Vodopropustný beton: Inovativní řešení pro udržitelné hospodaření s vodou

Téma vodního hospodářství (water management) se v poslední době diskutuje také v oblasti stavebnictví, kde se hledají řešení přátelská k životnímu prostředí a na trh vstupují jednotlivé materiály nebo celé konstrukční systémy, které napomáhají právě k ochraně vody zejména v zastavěných územích.

Potřeba vodopropustných materiálů v zastavěných oblastech

Celosvětově se městská prostředí zahušťují a narůstá procento horizontálních povrchů pokrytých konstrukcemi s pevnými a nepropustnými povrchy. V Evropě průměrně žije cca 70 % obyvatel ve městech. V poslední zprávě EU Soil Sealing Guideline [1] byla popsána ekologická rizika nadměrného živelného zastavování měst spojeného s nárůstem zabírání půdy s upozorněním, že uzavření zemského povrchu je jedním z hlavních degradačních procesů na Zemi.

Právě uzavření povrchu zpevněných ploch či komunikací má negativní vliv na pronikání vody do podloží, a tím na záplavy a současně na zmenšení zelené infrastruktury a snižování retence podzemních vod. Během tohoto století se předpokládá zvýšení průměrné teploty z 3,2 na 6,4 °C a jako výsledek klimatických změn je očekáván každoroční stálý nárůst množství srážek o 12-24 %.

Trvalý rozmach nepropustných materiálů ve stavebnictví (asfaltu, betonu) a zemědělská kultivace zabraňují dešťové vodě vsakování do půdy. To logicky ústí v pokles hladiny spodních vod. V bilanci přirozeného ekosystému převažuje odpařování vody (72 %) nad odtokem a vsakováním, zatímco v případě městských aglomerací je tomu naopak, tedy odtok převažuje (54 %) nad odpařováním a vsakováním vody. Je tedy nutno zintenzivnit úsilí za účelem tvorby systémů hospodaření s vodou ve stavebnictví. A jedním z nástrojů je právě vodopropustný beton.

V letech 2000-2013 se zvýšil podíl zastavěné plochy v ČR o 3,5 %, což odpovídá cca 28,7 tisíc hektarů. Podíl zastavěné plochy u nás tedy přesáhl 10 %. Meziročně se zastaví 2,9 tisíc hektarů.

Čtěte také: Pohledový beton a bednění

Vodopropustný beton (Pervious Concrete - PC)

Vodopropustný beton (v angličtině pervious concrete, zkratkou PC) je z důvodu jeho mnohých benefitů široce využíván již od 80. let v různých variacích především v USA, Japonsku a severských zemích (Finsko). Vodopropustný beton jako součást konstrukčního řešení má schopnost propouštět velké objemy vody (např. při přívalových deštích), proto se jeví jako vhodný nástroj pro zmírnění vlivu změn klimatu nejen v městských prostředích, ale i v příměstských aglomeracích.

PC byl dosavadně úspěšně aplikován hlavně na méně frekventovaných silnicích, parkovištích, chodnících, nádvořích, příjezdových komunikacích, golfových cestách, opěrných zdech, francouzských kanalizacích, dlažbě atd. Cílem vývoje vodopropustných betonů je navrhnout nejen složení, ale i technologii zpracování a ukládání betonové směsi tak, aby se dala použít jako vrchní pojížděná vrstva vozovek, parkovišť či pochozích ploch.

Technologie vodopropustného betonu se odvíjí od technologie mezerovitého betonu. Vodopropustný beton je současným vkladem do budoucnosti, a proto historie tohoto typu betonu není nikterak rozsáhlá.

Je nutné rozlišovat mezi vodopropustným betonem a betonem mezerovitým neboli drenážním, už vůbec nelze PC zaměňovat s válcovanými betony. Drenážní beton bývá využíván hlavně jako podkladová část konstrukce, vodopropustný beton má značně složitější provedení.

V České republice je výroba vodopropustného betonu zatím jen v prvopočátcích, probíhá primárně produkce podkladových vrstev. V našich zemích navíc chybí zkouška vodopropustnosti, která je základem porovnání kvality PC. V současnosti jsou k testování vodopropustnosti používány jen zkoušky ne zcela přesného charakteru: americká testovací metoda zkoumající rychlost vsakování vody do propustného betonu a zkušební metoda dle ČSN EN pro asfaltové směsi za horka. Leč zmínit je nutné společnost ZAPA beton, která za svůj drenážní beton ZAPA Drop (až 95% propustnost i při intenzivních srážkách, cena cca 2.000 Kč za m3) získala v minulém roce čestné uznání veletrhu FOR ARCH. Pokládka betonu Zapa Drop byla úspěšně realizována na mnohých místech České i Slovenské republiky, a to především v místech nové zástavby, kde by jinak z důvodu vysokých požadavků na zachování vsakovacích poměrů bylo nutné budování retenčních nádrží. V parku Gaštanica v Bratislavě byl realizován ZAPA vodopropustný beton. Voda tedy neodtéká z parku pryč, ale zůstává v místě. Umístěné vsakovací jámy pak postupně uvolňují vodu do půdy či ke kořenům stromů.

Čtěte také: Jídelní stůl MDF beton: Co zvážit?

Vlastnosti vodopropustného betonu

Vodopropustný beton je svou mezerovitou strukturou zásadně odlišný od tradičního betonu, a proto se i výsledné fyzikálně-mechanické vlastnosti budou výrazně lišit. Novou vlastností u tohoto druhu betonu bude vodopropustnost kapaliny.

Mezerovitost a vodopropustnost

Pro prostup kapaliny vodopropustným betonem jsou zcela zásadní hodnoty pórovitosti. Mezerovitost vodopropustných betonů je zcela zásadní pro prostup kapaliny tímto betonem. Průduchy mezi zrny v betonu vznikají použitím úzké frakce zrn a vytvářejí souvislé dutiny. Efektivní mezerovitost pro uspokojivou vodopropustnost je 15-30 %. Mezery ve struktuře jsou od 1 do 8 mm. S touto porozitou je úzce spojena i objemová hmotnost, která činí okolo 70 % v porovnání s tradičním hutným betonem, konkrétně se tedy dostáváme k hodnotám 1600-2000 kg/m3. Objemová hmotnost se pohybovala v rozmezí od 2050 do 2110 kg/m3 pro Dmax 8 mm a od 2080 do 2160 kg/m3 pro Dmax 16 mm.

Betony testované v této práci vykazovaly vodopropustnost v rozmezí 10-80 l/min·m2, což odpovídá schopnosti pojmout 10-80 mm srážek za minutu. Historicky nejvíce v České republice spadlo 345 mm za 24 hodin. I ta co do vodopropustnosti nejhorší vytvořená směs by takovéto množství propustila za cca 35 minut a ta nejlepší do 5 minut. I v těch největších extrémech přívalových srážek se nepředpokládá srážková činnost intenzivnější než zmíněné hodnoty vodopropustnosti, což znamená, že propustnost těchto betonů je dostatečná.

Pevnost a trvanlivost

Z již známých výzkumů je ovšem patrno, že se stoupající mezerovitostí, respektive vodopropustností, klesá pevnost betonu, což je zcela logické. Platí zásada, že čím více pórů beton obsahuje, tím horší budou jeho fyzikálně-mechanické vlastnosti. S tím přímo souvisí i odolnost vůči obrusu či působení CHRL.

Pokles pevnosti v tlaku bude znamenat i pokles dalších parametrů, které jsou úměrné. Mezi ně patří pevnost v tahu za ohybu a taktéž moduly pružnosti. Minimální potřebná pevnost v tlaku by měla činit 40 MPa. Pevnost v tlaku se pohybovala mezi 22,4 a 33,8 MPa pro Dmax 8 mm a mezi 24,9 a 34,7 MPa pro Dmax 16 mm.

Čtěte také: Beton Brož: Alternativa k pravému dřevu

Důležitým faktorem je dosažení běžných odolností povrchů vůči působení CHRL a cyklického zmrazování pro prostředí XF4 a dále obrusnost povrchů. Vodopropustný beton bude tvořit finální vrstvu pojížděných a pochozích povrchů, proto bude denně namáhán na obrus.

Kromě výše uvedené snížené pevnosti propustného betonu z důvodu nižšího obsahu malty a vysoké pórovitosti je třeba říci, že je PC pro své vysoké hodnoty porozity většinou prozatím méně trvanlivý než betony konvenční, které jsou standardně využívány na frekventovaných silnicích vyšších tříd. Je také známo, že otevřený porézní beton má nedostatečnou tuhost ve srovnání s tradičními betonovými poklady. V oblastech s chladnějším klimatem jako jsou skandinávské země mohou být aplikace materiálu PC navíc značně problematické. Životnost pórovitého betonu je snížená v důsledku dlouhodobého poškozování pravidelným zmrazováním a rozmrazováním vody, která není schopna odtéct bočně z porézní povrchové vrstvy.

Další vlastnosti

  • Odolnost vůči mrazu: Na vzorcích byla provedena i zkouška mrazuvzdornosti podle ČSN 73 1322 na 100 zmrazovacích cyklů. Poklesy pevností zmrazovaných vzorků v tlaku se pohybovaly od 8 do 15 %.
  • Obrusnost: Neméně podstatnou vlastností PC je schopnost odolávat vnějším vlivům a tedy účinkům povětrnosti, pojezdu vozidel atd. Tato schopnost se dá demonstrovat zkouškou stanovení obrusnosti dle Bohma. Hodnoty u Dmax 16 mm se pohybovaly kolem 13 000 mm3/5000 mm2, což jsou i pro pojížděné povrchy nadějná čísla.
  • Akustické vlastnosti: Bylo prokázáno, že lze za pomocí PC zredukovat hluk způsobený pneumatikami motorového vozidla o 4 až 8 decibelů. Redukce hluku je závislá na konkrétní charakteristice dané směsi a na tloušťce betonu a že ideální hodnoty jsou 80 mm silný beton s maximální velikostí agregátu 9,5 mm.
  • Snížení efektu městského tepelného ostrova: Nedávná studie (United States Environmental Protection Agency - EPA) ukazují, že porézní betonový povrch může výrazně snížit efekt městského tepelného ostrova, který vykazuje znatelné vyšší letní teploty, než jeho okolí. Chladicí účinek je způsoben především absorpcí obrovského výparného tepla při odpařování vlhkosti pod porézním betonovým povrchem.

Receptury a výroba vodopropustného betonu

Z výše popsaných požadavků na vodopropustný beton pramení návrhy různých receptur tohoto materiálu. Fundamentálně je v případě výroby PC využíváno stejných materiálů jako u konvenčního betonu, avšak s tou výjimkou, že jemný agregát je obvykle zcela vyloučen a třídění hrubého kameniva je velmi přesné za účelem lepších vytvrzovacích vlastností.

Důležitým aspektem je smíchání různých frakcí kameniva, respektive vytvoření vhodné křivky zrnitosti tak, aby byl beton propustný pro kapaliny, ale zároveň aby jeho struktura nebyla příliš pórovitá, a nedocházelo tak k enormním ztrátám pevnosti. Nejpodstatnější záležitostí je optimalizovat křivku zrnitosti pro vodopropustný beton tak, aby kamenivo vytvářelo propustnou, mezerovitou kostru. Co se týče rozsahu použitých frakcí kameniva, tradičně použijeme frakce 0-4, 4-8 a 8-16 mm. Ve finském výzkumu byla použita ještě frakce 8-12 mm namísto 8-16 mm, ovšem v českých podmínkách není tato frakce rozšířená, a proto se prosazují receptury s kamenivem o rozsahu 0-8 mm a nebo 0-16 mm.

Zvláště citlivá bude směs na dávkování vody. Předpokládá se, že směs bude pouze zavlhlá a nesmí dojít k předávkování vodou, což by vedlo k následné segregaci, případně rozmísení. Konkrétně hovoříme o vodním součiniteli 0,27-0,33. Předávkování směsi vodou bude znamenat odloučení části příliš tekuté cementové kaše/mléka od zrn kameniva a usazení ve spodních částech vytvořené konstrukce.

Vedle cementu lze použít i různé přísady či příměsi pro upravení vlastností směsi. Stejně jako v případě tradičních betonových směsí lze i do směsi vodopropustného betonu využít jako pojivo portlandský cement a jiné směsné cementy. V PC se pečlivě řízené množství vody a cementových materiálů používá k vytvoření pasty, která tvoří tlustý povlak okolo agregovaných částic. Použití dostatečného množství pasty k vázání hrubých částic spolu vytváří systém propojených dutin, které jsou vysoce prostupné. Jako doplňky jsou často používány cementové materiály jako oxid křemičitý, popílek, pucolán a vysokopecní struska, které zvyšují trvanlivost materiálu tím, že snižují praskání, ale i požadovanou propustnost.

