Břidlice: Přírodní kámen s bohatou historií a širokým využitím
Břidlice je označení pro usazené částečně metamorfované horniny s jemnou zrnitostí vzniklé z jílovců a prachovců. Břidlice patří mezi nejoblíbenější přírodní kameny. Obsahuje minerály biotit, muskovit a andalusit, které zaručují vynikající žáruvzdorné vlastnosti a výbornou rovinnou štěpnost. Díky tomu se břidlice velmi jednoduše opracovává a tvaruje do tenkých desek.
Protikladem břidlice jsou tzv. skaliny, což jsou metamorfované horniny se všesměrovou strukturou. Oproti břidlicím je proto nelze štípat. Občas se jako břidlice nesprávně označují i jiné horniny, které mají pouze tzv. typickou břidličnou dělitelnost, to znamená, že se štípou a lámou podobně jako břidlice, ale břidlice to ve skutečnosti není.
Vznik a geologické aspekty břidlice
Břidlice je sedimentární hornina a vzniká kombinací usazenin jílových minerálů, organických látek a minerálních zrn a nejčastěji je složená z jílu a siltu (prach). Geologický proces usazování probíhá v hlubokých vrstvách zemské kůry, kde zároveň dochází k tlakovému stlačení a tepelnému zpracování usazenin tak dlouho, až se vytvoří samotné vrstvy břidlice. S břidlicí jsou často spojené lokality nalezišť trilobitů a v tmavých kusech břidličného kamene tak můžete občas najít otištěné ulity a schránky dávno vyhynulých tvorů.
Fyzikální vlastnosti a barevná škála
Břidlice mívá černou až šedou barvu; vyznačuje se dobrou rovinnou štěpností, takže z ní lze snadno vytvářet tenké desky. Břidlice přitáhne pozornost díky své zajímavé vrstevnaté struktuře, hladkému povrchu a pronikavé černé barvě. Vyznačuje se také svým hedvábným leskem. Relativní permitivita εr břidlice je 6,5 až 7,5.
Břidlice má širokou barevnou škálu - od černé přes šedou, zelenou až po cihlovou. Tím, že břidlice je přírodní materiál, je každý kus unikátní nejen strukturou, ale také zbarvením. Kromě sytě černé barvy se vyskytují ocelově šedé nášlapné kameny, kusová břidlice zlato růžových odstínů i obklad, který hraje hnědě šedými tóny s lehce nazlátlým vzorem. Hnědo-okrová břidlice je netradičně zabarvený přírodní obklad. Typické žilkování zdobí například černé obkladové kameny. Břidlice v České republice je obvykle tmavě modré nebo spíše tmavě šedé až černé barvy a na čelní straně lze často najít i odstíny žluté až cihlové barvy. I když může mít břidlice i jiné odstíny, bývají téměř vždy tmavých odstínů, způsobených vyšším obsahem organických látek. Jde převážně o uhlíkaté sloučeniny, které vznikly postupně při rozkladu zbytků organismů. Břidlice se štípe v průměrné tloušťce kolem 5 mm. Velikosti desek bývají různé, zpravidla mívají rozměry od 20x15 cm do 60x30 cm.
Čtěte také: Svět geologie: Břidlice a druhy hornin
Těžba břidlice a její naleziště
Různé druhy břidlice najdete prakticky po celém světě. Některá z nejvýznamnějších nalezišť jsou v zemích, jako je Brazílie, Čína, Španělsko, Itálie a USA. V České republice má těžba břidlice bohatou historii, která sahá hluboko do minulosti. Jedna z nejznámějších a historicky významných oblastí pro těžbu břidlice je Budišovsko (Budišov nad Budišovkou), kde těžba břidlice probíhá v nádherné krajině pod Mlžným kopcem. Břidlice se u nás těží hlavně v Nízkém Jeseníku, na jižní Moravě a velké ložisko je také v oblasti mezi Prahou a Plzní, v oblasti tzv. Českého krasu. Vznik spodní vrstvy v této oblasti sahá dokonce až do mladších starohor.
K těžbě břidlice se využívá speciálních strojů a technik, pomocí kterých se oddělují a rozštěpují jednotlivé vrstvy břidlice od sebe a vytváří se z nich samostatné desky. Břidlice se takto nejčastěji dělí podélně, respektive horizontálně, čímž vznikají desky o různých rozměrech, které jsou následně opracovány do požadovaného tvaru, tloušťky a někdy i včetně povrchové úpravy. Ve formacích břidlic se shromažďuje metan, jehož těžba se v posledních letech stala významným zdrojem výroby zemního plynu. Zejména v USA jeho důležitost neustále narůstá. Ložiska břidlice obsahují také nahromaděný metan, a proto se v místech dobývání často těží i břidlicový plyn pomocí hydraulického štěpení (tzv. frakování).
Historické využití břidlice
Historicky se břidlice používá už tisíce let. Nejčastěji jako stavební kámen při stavbě zdí, budov, jako krytina střech nebo také jako obklad a dlažba. V minulosti se břidlice hojně používala jako stavební materiál, zejména na střechy a podlahy. Břidlice se dříve používala jako krytina na pokrývání střech, v současnosti je toto využití omezeno na opravy historických staveb nebo specifické oblasti s tradičním použitím břidlice (např. Bretaň ve Francii a některé oblasti Belgie). V dřívějších dobách se z ní vyráběly školní psací tabulky, desky pro kulečníkové stoly nebo břidlicové brousky. Břidlice hrála důležitou roli při rozvoji elektrotechniky, jelikož díky své schopnosti výborně izolovat našla využití i jako součást elektrických rozvaděčů.
Moderní aplikace a výhody
Dnes už je přírodní břidlice považovaná spíš za luxusnější stavební materiál a stále se používá v mnoha oblastech. Břidlice je oblíbená pro svou trvanlivost, odolnost vůči povětrnostním vlivům a atraktivní tmavý povrch. Břidlice se vyznačuje nejen přírodním půvabem, ale také praktickými výhodami. Je velmi odolná a tvrdá, zejména její otěruvzdornost je vynikající. Díky svým vlastnostem odolává břidlice mechanickému opotřebení i teplotním výkyvům. Břidlice se velmi dobře štípe v horizontálním směru a je to vysoce voděodolný a také ohnivzdorný materiál, který téměř nepřijímá vodu. Zřejmě hlavně pro její snadnou dělitelnost a unikátní fyzikální vlastnosti byla břidlice vždy populární jako stavební materiál. Při zvolení správné pokládky vydržela až 150 let.
Nejčastěji se břidlice používá jako obkladový kámen pro fasády a interiéry, jako dlažba, šlapáky, solitéry v zahradě nebo může sloužit třeba i jako nábytek z kamene. Břidlice, jakožto materiál pro výrobu obkladů z přírodního kamene, patří jednoznačně mezi nejvíce využívané horniny k tomuto účelu a to již několik desítek let. Obkladový kámen z břidlice je vynikající kamenný obklad, který se svým vzhledem i vlastnostmi hodí jako kámen na fasádu, případně i jako obklad vnitřních stěn. Formátované řezané palisády se používají jako dekorace v zahradách, na oddělování jedné části zahrady od druhé nebo jednoduše jako obrubníky. Lze je také využít jako obklad do interiéru nebo exteriéru. Přírodní nášlapné kameny se také vyrábí z břidlice. V poslední době se do módy znovu dostávají břidlicové střechy. Břidlice ovšem zdaleka neslouží jen jako střešní krytina, dlažba či obklad. Lze z ní vyrobit i nejrůznější střešní detaily, jako jsou komíny, vikýře nebo štíty. Pro svou jemnou strukturu, ale zároveň i velkou tvrdost ji dodnes používají k finálnímu broušení nástrojů truhláři, řezbáři a tesaři. Najde uplatnění u všech řemesel, která pracují s kovovými, ručně broušenými nástroji.
Čtěte také: Průvodce břidlicovými obklady v Loužnici
Formy břidlice a jejich typické rozměry
| Typ břidlice | Typické rozměry / váha |
|---|---|
| Štěpka | 16/32 mm, 32/63 mm, 63/200 mm |
| Solitér | 0,3/1,3 t |
| Zídkový kámen plochý | 20/70 mm |
| Obklad | 100/250 mm |
| Dlažba | 150/450 mm |
| Šlapáky | 250/450 mm, 450/850 mm, 850/1300 mm |
Čtěte také: Více o mastkové břidlici
tags: #bridlice #kamen #wikipedia

