PergolyČeské muzeum vinylu: Historie, sbírky a budova
Vinylové desky jsou fenoménem, který navzdory moderním technologiím neztrácí na popularitě. České muzeum vinylu nabízí fascinující pohled do světa gramofonových desek, jejich historie, technologického vývoje a sběratelské vášně. Současně se tato expozice nachází v historicky bohaté budově Českého muzea hudby, což dodává zážitku další rozměr.
Historie a vývoj gramofonových desek
Pokusy o vytvoření dlouhohrající gramofonové desky (LP) se objevily počátkem 20. století, primitivní materiály ale neumožňovaly dostatečné zmenšení drážek a přenosky. Kulaté desky nahradily počátkem 20. let minulého století fonografický váleček, první přístroj na záznam zvuku. Zpočátku se potýkaly s podobnými problémy jako fonograf, nenabízely totiž o mnoho delší záznam, maximálně pět minut pro každou stranu.
Až Peter Carl Goldmark objevil vhodný materiál (vinyl) a před 70 lety, 21. června 1948, představil ve spolupráci se společností Columbia Records první "elpíčko". LP nabídly již kolem 45 minut délky. Sláva gramofonových desek začala pohasínat s příchodem kompaktních disků v 80. letech, nicméně v posledních letech zažívají vinylové desky renesanci.
Sbírky Popmusea
Popmuseum, které je součástí Českého muzea vinylu, spravuje unikátní sbírky, které doplňují celkový obraz české hudební scény. Tyto sbírky představují „uměle, neorganicky vzniklý soubor písemných či jiných památek, shromážděných z různých praktických i jiných hledisek. Mohl vzniknout i z osobních sběratelských zálib.“ (Rameš, Slovník pro historiky a návštěvníky archivů, Praha 2005).
Co bylo k vidění na výstavách Popmusea
Výstavy Popmusea nabízejí bohatý vizuální a informační materiál, který není běžně dostupný v průvodcích a katalozích. Zde je přehled toho, co návštěvníci mohou vidět:
Čtěte také: Česká dětská postel
- Fotografie a dokumenty.
- Desky v obalech i bez.
- Reportáže, rozhovory a záběry z muzea.
- Unikátní předměty, jako je například vývěsní štít jedné severočeské hospody, které dokládají šíři a rozmanitost sbírek.
Osobní fondy a pozůstalosti
Popmuseum spravuje částečnou nebo kompletní pozůstalost několika osobností naší populární hudby. Tyto osobní fondy poskytují cenný vhled do životů a tvorby významných hudebníků.
Z našich luhů a hájů: Hudební regionalistika
Hudební regionalistika je obor, který se sice nikde nevyučuje, ale díky několika nadšencům a badatelům utěšeně bují. Tato část sbírky se zaměřuje na dokumentaci regionálních hudebních projevů a fenoménů, které často zůstávají mimo hlavní proud.
Hudební časopisy
Sbírka hudebních časopisů a fanzinů, oficiálních i samizdatových, nabízí unikátní pohled na vývoj hudební publicistiky a kultury v průběhu let. Jsou zde zastoupeny tituly, které formovaly názory posluchačů i umělců.
Historie budovy Českého muzea hudby
České muzeum vinylu je umístěno v budově Českého muzea hudby, která má sama o sobě bohatou a složitou historii. Na místě dnešní budovy a náměstíčka před muzeem byl patrně svobodný dvorec s vlastním románským kostelíkem, který se stal základem kláštera dominikánek zvaných magdalenitky, doloženého roku 1329. Tím bylo dáno i nadále používané zasvěcení původního kostela sv. Máří Magdaleně. Původní kostelík byl ve 14. století významně rozšířen.
Barokní přestavba a osudy kláštera
V červnu 1420 celý klášter i kostel poničili husité. Pozemky si rozebrali husitští měšťané Malé Strany. Aby mohli vybudovat nový chrám, museli dominikáni hledat bohatého donátora. Našli ho v sousedovi Karlu Alexandru Michnovi z Vacínova. Jeho otec Pavel závratně zbohatl jako generální proviantmistr a dodavatel pro armádu Albrechta z Valdštejna i dalšími četnými pochybnými obchody za třicetileté války. V roce 1627 byl povýšen do stavu říšských hrabat. Velký rodinný erb zdobí průčelí kupole budovy.
Čtěte také: Ceny montáže palubek
Projektantem nového kostela byl vybrán Francesco Caratti (1615-1677), přední italský architekt raného baroka v Čechách. Prostřednictvím Vídně přinesl do Prahy nové principy italské architektury. Jeho nejznámější stavbou v Praze je Černínský palác. Pro Michny z Vacínova přestavoval i nedaleký palác (Tyršův dům). Z prostorových důvodů má chrám neobvyklou orientaci sever-jih. Základní kámen byl položen v roce 1654, avšak stavba se protahovala a málem nebyla dokončena. V důsledku reforem Josefa II. dominikánský klášter zkrachoval a byl v roce 1783 zrušen.
Další využití budovy
Po pokusech o průmyslové využití a částečné přestavbě, kdy byly mj. odstraněny věže v průčelí, byla stavba získána do majetku českého gubernia. Základ dnešní podoby získala budova po přeměně na četnické kasárny po roce 1848. Základní úprava proběhla v roce 1850. V roce 1851 byl vypracován projekt Josefa von Wentzela a objekt upraven ve stylu klasicismu. Zvenku byla budova zvýšena na 3 patra v celém obvodu a uvnitř vybudovali ochoz pro vnitřní komunikaci. Na žádost z Vídně byl projekt doplněn o monumentální schodiště v místě původního kněžiště, aby byla zaručena dostatečně rychlá mobilita četníků po budově.
Po roce 1918 zde bylo Zemské četnické velitelství v Praze a budova sloužila četnictvu až do jeho zrušení v roce 1948. Pak zde sídlil tehdejší Státní ústřední archiv (dnes Národní archiv), než se stala domovem Českého muzea hudby a jeho unikátních expozic, včetně Českého muzea vinylu.
Čtěte také: soudní rozhodnutí v kauze střechy v České Třebové
