Betonové patky pod hromosvod: Informace a praktické rady pro uzemnění
Při stavbě rodinného domu, zejména toho založeného na betonových patkách, je klíčové správně navrhnout a provést systém uzemnění hromosvodu. Zajištění dostatečné bezpečnosti stavby je nezbytně nutné, a proto je důležité věnovat tomuto aspektu náležitou pozornost.
Základové patky a zemnič
Základové patky se používají tam, kde konstrukce stojí na jednotlivých bodech, typicky pod sloupy nebo pilíři. Jsou kratší, plošší a většinou čtvercového nebo obdélníkového tvaru. V kontrastu, základové pasy jsou nepřerušené železobetonové pruhy, které se ukládají pod nosné zdi a rovnoměrně rozkládají zatížení stavby do podloží. Pokud jsou patky v zemi spojeny pásem ve 3 řadách, avšak betonový pás netvoří souvislý obvod domu, je situace pro uzemnění složitější. Základový zemnič by měl být po celém obvodu domu a celý vodivě spojený.
Pokud ovšem konstrukce základů (patky) neumožňuje, aby pásek byl v celé délce v betonu, je nutné zvážit alternativní řešení. Někdo se domnívá, že vzájemné propojení patek by bylo mnoho práce s minimálním úspěchem, zvláště pokud jsou patky malé, například 50x50 cm, což je na zemnič dost málo.
Možnosti řešení uzemnění u betonových patek:
- Spojení základových zemničů nad zemí: Je možné dva základové zemniče spojit nad zemí, například nerez drátem.
- Úplné upuštění od základových zemničů a použití zemnících tyčí: Tato varianta je často vhodnější, zejména pokud je pod objektem velké sucho, které zemniči neprospívá. Zemnící tyče se zatloukají do země v místech svodů a zefektivňují tak celý systém uzemnění stavby. Využití najdou třeba u malých objektů, kde není prostor pro zakopávání složitějších zemnicích systémů.
- Okruhový zemnič: Správně provedený okruhový zemnič může být v tomto případě dobrým řešením. Na povrch by se z něj vyjelo oplastovaným drátem a připojilo se přes kovovou konstrukci na MET svorkovnici pod silovým rozvaděčem.
Počítá-li se se 4 svody v rozích, zemnič by měl mít 4+1 vývodů. V projektové dokumentaci hromosvodu bývá často uvedeno použití zemnícího pásku FeZn 30*4, který má být uložen v betonu v hloubce 0,5m. Nicméně, je důležité mít na paměti, že FeZn pásek nesmí přijít do kontaktu se zeminou, jelikož by rychle podlehl korozi. Zinková vrstva zabraňuje korozi, ale ne navěky, a proto je nutné dbát na to, aby nebyl zemnící pásek vystaven přílišné vlhkosti. Materiál uzemňovacího pásku se vyrábí nejčastěji z pozinkovaného železa FeZn. Označení FeZn30/4 znamená, že pásek z pozinkovaného železa má průřez 30×4 mm.
Materiály pro uzemnění:
- FeZn (pozinkované železo): Nejčastěji používaný materiál, ale vyžaduje ochranu před přímým kontaktem se zeminou kvůli korozi.
- Měď (Cu): Z hlediska trvanlivosti vhodnější varianta, ale podstatně dražší.
- Nerezová ocel: Další vhodná varianta s dobrou trvanlivostí, dražší než FeZn. Nerez je sama o sobě dostatečnou protikorozní zárukou, proto se pro vývody často používají kvalitní nerezové vodiče V4A.
- Poplastování: Další forma ochrany před korozí.
Dle § 26 vyhlášky č. 146/2024 Sb. bodu 3 se pro uzemnění systému ochrany před bleskem u staveb navrhuje a provádí zpravidla základový zemnič. Ten je tvořen obvykle páskem 30 / 4 mm z pozinkované nebo nerezové oceli, umísťuje se na dno základové rýhy a podepře se distančními prvky tak, aby byl po betonáži obklopen ze všech stran betonem, a to v tloušťce alespoň 50 mm. Popřípadě lze zemnění doplnit zemnícími tyčemi.
Čtěte také: Krok za krokem: Betonové sloupky
V případě, že konstrukce spodní stavby je tvořena z monolitického vodonepropustného betonu, je vhodné vybrat jiné provedení uzemňovací soustavy, například obvodový zemnič ve vzdálenosti zhruba 1 m od chráněné stavby, aby byl zajištěn odpovídající odpor uzemňovací soustavy.
Instalace zemnícího pásku
Abychom mohli začít s instalací uzemňovacího pásku, je třeba mít hotové výkopy pro základy. Zemnicí pásek je v podstatě uzavřený obvod, který je na několika místech vyveden nad terén svody - v těchto místech svodů jsou připraveny vývody k zaváděcím tyčím. Kvalitní uzemnění hromosvodu je nezbytně nutné pro zajištění dostatečné bezpečnosti stavby. Instalaci by měla provádět osoba s vyšší kvalifikací - zkušený hromosvodář.
Postup instalace:
- Podkladní beton: Před vložením zemnicí pásoviny vytvoříme cca 5 cm vysoký podkladní beton na dně výkopu.
- Uložení zemniče: Zemnicí pásovinu do základových pasů uložte dle plánů a popisu v projektové dokumentaci. Pásek by měl být každopádně uložen tak, aby byl ze všech stran obklopen betonem. Použijeme speciální podpěry, které vyvýší zemnicí pásek nad zeminu, tudíž ho po zalití řídký beton ze všech stran obklopí. Tyto podpěry se umísťují v cca 1-2 m velkých rozestupech. Svislá poloha pásku nám zaručí, že nedojde k jeho průhybům/deformaci v průběhu betonáže.
- Přesahy a spoje: Přesahy při napojování pásoviny by měly být min. 500 mm tak, aby spojovací svorky (SR 02) byly od sebe vzdáleny minimálně 400 mm. Tímto pravidlem byste se měli řídit jak u napojování dvou pásků, tak u napojování uzemnění rozvaděče a hromosvodu.
- Protikorozní ochrana: Protikorozní ochrana platí pro veškeré podzemní spoje. Použijeme-li FeZn pásky, je třeba vývody opatřit protikorozní ochranou. Veškerá napojení se svorkami natřete alespoň dvěma vrstvami gumoasfaltem. Této činnosti věnujte dostatečnou péči, protože místa napojení jsou náchylná na korozi nejvíce. Dle souboru ČSN EN 62305 je nutné součásti hromosvodu ošetřit antikorozní ochranou zejména v následujících místech: přechod beton-půda, přechod beton-vzduch, přechod půda-vzduch a spoje uzemňovací soustavy.
- Vývody: Svody by měly být vyvedeny k hlavnímu rozvaděči, popř. do technologické místnosti. U rodinného domu se doporučuje více než 2 vývody - v místě rozvaděčů / pojistkové skříně / technické místnosti / okapu atd. Pozice vývodů je vyznačena v projektové dokumentaci.
- Spojení s armaturou: Počítáte-li s armovacím vyztužením základové desky, doporučuje se uzemnění nasvorkovat i na armaturu - zvýší se tím podstatně stínicí účinnost. Také se doporučuje armovací rošty mezi sebou svařit. Stačí připravit ze zemnicího pásku vývody drátem o průměru 10 mm. Někdo však toto nedoporučuje, jelikož surové železo Fe armatury a zemnič z FeZn mohou údajně vytvořit elektrolytický článek.
- Zaváděcí tyče: Dalšími prvky jsou zaváděcí tyče pro připojení nadzemní části hromosvodu s uzemňovací soustavou, které nejčastěji seženete ve variantě FeZn /nerez o délce 1,5 m až 2 m.
Ztuhlý beton bude vždy obsahovat zbytkovou vlhkost, proto bude zaručena kvalitní vodivost.
Tabulka: Porovnání materiálů pro zemnící pásek
| Materiál | Výhody | Nevýhody |
|---|---|---|
| FeZn (pozinkované železo) | Cenově dostupný, běžně používaný | Náchylný ke korozi při kontaktu se zeminou, kratší životnost bez ochrany |
| Měď (Cu) | Vynikající vodivost, vysoká odolnost proti korozi, dlouhá životnost | Výrazně dražší |
| Nerezová ocel | Vysoká odolnost proti korozi, dlouhá životnost, dobrá vodivost | Dražší než FeZn |
Důležité aspekty hromosvodu
Povinnost instalace hromosvodu:
Povinné je provést výpočet rizika dle souboru ČSN EN 62305, který musí být součástí projektu a předkládá se stavebnímu úřadu při kolaudaci stavby. Tento výpočet provede ELEKTRO projektant s odpovídající kvalifikací dle Nařízení vlády č. 194/2022 Sb., který vyhodnotí, zda je hromosvod nutné nainstalovat, a zároveň určí konkrétní parametry hromosvodu (počet svodů, oddálení jímače od anténního stožáru ve vzdálenosti s, atd.). Potřebný materiál se určí z výkazu výměr stavby, který by měl být součástí projektové dokumentace.
Kvalifikace montéra:
Montér hromosvodu musí mít pro vykonávání činnosti platné osvědčení dle Nařízení vlády č. 194/2022 Sb.
Čtěte také: Postupy rekonstrukce trámových stropů
Rozestupy podpěr vodiče hromosvodu:
Podpěry vedení hromosvodu se umisťují ve vzdálenosti nejvýše 1 m.
Vztah vodivých prvků na střeše a hromosvodu:
Jímací tyče respektive jímací soustava musí být provedena tak, aby anténní stožáry a další prvky byly umístěny v jejím ochranném prostoru. Od všech vodivých prvků budovy, jako jsou např. kabelové rozvody, anténní stožáry, apod., je nutné zachovat izolační vzdálenost, která by měla zajistit, že v případě úderu blesku výboj nepřeskočí na tyto prvky a nezpůsobí škody uvnitř objektu. Vzdálenost elektrické izolace (s) je vypočítána projektem, obvykle se pohybuje mezi 400-1 000 mm a pro její zajištění lze s výhodou použít podpěry na tyčích z izolačního materiálu.
V případě, že si nevíte rady a projektová dokumentace Vám dostatečnou odpověď nepodá, neváhejte kontaktovat příslušného projektanta - kontakt na něj bývá v pravém dolním rohu výkresu. Jak je již zmíněno v úvodu článku, instalaci uzemnění hromosvodu by měla provádět specializovaná osoba.
Čtěte také: Význam betonových zátarasů pro Prahu
tags: #betonove #patky #pod #hromosvod #informace

