Bukové dřevo, kulatina a její vlastnosti
Dřevo je základní stavební a topný materiál, který se získává z různých druhů stromů. Každý druh dřeva má specifické vlastnosti, které ho předurčují k různým účelům. V tomto článku se zaměříme na bukové dřevo, kulatinu a jejich vlastnosti.
Druhy dřeva
Dřevo se dělí na dvě základní skupiny: jehličnaté a listnaté. Obě skupiny se liší svou strukturou a vlastnostmi.
Jehličnaté dřeviny
Jehličnaté dřeviny jsou jednoduché stavby, neobsahuje cévy, nejsou na něm vidět žádné póry a rýhy. Dobře viditelné jsou letokruhy a dřeňové paprsky. Jehličnaté dřeviny obsahují pryskyřičné kanálky. Smrk ztepilý je v ČR nejrozšířenější dřevinou. Má široké uplatnění jak ve stavebnictví, tak v nábytkářské výrobě. Jedná se o dřevinu měkkou, poměrně lehkou, pružnou a pevnou. Vykazuje dobře znatelné téměř bílé letorosty s pravidelnou kresbou. Jedle bělokorá má našedlé až narůžovělé jádro a vlastnostmi připomíná smrk. Tím, že neobsahuje pryskyřici, je dřevo i výrobky náchylnější k hnilobě a je méně trvanlivé. Borovice lesní má na řezu zvláštní oranžově hnědou barvu s rozdílnými letokruhy. Lesk dřeva je dán obsahem pryskyřice. Přírodně vysušená vykazuje vyšší měrnou hustotu než smrk. Jako velmi trvanlivé dřevo má všestrannější využití. V porovnání se smrkem je výskyt borovice v ČR poměrně malý. Dřevo má podobné vlastnosti jako smrk. Opracování je však horší, v suchém prostředí a ve vodě je velmi trvanlivé. Jedná se o poměrně lehkou dřevinu, tvrdší a těžší než smrk. Má více pryskyřice a z tohoto důvodu je hůře obrobitelná. Modřín opadavý je nejvhodnější tuzemské polotvrdé dřevo s výraznými letokruhy. Modřínu jako jedinému z jehličnatých dřevin na konci vegetačního období opadává jehličí. Jedná se o nejtvrdší a nejpevnější jehličnaté dřevo. Používán je k dřevěným obkladům, k výrobě schodů a všude tam, kde jiné dřevo z listnatých stromů již nedostačuje. Nahrazuje dřevo dubové.
Listnaté dřeviny
Listnaté dřeviny jsou složitější stavby než dřeviny jehličnaté, neobsahují pryskyřičné kanálky. Letokruhy nejsou zpravidla tak výrazně barevně odlišeny. Charakteristickým znakem jsou cévy (póry) viditelné pouhým okem. Dub je jedním z nejrozšířenějších listnatých stromů. Dřevo dubu je tvrdé, těžké, velmi pevné a pružné. Jedná se o naše nejlepší dřevo. Velmi dobře se opracovává. Dřevo obsahuje velké množství tříslovin, koroduje kovy a při styku se železem černá. Má dobře vyznačené letokruhy, přičemž jádro je šedohnědé. Vyniká pevností a hustotou, která se projevuje i vyšší specifickou hmotností. Dřevo má hodně tříslovin což zvyšuje jeho trvanlivost, používalo se k výrobě pražců. Buk je nejrozšířenějším tvrdým dřevem v oblasti mírného zeměpisného pásma. Dřevo buku má stejnoměrnou hustotu i barvu (světlou) v celém svém průřezu. Vyniká tvrdostí a vysokou specifickou hmotností (vyšší než dub). Používá se hlavně při výrobě překližky a v nábytkářském průmyslu. Dřevo jasanu je velmi ohebné a pružné. Je dobře opracovatelné, ale špatně se štípe. Javor je vlastnostmi podobný buku. Jeho dřevo je světlejší a velmi dobře se obrábí. Bříza má stejnou barvu v celém průřezu a je hledanou surovinou k výrobě dýh a nábytku (zvláště finská, nebo ledová). Dřevo je velmi pevné, ale málo pružné. Hodně sesychá a praská. Na suchu i ve vodě je velmi trvanlivé. Má dobrou opracovatelnost. Habr je velmi houževnaté dřevo, tuzemské nejtvrdší a nejhustší dřevo s vysokou specifickou hmotností. Ořešák je spíše polotvrdé dřevo, jádro má hnědé zabarvení a vyrobené dýhy jsou zpracovávány především v nábytkářském průmyslu. Jako pilařská kulatina je nejdůležitější dřevinou k výrobě řeziva. Používá se rovněž k výrobě aglomerovaných materiálů. Dřevo je tvrdé, těžké, ohebné a pružné. Dobře se opracovává, ve venkovním prostředí má malou trvanlivost. Švestka je dosti tvrdá a vykazuje pravidelnou strukturu. Je oblíbeným dřívím na domácí uzení masa a masných výrobků. Dobře a klidně prohořívá jako palivo do domácího krbu. Lipové dřevo je měkké, lehké, snadno opracovatelné ve venkovním prostředí, málo trvanlivé. Lípa má bílé dřevo s neznatelnými letokruhy a nízkou specifickou hmotnost. Dobře se obrábí a opracovává, takže se využívá hojně v řezbářství i v uměleckém truhlářství. Jedná se o dřevo málo pevné, lehké, velmi měkké, dobře opracovatelné a snadno štípatelné. Topol svými vlastnostmi připomíná lipové dřevo, liší se barvou a nepravidelnostmi. Osika má dřevo šedobílé barvy, tvrdostí překoná lípu i topol.
Bukové dřevo
Bukové dřevo se získává mimo jiné z buku (Fagus sylvatica) nalezeného v Evropě a západní Asii. Dále existují druhy buku: východní buk (Fagus sylvatica subsp. Orientalis), který se nachází v jihovýchodní Evropě a západní Asii, a buk (Fagus grandifolia), který se nachází ve východní části severní Ameriky (z jižní Kanady, přes Spojené státy do severní části Mexika).
Čtěte také: Vlastnosti smrkového a akátového dřeva
Vlastnosti bukového dřeva
Bukové dřevo je zploštělé dřevo s jednotnou strukturou a rovnoměrnou strukturou z tenkých vláken, bez rozdělení na dřívější (jarní) a pozdní (letní) dřevo. Bílá (vnější část dřeva, vyprodukovaná v posledních vegetačních obdobích) a jádrové dřevo (vnitřní, starší část dřeva tvořící výztužný prvek) je obtížné rozlišit. Může se jednat o falešné jádro s červenou nebo červenohnědou barvou, které je výsledkem obranných akcí stromu proti vnějším podnětům a ničivým faktorům jako je mechanické poškození, nepříznivé povětrnostní podmínky nebo přítomnost patogenů. Bukové dřevo má světlý, narůžovělý nebo nažloutlý odstín s fialovým nebo načervenalým odstínem. Bukové dřevo je tvrdé dřevo (třída tvrdosti III.), středně těžké, méně odolné a snadno štěpitelné. Dobře schne, ale má sklon k desorpčním prasklinám a deformacím. Výskyt trhlin je způsoben velkým a velmi nerovnoměrným smrštěním této suroviny. Čerstvé bukové dřevo má pryskyřičnou vůni. Bukové dřevo je citlivé na škůdce (hmyz) a houby; není odolné vůči nepříznivým povětrnostním podmínkám. V teplém a vlhkém období je náchylnost dřeva k rozkladu houbami větší, protože se v těchto podmínkách buk snadno zapaří. Zvýšená odolnost dřeva vůči myceliu a snížená tendence k deformaci je dosažena pařením čerstvého řeziva.
Využití bukového dřeva
Buk je nejrozšířenějším tvrdým dřevem v oblasti mírného zeměpisného pásma. Dřevo buku má stejnoměrnou hustotu i barvu (světlou) v celém svém průřezu. Vyniká tvrdostí a vysokou specifickou hmotností (vyšší než dub). Používá se hlavně při výrobě překližky a v nábytkářském průmyslu. Buková kulatina 8 mm × 1 m je precizně opracovaný dřevěný válec z tvrdého bukového dřeva. Buk se vyznačuje vysokou hustotou, tvrdostí a stabilitou. Tato kulatina je vhodná pro nosné prvky, osy, madla, sloupky, korpusy nebo hřídele v modelových i výtvarných aplikacích. Kulatinu lze použít jako nosný prvek konstrukce nebo výtvarný detail ve spojení s lepenkami.
Kulatina
Kulatina se z lesa sváží do pil a dalších dřevozpracovatelských závodů. Jedná se o část kmene stromu získanou podélným rozřezáním o minimální tloušťce 10 mm. Pokud je platný druhý případ, je kmen, případně i objemnější svážené větve porcovány do předem definovaných rozměrů, tak aby byl co nejjednodušší jejich následný transport a také manipulace s nimi. Tam kulatinu zpracují na rámových pilách (katrech) nebo na pásových pilách a tím vznikne z kulatiny řezivo, které se dále třídí podle kvality na stavební řezivo a například na truhlářské řezivo. Některé podniky dokonce z kulatiny porcují již polena, tedy kulatinu řežou a čtvrtí na kusy, které se bez problému vejdou do kamen, pecí a krbových vložek. A zákazník tedy s tímto typem dřeva nemusí mít žádné starosti. Jedná se o tzv.
Druhy řeziva
Z kulatiny se získávají dva základní druhy řeziva: deskové a hraněné.
- Deskové řezivo: šířka je minimálně dvojnásobně delší než tloušťka.
- Hraněné řezivo: šířka je menší než dvojnásobek tloušťky (lišty, latě, hranolky, hranoly a trámy).
Palivové dřevo
Palivové dřevo se od jiných druhů dřeva liší především svým účelem, kterým je spalování v kamnech, krbech a kotlích. Tímto způsobem může být zpracováván v podstatě kterýkoliv strom, v našich podmínkách však jako palivové dřevo slouží zejména jehličnany, jako je smrk, borovice, modřín, v případě listnatých dřevin se nejčastěji zatápí břízou, bukem, dubem, habrem či jasanem. Rovnané dříví se dělí na užitkové a palivové dříví. Ukládá se v prostorových metrech. Toto dříví se vyrábí z podřadných částí stromů, jako jsou vršky stromů, větve a z částí kmenů s podstatnými vadami. Jednotlivé druhy se od sebe liší svou tvrdostí a s ní spojenou výhřevností a také množstvím popela a sazí, které jejich spalování vytváří. V neposlední řade má m3 ( kubík ) různých druhů palivového dřeva rozdílnou cenu. Zásadní je však jeho vlhkost. Mokré dřevo totiž špatně hoří. Nejčastěji se u palivového dřeva na topení setkáte s jednotkou PRSM. Jedná se o sypané naštípané špalky nejčastěji délky 33 nebo 25 cm do objemu 1×1×1 m. Dále je možné palivové dřevo koupit i tzv. skládané na paletu nebo balené v pytlích. V důsledku je asi jedno, jakou variantu využijete. TIP: štípané palivové dřevo můžete jednoduše objednat na našem webu.
Čtěte také: Průvodce světem plátna
Druhy palivového dřeva
Nejčastěji se používá buk, dub, bříza, smrk, borovice, akát atd. Každý druh má své vlastnosti, jako je výhřevnost, doba hoření a množství popela. Obecně platí, že tvrdé dřevo (např. dub, buk) poskytuje vyšší výhřevnost a dlouhodobější hoření než měkké dřevo (např. smrk, borovice).
- Tvrdé dřevo: Patří sem například buk, dub, bukvice, habr nebo bukovec.
- Měkké dřevo: Sem patří například smrk, borovice, modřín, jedle nebo bříza.
Výhřevnost palivového dřeva
Pro srovnání efektivity při vytápění se využívá veličina výhřevnosti, která udává, kolik tepla se při spálení 1 kg dřeva uvolní. Pro snadnější srovnání s ostatními způsoby vytápění se někdy převádí na kilowatthodiny na kilogram (kWh/kg), kde 1 MJ/kg odpovídá přibližně 0,278 kWh/kg. Výhřevnost dřeva určuje mj. A právě z pohledu hustoty se pro topení nejvíc hodí tvrdé dřevo. Dubové dřevo - vyniká vysokou výhřevností a dlouhou dobou hoření. Díky vysoké hustotě uvolňuje teplo pomalu a rovnoměrně. Bukové dřevo - podobně jako dub má vysokou výhřevnost. Hoří čistě s minimem kouře a jisker. Jasanové dřevo - má vynikající poměr mezi rychlostí schnutí a výhřevností. Poskytuje stabilní a dlouhotrvající žár. Březové dřevo - Má vysokou výhřevnost.
Následující tabulka uvádí přibližné hodnoty výhřevnosti různých druhů dřeva:
Druh dřeva | Výhřevnost (MJ/kg) |
---|---|
Dub | 15-16 |
Buk | 14-15 |
Bříza | 13-14 |
Smrk | 10-12 |
Borovice | 11-13 |
Je vhodné si předem změřit prostor ve svém topidle a zvolit odpovídající délku dřeva. Dřevo na topení je obvykle dodáváno ve formě polen o určité délce. Velikost polen ovlivňuje způsob jejich spalování a vhodnost pro konkrétní typ kamen nebo krbu. Je důležité tedy zvolit polena takové délky, která se vejde do vašeho topidla. Dřevo by mělo být skladováno na suchém místě, chráněné před deštěm a vlhkostí. Dobré skladování je důležité pro udržení kvality palivového dřeva. Pro účinné a efektivní spalování je důležité, aby dřevo bylo suché. Suché dřevo obsahuje méně vlhkosti a lépe hoří, poskytuje větší tepelný výkon a snižuje tvorbu sazí a kouře. Doporučuje se používat dřevo s vlhkostí nižší než 20%. Sezóna: Ceny palivového dřeva se mohou lišit v závislosti na sezóně. Obecně platí, že ceny dřeva bývají nižší na jaře a v létě, kdy je menší poptávka. Dostupnost: Dostupnost dřeva v dané oblasti může ovlivnit jeho cenu. Pokud je v okolí hojně dostupné dřevo, pravděpodobně budou ceny nižší. Množství: Obvykle se vyplatí koupit dřevo ve větším množství než v malých dávkách. Kvalita a druh dřeva: Různé druhy dřeva mají různou kvalitu a tepelnou hodnotu. Palivové dřevo rozvážíme do Kájova a po jižních Čechách. Nemusíte si dělat starosti s přepravou, palivové dřevo vám bezproblémově doručíme až k vám domů, nabízíme vlastní přepravu palivového dřeva pomocí našich firemních vozidel. V případě menších objednávek používáme vozidlo Iveco Daily, které má kapacitu až 10PRMs, při závozu vyššího množství vám dřevo dopravíme Renaultem Kera, který disponuje nosičem kontejnerů.
Čtěte také: Vyložení prostoru pro uskladnění dřeva
tags: #bukove #drevo #kulatina #vlastnosti