PergolyDlažba náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích: Historie a současné výzvy
Náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích, jedno z největších v České republice, je po celé své ploše pokryto vzácnou keramickou dlažbou. Tato atypická keramická dlažba, nazývaná též Šatovská dlažba, byla navržena ikonou české moderní architektury Pavlem Janákem (1882-1950) ve 30. letech 20. století.
Historie a vývoj dlažby náměstí
Nejstarší doklady o částečném dláždění ulic pocházejí ze 13. století a byly zjištěny při provádění archeologických výzkumů. Jako materiál byl pro zpevnění povrchu používán drobnější říční štěrk, který byl volně rozsypán po upravené ploše a po sešlapání doplňován. Narůstající nároky na hygienu vedly postupně ve 14. a zejména v 15. století k systematičtějšímu udržování povrchu ulic a náměstí, které bylo někdy nařizováno přímo panovníkem. Václav IV. Lucemburský (1361-1419) tak v roce 1390 udělil městu právo vybírat dávky určené mimo jiné přímo na opravu cest ve městě. O udržování a opravě ulic se lze dovědět i z jednotlivých zpráv v 15. století.
Nejrozšířenějším způsobem úprav se stalo dláždění velkými valouny, které se udrželo až do 19. století. Valouny byly ukládány do pískového podsypu a trasa komunikace byla spádována pro urychlení odtoku vody ke středu nebo k jednomu z okrajů. Rozvoj dopravy spojený s používáním těžších dopravních prostředků částečně podmínil v 1. polovině 20. století intenzivní nahrazování starší nerovné valounové dlažby nebo prašných cest dlažebními kostkami z různého druhu kamene, někdy skládanými do geometrických obrazců.
Janákova keramická dlažba
V červnu 1938 zadala radnice výdlažbu náměstí podle návrhu profesora Pavla Janáka z Prahy místní firmě Matyáš a Moučka. Objednaly se keramické špalíky ze Šatova. Materiál na šatovské špalíky či dlaždičky dodala šamotka Zliv. Dne 15. března 1939, kdy obsadili město Němci, nebylo náměstí ještě hotové. Sice se rychle dokončilo, ale nevydláždili ho Němci, jen se tak stalo na začátku německé okupace. Akce to byla české radnice. Podoba Janákovy úpravy náměstí Přemysla Otakara II. už dnes neodmyslitelně patří k historickému obrazu města.
Současné problémy a údržba dlažby
Dlažba na náměstí čelí různým poškozením. Náměstek primátora Ivo Moravec potvrdil, že Budějovičtí na dlažbu dohlížejí tak, aby co možná nejvíce oddálili její případnou výměnu. Nejčastěji je poškozená, nebo spíše špinavá, po trzích. Jsou na ní hlavně skvrny od oleje, ale ty požadujeme po trhovcích vyčistit. Po festivalu, který nabídl lidem kulturní vyžití a spoustu dobrot, zůstaly na dlažbě českobudějovického náměstí mastné fleky. „Myjeme to lepším jarem,“ zmínili minulý týden pracovníci firmy, která čištění zajišťovala.
Čtěte také: Význam betonových zátarasů pro Prahu
Po zimních trzích se stane, že v místě kluziště, kde jsou hromady sněhu, je dlažba zvlněná. Zvlněná historická dlažba zůstala na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích po odstranění unikátního kluziště kolem Samsonovy kašny, po kterém se od loňského 9. prosince do letošního 6. ledna projely tisíce bruslařů. Všichni nyní čekají, jestli se vzácná keramická dlažba sama srovná. Podle náměstka českobudějovického primátora Petra Podholy se situace opakuje. „Už v minulých letech se podobně zvlnění objevilo po demontáži kluziště, které bylo, byť v jiné podobě, také součástí adventních trhů na náměstí Přemysla Otakara II. Proto město počká do jara a teprve poté učiní případné závěry.
„Máme s pořadatelem adventních trhů a kluziště, agenturou Art4Promotion, uzavřenou smlouvu, ve které se mimo jiné píše, že musí plochu předat ve stejném stavu, v jakém ji převzal. Podle náměstka ke zvlnění dochází možná kvůli povětrnostním podmínkám, mohlo dojít k namrznutí nějakého podloží. Kluziště kolem Samsonovy kašny, téměř 600 metrů čtverečních velká ledová plocha ve tvaru osmiúhelníku, tvořila srdce adventních trhů.
Propadlá keramická dlažba a popraskané kameny tak vypadal na některých místech českobudějovického náměstí Přemysla Otakara II. povrch po skončení vánočních trhů a odstranění ledového kluziště. Ovšem případná nová podoba dlažby je hudba budoucnosti. Nyní město, památkáři i provozovatel adventních trhů a kluziště především čekají, zda se na jaře vzácné dláždění na náměstí Přemysla Otakara II. samo srovná.
Petr Podhola, náměstek primátora, uvedl, že poslední kontrolu na českobudějovickém náměstí zajistili odborníci na začátku tohoto týdne. „Při té bylo zjištěno, že dlažba nevykazuje zjevné závady, které byly znatelné po demontáži ledové plochy,“ prozradil výsledek. Eva Neprašová z Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích dodala, že i tak se zde má do budoucna provést ověřovací sonda. „Ta má zjistit skladbu konstrukce pod dlažbou,“ vysvětlovala.
České Budějovice ale v současné době nedisponují ani jednou originální náhradní dlaždicí. „Ty, co jsou na náměstí, jsou jediné, které máme. I proto nás v budoucnu určitě čeká debata, jaká by měla být budoucí podoba dlažby. Určitě o tom budeme diskutovat s památkovým ústavem, protože ten se k tomu také musí vyjádřit, aby nám řekl, jaké jsou limity a možnosti, jaká by měla a mohla být budoucí podoba dlažby na náměstí," vysvětlil Podhola.
Čtěte také: Recenze venkovní dlažby Kronos prkna
Zeleň na náměstí
Dřívější podobu náměstí letos připomněly stromy okolo Samsonovy kašny. Katalpy, které tu rostly v květináčích, jsou nyní zasazené v Loucké ulici. V minulosti podle náměstka primátora Iva Moravce byly stromy na náměstí zakopané v zemi. Radnice i v příštím roce počítá opět s květináčovou výsadbou stromů. Nyní neuvažuje o trvalém zasazení stromů do země. „Na začátku příštího roku v lednu budeme mít studii ohledně zklidnění dopravy na náměstí. S tím ruku v ruce půjde i to, jak upravíme veřejný prostor. Poté se budeme domlouvat, jak bude vypadat zeleň. Jsem zastáncem toho, abychom stromy na náměstí měli. Byl bych radši, kdyby byly v zemi, ale chápu, že je to spojené s problémy,“ upřesnil.
Čtěte také: Praktická dlažba s imitací dřeva
tags: #budejovicke #namesti #dlazba
