Beton s pískovaným nebo broušeným povrchem: komplexní průvodce

Téma povrchů betonu je velice široké a přechází od hrubých ploch šedého monolitického betonu až k barevným fasádám z prefabrikovaných prvků s různou úpravou povrchu. Povrch materiálu, který pozorovatel stavby vidí nejdříve, je pro první dojem z ní stejně významný jako vzhled člověka pro první dojem z něj. Beton, materiál obecně považovaný za neestetický a bez výrazu, se stal materiálem, z něhož byla po celé Evropě postavena velká většina památníků padlým po II. světové válce. Objektů, které by měly své poselství o hrdinských činech či obětech předávat dalším generacím, objektů, ke kterým se obracíme s úctou a vzpomínkami na ty, jimž jsou věnovány. Přiznává se, že častým důvodem k výběru betonu byla nejspíše jeho cena, avšak to nevysvětluje vše. Jednou z odpovědí je možnost návrhu téměř libovolného tvaru s úpravou povrchu jako na přírodním kameni. Výsledky, pozoruhodně jemné, ukazovaly, že nehledě na vlastní hrubost surového betonu, řemeslná zručnost kameníků je povrchovou úpravou dokázala transformovat v cosi mnohem přitažlivějšího.

V Německu probíhaly diskuze o úpravách betonových povrchů už od roku 1910. Josef Petry, předseda Německého betonářského spolku, v roce 1913 napsal, že opracováním povrchu se beton vymaní z kategorie materiálů nízké hodnoty. A trval i na tom, že beton nemá být považován za pouhou náhradu přírodního kamene, ale že jeho krása spočívá právě v tom, že je uměle vytvořen a manuálním opracováním povrchu to lze ještě zdůraznit.

Zatímco označením „tradiční“ materiál se myslí něco stálého, neměnného, beton jako materiál je v době výstavby tekutý, beztvarý a výsledek utvářejí okolnosti vzniku. S režným surovým betonovým povrchem je dodnes spojována výhrada, že stavební dělníci, kteří beton ukládají na místo, zpracovávají a ošetřují po odbednění, se nemohou s výsledkem ztotožnit tak, jako například zedník či dokonce kameník, který na stavbě zanechá identifikovatelný otisk v podobě výsledku své práce. V zemích k betonu vstřícnějších jsou stále žádanější „upravované“ povrchy betonu. Zůstává však stále dost příznivců hrubého, surového vzhledu betonu a právě takový povrch je tím správným vyjádřením jejich záměru.

Typy betonových povrchů a jejich úpravy

Pod pojmem betonové povrchy bez dalších krycích vrstev se skrývá nečekané množství různých variací úprav povrchů. Je používáno základní členění povrchů betonových konstrukcí:

• povrchy vytvořené otiskem formy/bednění
• povrchy opracované v měkkém stavu
• povrchy opracované v tvrdém stavu
• betonové povrchy, které budou opatřeny krycí vrstvou
• povrchy z obkladaček
• ostatní betonové povrchy
• povrchy z barveného betonu

Při sestavování požadavků na kvalitu betonových povrchů je třeba mít na paměti vzdálenost, ze které bude navrhovaný povrch konstrukce pozorován. Používání nejpřísnějších kritérií je doporučováno pouze v případech, kdy je pozorovací vzdálenost nanejvýš 5 m.

Čtěte také: Pohledový beton a bednění

Povrchy vytvořené otiskem formy/bednění

To je nejznámější skupina betonových povrchů, která je sama o sobě velmi široká. Na jednom konci jsou to povrchy betonu získané otiskem bednění sestaveného z hrubých nehoblovaných prken, přes různě upravené a ošetřené povrchy prken, přesně sesazené palubky s ošetřeným povrchem, savé a nesavé bednicí desky různých systémů až po speciální vložky do bednění, jejichž otisk tvoří na povrchu betonu různé textury (někdy i imitace jiných materiálů, např. cihelné nebo kamenné zdivo). Jednou z nejznámějších realizací z režného betonu s otiskem hrubých prken je obytný dům Unité d‘Habitation v Marsei. Le Corbusier, autor návrhu, právě zde radikálně změnil zažité představy o estetice betonového povrchu. Le Corbusier nazval svůj beton „beton brut“. Práce Le Corbusiera, zejména na Unité, má výrazný filozofický a symbolický vliv na architekturu druhé poloviny 20. století a způsobila, že beton se stal dominantním stavebním materiálem příštích desetiletí. Krása režného betonu vynikne zejména v kombinaci s různě barevným dřevem, hladkým lesklým nebo matným kovem a čirým sklem. Povrch betonu s náhodně rozmístěnými zrny kameniva a vzduchovými dutinkami vytváří dojem přírodního materiálu.

