PergolyKrajina břidlice: Historie a krása hornického dědictví v Nízkém Jeseníku a Jihomoravském kraji
Krajina břidlice se nachází na severovýchodě České republiky, na ploše pohoří Nízký Jeseník. Tento název není náhodný, neboť v geologických mapách se Nízký Jeseník a Oderské vrchy objevují jako šedivá plocha. Ve skutečnosti se jedná o krajinu barevnou, malebnou a rozmanitou. Unikátnost Krajiny břidlice spočívá v pohornické krajině, která vznikala těžbou břidlice po dobu několika staletí. Břidlicové hornictví zanechalo jedinečný otisk v krajině - třpytivé odvaly břidlic a ruiny hornických staveb v okolí jámových a stěnových lomů.
Krajinu břidlice tvoří oblé zelené pastviny, hluboká údolí se starými řekami a potoky, výběžky lesů a osamělých skupin stromů skrývající staré lomy a doly. Zeleň střídají šedivě stříbřité haldy břidlic a výběžky skal. V dolinách i na kopcích se lesknou hladiny jezírek zatopených lomů, mnohdy s průzračnou vodou, jindy zarostlé řasou, ukrývající nesčetné druhy vodních živočichů. Krása a zvláštnost pozorovatelná v každém pohledu je často dílem přírody skloubeným s dílem člověka. Jednou z největších zvláštností Krajiny břidlice je tajemství země - hlubinné břidlicové doly, ohromující díla člověka, která vznikala po dobu několika staletí.
Historie těžby břidlice
Těžba břidlice k oblasti kolem Budišova nad Budišovkou patří po staletí. Těžilo se tady už ve 13. století. V oblasti Nízkého Jeseníku se břidlice těžila už v 18. století, a to nejprve povrchově, i když materiál nebyl tak kvalitní. Následně došlo k rozvoji hlubinné těžby. Zde se jednalo o kvalitní materiál - i tak ale výtěžnost byla někde mezi 15-25 procenty a v okolí dolů se objevily velké haldy nepoužitelného materiálu. Po ukončení těžby pak haldy postupně zarostly, daří se na nich třeba břízám.
V roce 1751 vydává Marie Terezie Ohňový patent. Stavby měly být do budoucna prováděny z nehořlavých materiálů. Zmíněný patent byl prvním z mnoha dalších následujících předpisů zabývajících se protipožární odolností staveb. V roce 1837 pak vyšlo nařízení o nutnosti používat na konstrukci střech nehořlavé materiály, ideálně přírodní břidlice.
Těžba zažívala útlum už před první světovou válkou, nedařilo se příliš ani v meziválečném období a definitivní konec pak znamenal odsun původního německého obyvatelstva po druhé světové válce. S nimi odešla i zkušenost a tak důlní díla zanikla. Nám tak zůstaly doly a na místa kdysi rozrytá a poškozená těžbou se vrátila příroda - a nabízí unikátní krajinu vhodnou pro poznávání obytným vozem.
Čtěte také: Svět geologie: Břidlice a druhy hornin
Zajímavosti a aktivity v Krajině břidlice
Mezi nejatraktivnější lokality patří Muzeum břidlice v Budišově nad Budišovkou, zpřístupněná důlní díla - Raabova štola v Zálužném u Vítkova a Flascharův důl u Oder nebo venkovní geologické expozice v Odrách a Vítkově.
Muzeum břidlice v Budišově nad Budišovkou
Zajímavé informace o břidlici a břidlicovém průmyslu, geologii, paleontologii a výrobcích z břidlice jsou prezentovány v Muzeu břidlice v Budišově nad Budišovkou. Na vnitřní výstavní prostory navazuje venkovní expozice s důlními vozíky, imitací štoly a přístřeškem na štípání břidlice. Návštěvníci se tak dozvědí, že břidlice se nepoužívala zdaleka jen na pokrývání střech. V muzeu uvidí hodiny z břidlice, tabulky na psaní, které používali ve školách, nebo třeba kalamář na inkoust. Mezi exponáty muzea patří i staré důlní vozíky, které se podařilo nadšencům zachránit a uchovat, takže dnes si lidé mohou udělat představu o tom, jak se břidlice těžila.
Raabova štola v Zálužném u Vítkova
V obci Zálužné poblíž Vítkova se nachází Raabova štola, zpřístupněné důlní dílo, které nás po několika desítkách metrů dovede do vytěžené důlní komory. Zde v roce 1873 zahájil těžbu Johann Raab, majitel statku ve Starých Těchanovicích a nájemce tamního obecního hostince. Ve svých břidlicových dolech zaměstnával především místní domkáře, podrudy a chalupníky. Ti do té doby pracovali pouze v zemědělství a s hornickou činností v hlubinných dolech neměli žádné zkušenosti. Ovšem nezkušenost si sem tam vybrala svoji daň. V období let 1873 - 1888 v Raabových dolech zahynulo šest horníků.
Flascharův důl u Oder
Geologicky velmi zajímavé důlní dílo, Flascharův důl, bylo v květnu roku 2020 otevřeno pro veřejnost v Odrách. Návštěvníci si projdou přes 300 metrů důlních chodeb, ocitnou se v několika vytěžených komorách a adrenalin zažijí v 18 metrů vysokém lezním oddělení. Důl je otevřen od začátku května do konce října, po zbytek roku přes zimu je uzavřen - hnízdí zde netopýři. Doporučuje se prohlídku předem rezervovat, nejlépe první prohlídku daného dne. Nedaleko města Oder se nachází rozhledna, netradičně pojatá. Její celokovová konstrukce je pak i důvodem pro zákaz vstupu v případě bouřek.
Naučné stezky
Pohornická krajina je protkána téměř stovkou kilometrů naučných stezek. Vedou kolem starých dolů, odvalů z odpadní břidlice, táhnou se po hřebenech náhorní plošiny Nízkého Jeseníku, kličkují po březích hlubokých údolí řek Odry a Moravice. V Krajině břidlice je vybudováno téměř 70 km naučných stezek věnovaných břidlici - Břidlicová stezka, stezka Dědictví břidlice, Čermákova stezka a stezka K Flascharovu dolu. Od Raabovy štoly pak cesta míří po svahu údolí nad říčkou k vyhlídce nad Jánskými koupelemi.
Čtěte také: Průvodce břidlicovými obklady v Loužnici
Kromě břidlicového dědictví Krajina břidlice nabízí i sopečnou krajinu. Ještě před necelými dvěma miliony lety byly v severní části geoparku aktivní vulkány, jedny z nejmladších sopek v naší zemi. Dochované kuželovité vrcholy vyhaslých stratovulkánů jsou dominantami Bruntálska. Sopečnou krajinu dotváří těžbou odhalené lávové proudy a sopečné pumy vyskytující se volně v krajině.
Břidlice v Jihomoravském kraji
Břidlice se nachází i v Jihomoravském kraji. Jsou nevápnité, jílovité až velmi jemně písčité (či prachovcové). V důsledku tektonických projevů byla jejich primární břidličnatost postižena druhotně deformacemi, které nám dnes prezentují jejich charakteristický „roubíkovitý“ rozpad. Břidlice ve výchozech tvoří tříšť, která nám nedovoluje rozpojovat břidlice do větších tabulek. Břidlice takto podléhají snadné denudaci a odnosu do sedimentů vodních toků a v nich se zcela rozpadají.
Přírodní památka Křtinský lom
Přírodní památka Křtinský lom se nachází v Jihomoravském kraji v okrese Blansko. Najdeme jej na okraji velkého lesního komplexu asi 100 m severně od centra městyse Křtiny, kde leží v blízkosti silniční komunikace ve směru na Jedovnice. Předmětem ochrany v prostorách bývalého lomu jsou unikátní rostlinná a živočišná společenstva, která se zde vyvinula po ukončení těžby. Nejcennější částí lomu je jeho spodní patro, kde se nachází rozsáhlé mokřady, dále vzácné rostlinné druhy jako prstnatec pleťový, ostřice pozdní nebo orobinec stínovitý, populace silně ohroženého čolka velkého. Předmětem ochrany je také jako významný krajinný prvek samotný útvar lomu. Celková rozloha lomu je 3 hektary, nachází se v nadmořské výšce 444 - 536 metrů, v minulosti se zde těžila břidlice. Přírodní památka zde byla vyhlášená v prosinci roku 2010.
Břidlice jsou tam zelenavé až šedivé, otevřené malými zářezy levé údolní stráně údolí Křtinského potoka a záhy přecházejí do flyšového typu střídání se siltovci. Tento sedimentární sled je možno sledovat přímo ve Křtinách, ve stoupání komunikace k Výzkumnému ústavu VŠLZ, rovněž v zářezu komunikace Křtiny Březina (blízko koupaliště).
Lokalita Březina
Na jižním konci obce Březina jsou rozpadlé úlomky břidlic červenavých a zelenavých odstínů rozprostřeny na polích terénního hřbítku severně od remízku. Obsahují zbytky trilobitové fauny. V lokalitě Nové Dvory u Březiny jsou břidlice s vrstvami pískovců odkryty v erozním zářezu potoka, který pramení u Nových dvorů a směřuje k Hádku.
Čtěte také: Více o mastkové břidlici
Lokalita Hájenka Mokrá
Při okraji lesa, 200m východně hájenky Mokrá, je výchoz. V zářezu cesty, 350 m východně od hájenky, vystupují hnědozelené rozpadavé břidlice s úklonem vrstev 18° k JZ.
Krajina břidlice, kde bije srdce z břidlice, je místem s oblými zelenými pastvinami, hlubokými dolinami vyřezanými starými řekami a potoky, krajiny výběžků lesů a osamělých skupin stromů v kopcích skrývajících staré lomy a doly. Navštivte scenérie zelených zákoutí střídající šedivě stříbřité haldy břidlic, výchozy skal porostlé modříny, borovicemi, břízami a barevně rozmanitou květenou. V dolinách i na kopcích této končiny se blýskají hladiny jezírek zatopených lomů mnohdy s průzračnou vodou, jindy zarostlé řasou ukrývající nesčetné druhy vodních živočichů. Pojďte sportovat, či jen tak relaxovat. V tomto dlouho opomíjeném kraji je dostatek příležitostí i místa pro klidný pobyt, pro váš volný čas.
tags: #bridlice #jizni #morava #informace