PC je na staveniště dodáván běžnými sklápěči a umístěn do standardních forem. Vzhledem k faktu, že propustný beton je hustší než tradiční beton, používá se k jeho vyrovnání mechanické vibrování. Vodopropustný beton má nízký obsah vody, je tedy zvláště důležitý další krok - vytvrzování. Aby byla umožněna plná hydratace cementu, povrch se zalije vodou a zakryje plastovou folií. Není však už potřeba - na rozdíl od realizace pokládky tradičního betonu - zpracovávat vodopropustný beton například pomocí hladítek. Tyto dokončovací operace by totiž příliš utěsnily povrch betonu a tak nežádoucím způsobem snížily průnik vody.

Lehké kamenivo ve vodopropustném betonu

Lehké kamenivo na bázi expandovaných jílů má velké objemy pórů a povrchové plochy, což z něj činí ideální médium pro biologické ošetření vody. Zásypy z tohoto kameniva slouží jako rezervoár pro nahromaděnou dešťovou vodu, která se postupně vsakuje do okolní půdy a také se vypařuje do okolního vzduchu, čímž ochlazuje okolní prostředí.

V kombinaci s vodopropustným betonovým povrchem v městských aglomeracích může lehké kamenivo pomoci vyřešit problémy s nahromaděním srážkové přívalové vody, kterou předčistí a napomůže vrátit zpět do prostředí. Lehké kamenivo lze využít i v technologii vodopropustných betonů, je však třeba zohlednit jeho horší pevnosti a obrusnost. Pro další vylehčení lze také napěnit cementovou matrici. Pro míchání a dopravu lehkého mezerovitého betonu platí stejné zásady jako u mezerovitého betonu z přírodního kameniva. Technologie výroby a ukládání je odlišná v tom, že se musí počítat s nasákavostí lehkého kameniva. Čerstvý beton je zpravidla pouze zavlhlý, a proto probíhá hutnění pomocí válcování či dusání.

Příklad Liapor Mix

Pokud se řekne, že je něco lehké, vyvolá tato informace u většiny z nás dojem malé hmotnosti. V souvislosti s prací je to pak snadný postup. A co takhle zkombinovat obě dvě vlastnosti dohromady? Tento materiál se skládá z keramzitových kuliček různého průměru, které jsou propojeny cementem, plnivy a vodou. Průměr keramzitových kuliček určuje druh a použití lehkého betonu. To znamená, že Liapor Mix s kuličkami 4-8 mm má hrubou strukturu, zatímco Liapor Mix Final s kuličkami 1-4 mm má naopak strukturu jemnou. Základní vlastností, kterou dělá Liapor Mix zajímavým pro stavebnictví, je jeho nízká hmotnost, což v praxi znamená cca 600 kg/m3. Ve srovnání s klasickým betonem je tato hodnota čtvrtinová. Přitom se však jedná o standardně pevný beton s dlouhou životností.

Liapor Mix použijeme v případě, že budeme potřebovat vytvořit nějakou rovnou a pevnou vyrovnávací vrstvu, která bude sloužit jako podklad pro budoucí realizaci nášlapné vrstvy nové podlahy - například pod keramickou dlažbu, dřevěnou plovoucí podlahu apod. Jeho stěžejní vlastnost vynikne zejména u rekonstrukcí, protože nezatíží stávající konstrukci svou vahou. Ale stejně dobře může posloužit u novostaveb. Často například řešíme u nového domu požární ochranu inženýrských sítí, nebo prostě jen potřebujeme někde něčím vyplnit nějaký prostor. Například u starších a historických objektů se Liapor Mix velmi dobře hodí jako výplň míst mezi klenbami nebo trámy, kde budete následně realizovat novou podlahu.

Existují dva druhy lehkého betonu, které se liší hrubostí své struktury. V praxi to znamená, že například hrubší Liapor Mix použijete v první fázi pro nejrychlejší výplň nějakého prostoru a finálním Liapor Mix Final zakončíte vyrovnávací podklad, na který pak již můžete pokládat nášlapnou vrstvu podlahy. Bez Liapor Mixu Final by bylo nutné povrch betonové vrstvy ještě opatřit stěrkou, aby se na něj dala instalovat jakákoliv dlažba či finální podlaha.

K dalším pozitivním vlastnostem, které je třeba zmínit, jsou dobré tepelně-izolační vlastnosti, jež vyplývají z charakteru základního materiálu, kterým je keramické kamenivo. Současně má tento nenasákavý materiál výborné protipožární vlastnosti. Při jeho realizaci není zapotřebí vytvářet dilatační spáry, neboť Liapor Mix nepraská a dobře se propojí s okolními materiály. A posledním trumfem je jednoduchost aplikace, neboť Lias Vintířov, jako výrobce, dodává na trh Liapor Mix (Liapor Mix Final) jako připravenou suchou směs.

Příprava směsi Liapor Mix:

  1. Nejprve očistíme od hrubých nečistot místo, které budeme zasypávat, nebo vyrovnávat.
  2. Pak jen stačí předpřipravenou směs zalít vodou, a to v důležitém poměru 4 až 5 litrů na jedno 30litrové balení.
  3. Směs následně poctivě promícháme, ale nepoužijeme vrtačku s vysokými otáčkami, aby nedošlo k znehodnocení Liapor Mixu. Mícháme zhruba 2 až 3 minuty.
  4. Posléze můžeme standardním způsobem lehký beton nanášet. Vyrovnání docílíme klasickou zednickou latí.
  5. Jestliže jsme rozhodnuti použít oba druhy lehkého betonu, pak můžeme jemnější Liapor Mix Final nanášet bezprostředně na hrubou vrstvu Liapor Mixu (jen nesmíme na tu spodní vrstvu šlápnout).
  6. Podklad budoucí podlahy je pochozí po 24 hodinách, ale k úplnému vyschnutí potřebujeme 4 až 7 dní (záleží na klimatických podmínkách).

Ještě mějme na paměti, že pokud budeme vyrovnávat starou dřevěnou podlahu, musíme mezi lehký beton a dřevo instalovat separační folii. Spotřeba materiálu je přibližně 34 kg na 1 m2 a 50 mm silnou vrstvu. Realizaci bychom neměli provádět, pokud okolní teplota klesne na 5 °C.

Testování vodopropustného betonu

Doposud české normy nemají zkoušku či předpis, jak tuto vlastnost zkoušet, a proto bude třeba tyto postupy vytvořit, případně normalizovat. Nutností je vyvinout spolehlivou zkoušku na testování vodopropustných betonů. Výsledkem zkoušky má být množství vody, které je schopno protéct betonem v určitém čase. Celé množství by mělo být ideálně vztaženo na jednotku plochy.

Postup zkoušky vodopropustnosti na VUT FAST:

  1. Připraví se vzorek vodopropustného betonu o rozměrech 200×200 mm, tloušťky 100 ± 20 mm.
  2. Následně je vzorek položen na kovový rošt a pod vzorek postavíme kbelík tak, aby voda tekoucí přes vzorek byla zachycena do tohoto kbelíku.
  3. Na zkoušený vzorek přiložíme zkušební přístroj a zkontrolujeme, zda těsnění dokonale sedí na vzorku.
  4. Přes příložnou desku přístroj zatížíme závažím.
  5. Poté kulový ventil zavřeme a naplníme odměrný válec vodou tak, aby se vodní hladina dotýkala černé rysky znázorňující objem 1090 ml.
  6. Protože objem vnitřní části kulového ventilu a prostoru pod ním je právě 90 ml, dojde při otevření ventilu k poklesu hladiny vody ve válci na rysku 1000 ml.
  7. Ze samotného zkoušení máme naměřeny hodnoty velikosti plochy a a b zkoušeného vzorku a čas, za který projde vzorkem 900 ml vody, tedy t900.

Výsledná hodnota je počet litrů, který je beton schopen propustit za jednu minutu plochou jednoho metru čtverečního.

Experimentální ověření

Při experimentálním ověření bylo navrženo a poté odzkoušeno osm receptur s Dmax 8 mm. Objemová hmotnost se pohybovala v rozmezí od 2050 do 2110 kg/m3, pevnost v tlaku mezi 22,4 a 33,8 MPa a propustnost byla 21,6 až 12,5 l/m2.

Pro Dmax 16 mm pak bylo testováno dalších osm receptur, u kterých se objemová hmotnost pohybovala v rozmezí od 2080 do 2160 kg/m3, pevnost v tlaku mezi 24,9 a 34,7 MPa a propustnost od 37,1 do 74,2 l/m2.