Povrchy opracované v měkkém stavu

Do této skupiny jsou zahrnuty povrchy upravované hlazením, válečkováním nebo jemným poťukáváním bezprostředně po odbednění či vyjmutí z formy. Cílem tohoto typu úprav je dosáhnout pomocí nástroje stejnoměrného výsledku. Je-li cílem vytvořit opakující se vzorek, je vždy nutné nejprve vytvořit vzorek, který je následně opakován. Houbovým hladítkem jsou upravovány zblízka viditelné povrchy průčelí, od kterých je vyžadován hladký, jakoby omítnutý vzhled a které bývají střídány s částečně pokartáčovanými nebo jinak upravenými plochami. Ocelovým hladítkem jsou upravovány plochy, které by měly mít zcela hladký vzhled přesného prefabrikátu odlité do ocelové formy, např. povrchy průmyslových prostor, kanceláří, které budou pouze natřeny. Dřevěné hladítko se používá převážně k úpravám venkovních ploch a povrchů na průčelích, kterým je třeba dát hrubý vzhled, a soklů staveb. U vnitřních prostorů je tento typ povrchů užíván jen zřídka. Činiteli ovlivňujícími kvalitu hlazených povrchů jsou pahrbek, důlek, vzduchové póry, stopy po pracovním nástroji a kolísání barvy. Je vhodné pohledové betonové plochy na objektu rozdělit dle požadavků na kvalitu (např. dle vzdálenosti pozorovatele) do různých tříd a pro ně určit závazné hodnoty a jejich tolerance.

K dalším typům povrchů opracovávaných v měkkém stavu patří známé vymývané povrchy. Oblíbenými se staly atraktivní nestejnoměrně vymývané povrchy s grafickým vzorem označované grafický beton nebo photo beton. Nejznámějším příkladem této úpravy je fasáda knihovny střední odborné školy v německém Eberswalde se střídajícími se pásy grafického betonu a pískovaného skla se stejným vzorem z atelieru Herzog & de Meuron. Grafický beton je vyráběn přímo ve výrobnách prefabrikátu speciálním postupem. Na povrch folie, která bude později vložena na dno bednění je na stranu, jež přijde do kontaktu s betonem, natištěn bodovou (rastrovou) tiskovou technologií vybraný obraz nebo grafický motiv. Namísto tiskařské barvy je však použit zpožďovač tuhnutí betonu. Při individuálních návrzích je možno výtvarný návrh na folii nanášet přímo štětcem. Vzor je na povrchu betonu vytvořen pomocí efektu kontrastu mezi světlým hladkým povrchem betonu a „exponovaným“ povrchem, z něhož po odbednění, sloupnutí folie a vymytí nezhydratovaného cementu vystupuje jemné kamenivo.

Oblíbené jsou rovněž kartáčované nebo škrábané povrchy, které působí klidně a elegantně ve velkých plochách i při střídání ploch kartáčovaných s plochami hlazeného betonu. Škrábáním jsou upravovány i volné povrchy prefabrikátů po zavadnutí směsi. Dlouhé rovnoběžné rýhy jsou škrábány ručními nástroji nebo mechanicky do hloubky 4 až 5 mm.

V následující tabulce jsou uvedeny požadavky na kvalitu hlazených povrchů pro různé třídy staveb.

Čtěte také: Jídelní stůl MDF beton: Co zvážit?

Tabulka 1: Požadavky na kvalitu hlazených povrchů

Povrchy opracované v tvrdém stavu

Pískované povrchy

Pískované povrchy jsou užívány na průčelí staveb a další povrchy, které zůstávají viditelné na vnějších i vnitřních plochách. Vedle suchého pískování s různě hrubými zrny lze použít i další způsoby, např. vodní pískování nebo tryskání broky, užívané rovněž k čištění povrchů staveb. Pískování odstraňuje plošně cementový kámen, odhalí více pórů a změní povrchovou strukturu betonu na stejnoměrně „matnou“.

• Mělké pískování neodhaluje kamenná zrna, odstraňuje pouze tenkou prachovou vrstvu cementového kamene z povrchu a odhaluje póry po lití.
• Středně hluboké pískování odhaluje jednotlivá velká kamenná zrna a části kamenné složky s průměrem menším než 2 mm. Odhalené menší póry zanikají ve strukturovaném povrchu.
• Hluboké pískování odhaluje velká kamenná zrna rovnoměrně na celém povrchu. Pískování rychleji opracovává místa, kde byl poměr vody v cementu nadprůměrný.

Hloubka pískování se určí na základě tvrdosti složek kameniva v betonu a velikosti zrn. Barvu a vzhled výsledného povrchu ovlivňuje zejména barva kameniva v betonu. Tryskání betonu je variabilním a účinným postupem, který dokáže zajistit úpravu tohoto povrchu. Tryskání zajistí očištění pouze na povrchu. Dále používáme tryskání za situace, když chceme zajistit dokonalou přilnavost všech aplikovaných materiálů. Otryskaný povrch lze také nechat odhalený z ryze estetických důvodů. Pro pískování betonových podlah lze spíše doporučit jako vhodnější technologii broušení. Tryskání je příliš hrubé, v materiálu by mohly vzniknout výraznější rýhy, vrypy a prohlubně. Obecně je tryskání betonu mimořádně variabilní. Proto je nutné adekvátně rozsahu práce vybrat vhodné abrazivo i pískovačku. Pokud pracujete s čerstvě odlitým betonem, nejlepší doba pro tryskání povrchu je do 24 až 72 hodin po odlití, obzvláště pokud chcete vytvořit hlubší strukturu nebo strukturované vzory pro dekorativní vzhled. Pískovat lze za využití vysokotlakého zařízení suchou nebo mokrou cestou. Využít tedy lze klasické tryskání abrazivem. U takzvaného mokrého tryskání dochází pomocí speciální trysky k mísení natlakované vody s abrazivem přímo v této trysce.

Následující tabulka klasifikuje pískované povrchy a uvádí požadavky na kvalitu pro jednotlivé třídy.

Tabulka 2: Požadavky na kvalitu pískovaných povrchů

Broušené a leštěné povrchy

Na nárožích budov, kolem portálů nebo na jiných místech vyžadujících zdůraznění se užívají kamenické úpravy betonových prvků. Patří k nim broušení a leštění, škrábání, štípání, pemrlování plochým dlátem nebo pikování ostrým špičákem. Broušené betonové plochy se leští velmi jemným pískem s tvrdými zrny. Povrchy se napouštějí různými přípravky, např. fasáda Kunstmusea ve Vaduzu je napuštěna včelím voskem, a doleští se hrubými a jemnými kartáči. Beton pro leštěné povrchy musí být dobře zpracován, uložen i ošetřován tak, aby byl ve hmotě kompaktní. Rovněž je doporučováno použít pro atraktivnější vzhled vyšší podíl hrubozrnného kameniva.

Broušený beton je betonový povrch upravený mechanickým broušením již vyzrálého betonu, jehož cílem je odstranění nerovností, sjednocení struktury a zvýšení užitných vlastností podlahy nebo jiné betonové plochy. Broušený beton představuje velmi univerzální řešení - může sloužit jako finální povrch, ale také jako kvalitní podklad pro další povrchové úpravy, jako jsou nátěry, stěrky nebo leštění. Broušený beton je betonový povrch upravený pomocí diamantových brusných nástrojů, které postupně odebírají vrchní vrstvu betonu. Broušený beton vzniká postupným mechanickým broušením vyzrálého betonu, obvykle po uplynutí dostatečné doby zrání. Broušený beton má technický, matný až saténový vzhled, který působí čistě a nenápadně. Broušený beton představuje spolehlivé a univerzální řešení pro betonové plochy, kde je klíčová rovinnost, funkčnost a dlouhá životnost. Díky možnosti navazujících úprav je ideálním základem pro moderní betonové podlahy v průmyslových, komerčních i obytných objektech.

Čtěte také: Beton Brož: Alternativa k pravému dřevu

Leštěný beton je materiál vytvořený smícháním kameniva, přísad, vody a pigmentů. Konkrétně se jedná o vrstvu rafinovaného cementu, ke kterému se přidává barvivo, které se poté brousí speciálním strojem. Tento materiál, jehož použití je výhradně na podlahách, byl jedním z prvních povrchových úprav, které se používaly k pokrytí podlahy komerčních zařízení, jako jsou továrny, kanceláře nebo prodejny. Broušený beton je technika dlažby, která klade důraz na funkčnost a trvanlivost před estetikou. Kromě své trvanlivosti a odolnosti má leštěný beton mnoho dalších vlastností, které ho činí vysoce univerzálním a ekonomickým materiálem. Především je leštěný beton vysoce odolný a odolný vůči pěšímu provozu a každodennímu použití. Proces broušení betonu zahrnuje odstranění vrchní vrstvy povrchu, což odstraňuje jakékoliv vady nebo nedokonalosti a zanechává hladký a rovnoměrný povrch. Za druhé, leštěný beton je univerzální materiál, který lze použít jak v interiéru, tak v exteriéru. Lze jej přizpůsobit jakémukoli stylu dekorace přidáním pigmentů a dalších materiálů pro změnu jeho vzhledu a textury. Za třetí, leštěný beton je snadno čistitelný a udržovatelný. Nevyžaduje nákladnou údržbu ani další těsnění. Také můžete použít jemné čistící roztoky na čištění skvrn. Nakonec je leštěný beton cenově dostupnou možností ve srovnání s jinými dokončovacími materiály. Proces leštění betonu nevyžaduje instalaci další vrstvy nátěru, což šetří čas a peníze.

Sázka na leštěný beton je ideální pro dosažení průmyslové atmosféry, která evokuje velké newyorské lofty, které se začaly stávat tak slavné v 90. letech. Na rozdíl od jiných dekorativních povlaků je potřeba velkých lešticích strojů pro dosažení kvalitních povrchů. Je citlivý na změny teploty, což se projevuje vznikem trhlin. Podlahy z leštěného betonu nabízejí hladký povrch s lesklým efektem, který zdůrazňuje krásu prostoru, ať už je to uvnitř nebo venku. Je to dokonalá úprava pro tento typ povrchů. Broušený beton je vodotěsný, což ho činí ideálním materiálem pro vlhké prostředí. Broušený beton je univerzální a odolný materiál, který se v posledních letech stal velmi populárním v interiérové a exteriérové dekoraci. Jednou z hlavních výhod leštěného betonu pro venkovní podlahy je jeho odolnost vůči počasí a vnějším podmínkám. Je schopen vydržet stálé vystavení slunci, dešti a dalším povětrnostním vlivům bez významného poškození. Broušený beton je také velmi snadno udržovatelný. Je velmi odolný vůči skvrnám a lze jej snadno čistit vlhkým mopem nebo vysavačem. Další výhodou leštěného betonu je jeho schopnost přizpůsobení. Majitelé si mohou vybrat z široké škály povrchových úprav, včetně lesku, matnosti a textury.

Při instalaci broušeného betonového podlahy venku je důležité, aby práci prováděl zkušený a kvalifikovaný odborník. Proces instalace broušeného betonu může být složitý a vyžaduje vysokou úroveň dovedností a zkušeností. Je důležité mít na paměti, že navzdory své odolnosti může leštěný beton utrpět škody, pokud není řádně udržován. Je důležité se vyhnout použití abrazivních čistících prostředků nebo silných chemikálií, které by mohly poškodit povrch betonu. Je relativně snadné zaměnit dokončovací práce na leštěném betonu a mikrocementu, protože na první pohled mohou vypadat stejně. Hlavní rozdíl mezi oběma povlaky spočívá ve strukturální hmotnosti obou materiálů. Leštěný beton vyžaduje po aplikaci lešticí stroj, což komplikuje jeho aplikaci v prostorech umístěných ve vysokých patrech. Broušený beton je skvělou volbou pro podlahy jak uvnitř, tak venku, ale jeho údržba a čištění jsou nezbytné pro udržení jeho vzhledu a trvanlivosti v průběhu času.

Opracování kyselinou (patinování)

Kyselinou lze opracovávat (patinovat) pouze povrchy prefabrikovaných betonových prvků. Pomocí kyseliny je z povrchu prvku odstraňován cementový kámen a jemné složky a jsou odhalovány hrubší složky směsi kameniva do požadované hloubky. Hloubka opracování kyselinou je ovlivněna kvalitou složek směsi, koncentrací kyseliny a dobou působení. Vápenec reaguje na kyselinu mnohem rychleji než jiné druhy kameniva.

Ostatní betonové povrchy

Následující ukázky patří k méně obvyklým betonovým povrchům. Čerstvý betonový povrch je možné kromě různých způsobů hlazení také opatřit vzorečkem, který vznikne vtlačením požadovaného vzoru do čerstvého povrchu. Např. pokartáčovaný povrch je vytvořen vykartáčováním tvrdnoucí vrstvy cementového pojiva po jeho několikadenním zaschnutí ocelovým kartáčem. Jednotlivá zrna kamenné složky musí být tak pevná, aby při kartáčování nedošlo k jejich poškrábání. Výsledný povrch je podobný pískovanému povrchu. Povrch po diamantovém řezání se podobá broušenému povrchu, je však podstatně hrubší a jsou v něm často vidět stopy po řezání. Povrch betonu se skleněnou drtí je příkladem nahrazování složek kameniva v betonu jinou kmenovou složkou. Povrch je buď vymýván, nebo broušen. Povrch ze skleněné drti lze použít bez omezení ve vnitřních prostorách. Povrchy betonových prvků s použitím cihlové drti jsou opracovávány pískováním, vymýváním nebo broušením. Posypaný povrch je vyráběn vhazováním sypkého materiálu na čerstvý povrch betonu. „Povrch Tadao Ando“ byl pojmenován podle svého tvůrce japonského architekta Tadao Anda. Jeho metoda využívá ruční práce specializovaných odborníků, kteří vytvářejí velké „sametové“ plochy stejnorodé kvality. Nejprve je povrch namočen a omýván kyselinou solnou ředěnou v poměru 1:8. Po té jsou příliš velké póry opravovány hmotou, která obsahuje světlý písek, bílý cement a obyčejný cement v poměru 3,5:0,5:1. Pro zajištění přilnutí je opravované místo předem natřeno podkladovým materiálem.

Barevný beton

Barva betonu závisí na povrchu a jeho úpravě. Barva neupravovaného betonu odpovídá barvě ztvrdlé povrchové vrstvy cementové pasty, tedy cementu. Avšak je-li tato vrstva nějak opracována nebo odstraněna, tvoří výslednou barvu povrchu směs barevných plošek odkrytých povrchů jemného a hrubého kameniva a ploch ztvrdlé cementové pasty. Kamenivo tvoří více než 80 % směsi betonu. Jako součást je tak kamenivo pro zbarvení betonu nejvýznamnějším prvkem. Většina používaného kameniva je přírodního původu: křemeny, granity (žuly) a porfyry. Zbarvení i vzhled výsledného betonového povrchu závisí na jemnosti a křivce zrnitosti použitého kameniva. Mimo zrn kameniva ovlivňuje barvu betonového povrchu barva cementu. Běžně používané cementy mají barvu různých odstínů šedi. Vhodnějším základem pro betony barvené jak barevnými pigmenty, tak vhodným výběrem všech frakcí kameniva, případně jejich kombinací, je bílý portlandský cement (v České republice se nevyrábí). Barevná zrna kameniva se od bílého neutrálního základu dobře odráží, takže se zrna zdají jakoby větší. Další možností je použití barevných pigmentů do betonu. Je opět vhodnější přidávat pigmenty spíše k bílému cementu. Jejich spotřeba pro dosažení požadovaného barevného tónu je nižší a výsledná barva je jasnější než při použití šedého cementu. Barevný beton je používán na vnější a vnitřní stěny, pilíře a podlahy a na betonové výrobky, např. střešní tašky a obkladové desky a dlaždice. Barevné pigmenty a barevný cement se používají i ve spárovací maltě a ve vymývaném betonu.

Realizace a zpracování pohledových betonů

Technologie výroby a zpracování se neustále posouvá kupředu, a tak vznikají nové a nové varianty dekorování povrchu. Mezi ty nejběžnější patří například broušení, leštění, hlazení, škrábání nebo vymývání. Pro tyto úpravy jsou pak charakteristické různé vzhledové vlastnosti, jako je hladkost či naopak hrubost, drsnost či lesk a další. Materiál pro realizaci pohledového vzhledu je dodáván společností Českomoravský beton jako tzv. značkový transportbeton, tedy jako značkový beton připravený a namíchaný mimo staveniště a dodaný v čerstvém stavu. EASYCRETE je značka zahrnující lehce zpracovatelné až samozhutnitelné transportbetony vhodné k rychlému zhotovování pohledových betonů, ale také základů, hustě vyztužených konstrukcí stěn, sloupů a stropů a štíhlých konstrukcí. Tyto betony se díky zlepšené tekutosti lehce roztékají po bednění a vyplní bez problémů všechny záhyby konstrukce do nejmenších detailů. EASYCRETE je dodáván ve třech různých typech, pro docílení nejlepší kvality výsledného povrchu pohledových betonů jsou určeny varianty EASYCRETE SF (velmi tekutý, téměř samozhutnitelný transportbeton) a EASYCRETE SV (samozhutnitelný beton). Při použití pro jemné konstrukce, křivky, těžko přístupné a tenké stavební konstrukce je výhodné používat hladké, nesavé bednění.

1. Různé vzory, například povrch kopírující strukturu dřeva, vznikají otiskem formy nebo bednění do betonu. Takto vytvořený beton zpravidla působí poměrně hrubě až tvrdě. Jde o nejznámější variantu technologie realizace pohledových betonů. U betonů EASYCRETE je při realizaci této technologie oceňován výborný rozliv po bednění.
2. Vzorek, který se na betonovém povrchu opakuje a ovlivňuje tak celkový vzhled, lze vytvořit opracováním betonu v tzv. měkkém stavu, čili hned po vyjmutí z bednění či formy. K opracování betonu v měkkém stavu se používá hlazení speciálním houbovým, případně ocelovým hladítkem, válečkování, škrábání, vymývání či poťukávání.
3. Viditelná kamenná zrna a jednotlivé póry umožňuje tzv. suché pískování, jedna z variant zpracování tvrdého, tj. vyzrálého betonu. Při „odhalení“ kamenných zrn je důležitý neměnný poměr jednotlivých surovin v rámci různých míst v konstrukci. EASYCRETE nabízí, díky moderní receptuře obsahující speciální chemii a přísady, dokonalé promísení jednotlivých složek. Nemůže se tedy stát, že by se kamenná zrnka po uložení do konstrukce „propadla“ do její spodní části a ve výsledku tak vznikla vzhledově nerovnoměrná a nehezká pohledová plocha. Jinou variantou úpravy je měkké pískování, které kamenná zrna neodhalí, pouze odstraní tenkou prachovou vrstvu cementového kamene.

Aby byl výsledný povrch pohledové konstrukce perfektní, je třeba předem specifikovat požadavky kladené na beton. Před betonážemi pohledových konstrukcí nabízí společnost Českomoravský beton zdarma konzultaci s technologem.

Údržba a péče o betonové povrchy

Údržbu betonového povrchu je nutné plánovat společně s údržbou celého objektu. Rovněž je třeba brát v úvahu změny související s přirozeným postupným stárnutím betonového povrchu. Mezi opatření pro údržbu jsou zahrnována např. čištění povrchů a jejich krycí vrstvy (impregnace) nebo plánované obnovování krycí vrstvy. Broušený beton je skvělou volbou pro podlahy jak uvnitř, tak venku, ale jeho údržba a čištění jsou nezbytné pro udržení jeho vzhledu a trvanlivosti v průběhu času. Doporučuje se každodenně zametat nebo vysávat podlahu a pro hloubkové čištění používat čistič s neutrálním pH a vlhký hadřík. Navíc, pokud na podlahu vyléváte tekutiny, okamžitě je vyčistěte, abyste zabránili jejich vyschnutí a způsobení trvalých skvrn. Betonové leštění v interiéru také vyžaduje pravidelnou údržbu pro prodloužení jeho životnosti a udržení jeho vzhledu. Doporučuje se podlahu zametat nebo čistit vodou pod tlakem týdně, aby se zabránilo hromadění nečistot a růstu mechu nebo řas. Chcete-li udržovat podlahy z leštěného betonu na venkově v optimálním stavu, je důležité každé 2 až 3 roky aplikovat specifický venkovní těsnicí materiál.

tags: #beton #s #pískovaným #nebo #broušeným #povrchem

Oblíbené příspěvky:

• Dárek pro pětileté děti
• Hmoždinka fischer M-S (M10): Pro metrické závity
• Hydroizolace s IPA V60 S35
• Jak Antonín Kábele vnímá stáří
• Navržení pultové střechy pro garáž