Český masiv: Dvě základní jednotky

Na území České republiky se nachází dvě základní geologické jednotky: Český masív (Čechy a západní část Moravy) a Západní Karpaty (východní a jihovýchodní část Moravy).

Český masív

Český masív je fragment variského orogenu. Je tvořen fundamentem (starším krystalinickým podložím) a platformními pokryvy (mladšími sedimenty). Fundament byl zásadně formován kadomskou orogenezí (proterozoikum až kambrium) a přetvořen variskou orogenezí (devon - karbon). Při obou horotvorných pochodech nastaly laterární posuvy hmot a metamorfóza (rekrystalizace) hornin. Český masív má blokovou stavbu, bloky jsou omezeny zlomy.

Fundament Českého masívu je tvořen metamorfovanými horninami a magmatickými horninami předvariského a variského stáří.

Sedimenty permokarbonu (karbon a perm limnických pánví) tvoří přechod mezi předplatformními jednotkami a platformními jednotkami Českého masívu.

Platformní pokryvy jsou tvořeny sedimenty mezozoika (jura, křída), terciéru a kvartéru. Jurské sedimenty jsou přítomné na jv. Moravě, sedimenty křídy jsou plošně rozšířené zejména v české křídové pánvi v severních Čechách a v pánvích jižních Čech, terciérní sedimenty jsou např.

Čtěte také: Dodavatelé plastových palubek v Českém Krumlově

Geologické oblasti Českého masívu

Původní mikrokontinenty mají odlišný geologický vývoj a geologické složení. Stručně je můžeme charakterizovat takto:

  • Moldanubikum: je komplexem metamorfovaných a žulových hornin s oblastmi více nebo méně přeměněných sedimentů. Typickou součástí je středočeský plutonický komplex.
  • Bohemikum: je obloukovitý komplex proterozoických a starohorních sedimentů, částečně s metamorfity a magmatity. Část bohemika středních a západních Čech se nazývá tepelsko-barrandienská oblast, k níž patří i světoznámý Barrandien s mocným sledem nemetamorfovaných kambrických až spodnodevonských uloženin.
  • Saxothuringikum: je komplex metamorfovaných staropaleozoických sedimentů, prostoupených plutonem. Zasahuje k nám jen do Smrčin a Krušných hor.
  • Lugikum: je geologicky složitou oblastí, zasahující do republiky z Polska. Součástí je krkonošsko-jizerský pluton, dále jsou přítomny metamorfované sedimenty a magmatity.
  • Moravosilesikum: je velkou oblastí s metamofity i magmatity, flyšovými a molasovými karbonskými sedimenty a pásmem vulkanitů.
  • Brunovistulikum: je oblastí s proterozoickými metamorfity a magmatity. Na starém podkladu jsou devonské a karbonské sedimenty.
  • Karpatská předhlubeň: je pánví na jihovýchodě republiky, vzniklou při přesunování karpatských příkrovů přes Český masiv. Je vyplněna mladými sedimenty.

Uranová mineralizace Českého masívu

Uranová mineralizace se v České republice nalézá v horninách Českého masívu, který je heterogenní polycyklickou metalogenetickou provincií. Uranová mineralizace se nachází v celém rozsahu krystalinického fundamentu Českého masívu a ve všech vývojových etapách jeho platformních pokryvů. Nejvýznačnějším procesem pro vytváření akumulací uranu a tvorbu ložisek uranu byla variská tektogeneze (Prvohory).

Endogenní uranová ložiska jsou převážně spjata s plutony (magmatická hlubinná tělesa) a náleží ke křemito-paragenetické formaci s minerálními asociacemi křemen - karbonáty - uraninit, nebo křemen - fluorit - uraninit a k sulfidické paragenetické formaci s minerálními asociacemi sulfidy - uraninit a prvkovou asociací Ag-Bi-Co-Ni-As-U.

Hydrothermální uranová ložiska jsou středně a nízko temperovaná. K hydrothermálním U ložiskům patří např. ložiska Jáchymov, Potůčky, Horní Slavkov (sasko-durynská metalogenetická zóna), Medvědín, Javorník a několik výskytů uranu v krystaliniku orlicko-kladské klenby (sudetská metalogenetická zóna), Licoměřice-Březinka, Bernardov a Líšťany (barrandiensko-železnohorská metalogenetická zóna) a řada U ložisek v moldanubické metalogenetické zóně, jako jsou Rožná-Olší, Škrdlovice, Chotěboř, Brzkov, Polná ve východní části moldanubika, Příbram, Ustaleč, Dlažov, Předbořice a Okrouhlá Radouň v centrální části moldanubika, a Zadní Chodov a Dyleň a v západní části moldanubika.

Endogenní uranová mineralizace převážně náleží pozdní fázi variské orogeneze (265 miliónů let, prvohory) a období kimerského vrásnění (185 a 150 miliónů let, druhohory). Formy hydrothermální akumulace uranu jsou pravé žíly, mocné uranem nabohacené zóny a metasomatická mineralizace v granitických horninách.

Čtěte také: O historii Českého Brodu a okolí

Exogenní uranová mineralizace a exogenní ložiska uranu se nachází v platformním pokryvu Českého masívu. Syngenetické akumulace uranu v uhelných vrstvách a polohách jílů permo-karbónských pánví (prvohory) mají často prvkové asociace U-Pb-Zn-Cu-Mo-(V). Epigenetické akumulace uranu v ložiskách uhlí vnitrosudetské pánve podmiňují zvýšenou radiaci uhelných hald a produktů jejich spalování.

Významná uranová mineralizace v sedimentech české křídové pánve je vyvinuta v horninách cenomanu (druhohory, křída) v nadloží hranice s krystalinikem, které je zvažováno jako zdroj uvolněného uranu. Charakteristickým znakem uranové mineralizace na ložiskách Stráž a Hamr je vazba uranu v sedimentech na organické substance a na pyrit. Uranová mineralizace je charakteristická prvkovou asociací U-Zr-Ti-P.

Uranová mineralizace v třetihorních sedimentárních horninách sokolovské pánve a chebské pánve je vyvinuta v oblastech, kde podloží sedimentů tvoří žuly karlovarského masívu a smrčinského masívu. Akumulace uranu se nachází v pískovcích, uhelnatých jílech, uhelných vrstvách, tufech a tufitech.

Koncentrace uranu v hydrothermálních ložiscích Českého masívu odpovídá přibližně 0,3 % U (3000 ppm U), koncentrace uranu v sedimentech české křídové pánve má průměrnou koncentraci 0,1 % U (1000 ppm U).

Stovky uranových mineralizací lokalizovaných při průzkumu uranu v letech 1946 - 1990 na území České republiky o relativně malé rozloze (78866 km2) a následně 66 těžených ložisek uranu ukazuje na významnou přítomnost tohoto stopového prvku v horninách území státu. Uranové mineralizace tvoří rozměrově omezená geologická tělesa, zatímco uranem nabohacené geologické struktury ovlivňují radioaktivitu přírodního prostředí plošně.

Čtěte také: České palubky

Západní Karpaty

Západní Karpaty jsou součástí alpid - rozsáhlého horského systému tvořeného sedimenty mezozoika a terciéru, který se táhne ze Španělska do jv. Asie. Jsou výsledkem alpínské orogeneze (paleogén - neogén), kdy vrásněním získaly příkrovovou stavbu. Na území České republiky jsou zastoupeny pouze vnější Karpaty (v. a jv. Morava), které tvoří dva flyšové komplexy a karpatská předhlubeň. Sedimenty flyše jsou střídáním písčitých a jílovitých poloh hornin.

Jejich jurské a křídové sedimenty pocházejí z rovníkového oceánu Tethys. Ten se postupně uzavíral, tím se pevniny srážely a oceánské uloženiny přesouvaly. Tak vznikla příkrovová stavba, ve které se hlavní skupiny příkrovů, magurská a menilito-krosněnská, člení na řadu menších šupin. Mezi nimi jsou uskřípnuté bloky jurských a křídových vápenců, z nichž jsou nejznámější Pavlovské vrchy a Štramberk.

Během mladších třetihor se v čele příkrovů vytvořila karpatská předhlubeň jako typická čelní pánev i vídeňská pánev, jejíž malá část zasahuje na naše území. Ve vídeňské pánvi se mořská sedimentace před 10 miliony let změnila na terestrickou a tím se moře navždy stáhlo z území republiky.

Zastoupení hornin na povrchu České republiky

Vyjádříme-li v procentech plochu jednotlivých hornin na povrchu, vyjdou nám tato čísla:

  • křídové sedimenty - 23,8%
  • sedimenty Karpat - 19,9%
  • silně metamorfované horniny (ruly, svory, amfibolity) - 17,0%
  • hlubinné vyvřeliny žulového typu - 10,0%
  • spodnokarbonské sedimenty - 7,1%
  • proterozoické sedimenty - 6,7%
  • staropaleozoické slepence a pískovce - 4,9%
  • permokarbonské sedimenty - 4,1%
  • slabě metamorfované horniny (fylity, zelené břidlice) - 2,5%
  • třetihorní vulkanity - 1,0%
  • třetihorní sedimenty - 1%

Pozn.: Další horniny nedosáhnou ani jednoho procenta, čtvrtohorní pokryv nebereme v úvahu.

Uvedené geologické jednotky jsou jednak obrazem vývoje a geologického složení, jednak tvůrci povrchu krajiny.

Tabulka: Hlavní geologické jednotky České republiky

Geologická jednotka Popis Výskyt
Český masív Fragment variského orogenu, tvořený fundamentem a platformními pokryvy. Čechy a západní Morava
Západní Karpaty Součást alpsko-himalájského systému, tvořený sedimenty mezozoika a terciéru v příkrovové stavbě. Východní a jihovýchodní Morava

tags: #Český #masiv #2 #základní #jednotky

Oblíbené příspěvky: