Chemická izolace zdiva Sika: Účinné řešení proti vzlínající vlhkosti

Chemická injektáž je přímou sanační metodou, která zabraňuje přímému pronikání vody do stavebních konstrukcí a vytváří účinnou bariéru proti vlhkosti a tlakové vodě. Jedná se o plnohodnotnou sanační metodu, schopnou nahradit mechanické metody izolace (podřezání zdiva, vybourávání zdiva a narážení kovových desek do zdiva). Chemické injektáže jsou široce uplatnitelnou metodou sanace vlhkého zdiva.

Typy chemických injektáží

V současnosti existuje několik druhů chemických injektáží, přičemž nelze říci, že zde máme univerzální injektáž pro všechny druhy vlhkosti a nemovitostí. Jednotlivé technologie se liší cenou, účinností a vhodností použití.

1. Krémová injektáž

SikaMur InjectoCream 100 je injektážní systém ošetření zdiva proti vzlínající vlhkosti. Je to snadno proveditelné řešení pro dodatečnou hydroizolaci různých druhů zdiva systémem vytvoření neprostupné bariéry. Princip krémové injektáže spočívá ve vytvoření vodorovné bariéry ve vlhkém zdivu, která zabraňuje šíření vlhkosti do vyšších partií zdiva a plnohodnotně nahrazuje vodorovnou hydroizolaci. Používá se krém na bázi silan-siloxanu s 80 % obsahem účinné látky, což je v současnosti nejúčinnější prostředek svého druhu na trhu. Krémovou injektáž silan-siloxanovým krémem s 80 % obsahem účinné látky je možné provést pro zdivo se stupněm nasycení vodou až 95 %. Krémovou injektáž lze s úspěšností použít pro zdivo cihelné, smíšené i kamenné a také k propojování rozdílných úrovní vodorovných hydroizolací. Krém je díky svým vlastnostem schopen vyplnit i nejjemnější kapiláry uvnitř zdiva. Díky jeho konzistenci při aplikaci nedochází k samovolnému unikání ze zdiva ani k nekontrolovatelnému průsaku do základových partií, případně do dutin a kaveren uvnitř zdiva.

Aplikace krémové injektáže SikaMur InjectoCream 100

Aby bylo ošetření vlhkosti účinné, musí být SikaMur® InjectoCream-100 aplikován v dostatečném množství. Systém vyžaduje vyvrtat ve vodorovné linii otvory o průměru 12 mm, otvory nesmí být umístěny více jak 120 mm od sebe. Hloubka otvorů se liší v závislosti na tloušťce stěny. Pro ostatní tloušťky platí, že hloubka otvoru by měla být max. o 40 mm menší než tloušťka zdiva. Otvor vrtejte horizontálně přímo do ložné spáry, nejlépe těsně pod spodním okrajem cihel, jejichž řadu jsme zvolili. Každý otvor po skončení vrtání důkladně vyčistěte proudem stlačeného vzduchu. Při určování množství potřebného materiálu vždy připočítejte alespoň 10% navíc. Minimální aplikační teplota je +5 °C, maximální +35 °C.

Před aplikací materiálu vždy důkladně vyčistěte otvor. V případě potřeby odstraňte soklík, ochranné lišty, omítku nebo nátěr tak, aby bylo možné určit druh zdiva a ložnou spáru, kterou budete ošetřovat. Změřte tloušťku ošetřované zdi.

