Výhřevnost smrkového dřeva a jeho srovnání s jinými druhy dřevin

O výhřevnosti jednotlivých druhů dřeva najdete na internetu spoustu správných informací. Ve většině článků na toto téma najdete větu, že výhřevnost všech dřevin je přibližně stejná. To podepíšeme. Dozvíte se, že nejvíce energie, vztaženo na kilogram dřeva, dostanete ze smrku a dalších jehličnanů. To je také pravda. Ale hned vzápětí si autoři neodpustí protimluv, že nejvýhřevnější je habr. Tak jak to tedy je?

Co je to výhřevnost?

Výhřevnost je schopnost vydat při spalování určité množství energie. Pro porovnání jednotlivých dřevin (i jiných paliv) se udává v megajoulech, někdy v kilowatthodinách na kilogram spalované hmoty. Aby srovnání bylo spravedlivé, je potřeba mít vzorky se stejnou vlhkostí. S klesajícím obsahem vody v dřevní hmotě výhřevnost stoupá a naopak.

Jak už bylo řečeno, rozdíly ve výhřevnosti mezi jednotlivými druhy dřevin jsou při stejné hmotnosti malé - v řádu jednotek procent. Informace, že tvrdé listnaté dřevo má vyšší výhřevnost než měkké jehličnaté, tudíž není správná. Spálením kilogramu smrkového dřeva získáte zhruba stejné množství energie jako spálením kilogramu buku (cca 14 MJ/kg při 20% vlhkosti).

Hmotnost a objem

Zavádějící informace o tom, že nejvyšší výhřevnost má habr, není záměrně klamavá, jen vychází z tradičního pojetí topení dřevem. Poleno tvrdého dřeva přece hoří mnohem déle než stejně velký špalek jehličnanu. To je sice pravda, zásluhu na tom ale nemá vyšší výhřevnost, nýbrž vyšší hustota materiálu. Díky tomu stačí k získání stejného množství energie menší objem dřeva.

Kdyby se dříví prodávalo na kilogramy, stál by buk stejně jako smrk. Problém však je, že u kusového dřeva prodejce nemůže zaručit určitou vlhkost. Obsah vody přitom významně ovlivňuje nejen výhřevnost dřeva, ale také jeho hmotnost. Vyschnutím z vlhkosti 50 % na 20 % se hmotnost sníží zhruba o třetinu, výhřevnost stoupne na téměř dvojnásobek. Proto se kusové palivové dříví počítá na objemové jednotky (tzv. prostorový metr - PRM).

Čtěte také: Vlastnosti smrkového a akátového dřeva

Samozřejmě, že spravedlivější je účtování za hmotnost, ale to je možné pouze u paliv se stálou kvalitou a zaručenou vlhkostí, jako jsou dřevěné brikety nebo pelety.

Hoření vs. spalování

Protože u klasických kamen na kusové dřevo jste omezeni velikostí spalovacího prostoru, je jasné, že snahou je mít palivo s co nejvyšší energetickou hustotou. Důvod je jednoduchý - nemusíte tak často přikládat. Dřevo v kamnech odhořívá a čím déle to trvá, tím lépe. V takovém případě mají dřeviny jako buk navrch.

V kamnech, kde palivo odhořívá na roštu, je možné topit také dřevěnými briketami. Jak je možné, že i ty nejkvalitnější se dělají „jen“ ze smrkového dřeva? Důvod je prostý. Brikety se totiž vyrábějí lisováním, čímž se zvýší hustota materiálu. Méně husté dřevo jehličnanů lze stlačit snadněji a z původně lehkého materiálu vznikne hmota s hustotou až 1220 kg na metr krychlový. To je daleko víc, než má buk nebo habr. Brikety navíc obsahují méně vody (pod 10 %), takže mají i vyšší výhřevnost (18 MJ/kg).

Úplně jiná situace je u automatických kotlů na pelety, kde palivo neodhořívá, ale řízeně se spaluje. Pro tyto účely je tudíž smrkové dřevo jednoznačně nejvhodnější. Za prvé má nejvyšší výhřevnost. Za druhé je v naší zemi nejdostupnější. Za třetí lze slisovat na třetinu objemu a rychle se vysuší. Slisováním se zvýší energetická hustota smrku, sníží se objem a tím i prostorové nároky na skladování. Výhřevnost pelet se pohybuje okolo 18 MJ/kg, resp. 5 kWh/kg.

Smrk, nebo buk?

Odpověď je jednoduchá: obojí. Kdo topí kusovým dřívím, určitě snadněji a rychle roztopí pomocí měkkého dříví a na noc přiloží polena tvrdého dřeva. U briket a pelet je kvůli svým fyzikálním vlastnostem i dostupnosti výhodnější smrk.

Čtěte také: Vlastnosti smrkových palubek a prken

Dřevní brikety a pelety se vyrábějí z čistých suchých pilin, které vznikají jako druhotná surovina při výrobě dřevěného řeziva. Vzhledem k druhovému složení českých lesů je logické, že zhruba 70 % zpracovávaného dřeva je smrkového.

Moderní lisované palivo bývá někdy vyráběné také ze směsi smrkového a bukového dříví. Není ale pravda, že by brikety natož pelety z bukového dřeva byly lepší než smrkové. A vzhledem k tomu, že se prodávají tzv. Výhřevnost dřeva je klíčovým parametrem při výběru paliva pro vytápění. Udává množství energie, které dřevo uvolní při spalování. Obecně platí, že tvrdší a hustší dřeva, jako je dub, buk nebo akát, mají vyšší výhřevnost a jsou proto preferovaná pro jejich efektivitu a schopnost udržet déle teplo. Naopak měkká dřeva, jako jsou smrk nebo borovice, mají nižší výhřevnost, ale mohou být vhodná pro rychlé zahřátí prostoru. Správný výběr dřeva tak může výrazně ovlivnit účinnost vytápění a celkové náklady na energie.

Výhřevnost dřeva - tabulka

Výhřevnost dřeva se měří v megajoulech na kilogram (MJ/kg) nebo v kilowatthodinách na kilogram (kWh/kg). Je důležitým ukazatelem pro výběr správného paliva pro vytápění. Níže je uvedena orientační tabulka některých běžně používaných druhů dřeva. Tato hodnota je však ovlivněna mnoha faktory, včetně typu, vlhkosti a hustoty.

Druh dřevaVýhřevnost (MJ/kg)Výhřevnost (kWh/kg)
Dub15 - 194.2 - 5.3
Buk15 - 194.2 - 5.3
Akát18.75.2
Borovice16 - 184.4 - 5.0
Smrk15 - 174.2 - 4.7
Bříza15 - 184.2 - 5.0
Jasan16 - 194.4 - 5.3
Vrba14 - 153.9 - 4.2
Topol14 - 153.9 - 4.2
Javor16 - 194.4 - 5.3
Olše15 - 164.2 - 4.4

Výhřevnost dřeva je klíčovým parametrem při výběru topiva pro domácnosti. Zatímco např. akát se vyznačuje vysokou výhřevností, dosahující až 18.7 MJ/kg, což ho činí jedním z nejefektivnějších druhů dřeva pro vytápění, vrba a osika mají nižší výhřevnost. Výhřevnost vrby se typicky pohybuje okolo 14 MJ/kg, což je srovnatelné s výhřevností osiky. Toto nižší hodnocení znamená, že vrba a osika jsou vhodnější pro sezónní nebo přechodné topení, kdy není vyžadována dlouhá doba hoření a maximální tepelný výkon. Naproti tomu akát je ideální pro dlouhotrvající vytápění díky jeho vysoké energetické hodnotě a schopnosti uvolňovat teplo po delší dobu.

Tvrdost dřeva a její stupnice

Tvrdost dřeva je často klasifikována podle Jankovy stupnice tvrdosti, která hodnotí odolnost dřevěného materiálu vůči fyzickému poškození. Čím vyšší hodnota na této stupnici, tím tvrdší dřevo je. Tvrdé druhy dřeva jako akát, dub a buk mají obecně vyšší hodnoty tvrdosti a jsou proto preferovány pro palivové účely kvůli své vyšší výhřevnosti a delší době hoření.

Čtěte také: Moderní dřevostavby a smrkové fošny

Tvrdost dřeva - tabulka:

Druh dřevaTvrdost (Janka Hardness) [N]
Dub (červený)5,690
Dub (bílý)6,000
Buk6,150
Akát7,400
Borovice (žlutá)3,350
Smrk2,900
Bříza6,200
Jasan5,900
Vrba1,750
Topol2,100
Javor (tvrdý)6,450
Olše2,900

Tvrdé dřevo na topení

Tvrdost dřeva je zásadní faktor ovlivňující jeho využití jako palivového materiálu. Tvrdé palivové dřevo, charakterizované vyšší hustotou a tvrdostí, je obecně považováno za nejvhodnější k topení. Druhy jako dub, buk a akát jsou známé svou vysokou tvrdostí a dlouhou dobu hoření, což je dělá ideálními pro použití v kamnech, kotlech a krbech. Tvrdé dřevo na topení je vyhledávané pro svou efektivitu a schopnost udržet stabilní a trvalé teplo, což je důležité pro minimalizaci doplňování paliva a udržení konstantní teploty. Druhy tvrdého dřeva jako jsou jasan, javor a hruška rovněž poskytují výbornou výhřevnost a jsou populární volbou v mnoha domácnostech. Tyto charakteristiky činí tvrdé palivové dřevo ceněným zdrojem tepla, zvláště v chladnějších měsících.

Vlastnosti dřevin jako palivového dřeva

  • BUK, JASAN - pro topení v krbu a kamnech nejvhodnější dřevo s výbornou výhřevností, rychle vysychá, lehce se zapaluje a oheň z nich je živý se silně zářivými plameny. Naštípané dřevo je vhodné chránit před deštěm.
  • DUB - má výhřevnost srovnatelnou s bukovým dřevem. Dubové dřevo je odolné vůči vlhkosti a vodě, a je tedy dobré pro dlouhodobé skladování. Hoří velmi pomalu, jeho oheň je klidný, s krásně zářivými uhlíky. Dub je zkrátka ideální pro topení v kamnových a klasických krbech, stejně jako v kamnech. Pro uložení naštípaného dřeva je nejlepší ho nechat v prvním roce volně na dešti pro vyplavení tříslovin a až poté ho uskladnit pod střechou.
  • HABR - je velmi kvalitní dřevo na topení a nabízí nejvyšší výhřevnost. Poskytuje nejvíce tepla a vydrží hořet po nejdelší dobu, tedy déle než ostatní druhy palivového dřeva. bukové.
  • BŘÍZA - nevystřeluje žhavé uhlíky a dobře hoří, je tedy výborné na topení v krbových kamnech i v otevřených krbech.
  • AKÁT - k dokonalému proschnutí vyžaduje delší dobu, podobně jako dub.
  • SMRK - stejně jako ostatní měkké dřeviny (například: lípa, borovice, olše, osika, topol či modřín) dobře a rychle hoří.

Nemusíte být úplný začátečník, abyste si kladli otázky, jak je to s výhřevností dřeva, který druh vybrat pro rychlý přísun tepla, a který použít pro udržení stabilní teploty v celé domácnosti po dlouhou dobu? Na vše vám v článku dáme odpověď.

Výhřevnost dřeva

Pokud tedy vezmeme jeden kilogram dřeva (se stejným obsahem vody), tak je výhřevnost u různých druhů dřev zhruba stejná (4,1 - 4,4 kWh/kg). Dokonce jeden kilogram dubu má menší výhřevnost (4,2 kWh/kg) než jeden kilogram smrku (4,4 kWh/kg). Ale my přece víme, že poleno dubu hoří déle. Proto dubové dřevo na topení budeme volit v případě, že vyžadujeme pozvolný přísun tepla po delší dobu. Smrkové dřevo na topení hoří rychleji a teplo se nám dostává okamžitě ve vysoké intenzitě. Je to dáno tím, že dub má větší hustotu, a proto jedno stejné velké poleno dubu má vyšší hmotnost, než poleno smrku a obsahuje tedy více energie. Říká se, že čím déle je palivové dřevo v lese, tím déle hoří. Tabulka nám tedy ukazuje, kolik se při stejné vlhkosti uvolní energie z daného množství dřeva.

Výhřevnost dřeva tabulka - výhřevnost dřeva v kwh:

Typ dřevakWh/prmkW/kg
javor19004.1
bříza19004.3
dub21004.2
olše15004.1
jasan21004.2
smrk16004.4
borovice17004.4
modřín17004.4
topol14004.2
buk21004.2
habr22004.2
jedle15004.4

Dřevo na topení Tvrdé dřevo na topení (např. buk, dub, habr, akát, ovocné stromy - např. jabloň, třešeň, švestka, tzn. většinou listnaté) má vyšší hustotu (je těžší) a hoří pomaleji. U nás je právě pro tuto vlastnost velice oblíbené, ale je dražší než měkké dřevo. K vytápění se využívají zejména buk, habr, jasan - tím, že mají méně tříslovin, tím i měně zanášejí kamna, krby či komíny. Mají slabší a hladkou kůru. Proto je bukové dřevo na topení velmi populární mezi majiteli topných zařízení na pevná paliva. Výjimku pak tvoří dubové dřevo na topení, které má sice také tvrdé dřevo, ale obsahuje více tříslovin, které se musí nejprve nechat vyplavit. Teprve poté se může nařezat, a to ideálně elektrickou pilou, pokud to chcete dělat sami a následně vysušit.

Na rozehřátí krbu či kamen je vhodné měkké dřevo, např. vrbové dřevo, které se hodí právě pro zátop. Výhřevnost dřeva - vrba je pak kolem 12,8 MJ/kg. Méně známým dřívím je osika - výhřevnost dřeva je 885 KW/prm. Akátové dřevo na topení má vysokou výhřevnost, srovnatelnou s dubem, ale kvůli své hustotě se obtížněji zapaluje. Výhřevnost dřeva - akát je pak 2100 kWh na metr krychlový polen.

Měkké dřevo (smrk, borovice, modřín, lípa, olše tzn. většinou jehličnaté, ale i např. topol, bříza, vrba), má menší hustotu, (je lehčí) rychle vzplane a hoří rychleji. Proto je vhodné pro rychlé vyhřátí místnosti, nebo i na snadnější zapalování (vyrábí se z něj třísky). Tvrdé dřevo na topení tedy hoří déle a stabilněji. Také déle žhne. Měkké dřevo se rychleji rozhoří a rychle ztratí žhavé uhlíky.

Vše je zřejmé z uvedené tabulky, kde se v druhém sloupci nachází výhřevnost pro stejný objem dřeva. Hodnoty se výrazně liší, zatímco při přepočtu na kilogram, jsou hodnoty podobné. V praxi to znamená, že se tvrdé palivové dřevo nemusí tak často přikládat, a v případě skladování také zabere méně prostoru. Naopak měkké dřevo je lacinější, rychleji vysychá a např. v krbu je jeho hoření efektivnější.

Kůrovcové dřevo na topení

Již od roku 2016 je prodej dřeva ovlivněn kůrovcovou kalamitou, která postihla většinu území našeho státu. V některých oblastech předčil objem napadených stromů zpracovatelské kapacity, a tudíž docházelo k tomu, že odumřelé smrkové dřevo zůstalo v lesích i několik let. Toto dřevo je po zpracování vhodné k okamžitému použití, protože se jedná o suché dřevo na topení.

Ať už se jedná o měkké či tvrdé dřevo na topení, nezapomínejte na správné skladování dřeva, o kterém se dočtete v dalším článku.

Plánujete topit dřevem a zajímá vás, jaká je výhřevnost jednotlivých druhů dřevin? A jaká je tvrdost dřeva na topení? Podívejte se na informace o všech nejpoužívanějších druzích dřeva.

Výhřevnost dřeva se dá srovnat s výhřevností hnědého uhlí. Na rozdíl od uhlí je však topení dřevem mnohem ekologičtější a často i ekonomičtější. Při vytápění dřevem však nemusíme nutně používat pouze jeden druh. Naopak - topit se dá rozmanitými typy dřevin. Co se jejich výhřevnosti týče, obecně platí, že z 1 kg je výhřevnost u všech druhů dřeva zhruba stejná a činí 4,3 kWh. Rozdíl je pouze v objemu (množství) spalovaného dřeva. V rámci sortimentu palivového dřeva rozlišujeme dřevo měkké a tvrdé.

Často se můžeme setkat s názorem, že tvrdé dřevo je pro vytápění lepší než měkké. Není to tak úplně pravda - každý typ má své výhody i nevýhody. Tvrdé dřevo sice hoří déle a stabilněji, ale má vyšší cenu. Měkké dřevo (nejčastěji z jehličnanů) naproti tomu hoří rychleji, ale dobře se z něj dělají třísky vhodné na podpal a seženeme jej za nižší cenu. Z měkkých dřev zmiňme zejména lípu, topol, smrk či borovici. A jaká jsou přesnější čísla, co se týče výhřevnosti bukového nebo topolového dřeva?

Tvrdost dřeva je hodnota, která vyjadřuje schopnost daného druhu dřeviny odolávat vtlačení tělesa do struktury dřeva. Tvrdost dřeva se zároveň vždy porovnává také s konkrétní vlhkostí dřeva, která tvrdost ovlivňuje.

Při poměru váha vs. Výhřevnost vyjde, v tabulce mezi jehličnatými a listnatými stromy, nejlépe jedle se 14 MJ na 1 Kg dřeva. Jedle a ostatní jehličnany jsou velmi vhodné tam, kde dřevo zpracováváme ručně a požadujeme co nejmenší námahu za co největší užitek - zahrady a chalupy, které nejsou určeny k trvalému bydlení.

Druh paliva a výhřevnost při vlhkosti 25%:

Druh palivaVýhřevnost při vlhkosti 25% (MJ/kg)Výhřevnost při vlhkosti 25% (MJ/pm)Výhřevnost při vlhkosti 25% (MJ/rm)
Smrk13,17355540
Jedle14,08045800
Borovice13,69256730
Modřín13,49727040
Topol12,36544440
Olše12,98265550
Vrba12,88495740
Bříza13,510557100
Jasan12,711017450
Buk12,510837320
Dub13,211057430
Habr12,110977400
Akát12,711858030

Dřevo se skládá ze tří hlavních složek - celulózy, hemicelulózy a ligninu a jejich poměr se v různých dřevinách liší. Ale všechny tyto tři složky mají velmi podobnou výhřevnost, takže jejich různý vzájemný poměr výhřevnost dřeva nijak zásadně neovlivní.

Dále dřevo může obsahovat určitý podíl pryskyřice - významný např. u jehličnanů, tedy smrku, borovice a modřínu. Pryskyřice má větší výhřevnost něž hlavní složky dřeva, takže její podíl výhřevnost dřeva zvyšuje.

Dřevo ještě obsahuje určitý malý podíl popelovin - nespalitelných látek, které tedy výhřevnost snižují. Dřevo obsahuje popelovin málo, ale tvrdší dřeva přeci jen o něco více.

Výhřevnost se stanovuje na 1 kg suché dřevní hmoty a zde lze říci, že všechny běžné dřeviny mají výhřevnost s velmi malým rozpětím vcelku stejnou - kolem 4 kWh/kg. Díky nižšímu podílu popelovin a podílu pryskyřice má dokonce dřevo z měkkého smrku trochu vyšší výhřevnost než dřevo z tvrdého dubu.

Závěr: Z hlediska výhřevnosti na 1 kg suché dřevní hmoty nemá smysl řešit při vytápění ani rozdělení na měkké a tvrdé palivové dřevo, ani na jednotlivé dřeviny - rozdíly jsou nepodstatné, pod 10%! Z tohoto pohledu je všechno palivové dřevo téměř stejně výhřevné.

Proč se říká, že tvrdé palivové dřevo má větší výhřevnost než měkké?

Může za to zásadně rozdílná objemová hmotnost dřeva různých dřevin. Jestli si ještě pamatujete co to je plnometr palivového dřeva - tedy čistý objem dřevní hmoty 1 m3 (který by vytlačil při ponoření právě 1 m3 vody), tak plnometr měkkého palivového smrku váží cca 450 kg. Plnometr těžkého dubu pak váží cca 680 kg. Zjednodušeně - stejně velké dubové polínko je téměř přesně o polovinu těžší než polínko smrkové!

Poleno z tvrdého dřeva - dubu či buku - vydá v kamnech o polovinu více tepla než stejně velké poleno s měkkého dřeva - ze smrku. Obráceně - poleno z měkkého dřeva vydá v kamnech jen dvě třetiny tepla jako stejné poleno z dřeva tvrdého. Protože se palivové dřevo nenakupuje na váhu, ale na objem, tak to znamená, že při stejném objemu dřeva má tvrdé dřevo o cca polovinu více energie!

Pro srovnání výhodnosti ceny měkkého a tvrdého palivového dřeva čistě z pohledu množství tepla, které získáme je důležité si tato dvě čísla zapamatovat - jsou to 1,5 a 0,66. Při použití stejných jednotek, tedy plnometr, prostorový metr sypaný či rovnaný by cena dubu měla být 1,5 násobek ceny smrku a naopak cena smrku 2/3 ceny dubu - a koupíte stejné množství tepla.

Pokud je dnešní cena smrkových souší 300,- Kč za plnometr, tak cena dubového palivového dřeva by měla být 450,- Kč za plnometr - to je ten poměr 1,5 z předchozího odstavce. Jenže aktuální cena dubového palivového dřeva je nejméně cca 750,- Kč za plnometr.

Smrkové dřevo zakoupené za 1.000,- Kč má výhřevnost 6.000 kWh a dubové dřevo zakoupené za 1.000,- Kč má výhřevnost pouhých 3.630 kWh. Smrkové dřevo zakoupené za 1 Kč má 1,65x větší výhřevnost než dubové dřevo zakoupené za 1 Kč. Nebo naopak - za jednu korunu nakoupený dub má jen 0,6 výhřevnosti smrku nakoupeného rovněž za jednu korunu.

Z hlediska nákupní ceny není tvrdé dřevo výhřevnější než měkké, ale přesně naopak, je výrazně méně výhřevné.

Úplně zásadní je toto cenové porovnání u nákupu palivových briket ze dřeva, které se obchodují na váhu. Jak jsme si řekli v úvodu, tak výhřevnost 1 kg suchého dřeva je prakticky stejná, až se jedná o palivové dřevo tvrdé či měkké. Takže i cena palivových briket by měla být stejná bez ohledu na to, jestli jsou z měkkého či tvrdého dřeva. Pokud jsou brikety z tvrdého dřeva dražší, je dražší i teplo z nich získané.

Při topení tvrdým dřevem budeme přikládat daleko méně často - to je prostě ověřená zkušenost. Nejen že má stejně velké polínko tvrdého dřeva v sobě o již zmíněných cca 50% více energie než polínko z dřeva měkkého, ale zároveň tvrdé dřevo hoří pomaleji a vydrží následně déle žhnout, takže pro udržení ohně můžeme následující dávku paliva přiložit daleko později, bez obav, že by oheň mezitím úplně vyhasl a my museli znovu zatápět. I to je jeden z důvodů, proč tvrdého dřeva protopíme méně než měkkého, kdy musíme přikládat dříve, aby oheň zcela nevyhasl, takže s měkkým dřevem topíme intenzivněji.

Díky rychlejšímu hoření měkkého dřeva navíc hrozí, že prostor se rychle přetopí a my třeba budeme muset i větrat a o část získaného tepla tak zbytečně přijdeme. Díky dlouhému plameni z měkkého dřeva může docházet i k tomu, že při příliš velkém komínovém tahu nebo nevhodné konstrukci kamen bude část spalin dohořívat až v komíně či před dohořením bude do komína odsáta a tím se zhorší využití paliva, tedy že bude měkké palivové dřevo spalováno s nižší účinností.

To vše dohromady dává silný subjektivní pocit, že měkké palivové dřevo má znatelně menší výhřevnost než tvrdé.

tags: #smrkove #drevo #vyhrevnost

Oblíbené příspěvky: