Břidlicové lomy Železného Brodu: Geologické poklady a rekreační ráj

Oblast Železného Brodu je proslulá svými břidlicovými lomy, které nabízejí jak fascinující pohled do geologické historie, tak i možnosti pro aktivní odpočinek. Tyto lomy jsou důležitým studijním materiálem pro geology a zároveň lákají turisty k prohlídce, koupání či sportovním aktivitám.

Geologická charakteristika břidlic

Břidlice jsou usazené částečně metamorfované horniny s jemnou zrnitostí, které vznikly z jílovců a prachovců. Obsahují především minerály biotit, muskovit a andalusit. Pokud jsou břidlice dále vystaveny vyššímu tlaku a teplotě, vznikají z nich přeměněné horniny označované jako krystalické břidlice. Břidlice mívají černou až šedou barvu; vyznačují se dobrou rovinnou štěpností, takže z nich lze snadno vytvářet tenké desky. Díky dobrým izolačním vlastnostem včetně izolace vůči elektřině se břidlice používala i jako součást různých elektrických rozvaděčů a relé pro elektrické motory. Někteří pak používají dodnes břidlice pro ostření nožů.

Sericit-chloritické fylity s chloritoidem a s vložkami bazických metatufů (zelených břidlic) jsou nejmladším členem starší vulkanosedimentární jednotky železnobrodského krystalinika. Horniny jsou mírně břidličnaté s paralelní foliací, světle šedozelené až nafialovělé. Obecně vykazují jemné vrásky, které určují lineaci 1-2, málokdy více systémů. Místy obsahují tenčí polohy metamorfovaných diabázů a jejich tufů, oplývají křemen. nebo albit. žílami a čočkami sekrečního, častěji však hydrotermálního původu. Minerály zahrnují křemen, sericit, chlorit, albit, rudní minerály a chloritoidy.

Původní pokrývačské břidlice byly (podle všeho) monotónní pelitické až prachovité břidlice běžného chemismu, místy s významným podílem Al a Fe a nižším podílem K, ve kterých byl během metamorfózy produkován chloritoid.

Stáří a paleontologické nálezy

Stáří hornin je dlouhodobě předmětem diskuzí a zájmu geologů. Uvažuje se (podle nadložních grafitických fylitů se silurskými graptolity) na stáří ranného ordoviku. Přelomem v úvahách o stáří hornin jsou nálezy M. Součka, který zde v roce 2012 nalezl fosilní zbytky bellerophontidů rodu Peelerophon a v roce 2018 prvního krkonošského trilobita a v dalších letech nalezl několik dalších exemplářů (Apatokaphalus, Eloma). Největší z trilobitů, jehož pozůstatky byly v lomu Tlukačka nalezeny, byl asaphidní trilobit, který měl v době života až 30 cm na délku.

Čtěte také: Kvalitní břidlicové výrobky

Lom Tlukačka u Jílového u Držkova odkrývá část sledu zelenošedých pokrývačských fylitů se sklonem k SV. Vrstevnatost je vesměs totožná s břidličnatostí, takže v některých polohách se zachovaly poměrně hojné ichnofosilie, které dokazují fanerozoické stáří (vylučují stáří prekambria). Jde o opěrný bod pro stratigrafické hodnocení starší části krkonošsko-jizerského krystalinika a výjimečnou lokalitu, která poskytla jedinečné paleontologické důkazy přispěním tzv. metamorfnímu stínu (chráněnější místo při metamorfóze, kde se mohou zachovat fosilie). Lokalita je též příkladem litologického vývoje a metamorfního postižení, opírají se o ní koncepce o stratigrafii, stavbě a účincích orogenetických procesů.

Zarostlý opuštěný lom, 450 m VJV od železniční stanice Železný Brod, poskytuje jediný odkryv, na němž je možné pozorovat přechody modrošedých lavicovitých vápenců do tence deskovitých tmavých grafitických vápenců s polohami grafitických břidlic. Z tohoto lomu a z dnes již nepřístupné části lomu mezi Železným Brodem a Koberovy byly Chlupáčem (1953) popsány zbytky graptolitů a z tohoto důvodu byly vápence považovány za silurské. Po revizi (Chlupáč 1993) spirální struktury interpretoval jako ichnofosilie, které dokazují paleozoické stáří krystalických vápenců, ale není podle nich přesně vápence stratigraficky zařadit. Na cestě od budovy nádraží až k lomu lze téměř průběžně vidět šedozelené sericitické fylity, které tvoří hostitelské horniny krystalických vápenců. I v nich se vyskytují dm až cm polohy vápenců a vápnité grafitické tmavě šedé až šedočerné fylity. Tento profil je jedním z mála souvislejších profilů dokumentujících litologii fylitového komplexu s vápencovými vložkami. Směrem k tektonickému nadloží lze pozorovat zestrmění foliace vápenců i fylitů v podloží násunu zelených břidlic železnobrodského vulkanického komplexu na jednotku fylitů.

Zatopený břidlicový lom u Jílového u Držkova

Na jižním okraji obce Jílové u Držkova u Železného Brodu se nachází zatopený břidlicový lom. Vznikl díky těžbě břidlice, která se využívala ve stavebnictví i jako krytina. Po ukončení těžby se lom postupně zaplnil vodou a proměnil se v přírodní koupaliště. Dnes je hluboký kolem šesti metrů a jeho hladina má rozměry zhruba 60 krát 35 metrů.

Křišťálově čistá voda a přírodní krása

Lom je oblíbeným letním cílem především kvůli průzračné vodě. Na rozdíl od některých rybníků nebo jezer, kde bývá voda kalná, tady vás přivítá křišťálová hladina. Místo tak nápadně připomíná chorvatská jezera. Na březích je dost místa na deku. Přístup do vody je navíc pozvolný, takže je vhodný i pro rodiny s malými dětmi. Potápěči oceňují možnost bezpečného ponoru do několika metrů. Pod hladinou pak nacházejí nejen ryby, ale i kolonie raků. Při troše štěstí zahlédnete raka i přímo ze břehu. Rybáři zase vyprávějí o kaprech a okounech, kteří v lomu žijí. Objevíte však také kapra, okouna, ale i štiku.

Atmosféra břidlice a historie

Právě břidlice dodává místu zvláštní atmosféru. Na mnoha místech kolem břehu uvidíte zbytky opracovaných desek, které připomínají dobu, kdy se tu dřelo s kladivy a špičáky. Geologové tu dodnes nacházejí zajímavý studijní materiál a rybáři se zas chlubí svými úlovky. Kolem lomu jsou vidět i pozůstatky břidlicových desek.

Čtěte také: Problémy s frakováním

Dostupnost a vybavení

Cesta k lomu je jednoduchá. Pokud pojedete autem, zaparkujete na okraji silnice vedoucí z Držkova směrem na Jirkov. K vodě je to jen několik desítek metrů po rovině. Vede sem i cyklotrasa, takže si mohou udělat výlet i cyklisté. Bez problémů se sem dostanete také autobusem. Ze zastávky Jílové u Držkova - horní ves je to pěšky něco přes čtyři sta metrů. Trasa je pohodlná a zvládnou ji i senioři nebo rodiny s kočárkem. V létě je poblíž lomu k dispozici stánek s občerstvením.

Orientační běh v břidlicových lomech

Zařízlá údolí, opuštěné i zatopené lomy naposledy hostily velké závody v roce 1998, kdy se zde konalo MČR na krátké i klasické trati. O víkendu 17. a 18. června se národní závody v orientačním běhu vrací. Centrum bude na louce u obce Radčice (severně od Železného Brodu). Na závodníky bude čekat velmi náročný terén plný břidlicových lomů a kopců. Na start se postaví závodníci všech věkových i výkonnostních kategorií.

Historie a organizace

V Turnově působí od roku 1993 dva oddíly orientačního běhu, když se právě před 30 lety z původního OOB TJ Turnov oddělil oddíl SOK TJ Turnov. Dlouholeté budování přátelské spolupráce vyústilo ve společné pořádání tohoto velkého závodu. Jak v květnu uvedla ředitelka závodů Jitka Sokolářová: „Očekáváme, že se na závod přihlásí více než 1 000 závodníků. Pokud si budete chtít orientační běh vyzkoušet, můžete přijet bez přihlášení.” Aktuálně je to již 1 482 závodníků na sobotní krátkou trať a 1 325 na nedělní klasickou trať. Velké poděkování patří především městu Železný Brod, obcím Radčice, Jílové u Držkova, Vlastiboř, Zemědělské farmě Jílové, s.r.o.

Datum závodu Typ trati Počet přihlášených závodníků
17. června Krátká trať 1 482
18. června Klasická trať 1 325

Tipy na výlety v okolí

Pokud vás voda omrzí, vydejte se po okolí. Nedaleko stojí vrch Kozákov, známý nálezy polodrahokamů. S kladívkem v ruce tam dodnes zkouší štěstí amatérští hledači. Pár kilometrů odtud se ukrývají Bozkovské dolomitové jeskyně, které nabízejí příjemný chládek a pohled na podzemní jezírka. Za zmínku stojí i Městské muzeum v Železném Brodě, kde se dozvíte více o sklářské tradici regionu. Kdo má rád vyhlídky, může vyrazit na Krkavčí skálu v Chuchelně nad hlubokým kaňonem řeky Jizery.

Čtěte také: proč zvolit břidlicovou desku na kulečník

tags: #bridlicove #lomy #zelezny #brod

Oblíbené příspěvky: