Chemická injektáž zdiva: Efektivní řešení proti vzlínající vlhkosti

Chemická injektáž zdiva je přímá sanační metoda, která zabraňuje přímému pronikání vody do stavebních konstrukcí a vytváří účinnou bariéru proti vlhkosti a tlakové vodě. Jedná se o nedestruktivní metodu, která není nijak prostorově ani technologicky náročná. Je to poměrně jednoduchá a zároveň účinná metoda, jak se nadbytečné vlhkosti ve zdech zbavit. Obecně tedy můžeme sanaci chemickou injektáží považovat za rychlou, šetrnou a trvanlivou metodu. Chemické injektáže jsou široce uplatnitelnou metodou sanace vlhkého zdiva. Jde o plnohodnotnou sanační metodu, schopnou nahradit mechanické metody izolace, jako je podřezání zdiva, vybourávání zdiva a narážení kovových desek do zdiva. Úspěšnost injektáže poznáváme hlavně na kvalitě vzduchu v místnostech.

Princip a výhody chemické injektáže

Princip chemických metod (injektáží) spočívá ve vpravení určité chemické látky do předem vyvrtaných otvorů ve zdivu. Na rozdíl od hydroizolačních materiálů používaných u mechanických metod mají chemické přípravky používané pro injektáž zdiva vyšší propustnost, a to jak z hlediska vzlínající vody, tak také z hlediska difuze vodní páry. Dnes je již známou skutečností, že na pronikání injektážní látky do pórového systému nemá příliš velký význam tlak, pod kterým je látka do materiálu vpravována, ale skutečnost, zda látka reaguje s vodou. Pokud látka reaguje s vodou, pak snáze proniká do vodou vyplněných pórů. Injektáž zdiva je chemická hydroizolace, která kompletně zabraňuje pronikání vody a vlhkosti do stavební konstrukce, a to díky vytvoření vodoodpudivé bariéry přímo ve stavebním materiálu. Injektáž zdiva je komplexním řešením, které plnohodnotně nahrazuje mechanické metody hydroizolace zdiva.

K výhodám injektážních metod patří:

• Vhodným nastavením směru a sklonu vrtů je možno obsáhnout i složitější půdorysné profily zdiva (vyskytující se zejména u historických objektů).
• Možnost propojení různých výškových úrovní hydroizolace.
• Oproti mechanickým metodám je u chemických metod zásah do zdiva podstatně menší.
• Technologii izolace zdiva chemickou injektáží lze aplikovat ve všech typech vlhkého zdiva.
• Stačí jednostranný přístup k izolovanému zdivu.

Chemické injektáže zdiva jsou vhodné pro materiály s převládajícím obsahem kapilárně aktivních pórů. Jsou použitelné pro zdivo cihelné, kamenné i smíšené. A to především tehdy, jestliže zdivo není možno sanovat některou z mechanických metod - například z důvodů technických, ekonomických nebo z důvodu památkové ochrany. Lze chemickou injektáž aplikovat na památkově chráněné objekty? Ano, injektáž je šetrné řešení izolace zdiva proti vlhkosti.

Vzlínání vody ve stavebních materiálech se projevuje tehdy, jestliže jejich póry mají velikost v rozmezí 10^-7 až 10^-4 m - kapilárně aktivní póry. Jestliže má injektážní látka působit alespoň na část pórového systému, pak musí mít velikost částic maximálně 5·10^-5 m, což je střední hodnota výše zmíněného rozmezí. Injektáž nelze provádět u zdiva s dutinami. Zde je nutno volit jiný způsob sanace.

Čtěte také: Bezpečné upevnění pro každou situaci

Typy injektážních látek a jejich funkce

Jednotlivé vlastnosti injektážních látek jsou různé v závislosti na konkrétním typu chemického přípravku. Podle funkce můžeme injektážní látky rozdělit na:

• utěsňovací,
• hydrofobizační,
• kombinované.

Injektáž poté může plnit jednu nebo více z následujících funkcí: utěsní, částečně utěsní anebo hydrofobizuje kapiláry zděného materiálu. V případě, že použijeme injektáž, která je hydrofobizující a zároveň částečně utěsňující, můžete si být jistí, že jste vybrali účinnější metodu než při použití samotné hydrofobizující injektáže.

Přehled druhů injektážních materiálů a jejich působení v pórech zdiva:

Pokud jde o utěsňovací látky, dříve byly nejrozšířenější různé typy vodního skla. To se již v současné době jako samostatná látka nepoužívá, slouží však jako základ pro výrobu kombinovaných prostředků. Hydrofobizační prostředky jsou většinou roztoky organokřemičitých kyselin v organických rozpouštědlech. Účelem těchto látek je omezení vzlínání a kondenzace vody v kapilárách zdiva, a to tím způsobem, že se po aplikaci vytváří na stěnách pórů tenká vrstva. Hydrofobizační prostředky však nebrání difuzi vodní páry.

V posledních letech se na trh dostaly tzv. silikonové mikroemulze (SMK), které se vyrábějí na bázi silanů a siloxanů. Mají velmi malé částice o poloměrech asi 10^-9 až 10^-10 m. Jsou tedy o několik řádů menší než částice u běžně používaných emulzí. Také mají nízkou viskozitu. Vzhledem k malé velikosti částic a nízké viskozitě mají velkou penetrační schopnost. Silikonové mikroemulze se využívají obdobně jako krémové injektáže pro vytvoření účinné vodorovné bariéry proti vzlínající vlhkosti. Jedná se o směs silanů a siloxanů, které způsobují hydrofobizaci zdiva. Jsou vhodné pro injektáž proti vzlínající zemní vlhkosti, zároveň je s nimi možno provádět plošné injektáže zdiva pod úrovní terénu. Je však třeba si být stoprocentně jistý, že zdivo není pod úrovní terénu vystaveno působení tlakové vody.

Čtěte také: Nejvyšší zatížení betonu s chemickou maltou

Princip krémové injektáže spočívá ve vytvoření vodorovné bariéry ve vlhkém zdivu, která zabraňuje šíření vlhkosti do vyšších partií zdiva a plnohodnotně nahrazuje vodorovnou hydroizolaci. Krém na bázi silan-siloxanu s 80% obsahem účinné látky je v současnosti nejúčinnější prostředek svého druhu na trhu. Krémovou injektáž silan-siloxanovým krémem s 80% obsahem účinné látky je možné provést pro zdivo se stupněm nasycení vodou až 95%. Krémovou injektáž lze s úspěšností použít pro zdivo cihelné, smíšené i kamenné a také k propojování rozdílných úrovní vodorovných hydroizolací. Krém je díky svým vlastnostem schopen vyplnit i nejjemnější kapiláry uvnitř zdiva. Díky jeho konzistenci při aplikaci nedochází k samovolnému unikání ze zdiva ani k nekontrolovatelnému průsaku do základových partií, případně do dutin a kaveren uvnitř zdiva. Krémová injektáž po reakci s vlhkostí ve zdivu vytvoří křemičitý gel, který zúží kapiláry tak, že jimi voda už nadále nemůže procházet. Díky použití až při 95% vlhkosti zdiva se jedná o nejuniverzálnější metodu chemické injektáže.

Sanace vlhkého zdiva technologií injektáže akrylátovými gely je široce využitelná metoda. Lze jimi řešit vodorovné hydroizolace proti vzlínající vlhkosti, dále svislé hydroizolace obvodových stěn suterénů a prostor pod úrovní terénu a dodatečné izolace základových desek a betonových konstrukcí. Akrylátový gel po své aplikaci nejprve pronikne porézní strukturou zdiva a poté v krátkém čase reaguje s vodou. Způsobí tak úplné vyplnění kapilár ve zdivu, kterými dále nemůže voda vzlínat ani přímo prosakovat. Akrylátový gel je navíc odolný i vůči proměnlivým nižším teplotám, takže vydrží nízké zimní teploty a jeho funkce je zachována. Obecně se tento druh chemické injektáže doporučuje pro kamenné a smíšené zdivo o větších mocnostech, proto se často používá k sanaci sklepních prostorů. Vytvořený hydrofilní pružný gel je nepropustný pro vodu, roztoky solí, zásad, kyselin i pro organické kapaliny a navíc vykazuje dobrou adhezi ke všem běžným stavebním materiálům. Gel je odolný vůči změnám teploty kolem nuly (přechod mráz - tání), ve vlhkém prostředí je objemově stálý. Snížení vlhkosti má za následek mírné vysychání gelu a tím jeho smršťování, které je však vratné - při opětovném styku s vodou smrštěný gel opět nabobtná a zvětší svůj objem na původní hodnotu. Zreagovaný gel se nerozpouští ve vodě ani v uhlovodících (ropné produkty).

Polyuretany jsou obecně vhodné k zastavení aktivních průsaků tekoucí vody zdivem, případně k utěsnění trhlin ve zdivu. Jsou vhodné k vytvoření dodatečné bariéry v případě působení tlakové vody, neboť při reakci s vodou okamžitě bobtnají a utěsňují kapilární systém zdiva. Lze s nimi provádět také zpevnění nesourodého zdiva, případně utěsnění trhlin v konstrukci. Polyuretany jsou tlačeny do zdiva pístovým čerpadlem přes napouštěcí ventily, kde vytváří souvislou hydroizolační bariéru proti vzlínající vlhkosti a zároveň dochází k celkovému zpevnění zděných konstrukcí. Požití polyuretanů jako injektážní směsi je vhodné v případě nesourodého nebo porušeného zdiva s velkými puklinami, spárami či kavernami. Při injektáži dojde k jejich vyplnění, vytvoření bariéry proti prosakující a tlakové vodě a zároveň dojde k celkovému ztužení konstrukce.

Metody provádění injektáže

Podle způsobu provádění rozdělujeme injektáže na:

• Beztlakové a s hydrostatickým tlakem.
• Tlakové.
• Zvláštní (například termicky aktivované injektáže, metoda následné infuze, rubové injektáže).

Beztlaková injektáž a injektáž s hydrostatickým tlakem

Injektáž zdiva se provádí ze zavěšených nádobek nebo pomocí speciálních nálevek zavěšených v malé výšce nad injektážními otvory (u beztlakové injektáže), resp. ve výšce 0,2-2 m (u injektáže s hydrostatickým tlakem). Nízkotlaká injektáž se provádí při stupni zavlhčení zdiva Cw < 60 %. Pokud je stupeň zavlhčení vyšší, máme dvě možnosti: snížit vlhkost tak, abychom dosáhli výše uvedené hodnoty stupně zavlhčení (např. pomocí mikrovlnného vysoušení), nebo provést tlakovou injektáž. Princip beztlakové injektáže umožňuje zmenšení velikostí vrtů (asi do 15 mm).

Čtěte také: Více o chemii polystyrenu

Tlaková injektáž

Tlakovou injektáž můžeme aplikovat do stupně zavlhčení zdiva Cw = 80 %. Používá se tlak do 0,6 MPa. Je to univerzální metoda sanace s možností provedení do všech druhů zdiva. V případě použití akrylátového gelu dochází k tlakové injektáži do postiženého zdiva, ve kterém po aplikaci dojde k zaplnění kapilár pružným objemově stálým gelem.

Rubová injektáž

Rubová injektáž zdiva se provádí u zdiva pod úrovní okolního terénu pro obnovení svislých hydroizolací. Zdivo v kontaktu s okolním terénem je provrtáno skrz až do okolní zeminy v celé ploše - v rastru se vzdáleností jednotlivých vrtů 30 cm od sebe. Injektážní prostředek (akrylátový gel) se neinjektuje přímo do zdiva, ale skrz zdivo do prostoru kontaktu zdiva a okolní zeminy. Akrylátový gel reaguje v prostoru mezi zdivem a zeminou s vodou, změní svou strukturu a vytvoří elastickou a stabilní hydroizolaci. Tato nově vytvořená clona je odolná vůči kyselinám, zásadám, roztokům solí a dalšímu chemickému zatížení z okolní zeminy. Lze jí využít i pro utěsnění zdiva proti účinkům tlakové a spodní vody nebo při opravě vad na již vytvořených hydroizolacích na novějších stavbách. Používá se v případě, že okolní zemina nejde odkopat z vnější strany - např. pokud se suterén nachází půdorysně uprostřed domu nebo pokud je v okolí zdiva např. rušná silnice nebo okolní zástavba. Provádí se v případě nemožnosti provedení odkopu zdiva pod úrovní terénu z vnějšího prostředí. Injektážní prostředek (akrylátový gel) je v tomto případě injektován přímo do zdiva, kde v celé ploše zabraňuje prosakování vlhkosti skrz stavební díl. Tato metoda bezvýkopové, svislé hydroizolace je spolehlivá za předpokladu, že na zdivo pod úrovní terénu nepůsobí tlaková voda, ale „pouze“ zemní vlhkost.

Kombinace injektáží

U staticky narušeného zdiva je možno kombinovat injektáž statickou s injektáží proti vzlínající vodě z podloží. Nejprve se tedy provede zpevnění zdiva vhodnou injektážní látkou. Následně se realizuje chemická injektáž proti vzlínající vodě.

Příprava a provádění injektáže s AquaStop Cream®

Před zvolením vhodného druhu injektáže je nutné zjistit příčiny vlhkosti stavby, tzn. zjistit druh vlhkosti a míru nasáknutí stavebního materiálu. Před samotnou injektáží zdiva se poraďte s odborníkem, který změří vlhkost ve zdech a identifikuje příčinu a druh vlhkosti. Poté navrhne použití konkrétní injektážní směsi, která se aplikuje do předem vyvrtaných a očištěných otvorů. Volba typu infuzní látky závisí na druhu zdiva, vlhkosti zdiva (resp. stupni jeho zavlhčení) a požadovaných vlastnostech injektážní látky.

Injektážní technologie Systému AquaStop Cream® slouží k zamezení vzlínající vlhkosti ve zdivu. Systém AquaStop Cream® je určen jak pro injektáž zdiva svépomocí, tak i pro práci profesionálních firem. Odvlhčení zdiva Systémem AquaStop Cream®, i když jej provádějí zejména koncoví spotřebitelé, je snadné a svou účinností dosahuje spolehlivých výsledků. Náš technik prověří skladbu zdiva, pevnost zdiva, zjistí rozsah prasklin a celkový rozsah poškození. Na základě zjištěných informací zvolíme vhodnou metodu injektáže zdiva. Pro běžnou vzlínající vlhkost volíme nejčastěji krémovou injektáž.

Před zahájením injektážních prací je vhodné provést osekání omítek po obou stranách zdiva, a to cca 50 cm nad zavlhlý horní okraj map a solných výkvětů za předpokladu, že omítky jsou již zasolené, nepevné a tím pádem nenávratně degradované.

Postup chemické injektáže

1. Vyvrtání otvorů: Otvory o průměru 14 mm provedeme v osových vzdálenostech (roztečích mezi vrty) po 100 mm - 120 mm. Hloubka vrtů by měla být pokrácena o 20 - max. 40 mm než je skutečná tloušťka zdiva. Linie vrtů by neměla být výše, než 100 mm od podlahy. Vyvrtání otvorů se provádí kolmo ke svislé rovině zdiva, tj. vodorovně a v určité souběžnosti, není vhodné vrtat šikmo dolů! U zdiva s průběžnou spárou se provádí jedna linie vrtů. U kamenného nebo smíšeného zdiva, bez průběžné spáry, se provádí obvykle 2 injektážní linie v roztečích mezi vrty 100mm, výškově vzdálené od sebe cca 50 mm, kdy vrty v horní linii jsou na středových vzdálenostech spodní linie. Otvory vrtáme přímo do maltové spáry (u zdiva s průběžnou spárou). U zdiva smíšeného a kamenného provádíme vodorovnou linii vrtů pro injektáž taktéž kolmo na svislou rovinu zdiva. Rozteč vrtů u chemických injektáží by neměla překročit 120 mm. Spotřeba injektážního prostředku je dána porézností zdiva.
2. Vyčištění vrtů: Po vyvrtání otvorů pročistíme jednotlivé vrty od hrubých nečistot a jemného prachu stlačeným vzduchem. K tomuto účelu dodáváme vzduchovou pumpu.
3. Aplikace injektážního krému: Injektážní krém dodávaný v kbelících se plní např. špachtlí přímo do tubusu ruční aplikační pistole pro kbelíkové balení. Trubičkový nástavec (plnidlo) aplikačních zařízení vsuneme až na dno vyvrtaného otvoru a pomalu začneme vyplňovat vyvrtaný otvor krémem. Trubičkový nástavec přitom pomalu vytahujeme z otvoru a dbáme na to, aby bylo do otvoru vrtu vtlačováno dostatečné množství krému. Po provedené výplni přes trubičkové plnidlo je možné použít krátké plnidlo s kónickou gumovou koncovkou pro případné doplnění vrtů a to opačně, přes ústí vrtů do zadní části vrtů, abychom získali jistotu úplného vyplnění (dotlakování) vrtů. Pro nesnížení účinnosti krému AquaStop Cream® je důležité obsah vrtu dostatečně vyplnit.
4. Zatěsnění otvorů: Po provedené injektáži zdiva je zapotřebí otvory zatěsnit z důvodu zamezení možných drobných výronů krému. Polystyrénová zátka je ale i vynikající tepelný izolant u provedených vrtů u obvodového zdiva nad úrovní terénu.

Injektážní krém je při výplni vrtů značně hustý a nemá tendenci se v momentě plnění ztrácet v běžných netěsnostech zdiva. Ve vrtu postupně snižuje svoji viskozitu (hustotu) a na rozdíl od všech druhů tekutých injektáží má „dostatek času“ pro nasycení i vysoce zavlhlého materiálu, a to i s nižší porézností, jelikož je snadno slučitelný se zavlhlým prostředím zdicího materiálu. Postupně vzniká rovnoměrně se šířící clona v celé hloubce a délce provedené injektáže. Krémovou injektáž lze provádět z vnitřní nebo venkovní strany stavebního dílce, nezávisle na tloušťce zdiva, aniž by to mělo vliv na požadovaný výsledek.

Plošná injektáž

Plošná injektáž se provádí obvykle z vnitřní strany objektu, jehož podsklepená část má obvodové zdivo pod úrovní terénu, anebo zdivo pod terénem z důvodů rozdílných výšek mezi místnostmi, objekty apod. Krémová plošná injektáž Systémem AquaStop Cream se provádí z důvodu nemožnosti odkopání základů a tím nemožnosti zhotovení svislé hydroizolace z nepřístupné strany stavebního dílce. Plošná injektáž se provádí pro zamezení vzlínající vlhkosti, ale zejména k zamezení pronikající vlhkosti z bočního směru do vnitřních prostor z přilehlého terénu, provázané neizolované konstrukce apod.

Při navrtávání otvorů v ploše platí jiný technologický postup vrtání, než je tomu u jednoliniové (jednořadé) či dvouliniové krémové injektáže. Plošná injektáž se provádí v síťovém/šachovnicovém navrtání zdiva. Při provedení plošné krémové injektáže se nesmí opomenout, že vlhkost proniká do zdiva nejen z přilehlého terénu, ale obvykle vzlíná i směrem od základů směrem nahoru. Proto by měly být zhotoveny hydroizolační uzávěrky izolované plochy následujícím způsobem:

Postup vertikální a horizontální injektáže pro ohraničení plošné injektáže:

1. První injektážní linie musí být zhotovena u stropu, nejčastěji v místě, kde terén končí, tj. v max. vzdálenosti cca 50 mm nad terénem. Vrty v této linii musí být provedeny na celou tloušťku zdiva s pokrácením vrtů o cca 30 mm než je tloušťka zdiva a v osových vzdálenostech po 100 mm u cihelného zdiva ve spáře, anebo po 80 mm zdiva kamenného, smíšeného a cihelného zdiva při vrtání mimo spáru. Horní linie definitivně zastavuje vzlínající vlhkost v úrovni terénu.
2. Jednořadou krémovou injektáž doporučujeme zhotovit i co nejblíže u podlahy. Horizontální injektážní linie u podlahy nám zastaví zemní vlhkost, která vzlíná od základů směrem nahoru. Osové vzdálenosti se zhotoví dle doporučení, jako pro horní linii. Hloubky vrtů u spodní linie se pokracují o cca 50 mm, než je tl. zdiva, a to z důvodu, aby se snížilo riziko provrtání se skrz zdivo, což by bylo pod terénem nežádoucí.
3. Boční uzávěrky/ injektážní svislice se provedou ve stranách - levý i pravý roh/ kraj izolované plochy s pokrácením vrtů o cca 50 mm, v osových vzdálenostech 80 mm. Tato osová vzdálenost se u svislic doporučuje z důvodu, že svislá průběžná spára se ve zdivu obvykle nevyskytuje, a tak osová vzdálenost i u cihelného zdiva se provádí tak, jako pro zdivo smíšené. Tyto dvě svislice propojí horní a dolní horizontální injektážní linii.

Postup plošné injektáže:

V takto ohraničené ploše se provede plošná injektáž s jiným technologickým postupem, než je tomu u horizontální a vertikální injektáže. První linii vrtů plošné injektáže začínáme navrtávat odspodu směrem nahoru, lze i odshora směrem dolů. První linie nesmí být od dolní horizontální uzávěrky (jednoliniové injektáže) vzdálená více jak 100 mm. To samé platí pro vzdálenosti krajových vrtů od svislic a horní uzávěrky. Samotné jednotlivé řady plošné injektáže musí být zhotoveny v síťovém navrtání dle nákresů - čelní pohled a svislý řez/ bokorys s pokrácením vrtů dle tabulky. Všechny vrty liniových uzávěrek a plošného navrtání se provádějí kolmo na svislou rovinu, tj. vodorovně. U cihelného zdiva při provádění plošné injektáže se vrty zhotovují nezávisle na spárách, na rozdíl od horizontálních linií. Svislice se také neřídí spárami.

Doporučení: U plošného navrtání a provedené injektáže s technologickou pauzou 4 - 6 týdnů se vrty ještě jednou vyplní injektážním krémem. Dodržení doporučené technologické pauzy je pro zvýšení účinku u plošné injektáže důležité! Takto se docílí zvýšeného prosycení nejen svislé plochy, ale i větší hloubky zdiva hydrofobními látkami a tím jistoty, že nevzniknou v síťovém rastru neprosycená místa, a to i ve stavebních materiálech se sníženou a rozdílnou nasákavostí (kamenné a smíšené zdivo). U horizontálních a vertikálních linií, které ohraničují plošnou injektáž, není třeba vrty podruhé vyplňovat injektážním krémem!

Následná opatření a úpravy po injektáži

Zdivo zainjektované Systémem AquaStop Cream® se doporučuje min. 14 dnů po aplikaci ponechat bez další povrchové úpravy. V případě, že omítky jsou již značně znehodnocené (zasolené, nepevné atd.), je třeba omítky obnovit, tj. odstranit staré omítky, pakliže již nebyly odstraněny před injektáží, řádně očistit zdivo od zbytků nepevných částic a proškrábat spáry zdiva do hloubky cca 20 mm. Omítky by se také měly odstranit v dostatečné výšce od horního okraje viditelného poškození. Odstranění omítek je nutné, pokud jsou již omítky nenávratně znehodnoceny, jako např. v případě jejich vysokého zasolení, nepevnosti k podkladu a jejich nesoudržnosti! Důležitou zásadou je, že se mají znehodnocené omítky odstranit minimálně 500 mm nad viditelným horním okrajem jejich degradace, včetně míst případných neprodyšných povrchů, jako jsou keramické sokly, obklady a jiné neprodyšné materiály. Na takto připraveném podkladu můžeme zahájit zednické práce.

Zdivo omítneme novou, nejlépe sanační omítkou s podporou protisolného nátěru. Postup:

1. Po provedené krémové injektáži zdiva a její doporučené technologické pauze 14ti dnů, se na připravený podklad aplikuje sanační omítka, např. AquaSan Porosity®, s podporou protisolné ochrany výrobkem AquaSalt Stop®. Tento protisolný nátěr, který se aplikuje nátěrem čí postřikem nejlépe na zavadlý špric, značně ochraňuje sanační omítku již při jejím vyzrávání a následně při odsychání zbytkové vlhkosti (zbytková vlhkost je vlhkost ve zdivu, která není již dotována).
2. Sanační omítku doporučujeme zhotovit dle tohoto postupu: Po odstranění poškozených omítek se zhotoví sanační postřik na 100% plochy zdiva. Po zavadnutí postřiku (špricu) se provede 1x protisolný, hydrofobizační nátěr (postřik) AquaSalt Stop®. Po 24 hodinové pauze se provede druhý nátěr (postřik) AquaSalt Stop® a ještě do vlhkého nátěru (postřiku) se omítne sanační omítka.
3. Při dostatečné pevnosti sanační omítky např. AquaSan Porosity® (není vhodné nechat omítku přeschnout) se zhotoví sanační štuková vrstva.
4. Po vyschnutí povrchu omítek se provede nátěr fasádní silikátovou, anebo speciální vápennou barvou (v případě exteriéru). Ve vnitřních prostorách není nutné použít „nákladnou“ fasádní silikátovou barvu. V interiéru použijeme paropropustnou interiérovou barvu, tj. barvu s nízkým difúzním odporem.

tags: #chemická #izolace #zdiva #informace

Oblíbené příspěvky:

• návod na vyrovnání podlahy
• Návod na výrobu dřevěné houpačky
• Jak vybrat ukončovací lišty na dlažbu
• Tradiční obkladový kámen
• Prodej řeziva Vranovice