Celoplošné a částečné bednění střechy: Porovnání a detaily montáže

Při montáži střešní konstrukce se často setkáváme se dvěma základními variantami podkladních struktur: celoplošným bedněním a částečným laťováním. Každá z těchto možností má své specifické výhody a nevýhody, které je třeba zohlednit při plánování a realizaci.

Částečné laťování střechy

U klasického laťování jsou používány střešní latě o rozměru 60 x 40 mm. Tento způsob vyžaduje ještě střešní latě o rozměru 50 x 30 mm, které se používají pro hřeben a jako první lať u okapu. Zároveň je třeba zdůraznit, že latě 50 x 30 mm jsou při montáži otočené na výšku, tedy o 90°.

Celoplošné bednění střechy

Celoplošné bednění je druhou variantou, která se provádí formou plného záklopu. Celoplošné bednění střechy je vhodnější z hlediska statiky a zpevnění celé konstrukce krovu. Jeho použití se doporučuje zejména na nízké sklony střech, cca 15° a méně, a rovněž i na určité druhy krytiny, například šindele. Zdali máte použít celoplošné bednění střechy, nebo ne, vám v první řadě stanoví projektová dokumentace. V některých případech se bez něj i obejdete. Určující je zejména sklon střechy a typ krytiny. Projektant zpravidla postupuje podle „Pravidel pro navrhování a provádění střech“ vydaných Cechem klempířů a pokrývačů a bezpečného sklonu krytiny. Ten je například pro krytiny Tondach (kromě Samba 11 a Románská 12) >= 30°.

Dřevěné střešní bednění je nosný plošný konstrukční prvek, na kterém je položen střešní plášť. Vytvořen může být z desek, fošen nebo velkoplošných dřevitých materiálů (nejčastěji OSB desky). Bednění je pochůzné při čistících pracích a při údržbě. Mimo oblast šikmých střech je bednění obecně podkladem pro střešní pojistnou hydroizolaci, pro povlakovou izolaci u plochých střech a pro parotěsnící a vzduchotěsnící vrstvu u systémů s nadkrokevní izolací. Bednění slouží také jako podbití u přesahů střechy, případně tvoří obklad stěn. U střechy jsem se těsně před realizací rozhodl pro celoplošné bednění. Dnes je běžné, že se pojistná hydroizolační fólie dává přímo na krovy - to byla i původní myšlenka. Ale celoplošné bednění mi přijde tak nějak poctivější i za cenu zvýšených nákladů.

Materiály pro celoplošné bednění

Celoplošné bednění může být realizováno z dřevěných prken o minimální tloušťce 2 cm nebo z OSB desek. Maximální vlhkost dřeva nesmí překročit hranici 20 %. Celoplošné bednění je tedy možné realizovat z prken, případně ze stavebních desek z aglomerovaného dřeva. Tloušťku prken či stavebních desek z aglomerovaného dřeva je nutné volit v závislosti na světlé vzdálenosti krokví.

Čtěte také: Která podlaha je pro vás ta pravá: lepená, nebo plovoucí?

Dřevěná prkna

• Nejmenší tloušťka prken je 24-25 mm, při osové vzdálenosti podpor větší než 90 cm je nutné použít prkna minimálně 30 mm.
• Prkna se osazují na těsný sraz, přibíjí se k dřevěné konstrukci krovu - krokvím, vazníkům příp. kontralatím.
• Bednění se na střeše provádí z prken o minimální tloušťce 25 mm, prkna se dodávají nejčastěji v délkách 3-5m.
• Bednění musí nejen přenést působící zatížení, ale u některých krytin, např. břidlice, musí být dostatečně tuhé.
• Vlivem vysychání dřeva dochází ke kroucení dřeva, z tohoto důvodu se omezuje šířka prken. Obvyklá šířka prken je 80-150 mm.
• Výrobci krytin mohou z výše uvedeného důvodu předepisovat šířku prken menší než 150 mm.
• U hřebene a okapu vždy náleží prkno s plnou šířkou.
• Pro bednění, které bude podkladem pro povlakovou hydroizolaci, by se měly používat palubky se spojem na pero a drážku. Eliminuje se tím možnost vzniku překážek pro odtok vody kvůli nestejnoměrné výšce prken.
• Prkna bednění se běžně připevňují na každé podpoře dvěma hřebíky. Pokud jsou prkna širší než 150 mm, pak použijte tři hřebíky.
• Doporučené typy hřebíků: pro prkna tl. 18 mm je 2,8/56 mm, pro tl. 24 mm je 3,15/63 mm, pro tl. 28 a 32 mm je 3,55/70 mm a pro tl. 38 mm je 4,0/80 mm.
• Volný přesah prken přes podporu (např. ve štítu) je max. 20 cm.

OSB desky

• Pro realizaci bednění střechy se nejčastěji používají OSB desky o tloušťce 18 až 22 mm.
• Lehčí krytiny, jako je plech, mohou vyžadovat tenčí desky, například 18 mm.
• Pokud jsou krovy blízko u sebe (například 60 cm), lze použít tenčí desky.
• Pro bednění by měly být vždy použité desky kategorie OSB/3 (příp. OSB/4), které jsou odolné proti vlhku. Desky OSB/3 poznáte podle jednoho bílého pruhu, OSB/4 mají bílé pruhy dva.
• Tloušťka desek závisí na sklonu střechy, předpokládaném zatížení, způsobu uložení desek (přes jedno či více polí) a na vzdálenosti podpor.
• Při vytváření bednění z OSB desek je nutné pro možnost dilatace nechat mezi deskami spáry alespoň 3 mm, podél pevných konstrukcí minimálně 10 mm.
• OSB desky se kladou na vazbu, delší hranou na směr krokví, mezi deskami se zachovává dilatace min. 3 mm, je nutné je dostatečně kotvit za pomoci hřebíků nebo vrutů do konstrukce krovu.
• OSB desky se připevňují hřebíky - v místě podpory se spojem 2 desek v roztečích 150 mm, v místě podpory s probíhající deskou á 300 mm.

Příprava materiálů a montáž

Na bednění střechy jsem objednal z DEKu impregnovaná prkna 24x100x4000 a na bednění přesahů palubky 12,5x96x4000. Prkna nebudou vidět, ale palubky je nutné nejprve ošetřit postřikem proti plísním, houbám apod. a poté nabarvit. Jako impregnaci jsem použil stejný přípravek jako na ošetřená krovů - čirý impregnační prostředek DEKsan profi+. Ten se rozmíchal s vodou v doporučeném poměru a palubky se nastříkaly postřikovačem. Po zaschnutí impregnačního přípravku se palubky natřely dvěma vrstvami lazury DEKfinish světlý dub. Barva samozřejmě záleží na vašich preferencích, zde bude světlejší barva dřeva, která bude kontrastovat s tmavou (antracitovou) střechou a okny.

Palubky usychaly buď na slunci, nebo uvnitř v patře v improvizované „sušárně“. S impregnací není problém a dřevo je možné „štosovat“ do více vrstev. Při nátěru lazurou není možné na jednu položit druhou, neboť by se palubky (nebo prokladky) obtiskly na lazuru. Navíc je potřeba dřevo ošetřit alespoň dvěma vrstvami. Pokud je potřeba více palubek najednou (což v této fázi stavby je), je nutné si je připravit předem, nebo mít někoho, kdo se o to stará. Plocha palubek je cca 60 m2 takže na to musí být docela velký prostor.

Bednění jako takové jsem začal přibitím prken na krovy. Prkna již byla impregnovaná z výroby, takže stačilo je vytahat do patra, zakrátit na patřičný rozměr a přibít. Akci jsem začal nataháním prken do horního patra - bylo to sice do poměrně velké výšky, ale v té době jsem měl před domem palety cihel, takže bylo možné prkna pokládat přímo na palety a prkna pak šla jednoduše přetáhnout. Do patra jsem přetahal vždy balík tak 30 - 40 prken, ty jsem maflem (okružní pila) ořízl na potřebnou délku - v mém případě jsou krokve cca 1 m od sebe, takže čtyřmetrové prkno vyšlo mezi 4 krokve, ale bylo ho nutné zkrátit cca o 10 cm. Prkno pak vycházelo vždy na polovinu krokve tak, aby bylo možné přibít na druhou polovinu další prkno, nebo palubku.

Pobíjet jsem začal z rohu, ze spodní strany - těsně nad OSB deskou, která je přišroubovaná k pozednici. Na přibíjení prken jsem používal hřebíky 2,5*50 - na každý spoj dva hřebíky (celkem jsem spotřeboval cca 15 kg těchto hřebíků). Vždy jsem přitloukl asi 6 prken nad sebe a na šesté pomocí alespoň třech vrutů přišrouboval další prkno, po kterém jsem chodil. Práce tímto způsobem byla poměrně rychlá - během jednoho dne (cca 10 hodin práce) jsem sám stihl pobít čtvrtinu střechy (od „vybalení“ dřeva z palety po přitlučení na krovy). Díky pomoci kamarádů jsem tuto fázi zvládl cca za 3 dny.

Bednění jsem neprováděl až úplně do hřebene. Je zde cca 10 cm široká větrací mezera kvůli větrání nezateplené půdy. Tento detail bude v další fázi stavby ještě nějakým způsobem ošetřit - musí to větrat, ale nesmí se tam dostat hmyz a voda. Následovalo pobíjení palubkami. Ty byly již impregnované a natřené dvěma vrstvami lazury, takže je stačilo „pouze“ nařezat na potřebné délky a přibít na krovy. Toto je již o poznání náročnější práce. Pracuje se mimo půdorys domu, kde je možné snadno spadnout. Zde přišlo na řadu neustálé vázání se a zajišťování. Pro manipulaci na krovech jsem si ze dřeva vyrobil „žebřík“, který měl na koncích delší prkna. Ty se před manipulací přišroubovaly ke krovům a po žebříku jsem (samozřejmě zajištěný) chodil. Práce jde o dost pomaleji, ale v tomto případě se to uspěchat nedá…

Čtěte také: Zateplení budov s provětrávanou fasádou

Začalo se spodní palubkou, která se přitloukla spodní hranou zároveň s krovem. Palubku jsme ve dvou lidech z horní strany položili na krokve a přitloukli hřebíky. Další palubky se jednoduše spojovali pomocí pera a drážky, takže nikam neujížděli. Vždy se dalo na střechu několik zkrácených palubek a poté se přibily. Tímto způsobem se pokračovalo na obou stranách domu. Celkem jde délkově o nějakých 34 metrů palubek.

Po pobití spodních přesahů se palubky přibily ke stranám. Na domě je cca 200 kusů palubek dlouhých něco přes 1 metr (od jedné krokve ke druhé, s přesahem). Přesah se nechával cca 15 cm - ten přijde v další fázi oříznout na přesný rozměr, aby byl po celé délce rovnoměrný. Palubky jsou na rozdíl od prken přibity až úplně nahoru ke hřebeni. Tam jsou sraženy k sobě a případný přesah se ořízl. Tato část logicky větrat nemusí (je pod ní venek) a je pohledová (mezera by byla vidět).

Při montáži palubek se rovnou namontovaly spodní okapní plechy na palubky. Jedná se o hliníkové plechy v antracitové barvě tvarované tak, aby případná stékající voda odkapávala mimo dům a ne na dřevěné části střechy. Plechy jsou pouze zajištěné malými hřebíčky, stejně přes ne bude natažena pojistná hydroizolace a budou přibity přes laťování.

V této části stavby dům již dostává nějakou rozumnou podobu - již nejde jenom o pár stěn mezi které prší, ale už je vidět jeho plná výška a tvar. Díky tomu, že v patře ještě nejsou příčky, je zde jeden velký prostor. Bednění na střechách vytváří jednolitou rovinu.

Náklady na bednění střechy

Bednění střechy je poměrně velká částka v rozpočtu. Cena materiálu závisí na druhu dřeva a typu bednění, které si vyberete. Nejčastěji se používají prkna nebo OSB desky.

Čtěte také: Pohledový beton a bednění

Celkové náklady na materiál se odvíjí od velikosti střechy a požadované tloušťky bednění. Cena práce závisí na lokalitě a zkušenostech řemeslníka. Průměrně se pohybuje mezi 100 až 250 Kč za m². Většina firem nabízí na svých webových stránkách kalkulačky pro orientační výpočet ceny.

tags: #celoplosne #a #castecne #bedneni #strechy

Oblíbené příspěvky:

• Jak na protipožární obklady ocelových konstrukcí
• Průvodce palubkami z červeného smrku
• Vše o gumových a plastových střechách
• komplexní průvodce kováním oken
• kde koupit štěrk v regionu Karviná