Bodové kotvy pro lícové zdivo: Spolehlivost a efektivita kotvení

V každodenní praxi, ať už v projekci, nebo přímo na stavbě, se setkáváme s problémem připojení různých prvků k nosným konstrukcím - s kotvením. Mohou to být kotvení ocelových nebo dřevěných nosných prvků, upevnění zábradlí a jiných doplňků či připevnění instalací a technologie. Kotevní techniku využijeme i při realizaci kontaktní izolace nebo při napájení starých a nových zděných konstrukcí. Kotvení musí být v prvé řadě spolehlivé, ale u sériových aplikací je třeba myslet i na efektivnost.

Typy kotvení a jejich aplikace ve zdivu

Rozpěrné kotvy

Tento mechanismus využívají rozpěrné kotvy. Kořen kotvy se opře o stěny vrtu určitou silou, čímž se aktivizuje tření vzdorující zatížení. Síla, kterou kotva roztlačuje stěny otvoru, je v tomto případě přímo úměrná zatížení, které je schopna přenést. V méně pevných materiálech tedy nemůžeme očekávat velké nosnosti. Běžné rozpěrné kotvy do betonu není možné použít ke kotvení do zdiva, mohlo by dojít k jeho porušení. Ke kotvení do plné cihly a pórobetonu jsou určeny jen lehké kovové kotvy s pouzdrem z plechu nebo plastové hmoždinky. Rozpěrka se aktivuje buď zašroubováním příslušného šroubu, nebo jen jeho jednoduchým zatlučením. Do této skupiny můžeme ještě zařadit jednoúčelové trny na přichycení izolace, ať už plastové, nebo ocelové. Do vyvrtaného otvoru se jen zatlačí a rozpínají se v něm vlastní pružností.

Kotvy s tvarovým zámkem

Tvarový zámek si kotva vytvoří buď zařezáním do základního materiálu, nebo změnou tvaru svého těla tak, že se zaklestí v dutině uvnitř materiálu. Zatížení se tak rozprostře na větší plochu. Zařezávají se speciální samořezné šrouby, které se do předvrtaného otvoru zašroubují šroubovákem s tangenciálním příklepem. Další způsob vytvoření tvarového zámku je pomocí plastové rozpěrky, jejíž tělo je navrženo tak, aby se při utahování šroubu co nejvíce zdeformovalo do stran (zauzlovalo) a rozšířilo zatížení na větší plochu. Mnoho typů je schopno rozepřít se o stěny vrtu v plném materiálu, zatímco v dutinách tvoří uzly.

Injektážní kotvy v děrované cihle

Zvláštním případem tvarového zámku je injektážní kotva v děrované cihle. V tomto případě nelze vyplnit vrt, do kterého by se kotevní prvek vložil, injektážní látkou, protože by stekla do dutin v cihle. Nejprve je třeba do vyvrtaného otvoru vsunout síťové pouzdro - trubičku s hustě perforovanými stěnami, které zabrání stečení hmoty do prostoru. Při vtlačování kotevního šroubu dochází k vytlačování injektážní látky skrze síťovinu do okolí pouzdra, kde se hmota opět spojí a ztvrdne. Aby to opravdu fungovalo, je důležitá kvalita materiálu a sladění celého systému injektážní látka - pouzdro - kotevní element.

Lepené kotvy

Lepené kotvy přenášejí zatížení po celé délce kotevního šroubu díky přilnutí lepidla ku stěnám vrtu - adhezi. V takovémto případě je vrt o něco větší než kotevní šroub či závitové pouzdro a vzniknuvší mezera se vyplní chemickou směsí, která po vytvrdnutí zajistí dokonalé spojení. Lepicí hmota je obvykle dvousložková (v plastových tubách nebo fóliích) a k jejímu vytlačení je potřebná vhodná pistole. Kvalita celého systému je rozhodující pro pohodlnost aplikace a spolehlivost výsledného kotvení.

Čtěte také: Návod na montáž bodových světel

Výhody a nevýhody lepených kotev

• Výhody: Jsou celkově flexibilnější, nabízejí širokou škálu kombinací kotevních elementů a lepicích tmelů a umožňují kotvení i do nestandardních kotevních hloubek. Kotvení nevnáší dodatečné napětí do základního materiálu, díky čemuž se dá kotva upevnit blíže k okraji prvku. Všeobecně je lepenými kotvami možné dosáhnout vyšší nosnosti.
• Nevýhody: Na druhé straně není možné je okamžitě zatížit, jsou citlivější na čistotu a vlhkost kotevního otvoru a samotná realizace je o něco pracnější. Lepené kotvy se mohou aplikovat jen v omezeném rozsahu teplot a stejně tak je potřeba dbát o délku doby uskladnění.

Nastřelování

Zvláštním případem kotvení je nastřelování. Prvek má podobu hřebíku, který se pomocí speciálního přístroje velkou energií ve zlomku sekundy osadí do základního materiálu. Nastřelovací pistole jsou bezpečné a jejich předností je nezávislost na zdroji energie a hlavně rychlost kotvení. Na cihlovém zdivu je však tento způsob možné aplikovat jen podmínečně a v případě většího projektu je třeba požádat odborníky o vykonání průzkumu a zkoušek k posouzení vhodnosti pro danou aplikaci.

Faktory ovlivňující spolehlivost kotvení

Kromě základních faktorů, kterými jsou typ kotvy a druh základního materiálu, spolehlivost kotvení do velké míry ovlivňuje správná aplikace. To znamená dodržení všech výrobcem předepsaných podmínek osazení, hlavně průměru a hloubky vrtu, jeho dostatečné vyčištění, dodržení předepsaného utahovacího momentu a u chemických kotev i dovoleného rozsahu teploty aplikace.

Materiál zdiva

Způsob kotvení ovlivňuje samotný základní materiál. Podstatný rozdíl je mezi zdivem z plných cihel a pórobetonu - tedy plnými materiály - a děrovanou cihlou. Není účelné pokaždé použít co nejnosnější kotvení, když na menší zatížení často stačí jednoduchá rozpěrka. Naopak, velká zatížení mohou být ve zdivu problémem. V závislosti na typu zatížení (normálovou nebo smykovou sílou) musíme zvětšit kotevní hloubku nebo dimenzi kotevního šroubu, což nám umožňují chemické systémy.

Korozní odolnost

Galvanické zinkování se dnes doporučuje už jen do suchého vnitřního prostředí. Pro aplikace ve venkovním nebo agresivním prostředí volíme žárové zinkování nebo nerezavějící ocel, ve zvláštních případech ocel vysoce odolnou proti korozi. K dispozici je také nerezová ocel třídy III nebo IV podle Z-30.3-6, resp. Z-30.3-6.

Požární odolnost

Na požární odolnost ještě stále jako by zapomínáme, avšak je nutné si uvědomit, že nosné kotvení musí splňovat požadavky nosnosti i při požáru. Tento požadavek se ale může objevit i při závěsech instalací, speciálně SHZ.

Čtěte také: Bezpečné upevnění pro každou situaci

Rychlost a způsob montáže

Při výběru kotvení je často rozhodujícím faktorem způsob a rychlost montáže. Musíme zohlednit, zda je kotvení možné zhotovit dopředu, nebo se musí osadit skrze otvor v připevňovaném prvku. Chceme mít ve stěně jen závitové pouzdro, nebo může vyčnívat šroub? Potřebujeme osadit kotvení bez zvláštních nástrojů? U sériových aplikací je zase klíčová pracnost a rychlost - nejrychlejším způsobem je nastřelení, při němž se kotvení osadí v jediném pracovním kroku. Tyto kotvy je možné zatížit okamžitě po osazení; nejsou omezeny teplotou ani citlivé na čistotu kotevního otvoru. Samotné osazování je rychlejší. Ve zdivu však od nich nemůžeme očekávat velké nosnosti a u kotvení je nutné dodržet větší okrajové vzdálenosti.

Bodová kotva HALFEN Body Anker pro lícové zdivo

Kotev HALFEN Body Anker zajišťuje horizontální zatížení, např. způsobené větrem. Tyto kotvy se používají v kombinaci s nosnými kotvami HALFEN HRM/HRC, BA a DT. Kotva se upevní na profil Halfen zabetonovaný do věncového trámu. Je certifikována s top chi values. Je uživatelsky přívětivá pro snadné použití. III korozní odolnost nerezové oceli. Nabízí alternativu pro zachycení uzavřených ploch stěn. HK5 proniká izolací budovy, což je kritické a významně snižuje efekt tepelného mostu.

Výhody HALFEN Body Anker

• Větší výšky zachycení - až do cca 6 m.
• Eliminuje tepelné mosty.
• Zabraňuje vzniku trhlin v lícové vrstvě.
• Odděluje atiky.
• Jednodušší manipulace, váží méně než předchozí modely.
• Zajišťuje maximální stabilitu.
• Vyznačuje se snadnou montáží.

Technické parametry a montáž

Kotvy HALFEN Body Anker přenášejí horizontální zatížení až do 1.300 N a jsou určeny pro vzdálenosti od 60 do 320 mm. Horizontální zatížení je až do 1 300 N. Boční rektifikace probíhá natáčením kotvy do stran. Kotvu lze nastavit pro osazení opačným směrem, tzn. zprava doleva. Vertikální rektifikaci přebírá klínový kroužek a svěrací šroub. Tyto kotvy umožňují seřizování ve všech směrech. Kotva se upevní na profil Halfen zabetonovaný do věncového trámu.

Tabulka níže ilustruje některé technické specifikace pro bodové kotvy:

Lícové zdivo a jeho charakteristiky

O režném či lícovém zdivu hovoříme tehdy, kdy pohledovou stranu domu či jeho části netvoří omítka, ale pouze spárované cihlové, případně kamenné zdivo. Přednosti tohoto typu zdiva jsou především v jedinečnosti vzhledu a dlouhověkosti, která je zaručená i při minimálních nárocích na údržbu. Klasické ražené či tažené lícové cihly dnes doplňují lícové cihlové pásky, které si i při nižších nákladech zachovávají všechny přednosti cihel. Cihly s hladkým povrchem nebo jemným reliéfem, mají tři pohledové strany. Vyrábějí se, děrované nebo plné, tažením cihlářské hlíny ze šnekového lisu a řezáním na jednotlivé díly v požadovaném formátu. Rozměry, vzhledem i vlastnostmi jsou stejné jako ražené lícové cihly, vyrábějí se totiž jejich řezáním na tloušťku 20-25 mm. Jde o postup, který zlevňuje klasické lícové zdivo i pro investory s nižšími rozpočty. Novinka v produktovém portfoliu, která vychází z lícových cihel tažených, avšak ve stále žádanějším formátu. Obkladové pásky Klinker se vyrábějí strojově, tažením keramické hmoty a odřezáváním na jednotlivé kusy. Pásky jsou proto rozměrově přesné a jejich tloušťka je pouhých 9 nebo 14 mm.

Čtěte také: Jak správně používat hmoždinky

tags: #bodova #kotva #licove #zdivo #informace

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce rozestupem a montáží palubek
• charakteristika termickou analýzou
• Tipy pro stavbu větrané brány
• Jak zelené střechy mění Prahu? Přečtěte si více
• Proč je komínová stříška klíčová pro váš komín?