Betonové dálnice v Rakousku: Udržitelnost a inovace v silniční infrastruktuře

Rostoucí provoz a vysoká důležitost pro přepravu zboží všemi směry klade obrovské nároky na kvalitu a kapacitu našich silnic. Nerušená mobilita je základem naší společnosti a našeho hospodářského života a je předpokladem pro fungování trhů. Budoucí silnice musí splňovat ještě více, jako je např. bezpečnost silničního provozu, nízká spotřeba paliv, omezení vlivu na kvalitu životního prostředí i klimatu. Je nutno zohlednit celkové náklady v průběhu životního cyklu, od výstavby přes provozování až po následnou demolici, zvážit výhody a nevýhody různých metod výstavby v souladu s Nařízením EP a Rady č.305/2011 (CPR).

Výhody betonových vozovek a jejich udržitelnost

Některé z požadavků jsou pro betonové konstrukce velmi charakteristické. Betonové silnice splňují do značné míry základní požadavky, a to trvanlivost a recyklovatelnost. Základní vlastnosti obou nejčastěji používaných materiálů - viskoelasticita asfaltu a elasticita betonu - jsou příčinou odlišného chování v době použití. Zohlednění časového faktoru je proto velmi důležité.

Environmentální aspekty a energetická úspora

  • Beton lze recyklovat a opět ve formě recyklátu následně použít.
  • Kromě toho je beton z hlediska udržitelného rozvoje místním produktem (tj. produktivita, zaměstnanost a přidaná hodnota ovlivňuje celý region).
  • Také použité suroviny mají místní původ - písek a kamenivo, cement a samozřejmě i voda (účinné využívání zdrojů).

Ve smyslu LCA a za účelem optimalizace co nejnižší spotřeby energií a co nejnižších emisí CO2 by měly být hodnoceny všechny fáze životního cyklu konstrukcí - od realizace až po likvidaci. Ve fázi výstavby má větší dopady na životní prostředí (CO2) betonová vozovka, ve fázi vlastního provozu pak vozovka asfaltová. Po dobu celé životnosti jsou dopady srovnatelné.

Betonové povrchy se také vyznačují světlým povrchem. To znamená, že lze snížit spotřebu energie na osvětlení nejen ve městech, ale zejména v tunelech. V létě navíc nedochází k nadměrnému přehřívání povrchu konstrukce, což se může pozitivně projevit v intravilánech měst.

Nižší valivý odpor a úspora paliv

Betonové vozovky mají tuhý povrch a tím i nižší valivý odpor ve srovnání s vozovkami z jiných materiálů. Studie, které jsou k dispozici pro nákladní automobily, prokázaly, že se jedná o úsporu 4,5 litru paliva na 1000 km. Trend snižování spotřeby paliv i emisí a hledání alternativ k dosud převažujícím palivům fosilním ve formě hybridních modelů automobilů, či elektromobilů vede jednoznačně k energeticky úsporné mobilitě s nízkými emisemi. Nejen díky tomuto očekávanému vývoji bude realizace těchto požadavků závislá na tom, jaká je nejen dostupnost těchto komunikací, ale rovněž i jejich kvalita. Zároveň je třeba zajistit, aby náklady plánované na údržbu narůstaly méně, než by odpovídalo nárůstu provozu.

Čtěte také: Krok za krokem: Betonové sloupky

Dlouholetá tradice a inovace v Rakousku

Rakousko má dlouholetou tradici ve stavbě betonových vozovek. Tato technologie se již po desetiletí využívá pro silně zatížené dálnice. V městském provozu pak pro autobusové zastávky, samostatné autobusové pruhy a pro přechody oblastí s vysokým podílem těžkého provozu. Minulost ukázala, že i přes maximální zatížení mají betonové vozovky velmi dlouhou životnost. Existuje ještě mnoho betonových povrchů, které zůstávají použitelné bez velkých nákladů na opravu mnohem déle než plánovaných 30 let.

Tato skutečnost a dříve zmíněné úvahy iniciovaly myšlenku přenosu technologie vyvinuté pro dálniční sítě rovněž pro komunikace nižších tříd. Velké finišery, které se používají pro realizaci cementobetonových krytů na dálnicích, potřebují hodně prostoru, a proto nemohou být použity pro menší realizace. Hlavním úkolem je proto hledat nové metody pokládky, uplatnit nová technologické zařízení, která lze díky menším a kompaktnějším rozměrům využít i na limitovaném prostoru komunikací nižších tříd. Alternativou pak může být rovněž použití válcovaného betonu.

Z historického hlediska byla betonová technologie v případě výstavby i rekonstrukcí silnic nižších tříd převážně ignorována.

Recyklace betonu a asfaltu na dálnici A2

Opětovné použití stavebních materiálů hraje klíčovou roli v udržitelné výstavbě silnic - například při recyklaci asfaltu nebo recyklaci betonových vozovek. Na dálnici Südautobahn (A2) v Rakousku rekonstruuje společnost STRABAG jedenáctikilometrovou betonovou vozovku a díky revidovaným normám poprvé ve vysoké míře recykluje nejen beton a asfalt, ale také písek.

Jak funguje recyklace betonového povrchu na dálnici A2?

Při recyklaci betonové vozovky na dálnici A2 bude nejprve odstraněno vozovkové souvrství. Získaný beton, asfalt a kamenivo se odvezou do mobilní drtičky v blízkosti místa. Drtička rozdrtí materiál, který bude následně znovu použit do podkladního betonu a podkladních vrstev. Materiál - celkem 325 000 tun - se tak kompletně vrátí do stavby. To se v Rakousku v takovém měřítku téměř nikdy nedělá - a je to tedy významná podpora oběhového hospodářství ve výstavbě silnic!

Čtěte také: Postupy rekonstrukce trámových stropů

Místní materiálový cyklus a inovace

  • Místní materiálový cyklus: všechny vybourané stavební materiály jsou zpracovány v blízkosti staveniště a 100% znovu instalovány.
  • 325 000 tun odpadu z demolic silnic je zpracováno a znovu použito přímo na místě.
  • Recyklovaný asfalt: bylo použito 40 000 tun asfaltu se 70% podílem recyklovaného materiálu.
  • Pružnější normy: díky změně předpisů lze poprvé recyklovat písek (kamenivo o tloušťce 0 až 4 mm). Na dálnici A2 projektový tým společnosti STRABAG poprvé recykluje písek - respektive kamenivo frakce 0 až 4 milimetry - v důsledku změny předpisů.

Dříve nebylo možné písek oddělený od silničního štěrku znovu použít a v mnoha případech musel být skládkován. "Každé zrnko písku se počítá! To, co se na první pohled zdá nepatrné, může mít významný objemový dopad - zejména při jeho opětovném použití." Generální rekonstrukce dálnice A2 bude pokračovat až do konce roku 2026. Míru recyklace zvyšujeme i v dalších oblastech: v asfaltové vrstvě, která se nanáší mezi cementem stabilizované podkladní vrstvy a betonovou vrstvu nad nimi používáme asfalt se 70procentním podílem recyklátu. To je téměř čtyřikrát více, než je běžné na rakouských dálnicích. Projekt je působivou ukázkou toho, jak lze recyklaci stavebních materiálů proměnit v úspěch.

Role modelů partnerství při udržitelné rekonstrukci silnic

Modely partnerství jsou důležitou pákou pro úsporu zdrojů ve stavebních projektech. Rekonstrukce dálnice A2 probíhá podle smluvního modelu Early Contractor Involvement light (ECI), což znamená, že společnost STRABAG byla zapojena do procesu plánování již v rané fázi a mohla společně se společností ASFINAG prozkoumat a optimalizovat projekt tak, aby bylo dosaženo co nejvyšší efektivity. Včasná koordinace pomáhá vyhnout se chybám při plánování. Pokud je třeba provést úpravy v pozdější fázi, jsou často spojeny s dodatečnými náklady, spotřebou materiálu a emisemi CO₂.

Velké infrastrukturní projekty a významné společnosti

Jeden z nejvýznamnějších projektů silniční výstavby v Rakousku aktuálně běží naplno - výstavba rychlostní silnice Mühlviertler Schnellstraße S 10, která propojí horní Rakousko a jižní Čechy. Rakouská společnost pro financování dálnic a rychlostních silnic Autobahnen und Schnellstraßen-Finanzierungs-Aktiengesellschaft (ASFINAG) investuje zhruba 718 mil. euro do realizace tohoto gigantického infrastrukturního projektu. Rychlostní silnice S 10 je součástí evropské silnice E 55, a tudíž strategicky významným napojením na jižní Čechy. Kromě toho má dlouho očekávaná trasa pro obyvatelstvo dojíždějící za zaměstnáním přinést masivní odlehčení a vyšší bezpečnost provozu. Takový velkoprojekt není každodenní a vyžaduje od všech účastníků značnou míru zkušeností v projektování, koordinaci a realizaci.

Příklady zapojených firem

  • Alpine Bau CZ: Společnost Alpine Bau CZ postaví část dálnice A5 v Rakousku. Objem zakázky, kterou získalo sdružení vedené společností Hochtief Austria, je 48 milionů eur (asi 1,3 miliardy korun), podíl Alpine je 50 procent. Alpine Bau CZ se sídlem ve Valašském Meziříčí je jednou z největších tuzemských společností zaměřených na dopravní stavby.
  • Doka: Doka je kompetentním partnerem pro bednění a stavebním firmám poskytuje osvědčené výrobky a služby pro rozdílné požadavky všech stavebních projektů. Infrastrukturní výstavba je z hlediska realizace a techniky spojena s mimořádně náročnými výzvami, ale díky vypracovaným řešením Doky lze četné tunely a mosty realizovat efektivně a bezpečně. „Doka je pro nás spolehlivým partnerem, který přesvědčuje jak kvalitou výrobků, tak i realizací a rychlou reakcí,“ říká Franz Hrebik, vedoucí stavby u Porr Bau GmbH.
  • Rieder Beton: Rieder Beton, spol. s r. o., je jihlavská firma zabývající se výrobou a obchodem s betonovými stavebními prvky a dodávkami železobetonových konstrukcí staveb. Mezník v historii přišel s rokem 1994, kdy se v rámci privatizace stala stoprocentním vlastníkem rakouská firma Betonwerk Rieder GmbH, Maishofen. Rieder Beton se tak začlenil do nadnárodní skupiny, která dnes působí prakticky po celém světě. Regionální záběr firmy se tak rozšířil na celou Českou republiku, společnost exportuje také na Slovensko, do Rakouska i Německa a své aktivity rozšiřuje i do dalších zemí.

Realizace tunelů a mostů v rámci S10

„Nejdelší staveniště v Rakousku“ sestává z řady samostatných projektů.

  • Tunel Neumarkt: Tvoří dvě tunelové roury, které mají celkovou délku 1970 m a vnitřní poloměr 5,05 m. Firma provádějící stavbu používá jako tunelové bednění modulární nosnou konstrukci SL-1 v kombinaci s nosníkovým bedněním Top 50 a výkonnou hydraulikou.
  • Podzemní trasa Pernau: Je koncipována jako tunelové dílo, kdy obě kruhového profilu roury mají délku 270 m. U tohoto objektu se úspěšně nasazuje nový tunelový systém DokaCC.
  • Podzemní trasa Ganglsiedlung: Skládá se ze dvou rour o délce 275 m, se světlou šířkou 9,80 m a světlou výškou 5,68 m. I tato stavební konstrukce byla obedněna pomocí tunelového systému DokaCC. Zde se jednoznačně ukázala flexibilita tunelového systému při stavbě v otevřené rýze. Stejný vozík se potom použije pro druhý objekt s jiným profilem.
  • Podzemní trasa Walchshofen: Obednění 13 344 m² velké stěny bude realizováno pomocí velkoplošného bednění Top 50.
  • Most Feldaisttalbrücke Freistadt Nord: Základy a pilíře mostu byly zhotoveny s pomocí osvědčeného rámového bednění Framax Xlife. Až 60 m vysoké pilíře 260 m dlouhého obloukového mostu pak vznikají rychle a bezpečně díky šplhacímu bednění MF240.

Protihlukové stěny: Ochrana a inovace

Dodávkou a montáží betonových protihlukových panelů systému Faseton se firmy podílejí na rekonstrukcích protihlukových stěn.

Čtěte také: Význam betonových zátarasů pro Prahu

Příklady projektů protihlukových stěn

  • D1 u Starého Lískovce v Brně: Pro tuto stěnu byly dodávány nejen betonové soklové a absorpční dílce, ale také ocelové sloupy, a to včetně montáže. V rámci tohoto objektu je řešena PHS v km 190,974 18 - 191,333 86. Výška protihlukové stěny je proměnlivá 3,5 - 6 m. Koncový úsek protihlukové stěny výšky 3,5 m je pro snížení namáhání od účinků větru ve dvou posledních polích navržen výškově odstupňován po 0,5 m. Sloupky PHS jsou z ocelového válcovaného profilu HEB 160. V místech s vyšším namáháním jsou základní profily sloupků vyztuženy přivařením dodatečných výztuh. V místech půdorysné změny směru PHS jsou taktéž umístěny sloupky atypického profilu. V průběžném poli jsou sloupky navrženy v osové vzdálenosti 4 m. Výplň stěny je vespodu tvořena železobetonovým soklovým panelem tloušťky 120 mm. Tvar soklových panelů je závislý na systému odvodnění komunikace v daném úseku. Nad soklovým panelem jsou umístěny jednostranně pohltivé dílce s dřevocementovým zvukově pohltivým absorbérem Hohlwelle. V případě této stěny byla použita montáž s tzv. systémem Faseton, který umožňuje při vyfrézování části absorbéru vytvořit drážku, do které se při montáži zasune pásnice sloupu stěny a je absorbérem částečně překryta. Architektonický vzhled stěny navrhla Ing. Arch. Yvonna Hawerlandová, ten barevně koresponduje se stěnou na protější straně D1 a je ještě podtržen skrytím pásnic sloupů. Sloupy tedy opticky tolik nenarušují jednolitý vzhled stěny.
  • Silnice I/3 v Táboře Měšicích: Silnice I/3 tvoří jednu z páteřních komunikací, které do Tábora přivádějí dopravu z dálnice D3 ve směru od Prahy a Českých Budějovic. Z důvodu přilehlé zástavby byla v roce 1985 vybudována podél silnice I/3 protihluková stěna. Původní stěna byla tvořena železobetonovými panely tloušťky 200 mm s keramickými tvarovkami (celková tl. 250 mm). Vzhledem ke špatnému technickému a akustickému stavu panelů a korozi sloupků bylo investorem (ŘSD) rozhodnuto o rekonstrukci stěny. Byly požadovány specifické parametry vzduchové neprůzvučnosti a zvukové pohltivosti panelů, které použité protihlukové panely Faseton s absorbérem Welle splňují s rezervou. Byla použita elastomerová těsnící páska na vnějších stranách betonových panelů a betonových soklů, aby se minimalizovalo poškození protikorozní ochrany sloupů při montáži.

Dopravní situace a uzavírky v Rakousku

Rakouské dálnice a rychlostní silnice čelí různým dopravním omezením, ať už z důvodu rekonstrukcí, nepříznivého počasí nebo jiných mimořádných událostí. Je důležité sledovat aktuální informace pro plynulou cestu.

Významné uzavírky a rekonstrukce

  • Arlberský tunel: Od 15. dubna 2024 do 22. listopadu 2024 je tunel neprůjezdný kvůli komplexní rekonstrukci.
  • Gleinalmtunnel (A9): Po požáru auta byl tunel obousměrně uzavřen, opravy probíhaly.
  • Italská dálnice A22: Uzavírky mezi exity Sterzing a Brixen se konají kvůli likvidaci nevybuchlých bomb z II. světové války.
  • S10 - nově otevřený úsek: V Horním Rakousku byl otevřen nový 17 kilometrový úsek rychlostní komunikace S10, který zrychlí cestu mezi Freistadtem a Unterweitersdorfem.

Vliv počasí na dopravu

Vysokohorská placená silnice Grossglockner Hochalpenstrasse je pravidelně uzavřena kvůli zimním podmínkám. Silné sněžení a déšť mohou způsobovat komplikace, sesuvy půdy a podmáčení vozovek, což vede k uzavírkám silnic nižších tříd i dálničních úseků. Je nutné sledovat aktuální dopravní zpravodajství, například prostřednictvím Rakouského automotoklubu ÖAMTC.

I přes dočasné dopravní komplikace se Rakousko zaměřuje na modernizaci a udržitelnost své silniční infrastruktury, přičemž betonové dálnice hrají klíčovou roli v tomto úsilí.

tags: #betonove #dalnice #v #rakousku #informace

Oblíbené příspěvky: