Betonový zahradní krb s udírnou: Kompletní průvodce stavbou a funkčností

Rádi trávíte volný čas na zahradě a říkáte si, že by vaší pergole nebo přístřešku slušel velkorysý zahradní krb? Krb s udírnou se stane dominantou venkovního prostoru a své využití najde při grilování, uzení, rožnění i opékání. Věděli jste, že si takový krb zvládnete postavit svépomocí? Jestli alespoň zčásti patříte mezi nadšené kutily, nebojte se pustit do stavby zahradního krbu s udírnou.

Výběr místa pro zahradní krb s udírnou

Než se pustíte do návrhu a pořizování vhodného materiálu pro stavbu vysněného krbu s udírnou, zamyslete se, kam ho umístíte. Udírna by měla být umístěná v závětří a v dostatečné vzdálenosti od hořlavých předmětů. Obecně se doporučuje postavit ji tak, aby zadní část směřovala na západ nebo sever. Pokud je to možné, najděte pro krb s udírnou stinné stanoviště.

Při výběru místa pro krb zohledněte i další faktory. Protože odcházející kouř může znečistit okolní povrchy, vyhněte se stavbě v okolí světlé fasády. Pokud máte zahradu ve svahu, vnímejte kopcovitý terén jako výhodu. Zpevněný svah využijte jako oporu a celou konstrukci do něj zasaďte. Nebudete pak muset udírně stavět zadní stěnu. Je nesmírně důležité zřídit betonové grily na správném místě. Zahradní grily se skvěle hodí do otevřených prostorů. Nejlepší je, když grily na dřevěné uhlí nejsou umístěny příliš blízko domu. Díky tomuto řešení se nežádoucí zápachy nedostanou dovnitř. Pamatujte také, abyste grilováním příliš nerušili sousedy. Umístění grilu mezi stromy může účinně zabránit nežádoucímu zápachu, aby se dostal do vašeho domu.

Základy a materiály pro stavbu krbu

Zahradní grily, krby i udírny musí stát na pevném a stabilním podloží. Umístíte-li krb pod pergolu či přístřešek s betonovou podlahou, usnadníte si práci. V případě, že se rozhodnete postavit zahradní krb volně v zahradě, či pod přístřeškem bez zpevněného podloží, musíte základy vybetonovat. Pro bytelný zahradní gril či krb je vhodné vykopat jámu do nezamrzající hloubky (podle oblasti asi 60-80 cm), vysypat ji štěrkem (jako drenáží) a na něm vybetonovat základovou desku nebo základový rám. Důležité je, aby v místě nezůstávala voda. Pokud to podceníme, může mráz s celou stavbou pohybovat a tím ji poškodit.

V této fázi je už nutné přesně znát tvar a rozměry krbu. Pro přesné betonování si vyrobte dřevěné bednění, nebo použijte ztracené bednění, které vám ušetří čas i práci. Beton zpevněte ocelovými výztužemi. Než se pustíte do dalších prací, počkejte alespoň týden, než beton vytvrdne.

Čtěte také: Vlastnosti a vzhled betonových pražců

Zdíme na betonovou desku či rám buď přímo, nebo položíme izolaci podobně jako při stavbě domu. Druhá varianta je vhodná zejména u krbů a grilů umístěných pod střechou, aby vyzděné části nepřijímaly vlhkost ze základů. Dostačující vnitřní rozměry běžného pevného zahradního krbu jsou 70x50x50 cm (šířka, hloubka, výška).

Výběr cihel a zdění

Aby byl váš zahradní krb s udírnou nejen pěkný, ale především bezpečný a odolný, je třeba zvolit kvalitní materiály. Vhodné jsou ohnivzdorné cihly, betonové tvárnice nebo opracovaný kámen, které odolají vysokým teplotám i povětrnostním vlivům.

Pro výrobu hlavní zděné konstrukce zahradního krbu se nejčastěji používají pálené cihly. Využít však lze i jiné stavební materiály, například přírodní kámen. Pálené cihly odolají vyšším teplotám a mají dobré akumulační schopnosti. Proto jsou pro výrobu krbu s udírnou či grilem ideální. Pro výstavbu zděné konstrukce se používají klasické plné cihly, a to buď obyčejné, nebo lícové. Díky poutavé struktuře nevyžadují další povrchovou úpravu (např. omítání) a jsou vhodné pro přiznání typického rustikálního vzhledu cihly.

Ke zdění venkovních krbů a grilů obvykle nepoužíváme obyčejné pálené cihly (protože mají póry, do nichž se může dostat voda, která je roztrhá, když zmrzne), nýbrž hladké, nenasákavé, mrazuvzdorné tzv. lícové cihly. Vhodné jsou i vápenopískové cihly. Skvělou volbou jsou také lícové Klinker cihly, které mají na rozdíl od ražených přesnější rozměry a musí splňovat parametr nasákavosti do 6 %.

Zahradní krb lze vyzdít také z velkých kusů přírodního kamene, který má pro svůj přirozený vzhled v exteriéru pevné místo. Dobrou opracovatelnost nabízí například pískovec. Spojování pomocí betonu či speciální stavební hmoty na kámen je však pracné a časově náročné ve srovnání s pokládkou cihel.

Čtěte také: Vlastnosti překladů RZP

Pokud na stavbu použijeme bílé vápenopískové cihly (aby to vypadalo pěkně), musíme části, které přijdou do styku s vysokou teplotou, vyzdít šamotovými cihlami; bílé cihly by se žárem rozpadly. Dobrým řešením také je všechny cihly rozpůlit a dovnitř použít šamotové půlky a z vnější strany bílé. Obecně to platí i pro lícové cihly. Šamotovými cihlami zakryjeme i betonové části stavby, které by mohly přijít do styku s žárem; obyčejný beton obvykle vysoké teploty nesnese.

Kromě pálených cihel budete potřebovat i cihly šamotové, které odolají vysokým teplotám. Ty je nutné použít pro výstavbu topeniště, kde dochází k přímému hoření a vzniku vysokých teplot. Pro zdění cihel v topeništi použijte šamotovou maltu nebo speciální výmazovou hmotu. Na spojování šamotových cihel zpravidla nepoužíváme běžnou maltu, ale speciální šamotovou směs, která se prodává jako sypká hmota a ředíme ji vodou. Ke spárování použijeme spárovací maltu, která po vyhlazení vytvoří hladký jednolitý povrch; dbáme, aby spárování bylo precizní, do stavby se nesmí dostat voda.

Konstrukce krbu s udírnou

Zahradní krb a udírna jsou dvě různé stavby, které lze spojit do jednoho celku. Doporučujeme začít návrhem krbu a poté do něj zakomponovat další komoru. Krb i udírna mohou mít společný topicí rošt (oddělením však dosáhnete lepších výsledků). Při návrhu udírny se musíte rozhodnout pro požadovaný typ konstrukce. Pokud vás omezuje prostor, postavte komoru s ohništěm umístěným pod udicí komorou. Vhodnějším řešením je stavba topeniště ve větší vzdálenosti, vždy však musí být pod úrovní prostoru pro uzení (kouř stoupá vzhůru). Udírny s dostatečně dlouhým kouřovodem a topeništěm mimo úroveň udicí komory vynikají lepší regulací tepla, navíc umožňují i uzení studeným kouřem.

Pokračujte zděním topeniště do tvaru "účka", aby vznikl uzavřený prostor. Zdi by měly mít tloušťku alespoň 20 cm. Velikost přizpůsobte roštu. Rošt umístěte tak, aby byl dostatečně vysoko nad topeništěm a měl variabilní polohu. Zdi pokračují nad roštem a končí zděným stropem, který celou konstrukci uzavře.

Kouřovod a komín

Pro kvalitní uzení musí mít kouř z topeniště co nejsnazší cestu směrem do udicí komory. Proto doporučujeme vsadit na zhotovení kouřovodu z trubky, a to plechové, nebo kvalitní šamotové. Vedení kouře vyzděnou konstrukcí bez trubky není vhodné, protože kouř může unikat spárami a do komory se nedostane v potřebném množství. Kouř z krbu odvěďte pomocí komínové trubky nebo cihlového otvoru. Místo klasického komínu lze kouř odvést do boku do udírny. Topeniště musí od prostoru určeného k uzení oddělovat kouřovod. Ten by měl mít délku minimálně 1,5 metru (ideálně ale i 3 m). Pokud zvolíte příliš krátký kouřovod, riskujete spálení uzeného masa. S příliš dlouhým kouřovodem zase přijdete o spoustu tepla. Nejčastěji bývá kouřovod veden vertikálně, ale dobrou službu nám udělá i ten horizontální nebo mírně stoupající. Kouřovod samotný však nestačí. Při běžné velikosti ohniště je optimální výška komína asi 2,5 m nad úroveň země, čím objemnější ohniště krbu, tím vyšší komín. Komín pevného zahradního grilu vždy zakončíme stříškou, aby déšť nesplachoval nečistoty přímo na grilovací mřížku.

Čtěte také: Obrubník 100x20x5 cm

Rošty a další vybavení

Zahradní krb s udírnou bývá doplněn o řadu kovových, respektive plechových prvků. Přestože se dá jako rošt použít třeba stará trouba, kvalitní rošt z nerezu nebo litiny zvyšuje nejen bezpečí, ale i chuť jídla. Pro udírnu postačí dřevěná skříňka s háčkem uvnitř - jednoduché a funkční řešení.

Na drážky pro umístění roštu nebo mřížek myslíme už při vyzdívání, protože jejich dodatečné zabudování by bylo velmi pracné, zejména pokud bychom museli uvnitř krbu nebo grilu vrtat otvory. Drážky nejsnáze vytvoříme vystupujícími cihlami. Stejně tak musíme počítat se závěsy a háky. Je lepší, když mají krb i gril jako topeniště rošt, kterým může popel propadávat do popelníku. Přispívá to k lepšímu hoření a čistější obsluze.

Zahradní krby obvykle nestavíme tak, aby byly jednoúčelové, tedy abychom se pouze dívali na plápolající oheň nebo se jen ohřáli. Vždycky přidáme drážky pro vsunutí grilovacích mřížek, případně držáky pro grilovací jehly. V bezprostřední blízkosti pevného zahradního krbu, ale zejména grilu je potřeba položit dlažbu nebo jinak zpevnit podlahu. Trávník či písek nestačí - při užívání totiž hodně našlapeme a z trávníku se stane bahnitý terén a v písku by vznikaly nerovnosti.

Princip fungování udírny a typy uzení

Uzení představuje mimořádnou kulinářskou techniku, kterou lidé po stovky let používají ke konzervaci potravin - masa, ryb i sýrů - a k dodání výrazné kouřové chuti. Výslednou chuť ovlivňuje především druh použitého dřeva.

Typy uzení:

• Uzení horkým kouřem: Zahrnuje tepelné zpracovaní jídla vysokoteplotním kouřem (až do 90 °C). Celý proces trvá cca několik hodin.
• Uzení studeným kouřem: Kouř musí být během uzení dlouhodobě ochlazován tak, aby jeho teplota zůstala na úrovni 15 °C-20 °C. U této metody uzení trvá v průměru několik dní. V celém procesu je velmi důležitá vysoká vlhkost vzduchu. Lze ji regulovat jemným namočením dřeva.
• Uzení teplým kouřem: Je to tepelné zpracování, ale při mnohem nižší teplotě, přibližně 22-40 °C. Tento typ uzení je často vstupem do uzení horkým kouřem. Pro uzení se používají piliny z tvrdého dřeva, lehce pokropené vodou, aby se dosáhlo jeho vhodné vlhkosti.

Palivo pro zahradní krb a udírnu

Některé zahradní krby jsou určeny pouze pro použití dřevěného uhlí. U jiných je povoleno použití i drobných kusů dřeva. O tuto informaci je vhodné se zajímat již při výběru. Kvalitní a dostatečně odolné zahradní krby použití dřeva k vytvoření příjemné atmosféry či k opékání buřtů na prutu umožňují. Pochopitelně vždy se jedná o rozumné použití, které neskončí přetopením.

Dřevěné uhlí a brikety

Pro použití na grilování v zahradním krbu je vhodné dostatečně kvalitní, nejlépe jednodruhové dřevěné uhlí s minimálním podílem jemného prachu. To se vyznačuje kromě jiného i velkým podílem větších kusů. Ideálně je k výrobě použito bukové dřevo. Pro venkovní grilování lze použít s úspěchem také grilovací brikety. Briketky jsou lisováním spojené drobné podsítné částice, vznikající při výrobě dřevěného uhlí. Pojivem může být např. škrob.

Dřevo

Dřevo pro pohledový ohýnek v zahradním krbu lze vybrat snadno - stačí, když je dostatečně suché, aby nevznikal obtěžující kouř. Výběr dřeva pro grilování by již měl být pečlivější. Mělo by jít o zcela suché, nesmolnaté a čisté dřevo. V menších kusech se nechá v krbu dohořet tak, aby už uhlíky jen žhnuly a žádné plameny se neobjevovaly.

Tradičně se k uzení používá tvrdé dřevo. Jehličnany se naopak nehodí, protože obsahují vysoké množství pryskyřice, která dává pokrmům nahořklou chuť a nepříjemnou vůni. Navíc při hoření vytvářejí velké množství sazí. Při výběru dřeva je důležité používat zdravé, čisté dřevo bez plísní a ztrouchnivělých částí. Nejčastěji lidé udí pomocí třešňového, jablečného, olšového, javorového, bukového, dubového, jasanu, akácie, lípy, břízy nebo dřeva z vinné révy.

Dřevo spalované v krbu nesmí čoudit a vystřelovat žhavé uhlíky. Proto musí být optimálně vyschlé. Měkké dřevo schne přirozeným způsobem asi rok, tvrdé dřevo až tři roky. Ze zkušeností chalupářů je ale zřejmé, že na to, aby tvrdé dřevo mělo skutečně „krbové“ vlastnosti, je potřeba až pět let. Jestliže ze syrového naštípaného dřeva vytváříme kvůli sušení rázky nebo kupky, nikdy je nepřikrýváme igelitem celé. Odpařovaná vody se na igelitu sráží a zatéká zpátky do dřeva. Rázkem nebo kupkou musí po celou dobu sušení vzduch volně profukovat.

Roztápění

Novinový papír, třísky, ev. šišky a pomalu přikládat dřevěné uhlí - to je tradiční způsob roztápění a někdo na něj nedá dopustit. Nemáte-li potřebnou zručnost, trpělivost nebo prostě chcete ušetřit čas, můžete použít různé druhy schválených a pro tento účel určených podpalovačů. Mohou být pevné, tekuté či gelové. Najdou se také podpalovače téměř čistě přírodní využívající pouze dřevité vlny s parafínem. Náhradou za tyto schválené podpalovače nikdy nesmí být použit benzín, líh, petrolej apod. Existuje také tzv. „rozpalovač dřevěného uhlí“, v kterém je rozpálení dávky uhlí či briketek opravdu jednoduché a účinné. Po podpálení se vlivem komínového efektu palivo rychle rozpálí a následně přesype do grilu nebo zahradního krbu. Ještě poněkud sofistikovanější je použití elektrických či plynových rozpalovačů.

Ať je však způsob rozpálení paliva jakýkoliv, vždy je vhodné respektovat zásadu pozvolného rozehřívání zahradního krbu. Předejde se tím vzniku vlasových trhlin v materiálu topeniště. V případě otevřeného ohně by plameny měly být udržovány v rozumných mezích a nemělo by nikdy dojít k přetápění. Často bývá podmínkou platnosti záruky právě rozumné požití a nepřetápění.

Zkušební provoz a údržba

Ať už se pustíte do stavby jakéhokoliv typu zahradního krbu s udírnou, na jeho zprovoznění nespěchejte. Po dokončení zednických prací musí všechny stavební hmoty vyzrát, aby odolaly vysokým teplotám i působení vlhkosti. Následně vás čeká zkušební provoz, který spočívá v prvním zakouření a otestování funkčnosti. Máte-li dvě samostatná topeniště, zkontrolujte zvlášť funkčnost krbové části a udírny. Při prvním uzení pravděpodobně dojde ke kondenzaci spalin, které si hledají vhodnou cestu ven. Nelekněte se - kondenzace je běžná a není na závadu. Při uzení kontrolujte teplotu a sledujte, dokážete-li ji udržet na požadovaných hodnotách. Pokud se topeniště nachází pod prostorem udicí komory, může teplota dosahovat i přes 100 °C.

Čištění a údržba

Po grilování zůstává v krbu množství popela a často i přepálené zbytky tuku. Spalovací prostor stačí nahrubo vymést a vyprázdnit popelník (je-li jím krb vybaven). Často je před grilovacím prostorem nakapaný tuk. Ten lze částečně odstranit kartáčem a saponátem. Na mytí kvalitního zahradního krbu lze použít i tlakovou vodní myčku. Odolnost povrchu při tomto způsobu mytí a čištění, je však vhodné ověřit u dodavatele. Grilovací rošt by měl být čištěn po každém grilování drátěným kartáčem, speciální škrabkou či s použitím chemických přípravků určených pro tento účel. Některé povrchy lze před prvním použitím „naimpregnovat“ přípravky na ochranu kamene či betonu. Tím se zvýší odolnost proti vnikání tekutin a usnadní čištění.

Hotové zahradní krby s udírnou

Pokud se necítíte na stavbu krbu svépomocí, můžete si zakoupit již hotový zahradní krb s udírnou. Například rohový krb Karina s komínem určeným na opravdové uzení a možností volby barvy povrchu z vymývaného betonu.

Kovové topeniště udírny je umístěno úplně v dolní části krbu, má komínek, který končí v grilovací desce pod prostřední šamotkou. Před uzením si uděláte jednoduchou přestavbu grilu na udírnu - vyndá se 1 šamotka a umístí se krycí dvířka na horní topeniště, aby se kouř nevracel. Dolní kovové topeniště na uzení je konstruováno pro topení tvrdým dřevem, hoblinami.

Technické parametry krbu Karina:

• Šířka pracovní desky: 110 cm
• Šířka základové desky: 100 cm
• Hloubka: 60 cm
• Vnitřní rozměr topeniště: 54x32cm (vnější: 74x40cm)
• Udící prostor: nahoře 22x23, dole 28x40, výška 35, hloubka 25cm

Krb je dodáván včetně základové desky. K bokům krbu si můžete přiobjednat i betonový stůl(y) ve stejném designu. Prodloužení komínu, např. z důvodu umístění krbu do pergoly apod. je možné. U tohoto krbu je konstrukčně doporučené prodloužení komínu jeho nástavci až o 100cm.

Stavba tohoto krbu je velice snadná. Chce to jen sílu 2 páru paží a mrknout na návod. Lepidlo smíchejte s vodou do kaše, lepí se všechny vodorovné spoje. Lepidlo není třeba roztahovat hřebenem, stačí „bobíky“ velikosti švestky po 20cm. Zahradní krby Vám budou díky své konstrukci a kvalitním materiálům sloužit mnoho let a to nejen ke grilování, ale i jako výrazný dekorativní prvek ve Vaší zahradě.

Slovníček pojmů

• Šamot: Žáruvzdorná hmota, která se používá pro vyzdívky kamen, pecí, grilů, krbů a udíren.
• Komínová tvárnice: Speciální tvárnice, která slouží jako plášť komínu.
• Zvonivka: Kvalitní Klinker lícová cihla s nasákavostí do 6 %, která je vypálená při vyšších teplotách.
• Udicí komora: Místo určené pro potraviny k uzení. Skrz kouřovod proniká do komory kouř, který potraviny zaudí. Následně je odváděn komínem ven.
• Kouřovod: Část spojující prostor topeniště s udicí komorou. Důležitá je délka kouřovodu, která by měla být alespoň 1,5 metru.

Srovnání typů zahradních krbů a udíren

tags: #betonový #zahradní #krb #s #udírnou #návod

Oblíbené příspěvky:

• Srovnání PUR a PVC pěnových desek
• Klíč k dlouhé životnosti střechy
• Tepelná izolace pro efektivní zateplení
• Vše, co potřebujete vědět o silikonových formách
• Dřevěné bedny: Praktický pomocník