Čtěte také: Bezpečné upevnění pro každou situaci

Postup pro různé druhy zdiva:
  • Klasické cihlové zdivo: Klasické cihlové zdi lze ošetřit v jednom kroku pouze z jedné strany. To záleží na dostupnosti požadované délky vrtáku. Do vybrané ložné spáry vyvrtejte otvory v předepsané vzdálenosti od sebe do hloubky uvedené v tabulce.
  • Zdivo s dutinami: Zdivo s dutinami je možné ošetřit jak v jednom kroku pouze z jedné strany, tak z každé strany zvlášť. Pokud ošetřujete pouze jednu stranu zdi, provrtejte se skrz vrstvu malty tak, abyste provrtali i dutinu a další otvor vyvrtejte do další vrstvy zdiva tak, aby od jeho konce zbývalo max. 40mm na druhé straně. Viskozita SikaMur® InjectoCream-100 je dostačující na to, aby bylo možné ošetřovat každou stranu zdi pomocí jednoho otvoru. Pokud ošetřujete každou stranu zdi zvlášť, postup je shodný s ošetřením klasické cihlové zdi.
  • Zdi z běžného kamene, štěrkem plněné zdi: Sledujte průběh vybrané vrstvy maltového lože. Je-li kámen porézní, např. pískovec, pak vrtejte přímo do kamene. Různá tloušťka kamenných zdí a nebezpečí, že částečka štěrku ucpe vypreparovaný otvor, představují problém pro každý injektážní systém. Pokud takový problém nastane, vrtejte buď otvory do poloviny hloubky z obou stran ve stejné výšce, nebo vyvrtejte další otvory tak, abyste zajistili, že do zdi bude možné aplikovat dostatečné množství SikaMur® InjectoCream-100 pro vytvoření clony proti vzlínání kapilární vlhkosti.

Tabulka: Příklady hloubky vrtání pro SikaMur InjectoCream 100

Tloušťka zdiva (mm) Hloubka vrtu (mm)
100 60
200 160
300 260
400 360

2. Injektáže silikonovými mikroemulzemi

Injektáže silikonovými mikroemulzemi se využívají obdobně jako krémové injektáže pro vytvoření účinné vodorovné bariéry proti vzlínající vlhkosti. Aplikace je obdobná jako u krémových injektáží. Často je tento typ injektáží prováděn ve dvou řadách šachovnicově nad sebou. Jedná se o směs silanů a siloxanů, které způsobují hydrofobizaci zdiva, stejně jako výše uvedené injektáže. Jsou vhodné pro injektáž proti vzlínající zemní vlhkosti, zároveň je s nimi možno provádět plošné injektáže zdiva pod úrovní terénu. Je však třeba si být stoprocentně jistý, že zdivo není pod úrovní terénu vystaveno působení tlakové vody.

3. Akrylátové gely

Sanace vlhkého zdiva technologií injektáže akrylátovými gely je široce využitelná metoda. Lze jimi řešit vodorovné hydroizolace proti vzlínající vlhkosti, dále svislé hydroizolace obvodových stěn suterénů a prostor pod úrovní terénu a dodatečné izolace základových desek a betonových konstrukcí. Akrylátový gel po své aplikaci nejprve pronikne porézní strukturou zdiva a poté v krátkém čase reaguje s vodou. Způsobí tak úplné vyplnění kapilár ve zdivu, kterými dále nemůže voda vzlínat ani přímo prosakovat. O vhodnosti použití tohoto typu injektáže by měl vždy rozhodnout kvalifikovaný a dobře provedený vlhkostní průzkum objektu. Nutné je určení příčin vlhnutí stavby, stupně nasycení stavebního materiálu vodou.

Rubová injektáž zdiva

Rubová injektáž zdiva se provádí u zdiva pod úrovní okolního terénu pro obnovení svislých hydroizolací. Zdivo v kontaktu s okolním terénem je provrtáno skrz až do okolní zeminy v celé ploše - v rastru se vzdáleností jednotlivých vrtů 30 cm od sebe. Injektážní prostředek (akrylátový gel) se neinjektuje přímo do zdiva, ale skrz zdivo do prostoru kontaktu zdiva a okolní zeminy. Akrylátový gel reaguje v prostoru mezi zdivem a zeminou s vodou, změní svou strukturu a vytvoří elastickou a stabilní hydroizolaci. Tato nově vytvořená clona je odolná vůči kyselinám, zásadám, roztokům solí a dalšímu chemickému zatížení z okolní zeminy. Lze ji využít i pro utěsnění zdiva proti účinkům tlakové a spodní vody nebo při opravě vad na již vytvořených hydroizolacích na novějších stavbách. Používá se v případě, že okolní zemina nejde odkopat z vnější strany - např. pokud se suterén nachází půdorysně uprostřed domu nebo pokud je v okolí zdiva např. rušná silnice nebo okolní zástavba. Provádí se v případě nemožnosti provedení odkopu zdiva pod úrovní terénu z vnějšího prostředí. Injektážní prostředek (akrylátový gel) je v tomto případě injektován přímo do zdiva, kde v celé ploše zabraňuje prosakování vlhkosti skrz stavební díl.

4. Polyuretany

Polyuretany jsou obecně vhodné k zastavení aktivních průsaků tekoucí vody zdivem, případně k utěsnění trhlin ve zdivu. Jsou vhodné k vytvoření dodatečné bariéry v případě působení tlakové vody, neboť při reakci s vodou okamžitě bobtnají a utěsňují kapilární systém zdiva. Lze s nimi provádět také zpevnění nesourodého zdiva, případně utěsnění trhlin v konstrukci.

Doplňkové hydroizolační řešení Sika

Projekty mokrých prostorů jsou klíčové pro zajištění ochrany stavebních konstrukcí před poškozením vodou, znehodnocením a mikrobiologickým růstem. Dlažba je hlavní krytinou používanou v mokrých místnostech, avšak obložená plocha sama o sobě není vodotěsná.

Čtěte také: Nejvyšší zatížení betonu s chemickou maltou

  • Pro izolace koupelen, balkonů, teras, bazénů, sklepních prostorů se doporučuje cementová flexibilní hydroizolační stěrka s obsahem vláken - SikaTop-157 Flex.
  • Pro izolace v interiéru v souladu s normou ETAG 022 se doporučuje tekutý hydroizolační nátěr Sikalstic-260 Stop Aqua.
  • Ideální volbou pro hydroizolace balkonu a teras je produkt Sika Bond®T-8.
  • Sikalastic - 490 T je transparentní, lesklý, 1 komponentní vodotěsný nátěr na bázi polyuretanu.

Krystalizační hydroizolace

Tento velmi specifický typ hydroizolace má řadu výhod i nevýhod. Materiál se nanáší na vodou nasycený podklad a nadále se musí udržovat vlhký až mokrý po dobu mnoha hodin až jednotek dnů. Během této doby do struktury podkladu (betonu) prosakují speciální polymery, které v něm následně krystalizují, čímž ucpou všechny volné dutinky a kapiláry a vytvoří tak nepropustnou vrstvu přímo v tělese, které izolujeme. Mezi výhody patří např. to, že taková vrstva se jen těžko může poškodit a mj. to, že to dost dobře funguje proti negativnímu tlaku vody, neboť voda uvnitř izolovaného předmětu si "sama" dále vytahuje utěsňující krystaly, které tím pádem pronikají o to hlouběji do struktury. Nevýhodou je nepružnost a tedy neschopnost zvládat trhliny a prasklinky ve struktuře, dále je poměrně složité vyřešit utěsnění dilatačních spár a napojení na různé objekty, jako jsou guly, chrliče, rámy dveří, přechody podlaha/stěna atp. Nelze také vždy na 100% zaručit dlouhodobou přídržnost naaplikované vrstvy, proto to není ideální volba např. pod dlažbu.

Přísady do betonu

Další možností je namíchání speciální směsi přísad do betonu již při tvorbě daného objektu, tak aby byla výsledná struktura rovnou vodotěsná. To ovšem není v běžných podmínkách snadné. Přísady do betonu jsou velká alchymie a ideální je nechat si takovou směs vyrobit rovnou v betonárce. Známou přísadou, se kterou by měl jít vyrobit vodotěsný beton je Xypex.

