyku (tzv. očkovského) v Barrandienu.

V údolí Kačáku (Loděnice) od Sedlce přes Svatý Jan pod Skalou se ve výchozech nachází diabasové polštářové lávy, tufitické břidlice, vápnité tufity, vápence a vápnité břidlice silurského stáří (motolské souvrství) s bohatými nalezišti, zejména v tzv. aulakopleurových břidlicích a miraspisových vápencích. Jde o velmi bohaté paleontologické naleziště, známé zejména zbytky trilobitů, graptolitů, ramenonožců, korálů a vápnitých řas.

Skalní srázy na pravém břehu Berounky počínající severovýchodně. Rozsáhlé přirozené a umělé odkryvy silurského a devonského sledu. Vulkanické facie motolského souvrství (silur), přes mělkovodní facii požárského souvrství (silur) do hraničního intervalu silur-devon, který je výborně odkryt přímo pod tetínským hradištěm.

Čtěte také: Recenze fasádních palubek

Devonské vápence a významné lokality

Směrem k východu je odkryta část sledu pražského souvrství (devon), pak se podél tetínského nasunutí opakuje celý sled od silurské vulkanické facie až do vyšší části pražského souvrství (koněpruské, slivenecké, loděnické, řeporyjské a dvoreckoprokopské vápence). Proti ústí Kačáku jsou výborně odkryté faciální přechody se strukturami typu mud mound (kalová kupa).

Základní charakteristika devonu seznamuje s nejmladším barrandienským útvarem. Obrazová část představuje zejména lokality světového významu, a to světový stratotyp hranice silur/devon na Klonku u Suchomast a pomocný stratotyp ke světovému stratotypu na Klonku - Budňanská skála u Karlštejna. Pro koněpruskou oblast jsou typické tzv. neptunické žíly, jejichž vznik je zde objasněn pomocí textu, fotografie i vzorku. Ze středního devonu je zastoupen prachovec z roblínských vrstev s krásnými proudovými stopami.

Údolí od Svatého Jana pod Skalou do Hostimi je založené převážně ve vápencích spodního a středního devonu (souvislý profil od lochkova po eifel). Toto údolí poskytuje rozsáhlé odkryvy významné pro rekonstrukci faciálního vývoje. Zároveň jsou zde významné paleontologické lokality. Zvláště významná je klasická Barrandova lokalita Hostim na jih od obce ve vápencích zlíchovského souvrství. Na levém břehu Kačáku jsou příklady výjimečného tektonického porušení, zejména ležaté vrásy na rozhraní chýnických a třebotovských vápenců (devon). V Hostimi je klasická lokalita v srbském souvrství (pod zákrutem silnice na jih od obce) známá hlavně jako naleziště flóry spodní části roblínských vrstev (devon).

Mezi Hostimí a ústím Kačáku do Berounky má údolí ráz krasového kaňonu s instruktivními odkryvy, jeskyněmi (jižně nad Kačákem). Ve starých lomech, založených ve sliveneckých vápencích (devon), se nachází důležité paleontologické lokality, názorně odkryté poruchy, velké rýhované tektonické zrcadlo.

Tektonické jevy a paleontologické nálezy

Názorně odkryté tektonické fenomény (tetínské nasunutí, vrásy, radiální dislokace) jsou k vidění na Tetínských skalách. Na Lomu Kobyla je výborně odkryta též mladší severojižní radiální porucha s dutinami (na stěnách krystaly kalcitu).

Čtěte také: Zateplování fasád šedým polystyrenem

V západní stěně lomu Kobyla se nachází torzo jeskyně Chlupáčova sluj, která je významnou kvartérní lokalitou s paleontologickými a archeologickými nálezy poslední doby meziledové a ledové. V severozápadní stěně je jeskyně Zlomená s pozoruhodnou výplní. Tyto jeskyně s kvartérním profilem jsou doložené paleontologickými a archeologickými nálezy, výplní dutin v devonských vápencích. Lokalita je významná pro historii vývoje geologických věd, s pamětní deskou Jaroslava Petrboka.

Na Špičatém vrchu - Barrandovy jámy je důvodem ochrany zachování klasické paleontologické lokality. Jde o velmi bohaté paleontologické naleziště, známé zejména zbytky trilobitů, graptolitů, ramenonožců, korálů a vápnitých řas. Území je však narušeno chatovou výstavbou (přes 10 chat), jejímž důsledkem je zavážení jam odpadky. Občasná sběratelská činnost nevadí, pokud se omezuje na povrchový sběr ze suti. Je nutné prosadit, aby se při obnově LHP neprodlužovaly smlouvy k pronájmu pozemků k rekreačním účelům. Dále je třeba odstranit skládky a zamezit jejich obnovování.

Exkurze a prohlídky

V tomto měsíci můžete vyrazit do terénu s odborníkem z Muzea Českého krasu. Při exkurzích poznáte geologické zajímavosti regionu a budete také moci sbírat zkameněliny. Mgr. Pavel Bokr vás zavede do Svatého Jana pod Skalou a do Koněprus. Na obou akcích vám představí geologicky hodnotné lokality a popíše jevy, které formovaly krajinu Českého krasu. Vyzkoušíte si také hledání zkamenělin přímo v terénu, nalezené fosilie si můžete odnést domů, vedoucí exkurze vám je určí a popíše. Vhodné pro rodiny s dětmi, pro zájemce o geologii i pro naprosté laiky.

Komentovaná vycházka s za vyhaslými sopkami a zkamenělými pozůstatky prvohorního moře. Mezi romantickými skalními kulisami kaňonu Kačáku poznáme pradávnou minulost našeho regionu a zjistíme, proč jsou skály Českého krasu plné zkamenělin mořských organismů. Během vycházky se dále dotkneme se dávno vychladlých láv i zkamenělého mořského dna.

Přijďte si vyzkoušet hledání zkamenělin přímo v terénu! Komentovaná exkurze s muzejním geologem, který vás zavede do unikátních lokalit, pomůže vám s hledání zkamenělin a s jejich určováním. Nalezené fosilie si můžete odnést domů. V případě mimořádně špatného počasí by se akce nekonala.

Čtěte také: Zkrášlení zahrady svahovými tvárnicemi

Geologické muzeum Barrandienu

Expozice se nachází v jedné místnosti prvního poschodí domu č.p. 88, který bezprostředně sousedí s Jenštejnským domem, a je v ní vystaveno celkem 224 kusů exponátů. Návštěvníci jsou seznámeni se základními údaji o Barrandienu. Důležitá je barevná geologická mapa Barrandienu v měřítku 1:200 000 a tabulka se základním přehledem geologického vývoje Barrandienu a jeho pokryvných útvarů. Úvodnímu panelu dominuje busta Joachima Barranda. Kromě Barranda jsou zde zmíněni i další významní geologové Otomar P. Novák, Jaroslav Perner a Jaroslav J. Jahn.

Stručný text seznamuje návštěvníky se základní charakteristikou proterozoika. Z proterozoických sedimentárních hornin je vystavena břidlice. Vulkanické horniny reprezentuje spilit a variolit. Vzorky buližníku doprovázejí fotografie mikroorganismů v buližnících nalezených a buližníkové skalky u Hudlic.

V textu je popsán stručný vývoj kambria rozdělený na tři hlavní období s odlišným geologickým vývojem - spodní, střední a svrchní kambrium. Z paseckých břidlic spodního kambria pocházejí nejstarší makrofosílie náležející členovci Kodymirus vagans. Důraz v expozici je kladen na bohatou mořskou faunu středního kambria, reprezentovanou četnými trilobity, ramenonožci a ostnokožci.

Stručný text seznamuje s geologickým vývojem ordoviku v Barrandienu. Ordovické moře bylo plné života, což dokumentují četné obrazové přílohy a vystavené zkameněliny. Ty náležejí zástupcům trilobitů, plžů, korýšů, ramenonožců, jablovců a konulárií. V souvislosti s ordovikem nesmí chybět ukázky sedimentárních železných rud - hematitu a chamositu. Sedimentární horniny zastupuje řevnický křemenec. Tufit z Ejpovic dokumentuje vulkanickou činnost.

Text objasňuje vznik variského horstva během variských horotvorných procesů (orogeneze). Po odeznění hlavních fází variské orogeneze se v depresích mezi vyvrásněnými horskými pásmy tvořily nové sedimentační prostory, které měly ráz jezerních (limnických) pánví. Pouze na fotografii je předveden unikátní nález nymfy jepice z lomu Na Štilci u Tlustice, který patří k nejstarším a nejlépe zachovaným exemplářům na světě. Hlavní část vystavených vzorků z mladších prvohor tvoří přesličky, plavuně a kapraďosemenné rostliny.

Druhohorní a třetihorní pokryvné útvary Barrandienu byly z větší části denudovány, a proto nejsou příliš rozsáhlé. Obrazová část představuje zástupce ještěrů Mosasaura a Plesiosaura, plže, amonita a ukázky křídové květeny. Z třetihorních usazenin se zachovaly zbytky říčních sedimentů na vyšších místech staré paroviny. Třetihorní vulkanickou činnost dokumentují ukázky čedičové lávy a vulkanoklastických hornin z Vinařické hory u Kladna, doplněné nákresem tohoto stratovulkánu.

Čtvrtohorní sedimenty tvořící pokryv Barrandienu jsou velmi rozmanité. Pro starší čtvrtohory, tzv. pleistocén, je typické střídání ledových a meziledových dob. V ledových dobách vznikaly říční terasy a probíhala silná říční eroze. V naplaveninách říčních teras jsou poměrně hojné nálezy pleistocenních zvířat. Návštěvník si může prohlédnout kosti jeskynního lva, koně, bizona, soba, srstnatého nosorožce i divácky atraktivní kosterní pozůstatky mamuta. V ledových dobách se tvořily také spraše a v nich vápnité konkrece.

Člověk od pradávna využíval přírodní bohatství v oblasti Barrandienu. Těžila se zde a dosud těží řada ložisek nerostných surovin. Dnes má největší význam těžba silurských a devonských vápenců. Nechybějí ukázky různých druhů barrandienských vápenců (koněpruský, suchomastský, loděnický). Je možné si prohlédnout několik odrůd chamositu a také názorný geologický profil železnorudným ložiskem u Zdic. Vystavené minerály představují ukázky nerostů, které se vyskytují na Berounsku a Hořovicku.

Shrnutí geologického vývoje Barrandienu

tags: #Beroun #geologické #období #břidlice

Oblíbené příspěvky:

• Přečtěte si článek o testerech izolačního odporu
• Vše o betonových krbech s dřevěným topením
• Chytré řešení pro vaši koupelnu
• řešení pro pasivní požární ochranu
• Citroën C8: Podrobný průvodce