Smrk vs. Akát: Vlastnosti dřeva pro topení i stavbu

Plánujete topit dřevem a zajímá vás, jaká je výhřevnost jednotlivých druhů dřevin? A jaká je tvrdost dřeva na topení? Podívejte se na informace o všech nejpoužívanějších druzích dřeva.

Nejoblíbenějším druhem otopu stále zůstává suché tvrdé palivové dřevo. Hlavně proto mnoho domácností neopouští tuto stálici. Tradiční topení dřevem v krbech a kamnech je stále nejoblíbenější. Dřevo se hodí do kotlů či kamen a tolik populárních krbových vložek i módních krbů.

Výhřevnost dřeva se dá srovnat s výhřevností hnědého uhlí. Na rozdíl od uhlí je však topení dřevem mnohem ekologičtější a často i ekonomičtější. Při vytápění dřevem však nemusíme nutně používat pouze jeden druh. Naopak - topit se dá rozmanitými typy dřevin.

Co se jejich výhřevnosti týče, obecně platí, že z 1 kg je výhřevnost u všech druhů dřeva zhruba stejná a činí 4,3 kWh. Rozdíl je pouze v objemu (množství) spalovaného dřeva.

Měkké vs. tvrdé dřevo

V rámci sortimentu palivového dřeva rozlišujeme dřevo měkké a tvrdé (více o tvrdosti dřeva najdete na konci článku). Dřevo jako takové dělíme na dva druhy, a to na měkké dřevo a tvrdé dřevo. Často se můžeme setkat s názorem, že tvrdé dřevo je pro vytápění lepší než měkké. Není to tak úplně pravda - každý typ má své výhody i nevýhody.

Čtěte také: Smrkové dřevo a jeho výhřevnost

Tvrdé dřevo sice hoří déle a stabilněji, ale má vyšší cenu. Měkké dřevo (nejčastěji z jehličnanů) naproti tomu hoří rychleji, ale dobře se z něj dělají třísky vhodné na podpal a seženeme jej za nižší cenu. Z měkkých dřev zmiňme zejména lípu, topol, smrk či borovici.

Tvrdost dřeva

Z pohledu spotřebitele, který používá dřevo na topení, budeme věnovat pozornost především základní vlastnosti, kterou je tvrdost dřeva. Definice tvrdosti dřeva: Velmi obecně tvrdost odpovídá síle, jakou je třeba vyvinout k průniku cizího tělesa do dřeva. Nejčastějším způsobem posouzení tvrdosti dřeva je tzv. Jankova stupnice, podle které na ocelovou kuličku v určitém průměru (11,28 mm) působí síla v jednotkách lbf a kulička musí vniknout do dřeva do poloviny své výšky. Logicky čím je dřevo tvrdší, tím je potřeba vyvinout větší sílu. Tento způsob navrhl na přelomu 19. a 20. století rakouskouhersko - americký dendrolog Gabriel Janka a využívá se dodnes. Je to totiž velmi jednoduchý a rychlý způsob, jak určit tvrdost dřeva.

Tvrdost dřeva je hodnota, která vyjadřuje schopnost daného druhu dřeviny odolávat vtlačení tělesa do struktury dřeva. Tvrdost dřeva se zároveň vždy porovnává také s konkrétní vlhkostí dřeva, která tvrdost ovlivňuje.

Nejtvrdším dřevem je akát. Dřevo můžete rozdělit podle tvrdosti do 6 nebo nově jen do 3 skupin laicky řečeno podle toho, kolik síly musíte vynaložit, aby v daném dřevě vznikla díra o dané hloubce. My se však na tvrdost podíváme prakticky.

Často se setkáváme s pojmy tvrdé dřevo nebo měkké dřevo. A k tomu se pak často zjednodušeně přiřazuje tvrdé = listnaté, měkké = jehličnaté. I když obecně lze říci, že jehličnaté dřevo je skutečně měkčí, lehčí a snadněji se opracovává, existují i výjimky jako je např. jehličnatý tis, který má tvrdé dřevo. A naopak trvanlivější a tvrdší dřevo pochází hlavně z listnatých stromů. I zde nalezneme výjimky, kterým je topol či lípa. Ta má měkké dřevo.

Čtěte také: Vlastnosti smrkových palubek a prken

Pojďme si to ale probrat podrobněji. Obr. 1. Existuje několik metod pro měření tvrdosti dřeva. Janka metoda používá ocelovou kuličku o průměru 0,444 palce (11,28mm). Rozměr není zvolen náhodně - při zatlačení do podkladu do poloviny svého průměru vznikne otlak o ploše přesně 1 cm2. Takže síla, kterou bylo třeba vynaložit na zatlačení takové kuličky do struktury dřeva je výsledná hodnota tvrdosti a uvádí se v MPa nebo v kg/cm² (1 MPa = 10 kg/cm²).

Měkké dřevo se používá obvykle tam, kde postačí méně odolný a lehký materiál: výroba nábytku, stavební účely, výroba hraček a uměleckých předmětů, palivové dříví, výroba papíru.

Tvrdé dřevo je oblíbené pro jeho pevnost, odolnost a estetický vzhled. Proto se využívá především k výrobě nábytku (obr. 2), podlah (obr. 3), schodů, dřevěných konstrukcí a pod. Vzhledem k vyšší výhřevnosti je tvrdé dřevo vhodné také jako palivo.

Tabulka tvrdosti dřeva

Kdysi se uváděla tvrdost dřeva v podobě zátěže na plochu v kg/cm², viz tabulka níže:

V současné době se dělí dřeva podle tvrdosti na tři základní druhy:

Čtěte také: Moderní dřevostavby a smrkové fošny

• měkké <40 MPa (smrk, jedle, borovice, topol, lípa)
• středně tvrdé ≥40 MPa (bříza, jasan, jilmy, duby, ořech)
• tvrdé ≥80 MPa (habr, akát, tis)

Podle stupnice tvrdosti dřeva můžeme určit, které dřevo je nejtvrdší, a které naopak nejměkčí. V České republice se označuje za nejtvrdší dřevo ze stromu akátu. Nejtvrdší dřevo na světě je pak dřevo z přesličkovníku (Allocasuarina luehmannii), které pochází z Austrálie. To je tak tvrdé, že odolá i plamenům ohně a dle zjištění by musela na kuličku podle Jankovi stupnice působit váha 2,3 tuny. Naopak nejměkčí dřevo je z balzovníku jihoamerického, obecně nazývaný "balsa", která nachází uplatnění např. v modelářství. Z českých stromů je to pak smrk a borovice.

Smrk vs. Akát: Srovnání vlastností

Pokud jste se ocitli před volbou mezi akátem a smrkem, může pro vás být užitečné zvážit několik klíčových faktorů pro porovnání těchto dvou materiálů. V tomto článku se podíváme na vzhled, životnost, cenu a kvalitu těchto dvou dřevin, abychom vám přiblížili rozdíly mezi těmito dřevinami.

Vzhled

Charakteristický vzhled akátového dřeva se vyznačuje výraznými pruhy a rýhami, které dodávají nábytku přírodní design. Barva akátového dřeva se pohybuje od světle hnědé po tmavě hnědou s odstíny zlata a červené, díky této barevné kombinaci působí akát luxusně a exoticky.

Čerstvé smrkové dřevo má obvykle světlejší odstín, který může být od bílé až po světle hnědou barvu. S věkem a vystavením vůči slunečnímu záření či různým povětrnostním vlivům může barva dřeva tmavnout a získat teplé odstíny hnědé až červenohnědé.

Životnost

Akát je známý svou dlouhou životností. Tato dřevina může přežít až desítky let což ji činí skvělou volbou pro ty, kteří hledají trvanlivý a odolný zahradní nábytek. Ve srovnání se smrkem je více odolný vůči povětrnostním podmínkám, hnilobě a má také tendenci být méně náchylný k opotřebení než smrkové dřevo. Je často používán pro venkovní nábytek a stavby, jako jsou terasy nebo ploty.

Cena

Lokalita hraje rozhodující roli v dostupnosti jednoho druhu dřeva oproti druhému. Kvalita a vlastnosti dřeva hrají také svou roli; akát je obvykle tvrdší a odolnější, což může způsobit jeho vyšší cenu. Naopak, smrkové dřevo je měkčí a rychleji rostoucí, což může vést k nižším cenám.

Celkově lze říci, že pokud hledáte nábytek s delší životností a vyšší odolností, může být lepší investovat do akátového dřeva.

Vlastnosti dalších dřevin

Vzhledem k tomu, kolik druhů stromů roste na Zemi, je mnohdy těžké se vyznat ve všech druzích dřeva. Hlavně jejich poznávání a rozlišování jednoho od druhého je pro laika velmi obtížné. Pokud jste již někdy nakupovali nějaké výrobky ze dřeva, nechávali si zhotovit nábytek truhlářem, nebo jen vybírali dřevo na otop, tak určitě víte, že můžeme tento materiál z hlediska „stavebního“ dělit do dvou skupin - na měkké dřevo a tvrdé dřevo.

• Dřevo z dubů je velmi krásné a velmi žádané nejen teď, ale i v minulosti. Jeho letokruhy jsou úzké a velmi dobře rozlišitelné barvou. Struktura je výrazná a dává mu divoký a surový vzhled. Jedná se o tvrdý a pevný materiál, který dobře odolává všem povětrnostním podmínkám.
• Také bukové dřevo je pro výrobu nábytku velmi oblíbené, zejména díky svým vlastnostem - vysoké tvrdosti, malé pružnosti a pevnosti. Má světlejší až narůžovělou barvu. Používá se také na vytápění, protože má vysokou výhřevnost, díky tomu se bukové dřevo používá také na uzení.
• Lípa má krásné, světlé, až smetanově zbarvené dřevo s jemnou strukturou a občasnými suky. Je pevné, ale zároveň velmi měkké, takže jej s oblibou využívají umělečtí řezbáři. Důvodem je také fakt, že se dobře moří i lepí, protože je savé.
• Modřín je velice odolný a dobře zvládá výkyvy teplot, sucha a vlhka i další povětrnostní podmínky. Je o něco tvrdší než ostatní dřeva jehličnanů. Kresba je velmi výrazná, přičemž barvy se v letokruzích střídají z okrové do smetanové. Obsahuje velké množství malých suků, což ho dělá na pohled zajímavějším.
• Akát se řadí mezi tvrdé dřevo, vlastně jedno z nejtvrdších dřev vůbec. Používá se na velmi namáhané součásti různého nářadí, k výrobě akátových fošen a ve stavebnictví. Pro venkovní využití se moc nehodí, protože velmi trpí neustálým vlhnutím a vysoušením, nicméně i přesto se právě k výrobě venkovního nábytku nebo třeba plotů využívá. Jedná se o poměrně vzácné a velmi ceněné dřevo. Zejména o tvrdé a dobře zachovalé dřevo ze starších urostlých stromů je velký zájem ze strany výrobců a zpracovatelů. Kresba je výrazná a mnohdy se střídají barvy od světle krémové až po šedohnědou.
• Jasan má výraznou kresbu a střídavě světlé a tmavé letokruhy. Dřevo z jasanu je velice tvrdé, odolné a pevné.
• Poměrně světlé a výrazně nažloutlé dřevo z olše se stejně jako to lipové velmi hojně používá řezbáři a truhláři.
• Většina ovocných dřevin má jemnou kresbu, nevýrazné letokruhy a poměrně měkké dřevo (u třešně je tvrdší a pevné). Třešňové a švestkové dřevo je používáno v nábytkářství i v řezbářství, ovšem dřevo z jabloní, hrušní a dalších ovocných dřevin se na výrobu moc nehodí.
• Borovice má světlé a měkčí dřevo, které se velmi hojně využívá v nábytkářství, ať už surové, nebo mořené či lakované do všemožných odstínů a barev.
• Smrk má výraznou kresbu s četnými letokruhy a suky. I přesto, že se jedná o poměrně měkké dřevo, je pevný, a tak se s oblibou používá v nábytkářství, a hlavně ve stavebnictví, kde je snad nejpoužívanějším dřevem vůbec. Velmi dobře se totiž opracovává všemožnými způsoby. Na stavbách se setkáváme zejména s měkkým dřevem, většinou se smrkem.
• Cedr se u nás příliš nepoužívá. Má hnědou barvu v teplém odstínu, nevýraznou kresbu, dobře se opracovává a je přirozeně antibakteriální.
• Jedná se o exotické dřevo pocházející ze stromu santalovník. Pochází z tropického stromu s názvem teka obrovská. Má krásnou strukturu, barvu i kresbu. Je velmi jemné, ale zároveň tvrdé a pevné. Je přirozeně antimykotické, takže jej nenapadají plísně a mikroorganismy. Díky množství esenciálních olejů se do dřeva nepouští ani dřevokazný hmyz. Používá se zejména k výrobě zahradního nábytku a lodí, protože velice dobře odolává vlhkosti. Také teaková terasová prkna jsou velmi oblíbená.
• Pro mahagon je typická červená barva. Pochází z afrických stromů s názvem Khaya. Je velmi odolný, dobře se tvaruje a opracovává. Používá se k výrobě luxusního nábytku a dalších detailů interiérů.
• Toto tvrdé, těžké a nápadně tmavé dřevo si asi nemůžeme s žádným jiným splést. Pochází z tropických stromů, které se nazývají tomely.
• Olivové dřevo je oblíbené pro svoji jemnost, krásnou hnědou barvu s olivovým podtónem, a také pro jeho specifickou vůni. Je vyhledáváno zejména řezbáři a používá se k výrobě nádobí, rukojetí nožů, k výrobě luxusních per, ale i nábytku.

Tvrdé dřevo je cenným materiálem. Jeho vysoká pevnost a odolnost v kombinaci s estetickými vlastnostmi jej činí oblíbenou volbou pro všestranné využití.

Poznámka: Tvrdost jednotlivých dřevin v textu je uváděna pouze jako orientační, jelikož může existovat několik desítek odrůd stromů jednoho druhu, kde se mohou hodnoty tvrdosti u každého z nich lišit!

tags: #smrk #vs #akát #dřevo #vlastnosti

Oblíbené příspěvky:

• Vyrobte si vlastní houpací prkno
• Dřevěné rohové lišty
• Nosnost dřevěného stojanu
• Recenze polyuretanové stěrky
• Jak vypočítat objem dřeva