PVC fólie

Několik mm silné, velmi odolné, UV stabilní, pružné a v některých případech i pochozí fólie, které se svařují za tepla. Používají se nejčastěji na plochých střechách a nebo terasách - mohou být pak buď holé nebo na nich může být např. dlažba na terčích a nebo dřevěný či WPC rošt. Na tyto fólie prakticky nelze lepit další vrstvy jako např. dlažbu apod.

Fólie kašírované textilií

Toto je speciální typ, který je na rozdíl od výše uvedených fólií výrazně tenčí, přesto také velmi odolný a nakašírovaná vrstva textilie umožňuje nalepení následných vrstev, typicky dlažby. K podkladu se lepí buď kvalitními cementovými lepidly (musí být hydraulicky vytvrzující, tedy schopné vytvrdnout i bez přístupu vzduchu) a nebo speciálními hydroizolačními lepidly, jako např. Schönox iFix. Výhodou tohoto řešení nemusí být jen celková kvalita a odolnost, která se většinou za dané peníze uplatní na terasách a balkonech, ale v kombinaci s Schönox iFix vytváří ultra rychlé řešení třeba i pro koupelny, neboť již za 2 hodiny po přilepení pásů k podkladu je možné na ně lepit obklady a dlažby. Tím pádem mohou řemeslníkům ušetřit min. 1 den času.

Asfaltové pásy

Úplná klasika, která je snad jedinou výjimkou, kterou běžně nenabízíme. Existuje ovšem jejich obdoba v tekuté formě.

Čtěte také: Více o chemii polystyrenu

Důležité faktory při výběru hydroizolace

  • Co je třeba zaizolovat: Z čehož většinou automaticky vyplyne vše ostatní. Pokud tedy potřebujete vyřešit např. hydroizolaci koupelny v soukromém bytě, na které bude dlažba a obklad, pak je vše jasné: je to interiér, běžná/nízká zátěž, není třeba ani prodyšnost, ani pochůznost ani odolnost proti UV.
  • Interiér nebo exteriér: To je důležité pro volbu odolnosti, pružnosti a prodyšnosti. V interiéru může být prakticky cokoliv z našeho sortimentu. Obecně se dá říci, že do exteriéru jsou vhodné prodyšné typy hydroizolací.
  • Přítomnost vody či vlhkosti v izolovaném podkladu: Toto je zcela zásadní věc, neboť voda a vodní páry v zaizolovaném podkladu stoupají směrem nahoru a když narazí na vrstvu hydroizolace, vytváří na ní nemalý tlak. A když přijde zima a mráz, namáhání a destrukce jen zesilují.
  • Zatížení hydroizolace: Bude vystavena jen občasné spršce, nebo bude trvale pod vodou, např. v bazénu či septiku? Je třeba zásadní rozdíl, zda se chystáte izolovat sprchový kout v bytě se dvěma obyvateli, nebo sprchy ve fitness centru či spa.
  • Pozitivní nebo negativní tlak vody: Negativním tlakem je myšleno, že voda bude působit směrem z podkladu, na kterém je izolace nanesena. Příkladem může být např. vana bazénu, které někdo "zapomněl" udělat vnější izolaci vůči okolnímu terénu, ve kterém se prakticky vždy vyskytuje větší či menší množství vody, i kdyby jen občas.
  • Riziko vzniku prasklin v podkladu.
  • Druh podkladu: Cementové materiály se např. nemohou aplikovat přímo na anhydritový podklad - je nutné zvolit buď necementovou alternativu, nebo případně použít uzavírací penetraci. Pokud jdu izolovat něco ošetřené nějakou "černou věcí", tedy něčím na bázi asfaltu, bitumenu či živice, musím zvolit kompatibilní materiál.

tags: #chemicka #izolace #zdiva #sika #informace

Oblíbené příspěvky: