Bezkontaktní a kontaktní zateplovací systémy fasád: Který je ten pravý pro váš dům?

Přemýšlíte, jak zateplit fasádu, která má dokonalé izolační vlastnosti a dobře vypadá? Zateplení fasády je pro většinu majitelů domů jednou z největších investic do bydlení. Stále se zdokonalující stavební materiály a zateplovací systémy naštěstí umožňují realizace takových staveb, které mají výrazně nižší spotřebu energií na jejich provoz.

Bezkontaktní zateplovací systém

Bezkontaktní zateplení fasád je chytrý systém, díky kterému si vnitřek stavby zachovává stálou teplotu bez ohledu na teplotní výkyvy venku. Bezkontaktní fasády totiž narozdíl od běžných fasád nepřiléhají přímo k domu. V případě bezkontaktního zateplení se vlastně jedná o zavěšenou fasádu na speciálním roštu.

Mezi fasádním materiálem a tepelnou izolací je 3 - 8 cm vzduchová mezera pro optimální ventilační efekt. V meziprostoru je provětrávací mezera, která má za úkol odvádět nechtěnou vlhkost ze stavební konstrukce. Právě z tohoto důvodu je systém bezkontaktního zateplení vhodný i pro dodatečné zateplování budov, které mají vyšší vnitřní vlhkost.

Systém bezkontaktního zateplení se skládá z nosného roštu, izolačního materiálu, již zmíněné odvětrávací mezery, dále z dřevěné kontralatě a nakonec vnějšího obložení. Na obložení samotného zateplení je poté možné použít například betonové, dřevotřískové, keramické nebo kovové desky. I pro budovy s fasádou obkládanou deskovým materiálem je velmi vhodná bezkontaktní izolace. Jako tepelná izolace je v takovém případě nejvíce využíváno výrobků z polyuretanu, celulózy nebo ovčí vlny.

Výhody a nevýhody bezkontaktního zateplení

Ptáte se, v čem spočívají výhody zateplení fasády větraným systémem? Stačí si odpovědět na otázku, zda je správné, když stavba dýchá. Odpověď je samozřejmě ano a důvodů je hned několik. Stavba, která dýchá poskytuje zdravé prostředí k životu, protože brání kumulaci vodních par. Tím pádem nedochází ke vzniku nebezpečných plísní.

Čtěte také: Normativní požadavky na hromosvod a zateplení

Bezkontaktní systém izolace je časově náročnější, z čehož vyplývá nárůst její ceny. Tu dále ovlivňuje i typ materiálu použitého na obklad a taktéž způsob ukotvení. Tento nedostatek však vyváží tepelný komfort v domě a také vysoká odolnost fasády.

Sendvičové konstrukce a speciální systémy

Vrstvení několika speciálních materiálů s různými druhy tepelně izolačních vlastností, to je vlastně celý princip tepelné izolace formou sendvičové konstrukce. Takovýmto „sendvičem“ nejčastěji bývá souvrství s nosnou zdí s tepelněizolační vrstvou, za ní je odvětrávaná mezera a nakonec přichází vnější přizdívka.

Optimalizaci konstrukce stěn umožňuje právě rozdělení sendvičové stěny na část nosnou a část tepelněizolační. A právě tímto rozdělením se dosahuje tak vysokých hodnot tepelného odporu, akumulační hodnoty zdiva a také izolace zvukové. A to vše při zachování stejné pevnosti domu.

Tento systém bývá nejčastěji využíván v domech sestavovaných z dílců. Panely se na stavbě již pouze sestavují z dílců připravených na izolaci již předem a to v tovární hale. Pro tyto účely je u nás vyráběn kanadský patent Novabrik. Ten je vhodný k využití jakýchkoli typů staveb, od zděných, kamenných, přes kovové konstrukce až po stavby kombinované. Výjimku tvoří pouze stavby památkově chráněné, u nichž musí být uplatněna zvláštní péče.

Podobný princip využívá i švédský systém Marmoroc. Největší výhoda tohoto systému je v jeho lehkosti a obrovské skladnosti jeho dílů. Tyto díly mají tloušťku pouhých 1,5 cm. Zatímco díly Novabriku jsou oproti tomuto systému doslova masivní. Oba systémy výrazně usnadňují případné opravy domů nebo jejich přístavby. Dají se totiž dle potřeby částečně, nebo i úplně demontovat a následovně uvést do původního stavu. Stejně tak jsou oba systémy z vnější strany snadno udržovatelné. Plochu postačí opláchnout zahradní hadicí nebo vysokotlakým čističem. Marmoroc je oproti systému Novabrik křehčí a tudíž citlivější na vnější poškození. Je to způsobeno jeho menší tloušťkou. Rozdílné jsou u obou systémů i typy závěsných konstrukcí. Marmoroc do jisté míry zvládne i vyvážení pohybů opěrných zdí domu aniž by to ovlivnilo vnější fasádu.

Čtěte také: správná aplikace lepidla na polystyren

Kontaktní zateplovací systém (ETICS)

Vnější kontaktní zateplovací systém, mezinárodně označovaný zkratkou ETICS (External Thermal Insulation Composite System), je v České republice nejrozšířenější technologií zlepšování tepelně technických parametrů obvodových plášťů budov. Kontaktní zateplovací systém (často označovaný jako ETICS) je ucelený systém vrstev, které se aplikují přímo na vnější stranu obvodového zdiva.

Klíčové slovo u kontaktního zateplovacího systému je systémovost. Nejde o náhodnou skladbu „co dům dal“, ale o certifikovaný systém přesně definovaných materiálů, které spolu dlouhodobě fungují. Každý kontaktní zateplovací systém má svou přesně danou skladbu. Jednotlivé vrstvy na sebe navazují a každá má svůj jasný úkol. Pokud některou vynecháte nebo nahradíte nekompatibilním materiálem, ohrožujete životnost celé fasády.

Skladba kontaktního zateplovacího systému

Obvykle je součástí skladby:

• penetrace podkladu
• lepicí hmota
• kotvicí hmoždinky
• lepidlo na základní vrstvu
• perlinka (sklovláknitá síťovina)
• finální vrstva penetrace
• probarvená omítka

Teprve na takto připravený podklad má smysl lepit izolační desky. U zateplení fasády kontaktním systémem se lepidlo nanáší obvykle metodou rámeček + tři ,,buchty". Cílem je dosáhnout minimálně cca 40 % pokrytí plochy lepidlem, u náročnějších objektů i více. Tepelný izolant je nejdůležitější vrstva celé skladby. Fasádní polystyren (EPS) - bílý nebo šedý - je nejběžnějším izolantem.

U většiny zateplení nestačí izolant pouze přilepit - je potřeba ho mechanicky ukotvit pomocí talířových hmoždinek. Při zápustném kotvení se talířek hmoždinky zapustí do izolantu a vzniklý otvor se vyplní fasádní zátkou. Díky tomu se přeruší tepelný most v místě hmoždinky, omezí se riziko „prokreslování“ kotvení na hotové fasádě a povrch izolantu se hezky srovná do roviny pro další vrstvy. Armovací vrstva se vytváří ze stěrkové hmoty (stejné nebo podobné jako lepidlo na izolant) a sklovláknité síťoviny - tzv. perlinky. Po vyzrání a přebroušení armovací vrstvy následuje penetrační (podkladní) nátěr. Na závěr se aplikují omítky, například silikátové omítky, které jsou vysoce paropropustné.

Čtěte také: Jak vybrat zateplovací polystyren a stropní podhledy?

Druhy kontaktního zateplení ETICS

Podle řídicího pokynu ETAG 004 se rozlišuje více druhů kontaktního zateplení ETICS.

ETICS kotvený s doplňkovým lepením

Naprosto nejrozšířenějším je ETICS kotvený s doplňkovým lepením. Již z názvu vyplývá, že hlavní mechanická odolnost (proti sání větru a svislému zatížení) je zajištěna kotvením hmoždinkami a lepidlo je jen doplňkové. Používá se minimálně 6 ks hmoždinek na m2, které se nejčastěji aplikují zatloukáním.

Kotvení hmoždinkami s sebou ale přináší určitá rizika. Zejména se jedná o vznikající tepelné mosty a v kombinaci s nepřesným hloubkovým osazením se hmoždinky mohou i prokreslovat na finální fasádu. Vznikne tak takzvaný „dalmatinový“ efekt. Komplikované je též použití zatloukacích hmoždinek do tenkostěnných keramických tvárnic. Při zatloukání často dochází k poškození střepu a hmoždinka nedrží v podkladu.

ETICS čistě lepený nebo lepený s doplňkovým mechanickým kotvením (bez hmoždinek)

V dnešní době již výrobci lepidel a potažmo celých systémů ETICS dokážou garantovat systém bez nutnosti kotvení. Dle ETAG 004 se pak jedná o ETICS „čistě lepený“ nebo „lepený s doplňkovým mechanickým kotvením“, kde zatížení se plně roznáší lepenou vrstvou. Mechanické připevňovací prostředky se používají hlavně k zajištění stability po dobu zatvrdnutí lepicí hmoty a působí jako prozatímní spojení k vyloučení rizika odtržení.

Obecně platí, že každý výrobce zateplovacích systémů ETICS (WEBER, BAUMIT, STO a další) má pro tyto nekotvené systémy zpracovaný příslušný technologický postup a aplikační firmy jsou povinné dle něho postupovat. Tyto postupy se mohou pro jednotlivé systémy mírně lišit.

Základní podmínkou je umístění a výška zateplovaného objektu. Protože účinky sání větru s výškou budovy stoupají, je nutné dodržet maximální výšku fasády cca 8 až 10 m, tedy 2 nadzemní podlaží. Objekt musí ležet v mírných větrných oblastech (I. a II. větrná oblast) a neměl by být exponovaný - ideálně je tedy krytý okolní zástavbou (III. a IV. kategorie terénu).

Další podmínkou tohoto nekotveného systému je kvalita přídržnosti lepidla. Aby lepidlo mohlo plně převzít úlohu za hmoždinky, musíme zajistit, že lepidlo bude 100% držet na podkladu a zároveň na izolaci. Na podklad jsou proto kladeny nejvyšší nároky. V drtivé většině se jedná o novostavby, kde je jasná kvalita a soudržnost podkladu a není pravděpodobné, že se objeví skrytá vada. Nejvhodnějšími povrchy je zdivo z pálených keramických tvárnic, vápenopískových nebo betonových cihel, anebo monolitický beton.

Zároveň musí být zeď rovná, podklad čistý a homogenní a bez aktivních statických poruch. Na nosném podkladu nesmí být omítka nebo nátěr. Způsob lepení je dán technologickým předpisem daného systému, nejčastěji celoplošně na hřebínek (zubovou stěrkou). Díky tomu je nutné mít podklad rovný do maximální odchylky 5 mm na délku latě 1 m. V určitých případech lze i standardně lepit na rámeček s minimální plochou slepu 40 %.

Nejběžnějším izolantem je expandovaný fasádní polystyren. A to standardní bílý, nebo šedý s vylepšenými tepelněizolačními parametry. Ten je vhodný zvláště pro úsporné nízkoenergetické a pasivní domy, kdy použité izolační desky nezřídka mívají tloušťku až 300 mm. Maximální povolené tloušťky se mohou lišit dle konkrétního technologického předpisu, nejčastěji jsou v rozmezí 200 až 300 mm. Novinkou pak je šedo-bílý polystyren, který spojuje přednosti obou materiálů. Na izolační jádro z šedého polystyrenu je nalisována vrstva z polystyrenu bílého.

Pro energeticky úsporné novostavby, a to zejména s většími tloušťkami izolantu, je vždy na zvážení použití nekotvených zateplovacích systémů ETICS. Kromě odstranění případných tepelných mostů v místě hmoždinek tak lze odstranit i riziko prokreslování hmoždinek na fasádu, a dokonce lze ušetřit i nemalé finanční prostředky. Fasáda bez hmoždinek také znamená zateplení bez bodových tepelných mostů. Bez hmoždinek lze u standardního rodinného domu ušetřit cca 1 200 děr, což má vliv na neprůvzdušnost obvodové konstrukce. Na fasádě bez bodových tepelných mostů se také neprojevuje tzv. "dalmatinový efekt".

Hmoždinky v zateplovacím systému ETICS jsou potenciální tepelné mosty, jež mohou přinést jen komplikace. Nejsou to totiž hmoždinky, jak si možná mnozí myslí, které zajišťují přídržnost zateplení k podkladu, ale právě kvalitní lepicí hmota za předpokladu její správné aplikace. Při aplikaci lepidla je proto nutné dbát především na splnění požadavku minimální plochy slepu izolačních desek s podkladem. Ovšem pozor - plocha slepu není množství lepidla na desce, ale plocha, kterou je přilepena deska k podkladu. Zde na zpracovatele číhá jedno možné úskalí. Při nerovném podkladu nebo nesprávném nanášení lepicí hmoty na desku může na první pohled vzniknout mylný dojem, že jsou desky lepeny dostatečně.

Pokud bude zajištěn pevný, dostatečně únosný, rovný a suchý podklad bez prachu, mastnot a jiných nečistot, lze se u určitých podkladů zcela spolehnout pouze na kvalitní lepicí hmotu. Aby však byla zajištěna vysoká přídržnost k podkladu, musí se jednat o lepicí hmotu s vysokým obsahem disperze. Podle zkušebního předpisu ETAG 004 musí být přídržnost lepicí hmoty k podkladu minimálně 250 kPa. Rozhodujícím parametrem pro kvalitní lepený spoj mezi tepelněizolační deskou a podkladem je tedy míra přídržnosti. Samozřejmě ta je proměnná s druhem podkladového materiálu, na který desku lepíme. Pro tento tzv. výlučně lepený systém lze použít výhradně izolanty z expandovaného polystyrenu a minerální vatu s kolmým vláknem (tzv. lamelu).

Velmi důležitou informací pro zpracovatelské firmy i soukromé stavebníky, kteří chtějí výhod montáže tepelné izolace domů výhradně za pomocí lepidla využít, je údaj o maximální výšce takto zateplovaného objektu. Bez hmoždinek lze provádět zateplení objektu až do výšky 8 m a do tloušťky izolantu 200 mm. Podkladem musí být v takových případech nové zdivo z pálených nebo vápenopískových tvárnic, případně z monolitického betonu. Podklad však musí být, vedle již zmíněného, rovněž zbaven volně oddělitelných částic, zbytků odbedňovacích či odformovacích prostředků, výkvětů, puchýřů a odlupujících se míst, biotického napadení a aktivních trhlin v ploše. Při 40% ploše slepu dokáže být přídržnost zateplení k podkladu až 600 kPa.

Mnozí investoři mohou projektantům a následně zpracovatelům oponovat při použití výlučně lepeného systému v otázce výhod takového řešení. I na to již ale dnes existuje poměrně jasná odpověď - při použití tohoto typu zateplovacího systému lze ušetřit náklady na pronájem lešení a dalšího vybavení, jakým jsou penetrace, vrtáky i samotné hmoždinky. V neposlední řadě systém nabízí i jistou úsporu času.

Porovnání systémů

tags: #bezhmozdinkovy #zateplovaci #system

Oblíbené příspěvky:

• Hmoždinka ZHH-N pro ETICS
• Jak doplnit minerály dětem
• Jak vybrat samonivelační stěrku
• Tipy pro prezentaci videí
• Řešení problémů s přístrojovou deskou Fabia