PergolyChaty se střechou až k zemi: Inovace a návrat k přírodě
Sny o vlastním domě nebo dřevěném srubu uprostřed lesa se často spojují s představou idylického bydlení v souladu s přírodou. Tyto sny se často plní ve dvou obdobích lidského života: když se narodí děti a když děti odejdou z domu. Ne vždycky máme k dispozici pro realizaci těchto staveb rovnou plochu, popř. terén, který stačí jen v základu trochu srovnat. Chaty a nářaďové domky můžeme stavět i ve svazích, kde je to sice o trochu náročnější, ne ale nemožné! Jedním z inovativních a stále populárnějších řešení jsou takzvané chaty ve tvaru A, které se vyznačují střechou sahající až k zemi.
Chata ve tvaru A: nadčasová elegance a praktičnost
Hory odjakživa lákaly lidi, co si chtějí na chvíli oddechnout od města. Mezi různými typy horských útočišť se v posledních letech znovu dostávají do popředí takzvané chaty ve tvaru A - stavby s typickou trojúhelníkovou siluetou a střechou až k zemi. Jejich jednoduchý tvar je nejen dobře zapamatovatelný, ale i praktický a fotogenický, což se samozřejmě hodí ve věku Instagramu a Airbnb. Tento styl není žádnou novinkou - naopak, jeho historie sahá až do starověku. Trojúhelníkové stavby se objevovaly v různých částech světa, od evropských krovů až po tradiční přístřešky v jižním Pacifiku. Moderní áčková chata ale nejspíš čerpá inspiraci z japanských domů gasshō-zukuri a evropských alpských chalup.
V dnešním pojetí se začala rozšiřovat hlavně od 50. let v USA jako levná a snadno postavitelná víkendová chata. Popularitu si získala díky jednoduché konstrukci, nízkým nákladům a přirozené odolnosti vůči sněhu. V době, kdy se rekreační domy stávaly dostupnějšími pro širší veřejnost, byly logickou volbou. Postavit si je zvládl i šikovný kutil. S nástupem 70. let ale jejich obliba polevila - problémem byl hlavně špatně využitelný prostor a omezené prosvětlení ze stran. Navzdory tomu se v různých formách udržely až do 90. let a dnes jsou zpět, tentokrát s novou estetikou a důrazem na pohodlí, udržitelnost a propojení s krajinou.
Moderní pojetí áčkových chat
Dnešní áčka už nejsou tmavé a nepřehledné jako dřív. Architekti se snaží z každého metru vytěžit maximum - používají velká okna, otevřené dispozice a přírodní materiály. Místo přecpaného interiéru dominují čisté linie, světlé barvy a příjemné kombinace dřeva a kovu. Obývací pokoj plynule přechází do terasy, kuchyně bývá plně vybavená a v patře se často nachází ložnice s výhledem do lesa nebo na hory.
Jedním z povedených českých příkladů je třeba chata HAJ Cottage v Krkonoších od studií ADR a Formafatal, nebo Skylight Hut od Ateliéru Hajný - obě spojují jednoduchý tvar s promyšlenými materiály a příjemným interiérem. Nejde o okázalost, spíš o umírněné pohodlí.
Čtěte také: Jak správně vybrat střechu pro chatu
Chata v Posázaví: moderní zázemí pro víkendové chataření
V chatařské oblasti v Posázaví stála typická původní chata z první poloviny dvacátého století. Bohužel byla v tak dezolátním stavu, že si vyžádala kompletní přestavbu. Té se ujali architekti ze studia Sporadical, kteří zde navrhli moderní zázemí pro víkendové chataření. Severní část domu působí, jako by levitovala nad zemí. Celoplošně prosklená zeď v obývacím pokoji rámuje výhled do okolní zeleně. Stavět na zelené louce otevřelo autorům nekonečné pole možností. Snad jediným omezujícím faktorem by se mohl zdát příkrý svah, ve kterém je pozemek situován. Celá chata je elegantně zapuštěná do zeminy, a díky tomu jsou jednotlivá patra přístupná z různých výškových úrovní. Novostavba má fasádu ze dřeva, kde se kombinují pálená prkna a přírodní dřevěné latě. To jí dodává vlídný a důvěrně známý „chatařský“ výraz. Zajímavé jsou dřevěné okenice, které po otevření fungují jako markýzy. Moderní chata rozhodně vystupuje z řady tradičních sázavských chatiček. Architekti k sobě chytře komponují jednotlivé části stavby. V podzemním, tmavém patře je umístěno veškeré technické zázemí. Chatička je současná, ale zároveň pokorná ke svému okolí i přírodě. Novostavba má fasádu ze dřeva, kde se kombinují pálená prkna a přírodní dřevěné latě. V téhle chatě se nespí až do oběda. Velká okna napříč celou obytnou částí otevírají dveře slunečním paprskům, které vás již po ránu vytáhnou z postele. Část jižní stojí nohama na zemi a nabízí východ na venkovní terasu. Celoplošně prosklená zeď v obývacím pokoji rámuje výhled do okolní zeleně. Celé první patro patří dětem. Celý interiér je světlý a jemný, toho autoři docílili také zvoleným materiálem. Celá chata je vybarvená světlými tóny šedé, dřevěnou podlahou a betonovými povrchy s přiznaným bedněním. Hlavní ložnice se nachází v přízemí. Je schovaná za schodišťovou zdí.
Stavba v náročném terénu: řešení se zemními vruty
Budeme-li stavět zahradní domek o půdorysu např. 6 × 4 m, a k dispozici je jenom šikmý svah, máme v podstatě dvě možnosti. Pokud začneme terén „těžit“, narazíme, kromě jiného na to, že je to práce těžká, zdlouhavá, a hlavně finančně náročná. A po vybagrování mnoha a mnoha kubíků zeminy nás čeká ještě stavba opěrných zdí, to proto, aby svah nad chatou „neujížděl“! Stavebně tato situace samozřejmě řešitelná je, musíme ale počítat s tím, že se dostáváme do oblasti možných stavebních povolení. Řešením, jak se se svahem elegantně vypořádat, je použití zemních vrutů!
Tyto stavební prvky vypadají na první pohled jako běžné, i když hodně velké, šrouby bez klasické hlavy. Jejich obrovskou výhodou je to, že je můžeme zavrtávat různě hluboko do země, čímž z hlediska horizontu dosahujeme naprosto vodorovných úrovní. V praxi to pak vypadá třeba následovně: první řadu vrutů zavrtáme do země tak, aby vyčnívala dejme tomu 60 cm nad povrch. Další sada pak může nad zem vyčnívat pouze 40 cm a ta poslední už jen třeba 20 cm. Existuje celá řada zemních vrutů, které jsou různě silné i dlouhé, popř. určené pro nejrůznější podloží. V každém případě je ale třeba zdůraznit, že na to, aby vrut v zemi dobře držel, musí být celá délka závitu „zašroubována“ do podloží. Půdní profil je samozřejmě pokaždé jiný, a tak asi není nijak složité pochopit, že jiné vruty použijeme do míst, kde je písčitá zemina a odlišné do jílovitého podloží. Kamenitý profil zemnímu šroubu nevadí, ideální je zhutnělá jílovitá vrstva. V té drží nejlépe.
Vruty jako stavební prvky mají jednu obrovskou výhodu, a sice tu, že při jejich správném počtu, rozložení a ukotvení do země vytvoří rastr, na který pak můžeme položit nosné hranoly. A na nich vystavět jakoukoliv stavbu. Co se týče prostoru pod chatou, který samozřejmě vzniká z důvodu toho, že výškově vyrovnáváme terén, máme dvě možnosti. Za prvé ponecháme vše, tak jak je, vruty „přiznáme“, a prostor pod chatou vůbec neřešíme. Jak je vidět z obrázků, každý zemní vrut je místo klasické hlavy zakončen jakýmsi profilem ve tvaru písmene “U”, do kterého můžeme vložit třeba lešenářskou trubku nebo železnou tyč. Následně pak chodíme kolem dokola a šroub šroubujeme do země. Druhou variantou, trochu sofistikovanější, je použití tzv. šroubovacího klíče. To je zařízení, které se nasadí na vrchol šroubu a pomocí něj ho, opět ale ručně, šroubujeme do země. Profesionální montážní skupiny používají mechanické šroubováky, které vypadají na první pohled jako velké, silné vrtačky s převodovou skříní. V podstatě by se dalo říci, že se jedná v přeneseném slova smyslu o jakýsi masivní aku šroubovák. V případě, že potřebujeme do země zavrtat opravdu velké vruty, používá se mechanizace vypadající jako malý bagřík. Pokud máte pocit, že se po zašroubování zemní vrut v zemi kýve, můžete použít nástavec a závit jako takový šroubovat dále a dále, až se dostanete do pevného podloží.
Chata Boroteka: harmonie s lesním prostředím
Není jednoduché stavět dům a pokrývat střechu uprostřed vzrostlého lesa. Lech Chrzanowski, pokrývač z Lodže, ví moc dobře jakou přípravu je nutné provést při takové stavbě. Například je potřebné zkoordinovat rozměry a vhodnou dopravu materiálu na místo. Mnoho produktů působí ve městě zcela jinak, a i když je projekt tak malý jako rekreační chata, poloha stromů a jejich hustota přesně diktuje, co kde v lese můžete skladovat nebo stavět. Zkušenosti s domy v lese získal pan Chrzanowski již před mnoha lety, kdy renovoval nebo nově zastřešil většinu střech v Konstancin-Jeziorna, známém polském „městě v lese“. Lázeňské městečko v borovém lese se svými okrasnými vilami dnes patří k nejlepším obytným oblastem v Polsku.
Čtěte také: Výhody valbové střechy
Střecha na nově vybudované chatě Boroteka jižně od Lodže, je o něco skrytější a podstatně méně honosná než vily v Jeziorně, ale neméně elegantní. Chrzanowski je tímto aspektem domu, stejně jako jeho konstrukcí a architektonickým jazykem, zjevně nadšen. „Museli jsme střechou podtrhnout zvláštní charakter dřevěné chatky. Tradiční tašková střecha by zde nepřipadala v úvahu. Jednak se sem nehodí stylově, ale měli bychom rovněž problém tak těžký materiál na místo vůbec dopravit. Použit byl svitkový plech PREFALZ v barvě P.10 černé. Spolu s pěti spolupracovníky dokončil Chrzanowski střechu na malé, šikmo seříznuté dřevěné chatce za pouhé čtyři dny. Geometrie střechy nemohla během pokládky téměř nic zvláštního nabídnout. Přestože plocha střechy byla malá, požadavky na detaily byly vysoké, např. bylo nutné dosáhnout technicky i opticky zcela bezchybných spojů. Ve spodním cípu střešní plochy, v nejnižším místě, bylo třeba realizovat přechod na skrytý dešťový svod za dřevěnou fasádou na pouhých několika centimetrech. Lech Chrzanowski se na tomto úspěšném soužití architektury, materiálu a přírody podílel především díky svým řemeslným zkušenostem. V Polsku je znám jako jeden z mála pokrývačů, kteří zvládli technologii stojaté drážky a její náročnost v mnoha variantách. Sám pracuje od projektu k projektu od roku 1989. „Nikdy jsem si nemusel dělat reklamu, vždycky mě doporučili jiní,“ říká s klidem. Díky tomu se dostal k realizaci zakázky na 65 metrů vysoké kostelní věži nebo střeše tělocvičny o rozloze 8000 m2.
Informace o projektu Chata Boroteka
| Země | Objekt, místo | Typ stavby | Architekti | Realizace |
|---|---|---|---|---|
| Polsko | rekreační dům, Jamborek | novostavba | Rafal Stramski, Gdaňsk | L.CH Roofs Sp.z. o. o. |
Cabin Vindheim: Střecha jako celý dům
V Norsku dobře vědí, jak vypadá pořádná zima, a umí si ji také patřičně vychutnat. Zvlášť, když k tomu mají dokonalé zázemí, jako Cabin Vindheim. „K projektu se přímo vybízela překrásná zimní krajina Norska, ztracená v hlubokých lesích u Lillehameru, ale chtěli jsme něco víc,“ říká Håkon Matre Aasarød. „Byl tu silný tlak na udržení až kýčovitého motivu zasněžených chat a venkovských usedlostí, akcentace přírody a zimních sportů vůbec. Rozhodli jsme se tato konvenční očekávání vyplnit nad průměr, a přidat k tomu i trochu invence.“ V bezprostředním okolí stavby totiž chyběl kopec, na kterém by se dalo sáňkovat. A tak se jím stala sama chata.
Cabin Vindheim, pokrývající plochu 65 metrů čtverečních, je čistě technicky řečeno přesně takovou střechou a ničím jiným. Jen střechou a podkrovím. Aasarød prostě odstranil přízemí, a namodeloval dynamickou strukturu prolínajících se profilů trojúhelníků střech, ze kterých vytvořil celé obydlí. Různé sklony a výšky pak odpovídají odlišným místnostem, které se nachází pod vlastní krytinou. Jisté je, že na opravdovou zimu (která zavalí dům sněhem až po střechu) uvnitř dlouho čekat nemusíte. „Celý projekt Vindheim Cabin je vlastně delikátním balancováním na hraně toho, co už je přespříliš primitivní, a co je přehnaně luxusní,“ říká Aasarød. „Stavba napůl pohřbená v zemi, která je vlastně jen samostatně stojící střechou, je krokem k primitivismu. Který je ale v zimě velmi funkční. Víte, termální stopa dobře zatepleného objektu, který příliš nevyčnívá nad terén a ještě ho překryje sníh, je velmi malá. Sníh navíc stavbu v krajině dokonale kamufluje, a budova s nízkým profilem má nenápadný charakter i v létě.