Přehled vlastností vodopropustného betonu dle Dmax kameniva
Parametr Dmax 8 mm Dmax 16 mm
Objemová hmotnost (kg/m³) 2050 - 2110 2080 - 2160
Pevnost v tlaku (MPa) 22,4 - 33,8 24,9 - 34,7
Propustnost (l/m²) 12,5 - 21,6 37,1 - 74,2
Obrusnost (mm³/5000 mm²) N/A ~13 000

Na vzorcích byla zkoušena i obrusnost povrchů podle ČSN EN 1338 Betonové dlažební bloky - měření obrusnosti metodou Bohme. Hodnoty u Dmax 16 mm se pohybovaly kolem 13 000 mm3/5000 mm2, což jsou i pro pojížděné povrchy nadějná čísla.

Ekologické a ekonomické výhody

Začněme těmi nejdiskutovanějšími, tedy ekologickými výhodami. Použití vodopropustného betonu v první řadě zmírní odtok vody do kanalizace, přirozeně tak doplní hladiny spodních vod a tím eliminuje znečišťující látky jako jsou uhlovodíky z asfaltových dlažeb a těsnění, které mohou kontaminovat povodí řek a poškozovat ekosystém jako je tomu v případě umělého shromažďování dešťové vody a jejího masového vypouštění do vodních toků (výzkumy dokazují, že 97 - 99 % olejů zavedených do propustných betonů je zachyceno a přirozeně biodegradováno).

Vodopropustné betonové terény jsou také ceněny i za své druhotné vlastnosti jako je všeobecné zlepšování kvality vody, přispění k nárůstu okolní vegetace a celkové zkvalitnění sousedícího ekosystému.

PC je prokazatelně ekonomičtější variantou zpevnění ploch, redukuje totiž prvotní náklady stavby, eliminuje potřebu kanalizačních vazníků, redukuje náklady na instalaci podzemních potrubí a odtokových vpustí, není nutná ani investice do pozemků za účelem výstavby retenčních rybníků či filtračních systémů. Majitelé nemovitostí mohou tak využít okolní půdu podstatně efektivněji a maximalizovat návratnost svých vkladů. Z hlediska sumárních nutných investic je tedy vodopropustný beton absolutním vítězem.

Udržitelnost a údržba

Vodopropustné chodníky jsou přese všechny překážky (jako je nadstandardní pórovitost) schopny odolat tlaku přesahujícího 20,7 MPa), tedy jsou dostatečně silné k nosnosti například hasičského vozu. Z pohledu řidiče automobilu na silnici je velmi přínosný také texturovaný finální povrch propustného betonu. Během jízdy ve složitějších povětrnostních podmínkách, například při dešti či sněhových přeháňkách, zlepšuje propustný beton bezpečnost jízdy. Déšť se totiž do betonu vstřebá, nezůstává na povrchu, čímž je vyloučeno sdružování vody a tím výrazně sníženo rizika tzv. aquaplaningu na mokré vozovce. Povrch ZAPA DROPu nebylo nutné spádovat a nevytváří se na něm louže.

Nelze také nezmínit potenciální problémy s případným ucpáním propustného betonu. Na povrchu PC se může shromažďovat vegetační hmota, což může vést až k jeho ucpání. Tento problém je však jednoduše řešitelný zametením či vysátím. Vodopropustný beton vyžaduje údržbu. Jedná se o příležitostné zametení, tlakové čištění či vysátí vozovky za účelem obnovení propustnosti materiálu. Mimoto lze říci, že je PC silný a vysoce odolný materiál.

Budoucí vývoj

Co se pevnosti povrchu vodopropustného betonu týče, vědci také ukazují různorodé možnosti posílení této vlastnosti, a to například přidáním odpadního kompozitního materiálu z uhlíkových vláken. Výzkumníci z oddělení stavebního environmentálního inženýrství na Washingtonské Státní Univerzitě přidali uhlíkový šrot společnosti Boeing do betonové směsi. Využili mechanické frézování k vytvarování kompozitních vzorků do ideálních velikostí a tvarů. Přidaný materiál výrazně zvýšil jak trvanlivost, tak pevnost propustného betonu.

Lze říci, že vývoj vodopropustného betonu je stále ještě na počátku.

tags: #beton #ktery #nesaje #vodu #vlastnosti

Oblíbené příspěvky: