Dinosauři a postavy: Průvodce pravěkým světem a českými objevy

Před miliony let obývali naši planetu neuvěřitelní tvorové, dinosauři. Koncem období zvaného křída tajemným způsobem vymřeli. Díky jejich zkamenělým pozůstatkům, které byly objeveny na nejrůznějších místech světa, se o nich stále dozvídáme něco nového: jak byli velcí, čím se živili atd. Dinosauři byli nesmírně rozmanitou skupinou živočichů, která obývala naši planetu po více než 160 milionů let.

Druhy dinosaurů

Rozmanitost býložravých dinosaurů byla opravdu obrovská - od obrněných druhů chráněných kostěnými pláty, přes rohaté tvory s mocnými zobáky, až po gigantické sauropody s dlouhými krky, kteří dosahovali na koruny nejvyšších stromů. Každý z nich se přizpůsobil svému prostředí a dostupné potravě.

  • Triceratops - živil se nízkou vegetací, především kapradinami, cykasy a palmami.
  • Stegosaurus - spásal kapradiny a nízko rostoucí rostliny.
  • Brachiosaurus - typický sauropod s dlouhým krkem, který dosahoval na koruny stromů.
  • Therizinosaurus - „ještěr s kosou“, byl neobvyklý teropod z pozdní křídy. Přestože většina jeho příbuzných byla masožravá, on se živil rostlinami.

Sauropodi (Sauropoda)

Sauropodi představovali skupinu rozměrných až gigantických býložravých dinosaurů, kteří se stali jedněmi z nejimpozantnějších tvorů své doby. Typickými znaky jejich stavby těla byl výrazně prodloužený krk, chůze po čtyřech končetinách, drobná lebka v porovnání s mohutným tělem a často také mimořádně dlouhý ocas sloužící k rovnováze či obraně. Mezi nejznámější býložravce patřili sauropodi - obrovští dinosauři s dlouhými krky a ocasy. Tito obři dosahovali délky i přes 30 metrů a hmotnosti desítek tun. Díky svému dlouhému krku mohli spásat listí ze stromů, kam jiní dinosauři nedosáhli. Největšími známými býložravými dinosaury jsou Argentinosaurus a Patagotitan.

Argentinosaurus

Argentinosaurus byl obrovský sauropod, který žil v období pozdní křídy. Dosahoval délky přibližně 30-35 metrů a vážil kolem 70 tun, čímž se řadí mezi největší suchozemské tvory všech dob.

Thyreophora

Thyreophora, tedy obrnění dinosauři, byli charakterističtí svým kostěným pancířem, který tvořily řady osteodermů - kostních destiček zasazených do kůže - probíhající podélně po těle. U raných, primitivních zástupců se tyto destičky projevovaly jako nízké, kýlovitě tvarované štítky, zatímco vyspělejší druhy si postupně vyvinuly složitější ochranné prvky, například výrazné hroty či velké ploché plotny.

Čtěte také: Vlastnosti a vzhled betonových pražců

Hadrosauridi

Hadrosauridi, známí také jako kachnozobí dinosauři, tvořili početnou a rozšířenou čeleď ptakopánvých dinosaurů. Řadili se do nadčeledi Hadrosauroidea a v období pozdní křídy představovali nejvýznamnější skupinu býložravců na mnoha územích severní polokoule.

Dinosauři křídového období

Dinosauři křídového období byli posledními zástupci této skupiny, kteří obývali Zemi před jejím hromadným vymíráním na konci druhohor. Křída, trvající přibližně před 145 až 66 miliony let, byla érou bohaté rozmanitosti dinosaurů - od drobných opeřených druhů až po obří býložravce a mohutné dravce. V tomto období se vyvinuly a rozšířily mnohé známé rody, například Tyrannosaurus, Triceratops či Velociraptor. Krajina křídy byla pokryta rozlehlými lesy, kvetoucími rostlinami a rozsáhlými pláněmi, což poskytovalo dostatek potravy pro býložravce a zároveň lovnou zvěř pro masožravce.

České objevy dinosaurů

Česká republika je ve světě paleontologie proslulá zejména svými prvohorními zkamenělinami trilobitů a dalších bezobratlých živočichů z oblasti tzv. Barrandienu. Podstatně méně četné a z globálního pohledu nepříliš významné jsou pak objevy druhohorních neptačích dinosaurů na území současné České republiky. Přesto došlo k prvním objevům tohoto druhu již v poslední čtvrtině 19. století a v současnosti známe pozůstatky neptačích dinosaurů či jejich blízkých příbuzných (ať ve formě ichnofosilií či kosterních nálezů) již ze všech period druhohorní éry - tedy z období triasu, jury i křídy. Ne všechny jsou zcela jednoznačně řazeny k populární skupině Dinosauria (Owen, 1842), minimálně u dvou z nich však o jejich systematické příslušnosti nepanují významnější pochyby.

Česká republika se v současné době nemůže chlubit rozsáhlou sbírkou fosilií obratlovců z nadřádu Dinosauria, přesto již k roku 2024 známe přibližně šest fosilních exemplářů, které můžeme s určitou mírou nejistoty do této skupiny zařadit. Náš stát neoplývá větším rozsahem vhodných druhohorních sedimentů terestrického nebo limnického původu a zvláště trias a jura skýtá jen velmi omezený rozsah uloženin. Absenci většího množství dinosauřích fosilií na našem území lze vysvětlit jednak tím, že povrchová eroze odstranila většinu druhohorních terestrických sedimentů stejně jako faktem, že většinu našeho dnešního geografického území v období křídy pokrývalo moře, ve kterém se až na vzácné výjimky mohla dochovat pouze marinní fauna. V současnosti představuje prokazatelný vzorek dinosauřích fosilií z Česka pouze několik kosterních elementů, jeden zub a několik otisků stop.

Burianosaurus augustai

Rekonstrukce možného vzezření dosud jediného pojmenovaného dinosaura z území České republiky, pozdně křídového druhu Burianosaurus augustai. S geologickým stářím asi 95 až 94 milionů let patří k nejmladším fosilním nálezům spadajícím do kladu Dinosauria, učiněným na našem území.

Čtěte také: Vlastnosti překladů RZP

Fričovy objevy

Profesor Antonín Frič popsal v průběhu své kariéry dva taxony, které by mohly být zařazeny mezi neptačí dinosaury. Je jím Procerosaurus exogyrarum, popsaný roku 1878 od Holubic u Kralup nad Vltavou a Albisaurus scutifer, jehož fosilní materiál popsal Frič roku 1905 od Srnojed u Pardubic.

Ponerosteus exogyrarum (dříve Procerosaurus)

První zmíněný exemplář, popsaný původně Fričem jako Iguanodon ? Exogirarum, byl objeven amatérským sběratelem ze Slaného. Nález představuje část kosti končetiny, kterou Frič určil jako možný výlitek holenní kosti ornitopodního dinosaura iguanodona. Dnes datujeme tento nález do doby pozdního cenomanu, jeho stáří tedy činí asi 95 až 94 milionů let. Na omyl upozornil Friče francouzský paleontolog belgického původu Louis Antoine Marie Joséph Dollo, proslavený výzkumem bernissartských iguanodonů. Na základě jeho informací Frič v roce 1905 změnil rodové jméno dinosaura na Procerosaurus, druhové pak na exogyrarum. Ukázalo se však, že rodové jméno Procerosaurus již bylo použito o tři roky dříve německým paleontologem Friedrichem von Huenem. Dnes je tedy Procerosaurus mladším synonymem rodu Tanystropheus. V roce 2000 stanovil nové rodové jméno Ponerosteus americký nezávislý badatel George Olshevsky. Název pochází z řečtiny a znamená doslova „špatná/bezcenná kost“.

