Japonské betonové domy: Mezi tradicí a inovací

Tradiční japonská architektura se po katastrofách 20. století musela vyrovnat s přísnými požárními regulacemi a přechodem od dřeva k betonu. Japonská venkovská architektura, kdysi synonymum kvalitních dřevostaveb, bývala velkou inspirací.

Od dřeva k betonu: Historický přehled

Po staletí tradiční „módě“ rezidenčních dřevostaveb v rozletu přistřihla křídla až série katastrof. V roce 1923 například zemětřesení Kantó. A ve válečných letech pak rozsáhlé požáry velkých měst, vyvolané spojeneckými zápalnými bombami. Do obnovy poválečných let se tedy Japonsko vydalo stavebními materiály odolnými, nehořlavými - betonem. Dřevo se stalo v řadě zastavěných městských oblastí, v tzv. Kulturu výstavby rezidencí to výrazně poznamenalo. Protože v letech ekonomického i populačního růstu, spojených s rozrůstáním měst v metropole, se takové venkovské bydlení docela snadno mohlo stát domem v centru nové městské čtvrti, která už podle nových stavebních pravidel spadala do požární zóny, odkud se dřevostavby musely klidit. Původního archetypu tradičních staveb rodinných domů se ale úplně vzdát Japonci nechtěli.

Současné projekty a přístupy

House M: Rekonstrukce betonové rezidence

Projekt architektů z tokijského studia Analogue navazuje na tuhle historicko-stavební vložku. Jejich aktuální projekt, House M, je totiž právě o rekonstrukci jednoho takového domu, z betonu vystavěné rodinné rezidence z roku 1990. Dvoupodlažní objekt, s robustní betonovou skořepinou a s lehkou střechou z překládaných desek s mírným sklonem, přesně odpovídá někdejšímu trendu. Který se pochopitelně za těch pětatřicet let už docela přežil. Analogue se rozhodli pracovat se stopami stáří a čtou strukturální logiku domu jako vodítko pro obnovu. Beton zde nepůsobí těžce, ale stává se klidným a neutrálním rámcem pro bydlení. Interiér znovu objevuje strukturální logiku domu, která byla dříve potlačena. Nové architektonické prvky respektují modul a měřítko betonových bloků. Každý zásah je záměrně přiznaný a čitelný v kontrastu k původní konstrukci. Tahle „kalibrace“ umožňuje, aby nové prvky zapadly do stávající konstrukce a zároveň zůstaly jasně identifikovatelné jako moderní zásahy. Přitom renovace odhaluje strukturální logiku House M a snaží se ji převyprávět v moderním duchu. Renovace se zaměřuje na tepelný komfort a vlhkost (s tou by v Japonsku byly problémy i v dřevostavbě), aniž by se narušila integritu jádra domu. Byly zavedeny nové podlahové hrany, kování a nastavitelné žaluzie, čímž se zachovala jasnost stávající konstrukce. Každý zásah byl navržen tak, aby byl viditelný, což umožňuje pochopit, co bylo přidáno a jak to souvisí s originálem. Výsledkem je dům, který spojuje archetyp japonského bydlení s moderním výrazem. Nastavitelné žaluzie reagují na klima i potřebu regulace světla a vlhkosti. Detail podlahových hran ukazuje přesnost a střídmost současného přístupu.

Dům Shirokane: Nápaditost v Tokiu

Dům Shirokane v japonském hlavním městě Tokiu jen dokazuje nápaditost a hravost, kterou mladí japonští architekti propůjčují svým projektům. Pozemek o ploše 65 metrů čtverečních, na kterém měl stát tento dům, je obklopen ze všech stran zástavbou. To v plně urbanizovaných japonských městech není výjimkou. Možný problém s nedostatkem denního světla architekti vyřešili poměrně odvážně. Pokud se ale nad tím zamyslíte, moc jiných variant do úvahy nepřicházelo. Toto nápadité řešení umožňuje zcela originální pojetí interiéru. Obývací prostor je umístěn v horních patrech a plynule přechází do poměrně rozlehlé terasy. Celý dům díky tomuto propojení má dostatečný přísun čerstvého vzduchu. Ve spodním patře je poté umístěna kuchyně a jídelní prostor. I přes absenci oken na bocích stavby nepůsobí tyto místnosti ponurým dojmem. Vstup do domu je realizován z jižní strany. Fasáda na této straně má originální členění, které jako by odkazovalo na skládačku origami. Toto zalomení není bezúčelné. V prvním patře poskytuje místo parkovacímu stání a v druhém patře “vydutí” zvětšuje prostor v interiéru. Jelikož je tato strana orientována do ulice, rozhodlo se studio MDS ji ponechat zcela bez oken, aby majitelům obydlí dopřálo co možná nejvíce soukromí. Interiér o užitné ploše 102 metrů čtverečních tvoří vkusný nábytek, který je redukován na naprosté minimum. Podlahy v celém domě jsou z exotického dřeva v jemně načervenalém odstínu.

Dům pro kamenosochaře: Harmonie s přírodou

Dům pro kamenosochaře je situovaný na vrcholu hory Yataka v Japonsku (300 m n. m.) a je vzdálený od centra města. Dvě stropní desky zakrývají svažující se terén a daly vzniknout čtyřem různým podlahovým úrovním kopírujícím svah. Tyto čtyři prostory jsou spojeny v jeden a jsou propojeny s okolím. Vzhledem k mírnému klimatu je propojení interiéru s okolní krajinou možné díky prosklené fasádě. Dům je navržen jako homogenní prostor. V interiéru se díky různým výškám stěn a stropů v jednotlivých podlažích mění míra pocitu otevřenosti. Beton byl vybrán jako optimální materiál, který je schopen odolat tvrdé přírodě. Dům je obklopen venkovskou scenérií na okraji města Fukuyama, v prefektuře Hirošima. Budova je na pozemku umístěna co nejdále od silnice tak, aby nenarušovala prostorové rozmístění dané původním uspořádáním místa. Zatravněná zahrada kolem ní slouží jako pozvolný přechod od silnice. Obývací pokoj ve druhém podlaží je navržen otevřený do okolní scenérie. Uspořádání betonové stropní desky a velkých oken umožňuje úzký vztah mezi interiérem a exteriérem.

Čtěte také: Vlastnosti a vzhled betonových pražců

Víkendový dům na Okinawě: Tradice v moderním hávu

Jedná se víkendový dům postavený na severu prefektury Okinawa. Dům jsem navrhl tak, abych se vyhnul zbytečným formám architektonického návrhu. Snažil jsem se naplnit místo podstatou atmosféry a životního tempa Okinawy. Projekt domu navazuje na tradiční projekty domů v „Okinawském stylu“. Pokoje jsou oddělené pouze osazením dřevěných posuvných dveří do soustavy sloupů a trámů. Žádný z pokojů nemá strop, vznikl tak jeden společný obytný prostor. Hluboký přesah střechy zachycuje ostré sluneční světlo a stejně tak je schopný ochránit dům před bouří. Betonové střešní tašky jsou použity na řadě rezidencí v Okinawě.

Dům s výhledem na Seto Inland Sea

Pozemek je situovaný na kopci, ze kterého je panoramatický pohled na Seto Inland Sea (moře mezi třemi japonskými ostrovy Honšu, Kjúšú a Šikoku). V této překrásné scenérii jsem se snažil dům naplnit atmosférou obklopující okolí. Nosná konstrukce je kombinací ocelového rámu a železobetonu. Abychom získali rozšíření prostoru, zvolili jsme pro konstrukci střechy železobetonovou skořepinu. Její výztuž se skládá z jedné vrstvy, tloušťka skořepiny je 120 mm.

Beton jako stavební materiál: Pohled architekta

„Mám rád tu skutečnost, že beton lze použít jak pro konstrukci, tak pro povrchy. Konstrukční prvky samy o sobě spoluvytváří prostorovou dispozici i vlastní povrchy. Tím je dán jednoduchý výsledek a esenciální krása.“

Nicméně, použití betonu pro obytné stavby je obtížné. Zpočátku lidé často nahlížejí na beton jako nepřívětivý, arogantní materiál. Příjemné prostory lze snáze dosáhnout použitím dřeva. Mnoho z našich domů má velké přesahy střechy a jsou tak chráněny před deštěm, větrem a prachem. Na druhou stranu, na některých domech očekávám stárnutí betonu, stejně jako je tomu u kamene.

Inovace v konstrukci: 3D tisk a betonové propusti

3D tisk domů: Udržitelná budoucnost

Obytné domy a další stavby se dnes stále častěji využívají technologii 3D tisku. Obvykle se vyrábějí z betonové směsi, která je připravená podle konkrétní situace. Japonská stavební společnost Lib Work Co. rovněž využívá pro stavbu domů 3D tisk. Jako zdrojový materiál ale nepoužívá beton, nýbrž materiál, který je do značné míry založený na půdě. Velkou výhodou tohoto postupu je, že když takový dům doslouží, lze ho rozebrat a většinu jeho materiálu navrátit zpět do půdy. Lib Work nedávno vybudovali s touto technologií a ve spolupráci se společnostmi Arup a WASP jednopatrový dům Lib Earth House Model B o výměře 100 metrů čtverečních. Stojí ve městě Jamaga v prefektuře Kumamoto na japonském ostrově Kjúšú. Jak zdůrazňují představitelé Lib Work, tento materiál tvoří zejména zemina společně s vápencem a přírodními vlákny. Všechny tyto materiály jsou levné, mají přírodní povahu a jejich použití jen málo zatěžuje životní prostředí. Stavba domu je velmi podobná jako v případě 3D tisku s betonem. Lib Work hodlají již od letošního srpna přijímat předobjednávky na tento typ domu. Do roku 2040 by jich rádi postavili deset tisíc. Rovněž doufají, že časem automatizují celou stavbu domu až na závěrečné detaily, zřejmě s využitím robotů.

Čtěte také: Vlastnosti překladů RZP

Zde je přehled klíčových vlastností Lib Earth House Model B:

Dům z betonových propustí: Minimalismus od Nendo

Domy se dají stavět z lecčeho - dřeva, kamene, tvárnic, kontejnerů, dokonce i betonových propustí. To dokazuje netradiční stavba, která vyrostla v japonské prefektuře Nagano. Na svědomí ji má japonské designové studio Nendo, které vytvořilo dům, do jehož podoby značně promlouvá precizní stavební inženýrství. Celá extrémně minimalistická stavba je tvořena čtyřmi vzájemně proloženými betonovými tunely, které se běžně využívají při zatrubňování toků či pokládce elektrického nebo komunikačního vedení pod zemí. Přízemí ukrývá kuchyň s koupelnou, ve vrchních patrech je uložena ložnice s pracovnou. Křížením jednotlivých sekcí navíc vznikl prostor pro zasklenou terasu. Čisté skleněné plochy uzavírají každý konec tunelů, díky čemuž je interiér naplněný dostatečným množstvím světla, a to i navzdory rozměrům 2 x 2,3 metru, které definují šířku a výšku vnitřního prostoru. Projekt může na první pohled působit jednoduše, ve skutečnosti je však promyšlený do nejmenšího detailu. Náročná byla již samotná realizace domu, která vyžadovala inženýrské postupy aplikované například při stavbě mostů. „Každý z běžných dílů čtvercového tvaru váží přibližně dvanáct tun, přičemž bylo použito celkem 63 těchto dílů. Ke spojení každého tunelu posloužilo čtrnáct drátů a bylo dbáno na rovnoměrné napětí v každém drátu za všech okolností. Tu vůbec nejdůležitější roli hrál v celém projektu extrémní minimalismus. Ten se promítl do čistoty linií i ploch, okna jsou tvořena tenkými kovovými rámy a maximálně průhlednými skly. Nendo, které v minulosti vytvořilo bonsaj pomocí 3D tisku nebo nezničitelný míč, dokonce pro dům navrhlo i unikátní minimalistické kliky. Ty se díky kompaktním rozměrům vejdou do malé mezery mezi dveřmi a stěnou. Celá koncepce počítá, že se objekt bude na základě potřeb majitelů nadále rozrůstat. Projekt je tedy jakýmsi extraktem japonského přístupu k dílu.

Čtěte také: Obrubník 100x20x5 cm

tags: #betonovy #japonsky #domek

Oblíbené příspěvky:

• Komplexní průvodce opravou studní
• Typy a funkce střešních separačních vrstev
• Vše o hustotě dřeva
• Izolace stropu terasy
• Vše o asfaltových pásech APP a SBS