Samotné obydlí má kompaktní plán, rozvržený do dvou objektů překrytých společnou členitou střechou. Hlavní objem vytváří část obytná. Je tu hlavní ložnice navazující na otevřený jídelní kout s kuchyní, a přidruženou koupelnu s toaletou. Podstatné jsou i úložné prostory, které slouží k naskladnění zásob a lyžařského vybavení. Do civilizace je to přeci jen kus cesty. Ve výrazně menší odbočné části se pak nachází ještě jedna menší ložnice, a větší místnost pro technické zázemí. Orientace místností vycházela z podmínek v okolí. Z hlavní ložnice se tak nabízí sympatický výhled na lesnatou krajinu, přičemž v noci vám může podívanou zpestřit hra světel polární záře na obloze. Ještě masivnější okno, čtyřmetrové celostěnné, se pak nachází v „odpočinkové“ části společenské místnosti, hned vedle jídelny. Sledovat odtud můžete koruny stromů, přichází tudy dostatek světla k prozáření celého interiéru. Nezbytností je tu malá lyžárna a dřevník, které jsou, stejně jako celá chata, vyhotoveny v obkladech z načerno nabarvené borovice. Právě extrémně tmavá fasáda pak kontrastuje se světlými stěnami uvnitř interiéru. Tu má na svědomí voskovaná topolová dýha. Dohromady pak místnosti vizuálně propojuje ještě strop o stejné výšce, navzdory pestrému provedení střechy.
Technické zázemí a udržitelnost
Technické zázemí Vindheim Cabin patří mezi ty náročnější. Pod vlastní stavbou se proto nachází několik jímek a nádrží, včetně nízkokapacitní čističky odpadních, které zajišťují vše potřebné. Energii pak zajišťuje bateriový systém, který v létě počítá i se solárními panely. V zimě se však musíte předzásobit, a baterii, kterou dostanete i s klíčky od chaty, osadit až na místě. To také vysvětluje velký důraz, který architekt kladl na nízkoenergetické a všestranně efektivní provedení instalovaných spotřebičů, a také pokročilou izolaci. Přeci jen, když v Norsku udeří mrazy, je to opravdu znát. Autor projektu přitom nepopírá, že byl vždy fascinován kompaktností severo-norských usedlostí, které v něm vyvolávaly dojem útulnosti.
Čtěte také: OSB desky: Ideální pro vaši střechu?
Projekt byl v roce 2017 nominován na kolik cen za architekturu. Hodnotící komise ocenila hravé pojetí a atraktivní začlenění stavby do přírodního prostředí. Håkon Matre Aasarød s kolegy v současnosti řeší dřevěnou kapli na druhém nejvyšším norském ledovci, a Muzeum života na pobřeží, na ostrově Frøya, a také vyhlídkovou plošinu s turistickým zázemím na 280 metrů vysokém vodopádu Vettisfossen. A po úspěchu Vindheim Cabin také spoustu „zimních útočišť“ ztracených v severských pustinách.
Udržitelnost a budoucnost áčkových staveb
Díky své jednoduchosti jsou ideálním základem pro udržitelnou výstavbu. Strmá střecha je ideální pro solární panely, a protože se často používá dřevo (nejlépe s certifikací), jde o ekologičtější variantu než betonové nebo ocelové domy.
V Česku se tento trend chytil celkem přirozeně. V Krkonoších, Orlických horách nebo třeba v Beskydech se objevují moderní áčkové chaty, které citlivě zapadají do okolní krajiny. Turistická infrastruktura už tu je, příroda také - a tak se není co divit, že se tento typ staveb rozšiřuje jak mezi domácími, tak mezi návštěvníky ze zahraničí. Oblíbené jsou jak na víkendové úniky, tak na pronájem přes Airbnb nebo Booking. Jejich atraktivní vzhled, soukromí a často i krb nebo výhled na hory z nich dělají žádané místo. A protože existují i prefabrikované verze, které zvládne postavit i laik, lákají i investory a nové majitele hledající druhý domov.
tags: #chata #strecha #az #k #zemi