Albisaurus scutifer (dříve Iguanodon albinus)

Druhý Fričův domnělý dinosaurus byl objeven roku 1893 u na břehu Labe u Srnojed nedaleko Pardubic. Zkamenělé fragmenty popsal Frič pod názvem Iguanodon albinus. V roce 1905 pak svůj omyl poznal a stanovil nové rodové jméno Albisaurus. Rodové jméno znamená v překladu „ještěr od (řeky) Labe“, protože fosilie byly objeveny právě na odkrytém břehu této řeky. Druhové albinus pak znamená „bílý“, podle Bílého Labe. Objevil se rovněž názor, že kostní pláty, podobné osteodermům tyreofor („obrněných dinosaurů“, patří sem ankylosauři a stegosauři) by mohly nasvědčovat původu albisaura právě z této skupiny.

Moderní výzkum Fričových nálezů

V roce 2010 objevil paleontolog Radek Mikuláš druhý otisk fosilní stopy neptačího dinosaura na našem území, což vedlo ke snaze definitivně rozluštit tajemství Fričových „dinosauřích fosilií“. Paleontolog Boris Ekrt a jeho kolegové z Národního muzea v Praze se rozhodli vyřešit spor o původu Fričových fragmentů, které byly popsány jako Albisaurus albinus a Procerosaurus (Ponerosteus) exogyrarum. Po Fričově smrti v roce 1913 se totiž postupně prosadil již zmíněný názor, že se o zkameněliny dinosaurů nejednalo a šlo nejspíš o pozůstatky jiných druhohorních plazů. Pomoci měly relativně nové technologie výzkumu. Mikroskopický výzkum výbrusů za procházejícího světla odhalil v obou vzorcích poměrně hustou síť cévek, tzv. Haversova systému. Taková struktura je přitom typická spíše pro kosti teplokrevných obratlovců s vyšší mírou aktivity metabolismu - tedy zejména pro ptáky a savce. V období druhohorní éry (resp. na počátku pozdní křídy) to pak byli kromě starobylých skupin drobných savců a primitivních ptáků zejména neptačí dinosauři. Právě vzhledem k velikosti a vnitřní stavbě fosilních kostí se nyní zdá být pravděpodobné, že se skutečně jedná o pozůstatky dinosaurů. Křídoví savci ani ptáci v této době nedosahovali odpovídajících rozměrů, aby zmíněné fragmenty mohly patřit jim. Fosilie z Holubic (NAMU Ob 40) pochází ze sedimentů perucko-korycanského souvrství a má stáří kolem 95 milionů let (geologický věk cenoman), exemplář od Srnojed z březenského souvrství (NAMU Ob 8), jehož stáří činí asi 90 až 84 milionu let (geologické věky turon až santon). Obě fosilie tedy pocházejí z období svrchní křídy.

Dinosauří stopy z lomu U Devíti křížů

První fosilní otisky stop dinosaurů (nebo dinosauromorfů) byly objeveny v pískovcovém lomu U Devíti křížů, nacházející se v blízkosti Červeného Kostelce na Náchodsku. Tato lokalita v podkrkonošské pánvi svými sedimenty spadá zřejmě do období svrchního triasu a je tak výrazně starší než všechny dosavadní zmíněné nálezy - pravděpodobně se jedná o dobu svrchního triasu (asi před 237 až 201 miliony let). V polovině 90. let zde byla objevena tříprstá stopa menšího teropodního dinosaura (nebo dinosauromorfa) o délce 14 a šířce 18 centimetrů. Patřila zřejmě menšímu teropodovi, vzdáleně příbuznému rodu Coelophysis. Někdy bývá řazena do ichnorodu Eubrontes a vytvořil ji menší tříprstý plaz o celkové délce asi 2 až 3 metry. Tento poměrně starobylý dinosaurus (nebo dinosauromorf) obýval oblasti severovýchodních Čech v době pozdního triasu, když zde panovalo velmi horké a suché, v podstatě polopouštní podnebí. V dané době se naše území nacházelo na místě dnešní severní Afriky, zhruba tam, kde je nyní pouštní oblast Libye. V bahnitých okrajích vodních ploch pak dinosauři zanechávali otisky svých stop, z nichž dvě se k roku 2021 podařilo bezpečně identifikovat. Celkem byly objeveny tři až čtyři stopy potenciálních dinosauromorfů. Odlitek první stopy dinosaura nebo dinosauromorfa, nalezené na našem území. Místem objevu je lom U Devíti křížů nedaleko Červeného Kostelce, kde byla tato ichnofosilie náhodou odkryta místními dělníky, a to nejspíš v roce 1996. Dle původního závěru se mělo nejspíše jednat o zástupce plazopánvých teropodních dinosaurů, příbuzného například severoamerickému druhu Coelophysis bauri. Původce stopy mohl být ve svém triasovém ekosystému menším dravcem, který zřejmě lovil malé obratlovce (včetně jiných dinosaurů). Stopa je dobře viditelná, i když není příliš dobře zachovaná. Objev je nicméně významný tím, že se jedná možná o vůbec první průkazný doklad o přítomnosti neptačích dinosaurů v našich dnešních geografických hranicích.

Čtěte také: Obrubník 100x20x5 cm

Dinosauři jako hračky a figurky

K oblíbeným dětským hračkám patří dinosauři a draci. Zejména kluci si s těmito figurkami dokážou hrát celé hodiny. Figurky dinosarů a draků slouží ke hře, během které se dětské fantazii meze nekladou. Děti si mohou vytvořit sbírku dinosaurů nebo draků a shánět stále nové druhy figurek. Existují různé druhy dinosaurů - např. Dino Styracosaurus, Animantarx, Augustinia nebo Therizinosaurus. Děti nejspíše zaujme chodící dinosaurus, který má i další efekty nebo dinosaurus na dálkové ovládání. S těmito hračkami se vaše dítě může vydat na dobrodružnou cestu, kdy na zemi nebylo většího predátora. Roztomilí jsou plyšoví draci ve vajíčku.

LEGO® dinosauři

Kdo by nechtěl na vlastní oči spatřit jednoho z prehistorických gigantů, třeba T-rexe nebo Giganotosaura? Co může být větším vzrušením než oživit T-rexe, Pteranodona nebo celý systém Jurského světa jen pomocí své představivosti? Najděte toho pravého dinosaura pro děti všech věkových kategorií přímo tady!

Poznejte svého dinosaura

My, moderní lidé, se už nikdy nedozvíme, jaké je potkat T-rexe nebo jiného prehistorického tvora ve skutečnosti. A přesně to nás na těchto obrech nepřestává fascinovat. A jak by se snášeli s lidmi, ať už ve městech, nebo v divočině? Hypotetické scénáře, které může dětská představivost vymyslet, jsou nekonečné! Ať už hledáte perfektního dinosaura na hraní pro batolata, malé děti nebo větší děti, začněte tady.

Zde je přehled některých ikonických LEGO® dinosaurů:

  • T-rex: Král dinosaurů - Nechcete být zubařem, který ošetřuje jeho 60 zubů, kterými dokáže drtit kosti.
  • Pteranodon: Mistr letectví - Vznášejte se na starobylé obloze s největším letcem všech dob.
  • Velociraptor: Rychlý jako raptor - Můžete utíkat, ale při rychlosti 40 km/h velociraptorovi neutečete.
  • Brachiosaurus: Dosáhnutí až nahoru - Představte si, že sedíte ve 4. patře, díváte se ven a objeví se tato tvář.
  • Triceratops: Trojnásobný výkon - Jistě, vypadá přátelsky... dokud se nepokusíte ukrást jeho zeleň.
  • Dilophosaurus: Potížisté jsou tady - Druhé místo pro nejdivočejšího predátora: Dilophosaurus!

Návštěvnické centrum Jurského parku nabízí všechno! Kuchyně, líheň dinosauřích vajec, parádní kostra T-rexe a... počkat, to je živý T-rex? Poznejte obry zblízka a osobně při úchvatné prohlídce parku! A nebojte, tenhle nekouše...

tags: #betonovy #dinosauri #a #postavy #informace

Oblíbené příspěvky: