Hromosvod skrz zateplovací systém: Technické řešení a normativní požadavky

Při jakékoliv významnější změně stavby, jako je nová střecha, přístavba či změna užívání objektu, je nezbytné provést dodatečnou montáž hromosvodu. Starší systémy často nemusí odpovídat aktuálním normám ČSN EN 62305, což může vést k jejich nefunkčnosti. Pojišťovny navíc často podmiňují pojistné plnění právě funkčním ochranným systémem. Kvalitní a správně nainstalovaný hromosvod je proto klíčový pro bezpečnost a ochranu majetku.

Analýza rizik a návrh řešení

Před samotnou montáží je nutné provést zaměření stavby a kontrolu stávajících hromosvodných soustav. Následně se připraví návrh řešení, který zahrnuje montáž nových jímacích zařízení, svodů a uzemnění. V rámci komplexní služby se nabízí také dodatečné uzemnění hromosvodu a měření zemního odporu, aby celý systém splňoval platné normy a byl připraven na vystavení revizní zprávy. Na všechny realizace dodatečné montáže hromosvodů je poskytována nadstandardní záruka 5 let, přičemž jsou používány pouze certifikované materiály a dodržovány technologické postupy předepsané normami.

Klíčovým dokumentem pro návrh ochrany před bleskem je analýza rizik dle ČSN EN 62305-2. Jedná se o objektivní posouzení, které určuje pravděpodobnost zásahu bleskem do objektu a navrhuje technická opatření k eliminaci nebo výraznému omezení následných škod. Mezi tato opatření patří kromě vnější ochrany před bleskem (hromosvodu) také opatření uvnitř budovy, jako je vyrovnání potenciálu nebo systém pro hašení požáru. Jakmile je výsledek analýzy rizik k dispozici a je známa potřebná hladina ochrany před bleskem, může se začít navrhovat vlastní jímací soustava.

Již před analýzou rizik by mělo být rozhodnuto, zda bude soustava řešena jako izolovaná nebo neizolovaná formou Faradayovy klece. Toto rozhodnutí závisí na typu a konstrukci budovy a také na praktických požadavcích koordinace profesí na stavbě. V poslední době se často ukazuje, že zajistit důslednou koordinaci mezi profesemi na stavbě je nad schopnosti koordinátora a mnohé objekty původně plánované jako Faradayova klec jsou následně chráněny izolovaným hromosvodem.

Metody návrhu jímací soustavy

Návrh jímací soustavy lze provést podle tří normativně rovnocenných metod:

Čtěte také: Jak šroubovat WPC prkna

• Metoda za pomoci valivé koule
• Metoda ochranného úhlu
• Mřížová soustava

Metoda valivé koule je nejpřesnější a ostatní metody jsou od ní odvozeny. Zjednodušeně řečeno, sestupující výboj „vidí“ před sebe tak daleko, jak je velká jeho energie. Silný blesk při vytváření jednotlivých „skoků“ registruje předměty s potenciálem země na větší vzdálenost než blesk s menší energií. Na zachycení silných blesků stačí několik vysokých jímačů a velká oka mřížové soustavy, kdežto na zachycení menších blesků je třeba, aby byla jímací soustava hustší.

Montáž hromosvodu na zateplenou fasádu: Systém ZOFITHERM HP

Při montáži hromosvodu na zateplenou fasádu je zásadní zvolit řešení, které nepoškodí izolaci a zároveň bude spolehlivé a estetické. ZOFITHERM HP je chytré řešení pro pevné a estetické vedení hromosvodu po zateplené fasádě bez tepelných mostů.

Složení systému ZOFITHERM HP:

• Hmoždinka do izolantu: Nylon polyamid PA6
• Šroub: Ocel třídy 4.6 podle DIN EN ISO 898-1
• Podpěra jímacího vedení s krytkou: Nylon polyamid PA6 (UV stabilní plast)

Způsoby kotvení ZOFITHERM HP:

ZOFITHERM HP můžete kotvit dvěma způsoby:

1. Před natažením finální omítky: Toto je ideální varianta. Hmoždinka se mírně zatáhne pod omítku a plastový držák se jednoduše dotáhne až po dokončení omítky.
2. Dodatečně do hotové fasády: Toto je v praxi nejběžnější řešení. V takovém případě doporučujeme otvor pečlivě předvrtat přes armovací vrstvu i finální povrch, aby nedošlo k poškození fasády.

Obě metody jsou rychlé, spolehlivé a nenarušují zateplení. Hmoždinka ZOFITHERM HP je vhodná pro kotvení hromosvodu do zateplené fasády bez použití speciálního nářadí. Na našroubovanou hmoždinku v izolačním materiálu se jednoduše namontuje PVC-podpěra, do které se následně nacvakne hromosvodový drát 8 mm. Pro zvýšení únosnosti spoje s tepelným izolantem doporučujeme do předvrtaného otvoru pro montáž ZOFI HTI95 hmoždinky aplikovat lepicí pěnu ZOFITHERM PROFI PU-FIX.

Držák je vhodný pro všechny běžné fasádní izolanty: EPS, XPS, PIR, PUR, soklové polystyreny i minerální vatu s podélným vláknem. Držák hromosvodu pevně drží, nedá se jednoduše vytrhnout a funguje i s dilatací. Doporučuje se kotvit držáky maximálně po 100 cm. Tento systém je ideální pro rodinné domy, chaty a menší bytové domy. Je vhodný pro profesionály i kutily, kteří chtějí jednoduchou a spolehlivou montáž bez poškození fasády.

Čtěte také: WPC ploty Brno: Recenze a tipy

Izolované a neizolované jímací soustavy

Vnější ochrana před bleskem má dvě možná řešení: izolované (oddálené) a neizolované (Faradayovu klec).

Izolovaná jímací soustava

Je definována v řadě norem ČSN EN 62305. V principu se jedná o řešení, kdy na objektu umístíme jímací soustavu a systém svodů tak, aby vždy mezi jímací soustavou a nejbližší vodivou strukturou objektu byla taková vzdálenost (elektrická izolace), která zabrání přeskoku bleskového proudu z jímací soustavy a vytvoření paralelní cesty pro bleskový proud. Příkladem izolovaného hromosvodu je muniční sklad, kde jsou kolem něj rozestavěny jímací stožáry se zavěšenými lany a mezi nimi a skladem je vzdálenost alespoň 10 metrů. Cokoliv méně přísného je kompromis, u kterého je třeba zdůvodnění.

Neizolovaná jímací soustava (Faradayova klec)

V případě neizolované jímací soustavy se naopak snažíme o to, aby bleskový proud tekl co nejvíce a nejsymetričtěji rozdělen všemi vodivými prvky objektu (armování, sloupy, trubky, vodiče napájení i sdělovací) na zemnicí soustavu. Při vytváření Faradayovy klece je důležité mít vodivě propojeno ideálně 100 % vodivých prvků stavby a na všech vodičích mít instalované svodiče přepětí a na jejich vstupech do objektu svodiče bleskových proudů. Faradayova klec je efektivní řešení v případě, že je s jejím vytvářením počítáno již v projektu a při stavbě. Příkladem je námořní kontejner z plechu silného 5 mm, kde jsou křídla vrat připojena vodiči ke kostře a v rozích jsou spoje na uzemnění.

Obě výše uvedené varianty pro dosažení ochrany před bleskem jsou rovnocenné a nelze jednoznačně říci, že by jedno bylo lepší než druhé.

Problematika střech s fóliovou krytinou

Ochrana před bleskem je v České republice vyžadována pro drtivou většinu budov, objekty se střechou z fólie nejsou výjimkou. Střešní fólie má z hlediska ochrany před bleskem výhodu v tom, že je nevodivá a na rozdíl od plechových střech nekomplikuje situaci s rozvedením potenciálu blesku po celé ploše střechy. Její nevodivost je však zároveň i komplikací, když se její pokládka realizuje na konstrukce, které jsou naopak vodivé, jako jsou plechy, ocelové nosníky nebo betonové konstrukce s vodivým armováním.

Čtěte také: Jednoruční svěrky pro truhláře: Test a srovnání

Ať je jímací soustava v provedení jako izolovaná nebo neizolovaná, je třeba zabezpečit, aby blesk neudeřil nikam jinam než do toho, co je jímací soustava nebo je s ní spojeno a přežije úder blesku. Jsou samozřejmě situace, kdy je akceptováno, že úder blesku fólii propálí. V tomto případě je třeba, aby bylo zajištěno, že po propálení nebude vzniklý otvor a zatékání vadit a hlavně to, že fólie bude v provedení zabraňujícím její další hoření.

Metoda mřížové soustavy na střechách krytých fólií má jeden poměrně velký nedostatek - dostatečnou vzdálenost "s", která musí být dodržena, pokud nemá dojít k přeskoku z jímací soustavy na kovové součásti objektu. Nevodivý materiál fólie vždy stojí v cestě bleskovému proudu, protože je součástí izolační vzdálenosti mezi jímací soustavou a vodivým materiálem budovy. Izolační pevnost samotné střešní fólie je pouze v řádu několika kilovoltů až desítky kilovoltů, což je vzhledem k napětí, které na jímací soustavě vzniká při toku bleskového proudu, zcela zanedbatelná hodnota, která by nezabránila přeskoku.

Příklad: Pro objekt obdélníkového tvaru (60×20 m) s fóliovou střechou na tepelné izolaci z plechu a ocelových překladech, řešeného jako Faradayova klec v hladině ochrany LPL II, je pro dosažení elektrické izolace mezi jímací soustavou a vodivými částmi objektu potřeba mít v pevném nevodivém materiálu vzdálenost 0,6 m. Toho nelze docílit pouhým položením vodiče na fólii pomocí podpěr vedení vysokých několik centimetrů. Řešením by bylo vytvořit vícero prostupů skrz fólii na vodivou konstrukci, aby se redukovala možnost přeskoku díky velké vzdálenosti k místu vyrovnání potenciálu.

V případě potřeby vytvoření jímací soustavy, ať už je důvodem stávající objekt, prostředí s nebezpečím výbuchu nebo prosté ekonomické rozhodnutí, je potřeba vedení na střeše umístit kompletně na distančních nevodivých podpěrách a stejně provést i soustavu svodů. U střech krytých fólií se nesmí zapomenout na dodržení dostatečné vzdálenosti, ať se jedná o izolovanou nebo neizolovanou jímací soustavu.

Normativní požadavky a vyrovnání potenciálu

Spolehlivost budovy vyžaduje dobré vyrovnání potenciálu a vzájemnou součinnost vnějšího a vnitřního hromosvodu, soustavy pro vyrovnání potenciálu a ochranné soustavy před nebezpečným dotykovým napětím, plus návaznost svodičů přepětí v informačních a sdělovacích obvodech na vnitřní hromosvod a ochranu před přepětím v instalaci napájení objektu.

Určující normy:

• ČSN 332130 (plus ČSN 33 2140)
• ČSN EN 62305
• ČSN EN 50310
• ČSN EN 50173
• ČSN EN 50174

Výběr ochranných opatření proti bleskem indukovanému přepětí a požadavků na instalaci zařízení pro ochranu před přepětím musí být proveden v souladu s řadou ČSN 332000 a souborem EN 61643.

Interní systém ochrany musí zabránit výskytu nebezpečného jiskření v chráněné stavbě, vznikajícího jako důsledek proudu blesku protékajícího v externím systému nebo v ostatních vodivých částech stavby. Nebezpečné jiskření může vzniknout mezi externím systémem, elektrickou izolací mezi součástmi, externími vodivými součástmi a vedeními připojenými ke konstrukci. Kde přímé propojení s pospojovacími vodiči není proveditelné, se použijí ochranná zařízení proti rázovým impulsům (SPD).

Bezpodmínečně musí být instalováno ekvipotenciální pospojení proti blesku pro interní systémy. Pokud jsou vodiče interních systémů stíněné nebo umístěné v kovových instalačních trubkách, může být postačující pospojení pouze těchto stínění a instalačních trubek. Pokud vodiče interních systémů nejsou stíněné ani umístěné v kovových instalačních trubkách, musí být pospojení prostřednictvím SPD. V TN systémech musí být vodiče PE a PEN pospojeny k systému přímo nebo prostřednictvím SPD.

Všechny zemnicí systémy stejné budovy musí být vzájemně propojeny. Pokud má budova nebo chráněný prostor základový zemnicí systém pro elektrické systémy, pak s ním musí být systémy zemnicích desek systému ESE propojeny pomocí standardního vodiče (viz EN 50164-2). V případě nových instalací toto musí být respektováno již ve fázi projektu, a propojení se základovým zemnicím okruhem musí být provedeno před každým svodem pomocí zařízení, které může být odpojeno a je umístěno před kontrolní svorkou. V případě stávajících budov a instalací musí být provedeno přednostně spojení se zakopanými částmi a musí existovat možnost jeho odpojení pro účely kontroly. V případě propojení provedeného uvnitř budovy musí trasa pospojovacího kabelu vyloučit indukce v kabelech a okolních objektech. Pokud je do chráněné oblasti zahrnuto několik separátních objektů, pak zemnicí systém musí být pospojen k zakopané ekvipotenciální zemnicí síti, která propojuje veškeré stavby.

Montáž hromosvodu ve dvou etapách

V situacích, kdy je potřeba kolaudovat dům před dokončením fasády, lze hromosvod namontovat i ve dvou etapách. V takovém případě je zcela dokončen pouze na střeše až k okapovým žlabům, od nich pak k uzemnění je sveden jen provizorně, volně, bez kotvení svodů s přiměřenou rezervou. Tím se ochrání i nedokončená stavba proti úderu blesku. Je lepší, pokud projekt existuje, ale není nezbytnou podmínkou montáže, zejména u rodinných domů a jednodušších staveb.

Prostup střešní fólií a rizika

Při prostupu hromosvodu střešní fólií je klíčové používat profesionálně vyrobené tvarovky. Řada firem dosud "bastlí" opracování prostupů na koleni, což vede k problematickým výsledkům a potenciálním netěsnostem. Použití prefabrikovaných tvarovek eliminuje složité svařování hydroizolace do trubičky a napojování na hydroizolaci, které je časově náročné, vyžaduje zručnost izolatéra a je velmi riskantní. Svarové spoje provedené na stavbě nemohou dosahovat kvality strojní výroby a vykazují vady, což snižuje životnost a spolehlivost celého systému.

Profesionálně vyrobené tvarovky s přírubou navařenou na prostupující trubku v dílenských podmínkách jsou odzkoušené a vodotěsné. Řezání fólií do tvaru těchto tvarovek na stavbě je složité a nepřesné. Pro fóliové střechy je proto velmi charakteristické, zda jsou provedeny s odpovídajícími, profesionálně připravenými tvarovkami, nebo je izolatéři stříhají na místě, často s pochybnou přesností.

Otázku distribuce bleskových proudů, jejich rozdělení do jednotlivých svodů, otázku přeskoků a bezpečných vzdáleností by projektant měl raději řešit v souladu s normou ČSN EN 62305, která se těmto otázkám věnuje v podstatně větším rozsahu. Předkládá návod, jak postupovat v případě ohrožení objektu, jeho vybavení, osob a živočichů v objektu a jeho blízkosti, stejně jako kulturních, historických a ekonomických hodnot.

Reference

• [1] ČSN EN 62305-3 ed. 2 Ochrana před bleskem - Část 3: Hmotné škody na stavbách a ohrožení života.
• [2] ČSN EN 62305-2 ed 2.

tags: #hromosvod #skrz #zateplovaci #system #technické #řešení

Oblíbené příspěvky:

• Vše o skladbě a obkladových materiálech dřevostaveb
• Moření OSB: Postup krok za krokem
• Moření OSB: Postup krok za krokem
• G21 Cumaru Mat WPC: Detalní pohled
• Zkušenosti s fasádními palubkami