Betonové zahradní krby: Rozměry a praktický průvodce stavbou a provozem

Zahradní stavebnicové krby jsou většinou betonové prefabrikáty z různých typů betonu, vyrobené tak, aby do sebe vhodným způsobem zapadaly a po sestavení vytvořily kompaktní a stabilní celek. Každý výrobce má sice svůj systém, a stavba se tak v detailech liší, ale existují společné zásady, které lze aplikovat u všech takových výrobků.

1. Výběr polohy a orientace

Krb by měl být umístěn mimo místa, kde je průvan nebo kde je každý větřík patrný. Umístění na takovém místě by mohlo přidělat starosti s nevypočitatelným hořením a neukázněným obtěžujícím kouřem. Správné natočení krbu dokáže tyto jevy eliminovat. Krb by měl být umístěn na klidném místě, kde nebudou rušit posezení s přáteli či rodinou žádné nežádoucí pohledy a zvuky. Zároveň by zábava a případný kouř z grilování neměly obtěžovat okolí a sousedy, čímž předejdeme sousedským sporům.

2. Úprava podkladu

Představa, že pod běžným zahradním krbem musí být základ do nezámrzné hloubky z betonu, se nezakládá na pravdě. V podstatě stačí jakýkoliv zpevněný podklad. Pokud máme na terase nebo na zahradě nějaký druh dlažby, máme podklad v podstatě připraven. V případě, že budeme stavět zahradní krb na travnaté ploše, je třeba plochu pod základní desku krbu trochu připravit. Stačí odebrat drny trávy a nahradit cca 10-15 cm zeminy a drnů štěrkem či štěrkopískem. Tento materiál by po zhutnění měl být vyrovnán zhruba do úrovně trávníku a do vodorovné roviny. Na takový podklad je již možno postavit základní desku krbu a pečlivě ji srovnat pomocí vodováhy do roviny.

Pro bytelný zahradní gril či krb je vhodné vykopat jámu do nezamrzající hloubky (podle oblasti asi 60-80 cm), vysypat ji štěrkem (jako drenáží) a na něm vybetonovat základovou desku nebo základový rám. Důležité je, aby v místě nezůstávala voda. Pokud to podceníme, může mráz s celou stavbou pohybovat a tím ji poškodit. Zdíme na betonovou desku či rám buď přímo, nebo položíme izolaci podobně jako při stavbě domu. Druhá varianta je vhodná zejména u krbů a grilů umístěných pod střechou, aby vyzděné části nepřijímaly vlhkost ze základů. V bezprostřední blízkosti pevného zahradního krbu, ale zejména grilu je potřeba položit dlažbu nebo jinak zpevnit podlahu. Trávník či písek nestačí - při užívání totiž hodně našlapeme a z trávníku se stane bahnitý terén a v písku by vznikaly nerovnosti.

3. Sestavení krbu

S pomocí montážního návodu, který by měl být ke krbu vždy přiložen, začneme se stavbou. Kvalitní výrobek je připraven tak, že se pouze „nasucho“ sestavuje bez dalších speciálních materiálů, nářadí či znalostí a dovedností. Pomocník bude ale asi vždy nutný, neboť díly takového venkovního krbu mohou mít hmotnost 30 až 90 kg, což už je pro dvoje silné ruce. Krby některých výrobců však vyžadují lepení a pro dokonalý vzhled i nanesení povrchové úpravy. Zde už bude jistá šikovnost a zkušenost nutná. I krby sestavované jen tak bez pojidel je možno pro vyšší fixaci, tuhost a „nerozebíratelnost“ jistit ve styčných plochách žáruvzdorným silikonovým tmelem nebo i běžným venkovním sanitárním. Výhodou je jednoduchost nanášení lepicích bodů či ploch za pomoci vytlačovací pistole. Spoje jednotlivých dílů musí mít vždy možnost dilatovat a eliminovat tak vlivy tepelné roztažnosti materiálů. Silikonový spoj takový požadavek respektuje a navíc umožňuje v budoucnosti provést opatrně demontáž bez zásadního poškození betonových dílů. Sestavení krbu je pak již rychlé a záleží na výrobci, jak tuto úlohu zjednodušil.

Čtěte také: Jak betonové požeráky pomáhají při správě vodních nádrží

4. Rozměry a materiály

Dostačující vnitřní rozměry běžného pevného zahradního krbu:

• Šířka: 70 cm
• Hloubka: 50 cm
• Výška: 50 cm

Které cihly použít:

Ke zdění venkovních krbů a grilů obvykle nepoužíváme obyčejné pálené cihly, protože mají póry, do nichž se může dostat voda, která je roztrhá, když zmrzne. Namísto toho se používají hladké, nenasákavé, mrazuvzdorné tzv. lícové cihly. Vhodné jsou i vápenopískové cihly. Pokud na stavbu použijeme bílé vápenopískové cihly (pro estetický vzhled), musíme části, které přijdou do styku s vysokou teplotou, vyzdít šamotovými cihlami; bílé cihly by se žárem rozpadly. Dobrým řešením také je všechny cihly rozpůlit a dovnitř použít šamotové půlky a z vnější strany bílé. Obecně to platí i pro lícové cihly. Šamotovými cihlami zakryjeme i betonové části stavby, které by mohly přijít do styku s žárem; obyčejný beton obvykle vysoké teploty nesnese. Na spojování šamotových cihel zpravidla nepoužíváme běžnou maltu, ale speciální šamotovou směs, která se prodává jako sypká hmota a ředí se vodou. Ke spárování použijeme spárovací maltu, která po vyhlazení vytvoří hladký jednolitý povrch; dbáme, aby spárování bylo precizní, do stavby se nesmí dostat voda.

Rošt a ostatní zařízení:

Na drážky pro umístění roštu nebo mřížek myslíme už při vyzdívání, protože jejich dodatečné zabudování by bylo velmi pracné, zejména pokud bychom museli uvnitř krbu nebo grilu vrtat otvory. Drážky nejsnáze vytvoříme vystupujícími cihlami. Stejně tak musíme počítat se závěsy a háky. U grilu neumisťujeme rošt topeniště a hlavně mřížky určené pro grilování příliš nízko, abychom se při práci nemuseli nepřirozeně ohýbat. Při stavbě grilu nezapomínáme na dostatečně velkou odkládací plochu.

I zahradní krb potřebuje mít tah, aby spaliny neodcházely jeho otevřenou částí. Při běžné velikosti ohniště je optimální výška komína asi 2,5 m nad úroveň země; čím objemnější ohniště krbu, tím vyšší komín. Komín pevného zahradního grilu vždy zakončíme stříškou, aby déšť nesplachoval nečistoty přímo na grilovací mřížku. Zahradní krby obvykle nestavíme tak, aby byly jednoúčelové, tedy abychom se pouze dívali na plápolající oheň nebo se jen ohřáli. Vždycky přidáme drážky pro vsunutí grilovacích mřížek, případně držáky pro grilovací jehly. Je lepší, když mají krb i gril jako topeniště rošt, kterým může popel propadávat do popelníku. Přispívá to k lepšímu hoření a čistější obsluze.

Krásný betonový zahradní krb s komínovou udírnou Exklusiv skvěle doplní vaši zahradu. Topeniště pro uzení je umístěno v dolní části krbu.

5. Uvedení do provozu

Zahradní krb je po sestavení (někdy po dokonalém zatvrdnutí lepidel či zaschnutí povrchových úprav) prakticky připraven k provozu a ke grilování. Při prvním zatopení je vhodné dodržovat zásadu pomalého a postupného ohřevu pro dokonalé vyschnutí a k předejití vzniku vlasových trhlin. Ty mohou vzniknout mimo jiné právě i přehřátím zůstatkové vlhkosti materiálu. K zátopu je možno použít povolených podpalovačů i klasických novin a třísek. Před prvním grilováním nechme krb chvíli „vypalovat“, zlikvidujeme tak různé pozůstatky z výroby, mastné povlaky a ochranné emulze. Potraviny klademe na pečlivě vyčištěný rošt až je oheň téměř bez kouře nebo grilovací deska dokonale prohřátá.

Čtěte také: Výběr betonových sloupků

Kterým dřevem topit:

Pro spalování v krbu se hodí například dřevo jabloně, třešně a švestky či olše, protože hoří pomaleji než třeba dřevo jehličnanů. Dřevo spalované v krbu nesmí čoudit a vystřelovat žhavé uhlíky. Proto musí být optimálně vyschlé. Při posezení u zahradního krbu působí stylově, když přikládáme dřevo vyschlé přirozeným způsobem, obvykle venku pod přístřeškem. Měkké dřevo schne přirozeným způsobem asi rok, tvrdé dřevo až tři roky. Ze zkušeností chalupářů je ale zřejmé, že na to, aby tvrdé dřevo mělo skutečně „krbové“ vlastnosti, je potřeba až pět let. Jestliže ze syrového naštípaného dřeva vytváříme kvůli sušení rázky nebo kupky, nikdy je nepřikrýváme igelitem celé. Odpařovaná voda se na igelitu sráží a zatéká zpátky do dřeva. Rázkem nebo kupkou musí po celou dobu sušení vzduch volně profukovat.

Přehled vybraných modelů betonových zahradních krbů a jejich rozměrů

Čtěte také: Vlastnosti a vzhled betonových pražců

tags: #betonovy #krb #rozmery

Oblíbené příspěvky:

• Izolace střechy drceným polystyrenem
• Vylepšete vzhled svého Passatu
• vše o akrylátových tmelech
• vlastnosti a využití epoxidové pryskyřice
• Tepelná izolace střechy pro úsporu energií