Betonový věnec a polystyren: komplexní průvodce

Věnce jsou nepostradatelnou součástí všech zděných staveb. Jsou jedním ze zásadních prvků zajišťujících spolu s příčnými ztužujícími stěnami a stropy prostorovou tuhost stavby. Mimo primární funkci, popsanou v úvodu článku slouží také jako dostatečně únosný podklad pro opření osamělých břemen na zdivo.

Funkce a význam pozedních věnců

Pozední věnec je železobetonový stavební prvek, který chrání celou konstrukci před vodorovnými posuny. Vyztužuje dům vůči vodorovně posuvným vlivům. Věnec je nezbytnou součástí každé stavby nejen rodinného domu. Je nutné jej realizovat v obvodových nosných stěnách v každém podlaží stavby. Spojuje se se stropem nebo navazuje na překlady stavebních otvorů. Věnec má hned několik funkcí. Slouží ke zvýšení tuhosti zdiva. To by jinak po dosažení určité výšky mělo tendenci vychylovat se ze svislé osy. Pomáhá také zachytit a rozložit vodorovné namáhání zdiva, které vzniká třeba působením větru, otřesů apod. Jeho funkce je nenahraditelná a proto by se měla jeho realizaci věnovat patřičná pečlivost.

Nejčastěji se jedná o válcované nosníky, keramobetonové nosníky, železobetonové panely, vazníky. Jsou také nosným prvkem pro plnoplošné uložení pozednic u šikmých střech. V místech stavebních otvorů pro osazení oken a dveří jsou často věnce spřaženy s překlady nebo se stropní monolitickou konstrukcí. Toto spojení často vede ke zvýšení únosnosti průřezu a s výhodou se používá pro větší šířku stavebního otvoru. S pozedním věncem se proto nejčastěji setkáte nejen u nosného zdiva každého podlaží objektu, ale také například u opěrných zídek.

Vývoj pozedních věnců

V minulosti plnila funkci věnců závlač se zední kleští. Tato klešť byla kotvena nejčastěji do stropního trámu, procházela dále obvodovým zdivem, kde byla na vnější straně zdiva spojena se závlačí, která se opírala do zdiva. Zední kleště byly později nahrazeny prvními věnci z oceli a betonu. Ty se nejčastěji vylévaly do předem vyzděných korýtek, například u zdiva tloušťky 450 mm se na obou stranách (případě jen na jedné) vyzdila přizdívka na výšku dvou cihel plných a uvnitř tak vzniklo korýtko pro osazení výztuže a vylití betonu. Na tyto skryté věnce se osazovaly nosníky dřevěné i ocelové. Později byly ocelové nosníky osazovány přímo do věnce a zabetonovány spolu s věncem (někdy také nazývaným pozedním pásem). V každé z výše uvedených variant je věnec namáhán odlišným způsobem a má tedy odlišnou funkci.

Tepelné mosty a izolace věnců

Jelikož jsou věnce z železobetonu (ŽB), jsou také lepším vodičem tepla než dnešní tepelně izolační tvárnice a teplo jimi uniká ve větším množství. Pokud bychom vybetonovali věnec na celou šířku zdiva, vznikl by nám v tomto místě výrazný tepelný most. Proto je nutné v místě ŽB věnců vkládat na straně exteriéru tepelný izolant.

Čtěte také: Vlastnosti a vzhled betonových pražců

Zde je nutné upozornit, že někdy je věnec součástí překladu, který má navíc na úkor jeho šířky osazen kastlík pro žaluzie nebo rolety. Samotná šířka překladu a potažmo věnce pak vychází v některých extrémech tak malá, že to hraničí se zdravým rozumem. To vše jen na úkor tepelného mostu, kde už není problém samotný tepelný most, který nám v minulosti zapříčinil růst plísní v interiéru, ale hledání „desetinek“ tepla, které nám unikne. Bez dostatečné tepelné izolace by z pozedního věnce unikalo velké množství tepla skrze tepelný most.

Netradiční bednění věnce a využití polystyrenu

Netradiční řešení bednění z polystyrenu je motivováno pozdní betonáží věnce, která se předpokládá koncem měsíce. Tou dobou budou předpokládané teploty přes den cca 10°C a přes noc kolem 0°C. Polystyren by měl pomoct udržet beton teplejší.

Zajímá vás, zda montážní lepidlo udrží tlak betonu při zalévání věnce, případně nápad na jiné řešení. Kromě tepelně izolační funkce může mít polystyren později i jiné využití.

Při stavbě svépomocí se šalování věnce provádělo z pórobetonu síly 5 cm. To znamená, že uprostřed zdiva vznikl otvor 15 x 25 cm pro vložení armokošů a vylití betonem. V případě plochého překladu byl prostor větší o 12.5 cm, tedy 15 x 37.5 cm. U těchto plochých překladů se do spodní řady přidaly 3 roxory R12 provázané třmínky R6 s armokošem.

Materiály a postup realizace

Správné navržení statiky stavby je nejdůležitější částí projektové dokumentace. Pozední věnec je pak jedním z prvků, který konstrukci chrání před vodorovným namáháním. Aby byl tento typ vyztužení účinný, je třeba zvolit správný beton, ocel a instalaci.

Čtěte také: Vlastnosti překladů RZP

Výběr betonu a oceli

Pozední věnec nejvíce ovlivníte výběrem správného typu betonu a oceli. U betonu je vhodné zvolit třídu C 20/25 S1, či C 20/25 S3. Po vylití se beton hutní ponornými vibrátory. Ocel zajistí konstrukci pevnost v tahu. Vkládání oceli do betonové směsi se jinak nazývá armování. Obecně platí, že železobeton je tím trvanlivější, čím lépe jsou pruty chráněny proti korozi. K zalévání věnců se nejčastěji používá beton třídy C 16/20.

Doba zrání betonu závisí na mnoha faktorech, nicméně doba, kdy beton dosáhne předepsané pevnosti, je 28 dnů. Zatížit jej však (alespoň částečně) lze již po pár dnech. Po cca 2-3 dnech totiž beton dosáhne přibližně 70% pevnosti.

Armování a šalování

Armokoše se připravují z ocelových prutů, například obdélníkové třmínky z R6 a hlavní výztuž z R12. Rohy jsou složeny ze 4 drátů R12. Na tyto rohy se nasunou třmínky z R6 a pomocí pytlových úvazků se vyrobí požadovaný tvar. Pro zajištění větší tuhosti domu lze v projektu doplnit stropní nosníky, které zpevní protilehlé stěny domu. Tyto nosníky lze doplnit o 3 x R12 svázané pomocí třmínků do tvaru „U“ z roxorů R6. Spoje prutů se svařují nebo nechávají s přesahem 50 cm.

Pro vymezení armokoše uvnitř věnce se používají plastová distanční kolečka. Šalování pozedního věnce lze provést z OSB desek či dřevěných prken, využít však lze i věncovky. Pozední věnec se šaluje z OSB desek či dřevěných prken tl. 24 mm. Systémové řešení nabízí keramické či plynosilikátové věncovky dostupné v několika velikostních provedeních. Šalování věnce musí být dobře zajištěno proti posunu řádným provázáním, zapřením či ukotvením do stěny.

Věncový trám musí plynule sahat od jednoho rohu domu k druhému a měl by tvořit v rámci jednoho podlaží jeden celek (v případě větších staveb s dilatačními spárami).

Čtěte také: Obrubník 100x20x5 cm

Tradiční a moderní způsoby bednění

Tradiční způsob bednění věnce

Při tradičním postupu je nutné připravit bednění z dřevěných prken po obvodu celé stavby. To nemusí být snadné dostat na požadované místo, ani ho tam upevnit tak, aby udrželo váhu betonu. Do hotového bednění se pak ukládá výztuž, která se izoluje a následně zalévá betonem. Po vytvrdnutí betonu se bednění musí odstranit a zlikvidovat, protože prkna bývají betonem nenávratně znehodnocena.

Věncovky jako alternativa

Pokud si chcete ušetřit spoustu práce a zkrátit dobu realizace, použijte věncovky - Liaporbetonové tvarovky Liapor U, vyráběné v tloušťkách 240, 300 a 365 mm, které lze použít v kombinaci s jakýmkoliv typem zdiva.

Manipulace s věncovkami je na rozdíl od realizace klasického bednění velice snadná. Hmotnost jedné věncovky Liapor odpovídá dle typu cca 6-7,5 kg. Jednoduchá a rychlá je také montáž - zvládne ji i naprostý laik. Jednotlivé tvarovky se kladou ve vodorovném směru po obvodové nosné stěně vedle sebe na suchu do plného maltového lože, případně na lepidlo. Do jednoho běžného metru se použijí 4 ks věncovek. Do věncovek se poté vkládá výztuž a pro zajištění tepelné ochrany také přídavná tepelná izolace. Na závěr se provádí betonáž, před níž je vhodné povrch tvarovek mírně navlhčit vodou pro lepší přilnavost betonu. Tímto práce končí a stačí jen počkat, až beton vytvrdne. S věncovkami odpadají další práce jako sundavání a likvidace bednění apod.

Praktické tipy pro betonáž

Při betonování se do betonu dává prané kamenivo frakce 8 až 16 mm (4 lopaty), písek (12 lopat) a pytel cementu. Jako plastifikátor lze na jednu míchačku použít jednu polévkovou lžíci obyčejného jaru. Na pohled se beton hodně podobá betonu z betonárky.

Během betonáže je důležité zajistit plynulý přísun betonu a jeho řádné uložení do věnce. Dřina při ruční betonáži je značná, a beton-pumpa nemusí být vždy vhodná, protože tlak betonu by šalovací tvárnice pravděpodobně vylomil.

Shrnutí

tags: #betonovy #venec #polystyren #informace

Oblíbené příspěvky:

• Historie a příroda Vápenné
• Jak vybrat správnou hmoždinku
• Využití dřevěného uhlí pro půdu
• Odolné a stylové podlahy Egger
• Vše o červených asfaltových pásech