Plochá střecha: Komplexní průvodce

Ploché střechy jsou v současné době velmi oblíbené a velmi dobře se hodí pro budovy, u nichž chcete dosáhnout moderního vzhledu. Jsou méně nápadné a umožňují lepší využití horní části budovy. Ploché střechy se bát nemusíte, tento typ střechy je běžný zejména na komerčních a veřejných budovách, ale určitě jste už natrefili i na rodinný dům s rovnou střechou. Ploché střechy mají také městské bytové domy, které ji pak umí vyžít různým způsobem.

Co je plochá střecha?

Obvykle se za ploché střechy považují střechy se sklonem do 10°. Jak už jsme psali, ploché střechy nejsou ve skutečnosti ploché. Mají extrémně nízký sklon, který umožňuje odtok vody. Střešní konstrukce vyžaduje minimální doporučený spád 2 %, optimální je však 3,5 % a více. Každá střecha totiž musí spolehlivě odvádět dešťovou vodu a být vodotěsná.

Výhody a nevýhody plochých střech

Ploché střechy jsou oblíbené především díky tomu, že poskytují plnohodnotné využití prostoru, aniž vytvářely různé (často omezující) šikminy. Plochá střecha je praktická i jako dodatečná užitná plocha, například ve formě extenzivní nebo intenzivní zelené terasy. Je menší, a tak nevyžaduje velké množství tepelné izolace. Na druhé straně je plochá střecha vystavena velkým teplotním výkyvům, což může vést k jejímu roztahování, smršťování či praskání.

Typy plochých střech

Existuje několik základních typů plochých střech, které se liší skladbou vrstev a způsobem fungování:

Jednoplášťová střecha

Jednou z nejběžnějších variant plochých střech je tzv. jednoplášťová plochá střecha. Je to střecha s klasickým pořadím vrstev, tepelnou izolací a nevětranou vzduchovou vrstvou, navrhuje se s parotěsnící vrstvou.

Čtěte také: Prozkoumejte chaty se střechou k zemi

Klasická střešní konstrukce v ploché střeše je provedena následovně:

  • Vrchní vrstvou je hydroizolace střechy. Obvykle se skládá z jednovrstvého plastového nebo asfaltového střešního pásu. Pro plastový střešní pás lze použít širokou škálu materiálů jako PVC, TPO, FPO nebo EVA. Pásy mají obvykle uvnitř tkaninu pro zajištění mechanických vlastností. U asfaltových střešních pásů se vyskytují také vícevrstvé systémy.
  • Pod vrchní vrstvou je tepelně izolační vrstva, v závislosti na použití a individuálních požadavcích na požární ochranu budovy. Klasickými izolačními materiály pro ploché střechy jsou PIR, PUR, EPS nebo minerální vlna. Tloušťka izolace se pohybuje od 20 do 600 mm. Největší tloušťky izolace bývají na chladírenských provozech.
  • Mezi podklad, tzv. základní vrstvu, a tepelně izolační vrstvu se umísťuje parotěsná vrstva. Ta může být také vyrobena z nejrůznějších materiálů.
  • Základní vrstva tvoří podloží a tím i základ pro plochou střechu. U velkých průmyslových hal je nosná vrstva tvořena ocelovými trapézovými plechy. Ocelové trapézové plechy mají obvykle tloušťku 0,75 - 0,88 mm. Dalšími podklady však mohou být dřevo nebo deskové materiály, beton, lehčený beton a pórobeton.

Dvouplášťová střecha

Dvouplášťová střecha se dělí na větranou a nevětranou variantu.

  • Dvouplášťová střecha nevětraná je střecha, která má ve svém souvrství nevětranou vzduchovou vrstvu. Dnes je navrhována pouze v případech rekonstrukcí, kde je požadováno vylepšení tepelně technických vlastností původního střešního souvrství. Tento typ se navrhoval hlavně v 70. a 80. letech 20. století.
  • Dvouplášťová střecha větraná má vzduchovou vrstvu napojenou na vnější prostředí vhodně umístěnými přiváděcími a odváděcími větracími otvory. Dochází tak k pohybu vzduchu ve vzduchové vrstvě a jeho výměně s vnějším prostředím. Tím je zároveň zajištěn únik vlhkosti, která se dostává do vzduchové vrstvy z interiéru, proto se doporučují použít při použití nad prostory s relativní vlhkostí více jak 80%. Je specifický způsobem větrání, které zajišťuje systém větracích kanálků umístěných v tepelně izolační vrstvě, které jsou napojeny na vnější prostředí. Střecha je zpravidla vyhovující nad prostory s relativní vlhkostí nepřesahující 75 %.

Obrácená střecha

Je to střecha, kde je hydroizolační vrstva umístěna pod vrstvou nenasákavé tepelné izolace přímo na vhodně upraveném horním povrchu nosné nebo spádové vrstvy.

Duo střecha (DuoRoof)

Vznikne rozdělením tepelně izolační vrstvy tak, aby jedna část byla pod hydroizolační vrstvou. Při realizaci je 40 % tepelné izolace umístěno pod hydroizolační vrstvu a 60 % nad hydroizolací, zde musí být použit nenasákavý materiál (XPS). Tento typ se v praxi používá především u rekonstrukcí plochých střech.

Tandem střecha

Tandem střecha funguje na tom principu, že tepelně izolační vrstva z původního střešního souvrství bude fungovat už jen jako doplňková. Původní krytina bude vyspravena a bude v nově realizovaném souvrství fungovat jako parotěsnící vrstva, na kterou bude aplikována nově navržená vrstva tepelné izolace.

Čtěte také: Jak správně vybrat střechu pro chatu

Lehká střecha

Je jednoplášťová střecha, jejíž plošná hmotnost je nižší než 100 kg/m2. Mezi materiály patří dřevěné bednění a trapézový plech. Protože mají významně nižší akumulaci tepla proti střechám s vyšší plošnou hmotností, reagují více na teplotní výkyvy vnějšího vzduchu.

Zelená střecha

Zelené střechy, neboli živé střechy, jsou typem plochých střech, které obsahují trávu a původní vegetaci, aby vytvořily izolační bariéru. Tyto střechy mají příznivý vliv na životní prostředí, snižují znečištění ovzduší a absorbují až 90% srážek. Zelené střechy slouží také k estetickému účelu, pomáhají zjemnit vzhled střech a začlenit budovy do přírodního prostředí. I když zelené střechy zadržují dešťovou vodu, musí existovat také adekvátní drenáž, aby mohla přebytečná voda odtékat ze střechy. U zelených střech jejich skladbu určuje využití. Může jít o pohledovou zeleň, střešní park.

Zelené střechy se dělí na:

  • Extenzivní střešní zeleň: Jde o rostliny, které příliš nerostou do výšky a do hloubky a nepotřebují žádnou nebo malou péči.
  • Intenzivní střešní zeleň: Může zahrnovat i náročnější rostliny na péči jako jsou růže, keře a určité druhy stromů.

Pochozí a pojížděná střecha

Prakticky vytváří další obytný prostor. Pochozí střechy jsou vhodné na terasy či lodžie všech typů budov. Pojížděná střecha je určena k trvalému využití vozidly, které zde pojíždějí nebo parkují, ty svým pohybem působí na střešní konstrukci tlakovou a smykovou silou. Při pochozí střeše můžete sáhnout i po termoplastické hydroizolační fólii na bázi polyolefinu s nízkým obsahem asfaltu. Větší tloušťka zaručuje fólii menší citlivost na poškození.

Materiály pro ploché střechy

Pro ploché střechy se používá široká škála materiálů, z nichž každý má své specifické vlastnosti a využití. Již v úvodu jsme si řekli, že hydroizolace je naprosto zásadním prvkem každé ploché střechy. Její úlohou je, aby voda nepronikla do konstrukce střechy a nepoškodila tepelnou izolaci či nosné prvky budovy.

Čtěte také: Nadčasovost cihlové dlažby v chatě

Hydroizolační materiály

  • Asfaltové pásy: Tyto pásy se vyrábějí z různých druhů asfaltu (modifikovaný, oxidovaný) a mají různé typy nosných vložek (polyesterová rohož, skelná tkanina). Mají výbornou odolnost proti vodě a mechanickému poškození. Asfaltové pásy s hřebenovým profilem mají oproti pásům s hladkým povrchem lepší vodotěsnost a trvanlivost hydroizolační vrstvy. Spojení asfaltového pásu s podkladem po celé šířce pásu je pevné a rovnoměrné. Mikroventilační asfaltové pásy se používají na rekonstrukci plochých střech bez dodatečného zateplení.
  • Hydroizolační fólie: Fólie z materiálů, jako je PVC nebo FPO (flexibilní polyolefín), se na plochých střechách používají pro jejich flexibilitu a odolnost vůči UV záření. Termoplastické polyolefinové fólie jsou nejlepší volbou pro oblasti s nestabilním počasím. Jejich životnost je mnohem vyšší než v případě mPVC fólií. Oceníte také jejich elasticitu, pevnost a průtažnost. Lze je jednoduše svařovat, jsou ohebné a tvárné v relativně širokém teplotním rozmezí a mají bezkonkurenční pevnost v tahu.

Tabulka porovnávající vybrané hydroizolační materiály:

Materiál Odolnost proti vodě Mechanická odolnost Flexibilita Odolnost vůči UV Životnost
Asfaltové pásy Výborná Výborná Nižší Dobrá Dlouhá (při dobré údržbě)
PVC fólie Výborná Dobrá Výborná Výborná Kolem 20 let (při perfektním provedení)
FPO fólie Výborná Velmi dobrá Výborná Výborná Vyšší než mPVC

Odvodnění plochých střech

Odvodnění je další důležitou součástí plochých střech. Bez správného odvodnění by se na střeše hromadila voda, což by mohlo vést k zatékání a poškození střechy.

Realizace ploché střechy svépomocí

Realizace ploché střechy svépomocí - od provedení parozábrany přes spádování až po pokládku finálního povrchu. Ploché střechy byly dlouho v podvědomí laické i odborné veřejnosti vnímány jako střechy problémové. Dnes jsou spolehlivé nejen proto, že jsou na jejich provedení nabízeny kvalitní výrobky, ale i proto, že projektanti i realizační firmy mají stále více informací o jejich vlastnostech i použití. Ploché střechy dnes už nemají jen funkci obalové konstrukce budov, ale umožňují i jejich provozní využití jako například terasy či střešní zahrady.

Provizorium aneb dům bez střechy

Po dokončení stropu je vhodné co nejdříve navařit asfaltové pásy, které plní funkci parozábrany. Ty se navaří na betonovou desku a vytáhnou se až na atiky. Tím se minimalizuje riziko zatékání i v případě, že se finální realizace střechy odloží.

Tvar střechy a úžlabí

Původní projekt může počítat se složitějším tvarem střechy. Je možné si vymyslet vlastní řešení, například dvě nakloněné roviny, které svádějí vodu do úžlabí vedeného středem střechy. Důležité je prověřit rovinnost střechy a vytvořit si "topografickou mapu" pro správnou volbu referenční výšky.

Při vytváření úžlabí se nejprve přilepí řada EPS desek přesně v dané linii úžlabí a v rovině. Na ně se pak lepí XPS desky vyřezané do tvaru úžlabí. Vpusti by měly být elektricky vyhřívané proti zamrzání.

Podél tělesa úžlabí je vhodné navařit z ipy zhruba deset centimetrů vysoké „hrázičky“. Ty slouží k tomu, aby v případě deště nenatekla voda pod už hotovou část, pokud ještě nebyla uzavřená celá střecha.

Spádové klíny

Dále se lepí polystyren v celé ploše sekce. Desky by se měly klást křížem a s posunem, aby se eliminovaly svislé spáry, a tím i tepelné mosty. Na hotovou rovinu se pak přilepí spádové klíny. Je však nutné počítat s tím, že spádové klíny mohou mít výrobní tolerance, a proto je často nutné je zbrousit do požadovaného tvaru.

První vrstva krytiny

Na takto připravené části střechy se lepí první vrstva krytiny - asfaltový samolepicí pás. Pásy se pokládají „po vrstevnici“ a spoje se dělají „po vodě“. To znamená, že se začíná pásem v nejnižším bodě střechy a další pásy se postupně kladou výš. Po obvodu střechy se tato první vrstva spojí (lehce nataví) s pásy parozábrany, které byly vytažené až přes atiku.

Při práci s hořákem je jednoznačně doporučeno mít po ruce hasicí přístroj. Svařování je třeba provádět opatrně, zvláště v blízkosti čerstvě zapěněných spár.

Se samolepicím pásem se pracuje dobře, pokud se role roztočí a nechá nahřát sluncem, aby se vyrovnal. Pak se přesune na finální pozici, uprostřed pásu se přeřízne separační fólie a zatímco jeden vytahuje fólii, druhý pás přitlačuje a uhlazuje, aby se pás nepohnul nebo nevznikly vlny. Asfaltové lemy vpustí a prostupů se přivaří už na tuto první vrstvu, čímž vznikne sendvičový spoj: spodní vrstva - lem - vrchní pás. V tomto stavu už se nemusíte bát zatékání.

Zateplení atiky

Jakmile je plocha střechy pokrytá první vrstvou pásů a ty jsou po obvodu spojené s parozábranou, je možné se pustit do zateplení atik. Z boční strany atiky se přilepí a přikotví EPS. Na něj se nalepí náběhové klíny z minerální vaty a na samotnou korunu atiky pak přijde XPS, které se zároveň přikotví. Na takto připravený podklad se následně nalepí první vrstva ze samolepicích asfaltových pásů. Pásy se lehce nahřejí plamenem, aby se k podkladu co nejlépe přichytily a časem se nezačaly odchlípávat. Napojení na plochu střechy se pak opatrně přivaří tak, aby došlo ke spálení krycí vrstvy pásu a vznikl kvalitní a těsný spoj.

Finále - asfaltový pás s posypem

Na podkladní vrstvu se natavuje finální asfaltový pás s posypem. Opět je třeba si hlídat, aby byly spoje vedené „po vodě“ a zároveň aby se nepotkávaly se spoji první vrstvy. Technika natavování je v zásadě stejná jako u jakéhokoliv jiného „vaření ipy“. Jediný rozdíl je v tom, že se nesmí přehánět nahřívání spodní vrstvy. Stačí jen lehce spálit ochrannou fólii a většinu tepla směřovat do vrchního pásu. Finální vrstva na atiky dokončí střechu.

Rekonstrukce plochých střech

Řada špatně provedených detailů kolem vyvedení vzduchotechniky, výtahových šachet nebo zakončení u atik, kaluže neodteklé vody ze špatně vyspádované střechy, zpuchřelá a popraskaná krytina s boulemi, vodou nasáklá celá skladba střešního pláště, která tímto nemůže plnit svou tepelně technickou funkci ani funkci nepropustné střešní krytiny. Do střechy pravidelně zatéká a neustávající opravy nepomáhají, protože díky nulovému spádu střechy si voda najde cestičku třeba i přes půl domu, než se objeví na stropu kuchyně čí obývacího pokoje. Jedním z řešení, kterým lze tyto problémy definitivně odstranit, je vytvořit nad plochou střechou střechu šikmou, lehkou, s malým spádem, která původní střešní konstrukci nepřitíží a odvede vodu do žlabů a pomocí svodů do kanalizace.

Systém LindabRoof

Systém LindabRoof pro zastřešení plochých střech panelových domů a jiných konstrukčních systémů s plochou střechou dovoluje vytvoření lehkého vzdušného krovu s malým spádem s minimálním přitížením střechy a velmi příznivou cenou, který velmi účelně řeší výše popsanou situaci. LindabRoof využívá na nosnou konstrukci, zastřešení, odvodnění i střešní doplňky jednotný materiál, a to tenkostěnnou pozinkovanou ocel. Krytina, odvodnění a klempířské prvky jsou chráněny bezúdržbovou povrchovou lakovou vrstvou. Kompletní zastřešení pak svou malou hmotností do 10 kg/m2 nijak nepřitěžuje původní střešní plášť a díky použitým materiálům je nehořlavé.

Návrh konstrukce

Návrh konstrukce je vždy prováděn pro konkrétní objekt a zohledňuje přání investora jak na sklon střechy (optimálně 10-15°, ale i 25°), na tvar (sedlová, valbová, pultová střecha), způsob případného zastřešení a opláštění výtahových šachet, vyvedení vzduchotechniky i způsob odvedení dešťové vody pomocí svodů po fasádě domu nebo do původních střešních vpustí v podstřešním prostoru. Po odvětrání původního střešního souvrství lze střechu doteplit volně kladenou tepelnou izolací.

Nosná konstrukce

Vlastní nosná konstrukce je tvořena profily Lindab tvaru Z, C a U, z pozinkovaného ocelového plechu. Používané tloušťky pro nosné profily jsou obvykle mezi 1 a 2 mm. Aby nedocházelo k přitěžování původních střešních panelů, má konstrukce v principu dvě varianty.

  • Vaznicový systém: Pro objekty s příčnými nosnými stěnami, tedy obvykle panelové domy konstrukčních soustav G57, T06 a T08B apod., kde jsou hlavním nosným prvkem Z vaznice rovnoběžné s podélnou osou domu, na něž je již kotvena střešní krytina. Kotvení vaznic nebo krokví je prováděno vždy nad nosnou svislou zdí, tedy nikoliv ve volné ploše střešních panelů. Vaznicový systém je vždy dimenzován pro konkrétní objekt, tedy zejména s přihlédnutím na klimatické zatížení sněhem a větrem, ale i na tvarové poměry objektu. Tyto mají zejména vliv na rozteč mezi jednotlivými vaznicemi, ale i na vzdálenost jednotlivých podpůrných stojek. Jednotlivé vaznice se pak nad stojkami do sebe zasunují o předem stanovený přesah, čímž lze docílit vyšší tuhosti a tím použití menších Z profilů. To samozřejmě vede k optimalizaci celého systému a snížení celkové ceny zastřešení.
  • Krokvový systém: Je určen pro objekty s nosnými obvodovými stěnami a podélnou jednou nebo dvěma středními. Jedná se tedy zejména o starší zděné objekty nebo často o ŽB skeletové objekty s průvlaky střešních panelů v podélném směru. Hlavním nosným prvkem jsou Z krokve ve sklonu střechy a střešní latě, které podepírají vlastní střešní krytinu.

Kotvení

Ke kotvení slouží stojka z C profilu, nasunutá a sešroubovaná s vlastní patkou z U profilu, která je pak dvojicí kotev do betonu kotvena přímo do panelu. Je tedy nutno se dostat celým střešním souvrstvím až na úroveň stropního panelu. Otvor se po montáži ihned zaslepí a zaizoluje, aby bylo minimalizováno riziko zatečení, než bude střecha zakryta střešní krytinou.

Atika

Speciální konstrukce z C profilů se vytváří na atice. Její výška je mezi 30 a 50 cm a slouží jednak k vyrovnání vesměs nerovné atiky a také k celkovému přizvednutí střechy. To pak umožní nově vzniklé vnější odvodnění zaústit pomocí odpadového potrubí do původních střešních vpustí a vyhnout se tak nutnosti rekonstrukce kanalizačního řádu kolem domu. Z vnější strany je pak konstrukce opláštěna stěnovým trapézovým plechem, případně deskami Cetris nebo jiným vhodným obkladovým materiálem. Přechod mezi opláštěním konstrukce a stávající betonovou konstrukcí je vytvořen okapnicí, kterou lze překrýt i případné stěnové zateplení objektu.

Odvodnění

Pro odvodnění se používá systém LindabRainline. Je to systém půlkruhových žlabů, pro panelové domy šířky většinou 150 mm, který je vyroben z ocelového pozinkovaného plechu, z obou stran pak chráněn bezúdržbovou barevnou povrchovou úpravou.

Střešní krytina

Jako optimální střešní krytina pro sklony od 6 do 25° slouží trapézový plech s výškou vlny 45 mm. Tato vlna zajistí bezpečný odvod vody z krytiny i při malých spádech (min. 6° pro nepřerušovaný plech, optimálně pak více než 10°) a je již dostatečně únosná, čímž je možno použít rozteč vaznic mezi s sebou až 1,8 metru a tím dosáhnout nízké hmotnosti a ceny konstrukce. Materiálem je opět pozinkovaný plech, tentokrát tloušťky 0,5 nebo 0,6 mm, chráněn povrchovou vrstvou na bázi polyesteru s tloušťkou 25 μm. Na výběr je v 17-ti barevných odstínech a má celou řadu doplňků zaměřených zejména na provedení střešních prostupů a odvětrání střešního pláště. Trapézové plechy jsou dodávány na míru pro konkrétní střechu, čímž se minimalizuje odpad i čas potřebný pro pokládku. Plech se šroubuje pomocí samořezných šroubů s podložkou EPDM, čímž vzniká rychle provedený, tuhý a těsný spoj. Klempířské prvky jsou provedeny ze stejného materiálu jako je použitá střešní krytina a jsou na stavbu dodány již naohýbané přesně na míru.

Větrání

Velmi důležitým prvkem každé střechy je provedení detailů. U systému LindabRoof je velká míra pozornosti věnována odvětrání střechy. Ke každé střeše je dodáván odvětraný hřebenáč sestávající z vlastního krytu hřebene, perforovaných plechů a těsnění do vln. Nasávací otvory jsou u okapové hrany, případně na spodní části atiky a jsou kryty hřebínky proti ptákům. V případě, že výpočet ukáže nedostatečnost odvětrání pouze pomocí hřebene, je toto doplněno odvětráním pomocí hlavic Lomanco. Stejné hlavice se pak v mnoha případech používají pro odvětrání stoupaček nebo vzduchotechniky. Způsob vyvedení prodloužení komínů vzduchotechniky pak závisí na předepsaném provedení projektantem, v některých případech se pouze stávající ventilátory nadstaví na prodloužené potrubí, nebo se prodlouží výfukové potrubí.

Zatížení střech

Obecně se rozlišuje mezi trvale působícími zatíženími a nahodile působícími zatíženími. Trvale působící zatížení zahrnuje vlastní hmotnost konstrukce a také komponenty trvale připojené ke střeše, jako jsou například solární systémy. Zbytková zatížení se dělí na zatížení větrem ze sání větru a tlaku větru, nahodilá zatížení od osob nebo vozidel, zatížení sněhem, zatížení v důsledku údržbářských prací a zatížení teplem, dilatacemi nebo vibracemi. V souvislosti s mechanickým upevněním plochých střech je rozhodující případ zatížení sáním větru.

Důležitost odborného návrhu a realizace

Ploché střechy jsou moderním, estetickým a funkčním řešením. Zaměřte se na správně provedenou hydroizolaci a odvodnění, kvalitu použitých materiálů i provedení. Nezapomeňte, že každá střecha je jedinečná a návrh konstrukce by měl být proveden odborníkem - ať už projektantem, nebo renomovanou prováděcí firmou. Dobrá střecha může vydržet desítky let, zatímco špatná střecha se rychle promění v bezednou studnu, do které vhazujete peníze. Střecha je nejdůležitější a nejsložitější část domu. Střechy byly dlouho v podvědomí laické i odborné veřejnosti vnímány jako střechy problémové. Dnes jsou spolehlivé nejen proto, že jsou na jejich provedení nabízeny kvalitní výrobky, ale i proto, že projektanti i realizační firmy mají stále více informací o jejich vlastnostech i použití. Ploché střechy dnes už nemají jen funkci obalové konstrukce budov, ale umožňují i jejich provozní využití jako například terasy či střešní zahrady.

tags: #chata #plochá #střecha #průvodce

Oblíbené příspěvky: