Betonová patka pro pergolu: Kompletní návod krok za krokem

Pomalu se blíží léto a grilovací sezóna klepe na dveře. Kdo by si rád v létě neposeděl pod pergolou na zahradě? Aby pergola vydržela dlouhá léta, byla odolná a stabilní, je třeba ji řádně založit. Základ pergoly je možné zhotovit vícero způsoby. Každá z těchto metod založení pergoly má své výhody a nevýhody a každá se provádí jiným způsobem. V tomto článku se budeme zabývat stavbou betonové základové patky.

Význam správného ukotvení pergoly

Pevné ukotvení pergoly je základem každé kvalitní pergoly. A právě patky na pergolu hrají klíčovou roli v tom, jak stabilní, bezpečná a dlouhodobě spolehlivá vaše pergola bude. Bioklimatická pergola může být estetickým doplňkem každé zahrady či terasy, ale zároveň i funkčním prvkem, který chrání před sluncem, deštěm nebo větrem. Aby však mohla dlouhodobě plnit svou roli, je potřeba věnovat maximální pozornost její stabilitě a správnému ukotvení. Ukotvení pergoly je klíčovým prvkem z hlediska bezpečnosti a dlouhodobé životnosti celé konstrukce. Špatně ukotvená pergola může časem pracovat, viklat se nebo dokonce poškodit okolní stavby. Kvalitní patky na pergolu přitom zajišťují nejen pevné uchycení, ale i ochranu konstrukce před vlhkostí, mrazem a korozí. Betonování patek pergoly poskytne maximální možnou odolnost. Je však spojeno s větším množstvím práce.

Betonová základová patka pro pergolu

Betonová základová patka je standardní způsob založení zahradní pergoly. Zhotovení betonové základové patky je pracnější a zdlouhavější, nicméně se jedná o pevný a únosný základ pro masivní konstrukce z větších dřevěných profilů. Výhodou betonových patek, kromě jejich odolnosti, je také fakt, že je můžete snadno upevnit prakticky do jakéhokoliv terénu. Betonové kotvy pro pergoly jsou vhodné především pro pergoly větších rozměrů. Zvolte je také v případě, kdy víte, že v daném místě by pergolu mohl čas od času potrápit silný vítr.

Postup stavby betonové patky

1. Vytyčení pergoly a příprava terénu

Před samotnou stavbou pergoly, hloubením základů či zatloukání základových patek je třeba pergolu vytyčit. Jako podklad pro zaměření použijeme výkresovou dokumentaci a určíme jednotlivé rohové body, ve kterých se nachází nosné stojiny pergoly. V těchto místech se do země zatlučou dřevěné kolíky či ocelové tyče. Na tyto značky se následně ve všech rozích upevní a napne šňůra tak, aby v žádném místě nebyla prověšena. Dle projektu pak vytyčíme zbytek mezilehlých stojin, které mají osu v místě, které protíná napnutá šňůra. Po vytyčení zkontrolujeme přeměřením úhlopříček půdorysu pergoly kolmost všech stran.

Sejmutí horní vrstvy zeminy cca 20 cm. Ve většině případů půjde o úrodnou půdu, která je velmi cenná a je potřeba podle toho s ní i nakládat. Zeminu uskladníme odděleně od spodní zeminy z výkopu patek. Vyznačíme si polohu patek.

Čtěte také: Využití betonových prken v zahradě

2. Hloubení základových rýh

Při stavbě betonové patky je potřeba vyhloubit základovou rýhu, do které se bude betonová patka odlévat. Hloubka patky pro pergolu by měla být hluboká alespoň půl metru. V případě, že stavíte na nestabilní lehké půdě či v kamenité půdě, měli byste hloubku vrtu prodloužit až k jednomu metru. Doporučená velikost pro otvor na kotevní patky na pergolu činí 50 na 50 centimetrů.

3. Bednění základové patky

Vzhledem k tomu, že v mnoha případech základová patka ční nad úroveň přilehlého terénu, je třeba zhotovit bednění. Pokud potřebujete udělat bednění základové patky, nabízí se několik možností, jak bednění provést:

• Bednění z dřevěných desek: Nejpracnější variantou je bednění z dřevěných desek. Desky z jehličnatého dřeva tl. 24 mm sbijete pomocí hřebíků, nebo sešroubujete pomocí vrutů do požadovaného tvaru a takto zhotovené bednění umístíte do vyhloubené díry. Bednění je třeba správně výškově osadit a srovnat do roviny ve všech směrech.
• Betonové ztracené bednění: Pro rychlé zhotovení bednění se může použít například betonové ztracené bednění, ze kterého se v rýze vyskládá sloupek, který se následně vybetonuje betonem.
• Plastové kanalizační potrubí KG: Ještě jednodušším řešením vytvoření bednění je použití plastového kanalizačního potrubí KG. Tato potrubí jsou vyráběna v dimenzích 100 - 500 mm, tudíž je lze využít jak pro stavbu menších subtilních pergol, tak pro stavbu velkých masivních dřevěných konstrukcí s větším zatížením.

Standardní velikost betonové patky je 30 x 30, příp. 40 x 40 cm. Horní hranu bednění zarovnejte s konečnou výškou patky. Horní hrana patky by měla být cca 9-10 cm pod úrovní pochozí hrany finální zámkové dlažby. Překontrolujte výškové poměry mezi horními hranami pomocí vodováhy.

4. Betonáž a osazení kotevní patky

Před samotnou betonáží základové patky je třeba bednění srovnat, aby hrany základu byly v jedné rovině a kotevní patka stojiny byla v těžišti základu. Především je také nutné, aby základ byl správně výškově osazen, tedy aby všechny základové patky byly ve stejné výškové úrovni. Pro měření použijeme nivelační přístroj nebo vodováhu.

Vzhledem k velikosti a předpokládanému zatížení zahradní pergoly lze pro betonování betonové patky použít beton třídy C12/15, příp. C8/10. Pro stavbu základové patky pro pergolu o nízké hmotnosti lze použít suchý beton. Pokud potřebujete absolutní jistotu, že každá patka na pergolu bude tak pevná, jak je to jen možné, můžete do betonové směsi přidat také několik větších kamenů nebo kusy nastříhané kari sítě. Po odlití betonu je vhodné beton kropit vodou, aby mohl beton řádně hydratovat a nedocházelo k tvorbě trhlin v betonu. Počítejte s tím, že beton takzvaně zraje i více než jeden měsíc. Až poté získá požadované vlastnosti.

Čtěte také: Postup výroby betonových prken

Do takto vytvořené základové konstrukce se následně upevní kotevní ocelový profil - kotevní patka. Při osazování kotevních patek je třeba kontrolovat jejich svislost ve všech směrech a také jejich souběžnost, pravoúhlost a správné výškové osazení vzhledem k ostatním patkám. Kotevní patky jsou ocelové prvky navržené tak, aby přenášely zatížení z nadzemních konstrukcí do betonového základu.

Typy kotevních patek a jejich montáž

Kotevní patky se rozlišují podle toho, do jakého povrchu bude konstrukce upevněna. Můžete koupit patky do betonu nebo patky, které se zapouští přímo do země (zemní vruty, kotevní hroty). Kotevní patky jsou velmi spolehlivé, zajistí pevné a stabilní uchycení a lze je využít prakticky v jakémkoliv terénu. U patek do betonu se rozhodujeme také podle toho, zda budeme patky kotvit současně s procesem tvorby základů, tzn. do čerstvého betonu, nebo do již vytvrzeného betonu.

1. Kotvení do čerstvého betonu

U první varianty, kdy základ není hotový a budeme jej teprve betonovat, můžeme využít kotevních patek s trnem, kdy trn kotevní patky přímo zabetonujeme do základového pilíře. Beton v okolí kotevního trnu by měl být zhutněn na min. C16/20. Tato varianta je nejrychlejší, bez potřeby dalších nástrojů, nářadí a kotevních prvků. Je však potřeba vyšší zručnosti a pečlivosti při betonování patek, aby všechny patky byly přesně zabetonované kolmo k základu, ve správné výšce a ve správné poloze. Roxor musí být zalitý betonem do 3/4 délky. Po zatuhnutí můžeme do patek zasadit dřevěné hranoly. Povrchovou úpravu a impregnaci hranolů je vhodné provést před ukotvením konstrukce.

Vložení kotevního materiálu do čerstvého betonu, případě se vyvrtá díra a za pomoci chemické kotvy se kotevní materiál řádně upevní. Kotevní patky mohou být od betonové desky vzdáleny maximálně 50 mm.

2. Kotvení do již hotového betonového základu

U druhé varianty, kdy již máme hotový betonový podklad, lze také použít kotevní patky s trnem, ale musíme nejdříve do betonu vyvrtat kotevní otvor pomocí stavebního vrtáku SDS. Do vyvrtaného otvoru potom trn kotevní patky upevníme ve správné poloze pomocí chemické malty. Do betonu se vyvrtá díra, do které je roxor ukotven pomocí chemické malty.

Čtěte také: Dlažba pro nevidomé BEST – KLASIKO

Pro kotvení patek do hotového betonu existuje několik variant:

• Ocelové průvlakové kotvy: Nejčastěji doporučovaná varianta kotvení je pomocí ocelových průvlakových kotev. Do betonu vyvrtáme otvory pomocí stavebního vrtáku SDS dle roztečí v ocelové základně patky. Hloubka a průměr otvorů závisí na zvoleném rozměru ocelové kotvy. Z vyvrtaného otvoru je nutné odstranit prach, aby byl otvor čistý, ideální je vyfoukat vzduchem pumpičkou nebo použít kompresor.
• Šrouby do betonu se šestihrannou hlavou: Další používanou variantou je přímé přišroubování patky pomocí šroubů do betonu se šestihrannou hlavou. Tuto variantu volíme především v případech, kdy patku kotvíme blízko k okraji betonového základu, protože při kotvení nevzniká v otvoru napětí jako u průvlakových kotev a sníží se tak riziko prasknutí betonu. Pro kotvení patek doporučujeme šrouby o průměru 8 pro otvory 10,5 mm a průměr 10 mm pro otvory 12,5 mm.
• Nylonové hmoždinky a vruty: Patku můžeme také do betonu upevnit pomocí nylonových hmoždinek a vrutů se šestihrannou hlavou. Pro tuto možnost kotvení doporučujeme hmoždinky Mungo Quattro, které mají vysokou možnost zatížení.
• Chemická malta: Posledním již zmiňovaným způsobem ukotvení je pomocí chemické malty. Toto kotvení je nejvhodnější pro pevné patky s trnem pro zabetonování. Můžeme jej ale použít i pro kotvení patek s kotvící deskou. K tomuto způsobu kotvení se používají závitové svorníky (nařezané závitové tyče na požadovanou délku), které se pomocí chemické malty upevní do vyvrtaných otvorů.

Typy kotevních patek pro dřevěné prvky

Do takto vytvořené základové konstrukce se následně upevní kotevní ocelový profil - kotevní patka. Po zatuhnutí můžeme na připravený beton pomocí hmoždinek a vrutů vsadit ocelové patky pro pergoly, které se stanou základem pro nosníky konstrukce. Povrchovou úpravu a impregnaci hranolů je vhodné provést před ukotvením konstrukce.

Pro upevnění trámků do kotevních patek existují různé možnosti:

• Vruty RAPI-TEC: Variantou číslo jedna, kterou doporučujeme, je použití vrutů RAPI-TEC, určených přímo do tesařského kování, patek a zemních vrutů. Jedná se o vruty vyrobené z jakostní oceli s vysokou pevností, které mají válcové osazení pod hlavou a zapadnou přesně do otvorů v kotevní patce.
• Standardní konstrukční vruty: Druhou nejčastější variantou je použití standardních konstrukčních vrutů s talířovou hlavou nebo stavebních vrutů RAPITEC SK-PLUS. Oba výše uvedené typy vrutů mají kvalitní povrchovou úpravu s kluzným povlakem na závitu a šroubují se také přímo bez předvrtání do plného materiálu.
• Závitové svorníky a šrouby: U patek tvaru T, které se zasouvají do vyříznuté drážky v trámku je pro montáž nutné použít závitové svorníky, šestihranné nebo vratové šrouby v průměru závitu M10 a délce podle průřezu trámku. V tomto případě se musí v trámku vyvrtat otvory o průměru 10,5 - 11 mm v přesné pozici jako jsou otvory v patce. Pod hlavy šroubů a pod matice doporučujeme použít velkoplošné podložky.

Alternativní metody kotvení pergoly

Kromě betonových patek existují i další způsoby ukotvení pergoly, které mohou být vhodné pro jiné typy konstrukcí nebo terénů.

Uchycení pergoly pomocí zemních vrutů

Nejoblíbenějším způsobem uchycení pergoly do země představují zemní vruty. Kopání hlubokých jam a lití betonu se totiž naštěstí můžete vyhnout. Výbornou alternativou pro menší pergoly, které nebudou muset bojovat s poryvy větru, jsou zemní vruty na pergolu. U tohoto způsobu ukotvení pergoly nemusíte hloubit žádné vrty. Vystačíte si pouze se základním nářadím jako je montážní klíč a kladivo. Speciální klíč k uchycení vrutů bývá navíc součástí balení se zemními vruty. S jeho pomocí můžete relativně snadno vsadit vrut do země. Proces je to skutečně velmi jednoduchý a zcela s klidem jej zvládne i průměrně zručný jedinec. V případě, že je půda vyschlá, pomůže její navlhčení. Pak stačí pouze pomocí kladívka zatlouct do země kolíky. Do nově vytvořeného otvoru pak vložíte vrut a pomocí klíče jej zavrtáte do země. Obrovskou výhodou zemních vrutů je především rychlost montáže. Základy pro pergolu mohou být připraveny klidně během jediného dne. Nemusíte se pouštět do namáhavého kopání, ani čekat na vyschnutí betonu. Tento typ kotvy na pergolu samozřejmě neposkytne takovou stabilitu, jakou můžeme očekávat od betonových patek. Je však zcela dostačující k uchycení menších dřevěných konstrukcí nebo například ke kotvení hliníkové pergoly. Se zemními vruty však nepochodíte u příliš kamenitého terénu. Úspěšná montáž vrutů může proběhnout jen v dobře prostupném podloží minimálně do hloubky 60 cm. Používáme vruty o délce 65 cm. Musí se jednat o rostlý terén a podloží musí být stabilní. Je třeba provést zkušební vrty vrtákem o délce minimálně 60 cm. Pokud si nejste jisti skladbou terénu, je vhodné oslovit geologa a skutečnost si ověřit.

Zatloukací trny

Zajímavou alternativou k zemním vrutům jsou zatloukací trny. Jde skutečně o ocelovou součástku ve tvaru trnu, kterou velmi jednoduše zatlučete do země. Jednoduchost a cenová dostupnost však v tomto případě přináší poměrně zásadní nevýhodu. Ve srovnání se způsoby upevnění pergoly, které jsme si vysvětlili výše, jsou zatloukací trny o poznání méně stabilní. Zvolit je tak můžete jen v případě velmi lehkých konstrukcí. Například u malé dřevěné pergoly, zdi na popínavé rostliny a dalších dekorativních prvků do zahrady. Naopak zatloukací trny nevolte u větších a masivnějších konstrukcí. Pergola bez kotvení alespoň zemními vruty nemusí být dostatečně bezpečná. Kotvící patka se někdy označuje také jako zatloukací patka. Ta se do země zatluče a není potřeba předem betonovat prostor pro kotvení patky.

Ukotvení pergoly do zámkové dlažby nebo do betonu

Zámková dlažba je pravděpodobně vůbec nejčastějším podlahovým povrchem u pergol. Proto rozhodně stojí za to věnovat pár řádků také ukotvení pergoly do zámkové dlažby. Opět nejde o nic komplikovaného. Za tímto účelem totiž vznikly speciální úchyty ve formě kovové patky na pergoly. Podlahový úchyt najdete v železářství pod označením K 301. Je přímo uzpůsoben pro ukotvení staveb v místech, kde není možné zatloukat zemní vruty nebo betonovat patky pod pergolu. Pro připevnění podlahových úchytů k betonu nebo zámkové dlažbě stačí hmoždinky, vruty a vrtačka s vrtákem do betonu. Do tohoto typu ocelové patky pro pergolu pak vložíte sloupy. Dejte si však mimořádný pozor na to, aby byla zámková dlažba skutečně velmi pevná. V opačném případě mohou uvolněné dlaždice ohrozit pevnost celé konstrukce. V případě uchycení pergoly do betonu lze postupovat velmi podobně, jako je tomu u zámkové dlažby. Kotevní pilíře s deskou jsou vhodné pro připevnění k již hotovým betonovým podkladům. Pilíře se šroubovicí jsou výškově nastavitelné, tudíž je možné dodatečně vyrovnat výškové rozdíly mezi jednotlivými patkami.

Při montáži kotevních pilířů s deskou je nejprve nutné vyvrtat zespoda do středu sloupku otvor pro patku pilíře. Poté se vyvrtají otvory pro vruty a sloupek se začistí. V betonovém podkladu se vyvrtají díry pro hmoždinky, které se natlučou do připravených děr. Kotevní pilíř se přichytí na sloupek pomocí vrutů a vruty se nechají povolené, utáhnou se až po usazení a ukotvení sloupku. Sloupek s kotevním pilířem se usadí na betonový podklad s předvrtanými otvory a ukotví se pomocí vrutů. Všechny vruty se dotáhnou pomocí ráčny.

Ukotvení pergoly do zdi domu

Velmi oblíbenou možností při stavbě pergol a přístřešků je ukotvení napůl v zemi a napůl k fasádě domu. Ani zde se nemusíte bát výraznějších problémů. Ukotvení pergoly do fasády totiž patří mezi běžné stavební úkony. Už při stavbě domu je vhodné myslet na to, zda k němu jednou budete připojovat pergolu. Můžete si pak dát pozor, abyste v dotčených místech použili vhodný materiál. Tím totiž nejsou například duté cihly. Ideální je naopak beton. U starších domů, kde už třeba není úplně zřejmé, jaké materiály vaši předci použili, se nevyhnete průzkumu. Musíte zjistit, z čeho je část domu postavena a hlavně, zda je materiál i po letech ke kotvení pergoly dostatečně pevný. Nejčastějším způsobem, jak pergolu připevnit k domu, je instalace příčného ráhna, které k fasádě připevníte pomocí chemických vrutů a závitových tyčí. Konkrétně proces vypadá tak, že do fasády vyvrtáte dostatečně dlouhé vrty, které vyplníte chemickou maltou. Zde pak zasunete závitové tyče, které se stanou základem pro ukotvení nosného ráhna. Na něj připevníte pergolu. V každém případě je pak nutné rozlišovat mezi tím, zda hodláte provést kotvení pergoly do zateplené fasády nebo nezateplené zdi. Kotvení pergoly přes zateplení vyžaduje hlubší vrty a delší závitové tyče. Uchycení pergoly přímo k domu je samo o sobě velmi pevné a spolehlivé. Pro jistotu ale na druhé straně připevněte pergolu také pevně k zemi. Velmi podobný je také proces ukotvení pergoly do dřevostavby. Také zde budete volit nosné ráhno ke kterému pergolu připevníte pomocí dostatečně silných vrutů do dřeva.

Stavební připravenost pro montáž pergoly

Aby pergola byla správně a spolehlivě ukotvená, je nutné věnovat dostatečnou pozornost i kotevním prvkům. Pro pergoly jsou nejlepší volbou základové patky umístěny pod montážními body určenými v projektu. Základové patky se obvykle vyhotovují z litého betonu. Zpevněná plocha či terasa pod pergolou nemusí být před montáží pergoly úplně hotová. Položení dlažby nebo montáž terasových desek se mohou zrealizovat i později. Samozřejmě, je třeba mít vše předem detailně naplánované (důležitá je zejména výška skladby terasy a úroveň povrchu). Výhodou je, že při takovém postupu se dají pod dlažbu nebo terasové desky skrýt nejen základové patky, ale i ukotvení sloupů (tedy upevnění ocelových kotvících patek, tzv. patky H). A to je v případě pergoly, která má sloužit jako altán či elegantní zastřešení terasy, ideální řešení. Na tento detail však třeba pamatovat již při objednávce.

Příklady kotevních požadavků:

• Na základovou desku a pasy jsou vhodné základové kotvy BV/KP 12 - 63/120 x100. Výška se odvíjí od konečné úpravy povrchu. Železobetonová deska má mít 100 mm, používá se beton C 16/20 a síť KARI 100x100x5. Na to přijde hutněná vrstva štěrku 200 mm - 32/64 a betonový základ C 16/20 a hutněná vrstva štěrku 100 mm - 32/64 k původnímu terénu.
• Na zámkovou dlažbu nebo původní terén jsou vhodné stavitelné patky BV/P 14 - 07/120x100. Používá se betonový základ C 16/20 a hutněná vrstva štěrku 100 mm - 32/64 k původnímu terénu.

Zavětrování pergoly

Při stavbě pergoly svépomocí myslete také na kvalitní zavětrování, které není radno podcenit u žádné podobné konstrukce. Zvláštní pojem v sobě skrývá proces, kdy pergolu či jinou podobnou stavbu pořádně zpevníte a dodáte ji tuhost, aby se její jednotlivé prvky nemohly vychýlit. U dřevěných pergol proces zavětrování typicky zahrnuje zpevnění konstrukce dalšími hranoly v úhlu 45 stupňů. Pokud zvolíte montovanou pergolu na klíč nebo si pořídíte stavebnici, měla by konstrukce obsahovat všechny potřebné prvky včetně zavětrovacích částí.

tags: #betonova #patka #pro #pergolu #návod

Oblíbené příspěvky:

• Vlastnosti polystyrenové drti
• Návody na polystyrenové vánoční ozdoby
• Porovnání betonu a asfaltu
• Druhy dřeva pro terasy
• Jak správně řešit vnitřní rohy bez použití perlinky