Morové a mariánské sloupy a inovace v betonu a mořské energetice

Sloupy či výstižněji statue, často nesoucí na vrcholu sochu Panny Marie, bývaly vztyčovány v souvislosti s morovými epidemiemi. Stavěly se v době baroka (17. stol.) a později jako památníky nebo výraz vděku za odvrácení morové rány, případně jako ochranný sloup proti možné nákaze.

Morové, mariánské a trojiční sloupy - historie a význam

Ne každý mariánský sloup je zároveň morový a naopak. Mnoho mariánských sloupů bylo vztyčeno jako připomínka jiné události než morové epidemie, například požáru nebo konce neúrody, či v rámci mariánského kultu. Morové sloupy často nesou sochy i jiných svatých, nejčastěji Nejsvětější Trojice, proto se jim říká trojiční sloupy.

Sloupům předcházela v období středověku boží muka nebo sochy takzvaných rolandů, tedy rytířů stojících na vysokém podstavci, jejichž význam však byl odlišný. První skutečný mariánský sloup byl vztyčen v Římě, na náměstí Santa Maria Maggiore roku 1614. V Praze byl vztyčen roku 1650 na Staroměstském náměstí, kde byl bohužel zničen roku 1918. Hromadné vztyčování sloupů u nás propuklo za morové epidemie v letech 1678-80. Další morová vlna proběhla v letech 1713-1715.

Mariánský kult, uctívání Panny Marie, byl velmi intenzivní v období baroka do počátku 20. století. Panna Marie, matka Ježíše Krista, byla symbolem naděje a dobra, útočištěm a útěchou trpících.

Architektonické a umělecké prvky

Sochy na vrcholu sloupu bývaly obvykle celé pozlaceny. Sochy vedlejších světců bývaly potaženy bronzem, bílým štukem nebo byly barevně malované, včetně ostatních ploch a architektonických prvků. Vzácnější je spojení sloupu s kašnou.

Čtěte také: Krok za krokem: Betonové sloupky

Sloup (jehlan, obelisk) mohl být hladký, ornamentální, točený, oblakový atd., zakončený zdobenou hlavicí (nejčastěji korintský, toskánský sloup či s hranolovou hlavicí). Místo sloupu mohl být použit odstupňovaný pilíř (nejčastěji oblého, polygonálního či konkávního půdorysu). Některé objekty jsou zcela atypické. Většina statue, vybudovaných v období delším než 150 let, byla v barokním stylu. Sloupy raného baroka byly výrazně jednodušší a méně zdobné než sloupy z pozdějšího barokního období.

Rokokový sloup z roku 1786 se nachází v Třeboni. Klasicistní sloupy najdeme v Hořicích (1824), Lysé nad Labem (1884) nebo Lysicích (1853). Empírový sloup z roku 1832 je v Seleticích. Sloupy v novobarokním slohu nalezneme v Chotěboři na náměstí (1890) nebo například v Činěvsi (1892).

Morové epidemie a jejich dopad

Dnešní člověk si při pohledu na morový sloup jen povzdychne nad krásou uměleckého díla. V našich předcích ale tyto artefakty vyvolávaly jiné pocity: bázeň a strach, aby se epidemie nevrátila. V opakujících se vlnách smrtící choroby rostly sloupy jako houby po dešti. Díky morovým ranám tak dnes můžeme obdivovat sochařské umění dob minulých.

Mor jako nenadálá a prudká rána osudu, proti níž není žádné obrany a jež neodvratně přináší pouze smrt, se stal součástí folkloru, literatury i přísloví. Toto prudké infekční onemocnění přenášejí vpichem paraziti a inkubační doba je jeden až čtyři dny. Propukl už za císaře Justiniána v Malé Asii a Cařihradě, a to v letech 541-542 n. l.

V roce 1346 Mongolové decimovaní infekcí oblehli město Kaffa na Krymu patřící janovským kupcům (dnešní Feodosija) a své mrtvé jako biologické zbraně katapultovali za hradby města. Zděšení Janovští prchali zpět. Během dvou let pak mor zachvátil celou Evropu. Za oběť mu padlo dvacet pět milionů obyvatel - více než třetina Evropanů. Jen v Čechách to bylo osm set tisíc lidí.

Čtěte také: Postupy rekonstrukce trámových stropů

Do počátku 18. století se nemoc vracela v pravidelných intervalech. Naposledy se epidemie Evropou přehnala v roce 1725. V Čechách skončila v letech 1713-1715, kdy ji v Praze nepřežilo více než deset tisíc osob, tedy celá čtvrtina obyvatel!

Účinná pomoc proti moru nebyla. Středověcí lékaři radili: „Bedrník a kozlík pít, jinak se špatně mít.“ Pražská lékařská fakulta doporučovala modlitby a chvalozpěvy k protimorovým patronům. Města zavírala brány. Kdo onemocněl, měl smůlu. Chyběli hrobaři i samaritáni, kteří se mnohdy marně hledali mezi vězni s nejtěžšími tresty s nabídkou milosti. V roce 1894 Švýcar dr. Alexander Yersin a japonský lékař Šibasaburo Kitasato objevili příčinu: bakterii Yersinia pestis. Dnes lze mor léčit vysokými dávkami antibiotik. Ještě v roce 1981 bylo známo 194 případů.

Příklady morových sloupů

Morový sloup jako obrana proti propuknutí další vlny epidemie vznikal většinou na zakázku soukromých donátorů. Chodila k němu procesí žádající zobrazené světce o odvrácení katastrofy. V Čechách a na Moravě můžeme dodnes na mnoha místech obdivovat tyto skvosty jako doklady všudypřítomné tragédie. Některé z nich jsou dnes chráněné jako kulturní památky.

  • Velvary: Sloup nechalo postavit město, kterým procházela královská cesta na sever Čech, v letech 1716-1719 po epidemii v roce 1713. Dílo svěřil renomovanému litoměřickému sochaři Františku Tollingerovi, který do Čech přišel z tyrolského Ambrasu. Po jeho smrti dílo dokončil syn Matěj.
  • Blíževedly: Donátorem byl v roce 1714 hostinský Mathes Scholtz. Na vysokém barokním pískovcovém sloupu s obláčky a s hlavičkami andílků stojí Nejsvětější Trojice a na podstavci čtyři sochy světců: svatý Vojtěch, svatý Václav, svatý Vít a svatý Jan Nepomucký, tehdy ještě nekanonizovaný.
  • Beroun: Už v roce 1681 radní nechali postavit morový sloup svatého Rocha z výnosu pole, které zůstalo po nešťastné Zuzaně Písecké.

V Praze stojí deset sochařských kamenných děl, která mají podobu sloupu se sochou na vrcholu nebo kuželovitě uspořádaného sousoší, a která byla postavena v letech 1631-1910 k poctě Panny Marie, Nejsvětější Trojice, Krista nebo sv. Václava, sv. Vojtěcha či sv. Norberta. Nejvýznamnější z nich jsou sloupy Nejsvětější Trojice na Malostranském náměstí a Neposkvrněné Panny Marie na Hradčanském náměstí, které byly postaveny v letech 1713-1736 na paměť odvrácení morových epidemií, a proto se jim také říká morové sloupy.

Všechny pražské sloupy byly zhotoveny z různých českých pískovců, pouze sloup Nejsvětější Trojice má doplňky z našich i cizích mramorů.

Čtěte také: Význam betonových zátarasů pro Prahu

Patroni proti moru

Kdo měl zabránit božímu trestu? V době morových epidemií se lidé obraceli k různým světcům a patronům, kteří měli ochránit před nákazou nebo ji zastavit. Jejich příběhy a zázraky posilovaly víru v možnost záchrany.

  • Svatá Rozálie: Žila ve 12. století jako poustevnice v jeskyni na Sicílii. Po nálezu jejích ostatků v roce 1624 epidemie ustala.
  • Svatá Pavlína: Původně posedlá duchem, po zázračném vyléčení se i s rodiči nechala pokřtít. Když olomoučtí jezuité v roce 1623 přenášeli její pozůstatky, mor ustal.
  • Sv. Šebestián: 20. 1. 288 n. l. umučili Římané. Při stěhování jeho ostatků v roce 680 mor ustal.
  • Svatá Kateřina Sienská: V Pise v roce 1374 horlivě pečovala o oběti, a ačkoli se sama nakazila, nemoc překonala.
  • Podobně působili i svatý Karel Boromejský v Miláně, svatý Roch, svatý Antonín Paduánský, svatý František Xaverský a další.

Udržitelný beton: Cesta k ekologičtějšímu stavebnictví

Beton je jedním z nejrozšířenějších stavebních materiálů na světě a hraje klíčovou roli ve stavebnictví díky své odolnosti a všestrannosti. Jeho výroba je však energeticky náročná a uvolňuje velké množství oxidu uhličitého (CO₂). Proto odborníci v současnosti provádějí rozsáhlý výzkum zaměřený na způsoby, jak stavění s betonem učinit udržitelnějším a šetrnějším k životnímu prostředí.

Co ovlivňuje uhlíkovou stopu betonu?

Hlavními složkami betonu jsou písek, štěrk, voda a cement. Výroba cementu způsobuje přibližně pět až osm procent celosvětových emisí CO₂. Kdyby byl cementářský průmysl zemí, byl by podle Světového ekonomického fóra čtvrtým největším emitentem oxidu uhličitého na světě. Tento proces nejenže spotřebovává značné množství energie kvůli extrémně vysokým teplotám, ale také uvolňuje velké množství CO₂ v důsledku samotné chemické reakce.

  1. Chemická reakce (kalcinace): Slínek je výsledkem tepelného rozkladu vápence a jílu při teplotě přibližně 1450 °C v cementářské peci. Tento proces vede ke vzniku oxidu vápenatého a CO₂. Kalcinace je nevyhnutelná chemická reakce a způsobuje přibližně 50 až 60 % celkových emisí CO₂ spojených s výrobou cementu.
  2. Spotřeba energie při výrobě: Přibližně 40 % celkových emisí pochází ze spalování fosilních paliv za účelem dosažení vysokých teplot potřebných pro výrobu cementu. Tuto spotřebu energie lze snížit využíváním obnovitelných zdrojů energie a účinnějších technologií.

Šest cest k cementu šetrnějšímu ke klimatu

Podle Svazu rakouského cementářského průmyslu již průmysl úspěšně zavádí četná opatření pro větší udržitelnost:

  1. Snížení množství slínku: Část slínku lze nahradit jinými materiály, které jsou šetrnější k životnímu prostředí nebo se již vyrábějí jako vedlejší průmyslové produkty, například popílkem, granulovanou vysokopecní struskou (GGBS), kalcinovaným jílem nebo sádrou.
  2. Moderní výrobní postupy: Pokud se cementový slín vyrábí v rotačních pecích s cyklónovými předehřívacími systémy, lze odpadní teplo vznikající při výrobě využít ve vlastním výrobním procesu.
  3. Alternativní paliva: Namísto fosilních paliv se cementářský průmysl stále více spoléhá na alternativní paliva, jako je plastový odpad, staré pneumatiky nebo zbytky papírových vláken.
  4. Nové cementy: Vývoj cementů bez obsahu slínku by mohl výrazně snížit emise. Probíhá výzkum alternativ k vápenci, například získávání cementu z bezuhlíkové horniny křemičitanu vápenatého nebo výroba cementu pomocí elektrochemického procesu.
  5. Recyklovaný cement: Výzkumnému týmu z Cambridge se poprvé podařilo recyklovat cementový slín. Jedná se o využití elektrických obloukových pecí k výrobě oceli, kterou lze znovu použít.
  6. Zachycování a využívání/ukládání uhlíku (CCS): Tato metoda je obzvláště atraktivní, protože CO₂ vzniká při výrobě cementu ve velmi vysokých koncentracích. Zachycování a využívání uhlíku by mohlo snížit emise z cementářského průmyslu až o 36 %.

Inovativní postupy a nové technologie

  • Hybridní technologie míchání Bton: Umožňuje snížit potřebu slínku až o 75 % tím, že se před přidáním písku a štěrku nejprve smíchá cement s vodou. Snižuje potřebu vody o 10 % a výsledkem je o 25 % vyšší pevnost v tlaku a o 100 % rychlejší časná pevnost.
  • Ultrazvukové předmíchávače Sonocrete: Pomocí ultrazvuku se podařilo snížit množství potřebného cementu o 30 % a čtyřnásobně zvyšuje časnou pevnost betonu.

Čtyři způsoby, jak ušetřit zdroje při plánování s použitím betonu

Již ve fázi plánování lze zohlednit aspekty udržitelnosti a šetřit materiálem tam, kde to má smysl:

  1. Nižší tloušťky stropů: S předpjatými stropy a vysokopevnostními betony lze dosáhnout nízkých tlouštěk stropů i při velkých rozpětích.
  2. Snížení množství betonu: Stropní systémy s dutinami nebo dutými tělesy v oblastech s nízkými nároky na konstrukci pomáhají snížit množství potřebného betonu.
  3. Snížení množství výztuže: Skeletové konstrukční metody nebo podlahové rámy mohou často pomoci snížit množství výztuže.
  4. Vysokopevnostní betony a menší průřezy: Štíhlé průřezy sloupů jsou možné při použití vysokopevnostních betonů.

Udržitelnější betonové prefabrikáty

Prefabrikované betonové prvky jsou nezbytnou součástí řešení pro snížení spotřeby materiálu. Vyrábějí se v kontrolovaných závodech bez ohledu na počasí, což vede k vyšší přesnosti a kvalitě a k četným výhodám z hlediska udržitelnosti:

  • Méně odpadu: Přesná výroba minimalizuje materiálový odpad.
  • Úspory materiálu: Díky kontrole kvality lze snížit množství betonového krytu a potřebný průřez.
  • Energetická účinnost: Moderní továrny optimalizují spotřebu energie a snižují emise.
  • Méně výztuže: Svařovací systémy s oky umožňují optimalizovat využití výztužné oceli.
  • Snížení hlučnosti a prašnosti: Rychlejší instalace snižuje dopady na staveništi.
  • Trvanlivost: Prefabrikované prvky jsou odolné a snižují potřebu oprav.
  • Aktivace tepelných prvků: Potrubí pro vytápění nebo chlazení se pokládá přímo do prvků, což snižuje energetickou náročnost budovy.

Beton a recyklace

V souladu s myšlenkou "redukovat, znovu použít, recyklovat" je důležitým pilířem udržitelnosti také opětovné použití betonu. Staré betonové konstrukce se demontují, zpracovávají na beton a míchaný granulát a používají se jako recyklovaný starý beton pro nové stavební projekty, například výstavbu silnic. Projekt EU ReCreate úspěšně prokázal, že deinstalace a opětovné použití neporušených betonových prefabrikátů je technicky možné a může snížit emise CO₂ a spotřebu energie až o 93-98 % ve srovnání s výrobou nových prvků nebo recyklací betonu.

Využití mořské energie: Betonové sloupy v mořích

Na moři můžeme energeticky využít příliv, příboj, vlnění, mořské proudy nebo rozdíl teplot mořské vody. S energetickým využitím přílivu nám pomůže Měsíc! Přitažlivost Měsíce a částečně i Slunce způsobuje na Zemi takzvané slapové síly.

Přílivové elektrárny

Hladina největších moří a oceánů se vzedme, když Měsíc stojí nad ní, ale protože se Země otáčí, zase klesne, když se Měsíc schová. Vzniká tak příliv a odliv, které se dvakrát denně opakují. Na výšku přílivu má rozhodující vliv tvar pobřeží. V severozápadní Francii například může rozdíl dosáhnout až 13 metrů - to už se vyplatí postavit přílivovou elektrárnu. Už ve 13. století tu stály přílivové mlýny.

Zatím největší přílivová elektrárna, která byla uvedena do provozu v roce 2012, je Sihwa Lake na severozápadním pobřeží Jižní Koreje. Využila umělé jezero s hrází dlouhou 12,7 km postavenou pro zmírnění povodní. Turbíny zabudované do dna mají průměr 7,5 m a otáčejí se rychlostí 64,3 otáček za minutu. Ročně vyrábí 500 GWh, elektřinu vyrábějí pouze při přílivu, který tu bývá vysoký až 5,6 m.

Vlnové elektrárny

Vlnění hladiny moře způsobuje vítr. Energeticky je využitelné jen pravidelné vlnění. Projekt trojdílných pontonů (tzv. Cockerellovy rafty) navrhuje spojené plováky ukotvené do dna a volně se houpající na vlnách. Elektrárna Kalimai v Japonsku má podobu cisternové lodi rozdělené na systém komor.

První elektrárnou využívající energie mořských vln byla Pelamis. Prototypy se zkoušely ve Skotsku a u pobřeží Portugalska. Zařízení mělo tvar válců o průměru 4 m spojených závěsnými spoji do pětidílného hada dlouhého 180 m o hmotnosti přibližně 1 350 tun. Vlnový pohyb jednotlivých úseků se hydraulicky převáděl na motor pohánějící elektrický generátor.

Vlnová elektrárna firmy Lockheed Dam Atoll má být umělý kopulovitý ostrov o průměru 76 m. Přivaděč vody by měl mít průměr 20 m a ve středu elektrárny by se vytvářel vír, který by otáčel lopatkami turbíny. Hydrogenerátor je plánován na výkon 1-2 MW.

Mořské proudy

Mořské proudy jsou vlastně mohutné podmořské řeky. Existují projekty na podmořské turbíny ukotvené do mořského dna. Od roku 2014 je ve výstavbě podmořská elektrárna Meygen na nejsevernějším cípu Skotska. Bude využívat mořské proudění mezi Skotskem a Orknejemi, které je v těchto místech 5 m/s (3,6 km/h). Zatím je zde asi osm 1,5MW turbín, každá má v mořském dně svůj betonový základ o váze asi 300 tun a je spojená s dalšími šesti bloky o celkové váze 1 200 tun, které ji mají držet v horizontální poloze. To je krychle betonu o hraně 8,5 m. Turbíny vypadají jako malé větrné elektrárny pod vodou, od každé vede kabel na pobřeží.

Energetické využití rozdílu teplot mořské vody (OTEC)

Ohřívá povrchové vrstvy moře, do hloubky teplota vody klesá. Oceány jsou obrovským akumulátorem tepelné energie. Tato malá 100kW demonstrační elektrárna, pracující na principu rozdílné teploty moře, vznikla jako první a zatím jediná na světě v roce 2015. Může zásobovat 120 havajských domků elektřinou. Aby technologie OTEC mohla pracovat, potřebuje rozdíl teplot mezi hlubinnou chladnou a povrchovou teplou vodou alespoň 20 °C.

Turbogenerátor sedí na vršku 12 metrů vysokého sloupu. Z hlubiny čerpá trubkou o průměru cca 125 cm přibližně 1 000 hektolitrů chladné vody za minutu, stejné množství teplé vody sbírá u povrchu. Dva tepelné výměníky jsou vysoké 8 m každý. V uzavřených okruzích koluje čpavek, který se v jednom výměníku ohřívá teplou vodou a mění se na čpavkové páry, které pohánějí turbínu, a v druhém výměníku se páry hlubinnou vodou ochladí a zkondenzují zpět na kapalinu. Čili celé zařízení je velké jako třípatrový dům, do kterého vedou obrovská potrubí. A vyrobí jen maličko elektřiny.

tags: #betonove #sloupy #v #morich #informace

Oblíbené příspěvky: