Fasádní omítka a rabicové pletivo: Komplexní průvodce

Fasádní omítka je to první, čeho si při pohledu na jakýkoliv dům všimneme. Pokud vybereme vhodný typ omítky, bude stavba vypadat honosně a působivě. Omítka neplní jen funkci estetickou. Má za úkol chránit podkladovou vrstvu (zdivo nebo zateplovací systém), zajistit dobrou mechanickou odolnost a snižovat míru zašpinění.

Každou omítku tvoří nějaké pojivo, plnivo a voda, případně další přísady, které zlepšují vlastnosti materiálu. Protože se různé typy omítek liší složením, mají odlišné vlastnosti a hodí se na různé typy podkladů. Na obecné rovině rozlišujeme fasádní omítky na minerální a pastovité.

Typy fasádních omítek

Minerální omítky

Minerální omítka se vyrábí z přírodních materiálů (vápenců, cementů, křemičitých písků apod.). Jde o suché směsi, a tak se musí před aplikací smíchat v požadovaném poměru s vodou. Minerální omítky se vyznačují vysokou paropropustností a odolností vůči tvorbě plísní. Jejich nevýhodou je náročnost aplikace. Protože nejsou minerální omítky probarvené, pro dosažení požadovaného odstínu se musí dodatečně opatřit fasádní barvou.

Pastovité omítky

Dalším typem omítek jsou tzv. pastovité, které se v současné době uplatňují mnohem častěji než minerální. Jde o tenkovrstvé designové omítky, které jsou ideální pro použití na různé systémy zateplení. Na rozdíl od minerálních jsou probarvené a naředěné. Díky pastovité konzistenci se přímo nanáší na podkladovou vrstvu, a tak je nanášení pastovité omítky rychlé a snadné. Fasádní omítky pastovité konzistence se podle použitého pojiva standardně dělí na silikátové, silikonové a akrylátové. Existují pak různé kombinace pojiv, například silikon-silikátové omítky, které se vyznačují větší odolností vůči zašpinění.

Silikátové omítky

Pojivem těchto omítek je silikát, tedy vodní sklo. Při výběru materiálu je důležitým parametrem paropropustnost. Nejvíc paropropustné jsou omítky silikátové. Vzhledem ke zmíněné vysoké paropropustnosti se hodí pro použití na všechny typy zateplovacích systémů. Protože je použité pojivo zásadité, odolává vůči vzniku plísní a mechů. Na druhé straně je možné silikátové omítky aplikovat jen při dobrých klimatických podmínkách. Ideální je teplota kolem 20 °C a vlhkost 50 %.

Čtěte také: Kompletní průvodce podomítkovými moduly Geberit

Silikonové omítky

Vzhledem k vynikajícím vlastnostem patří silikonové omítky k nejlepším materiálům využívaným pro omítání fasád. Silikonové omítky se vyznačují dobrou pružností, odolností vůči vodě i špíně, stejně tak i jednoduchou aplikací a mnohaletou životností. Silikonové omítky také odolávají vůči UV záření, jsou chemicky stabilní a odolné proti vzniku plísní.

Akrylátové omítky

Na druhé straně jsou omítky akrylátové, které jsou cenově nejdostupnější. Jde o probarvený typ pastovitých omítek, které lze bez problémů namíchat i do velmi sytých a plných odstínů. Akrylátové omítky jsou mechanicky odolné a snesou i častý kontakt s vodou. Řada výrobců přidává do akrylátových omítek speciální fungicidní přísady, a tak se ani u nich mechy a plísně často neobjevují. Hlavní nevýhodou akrylátových omítek je zmíněná nízká paropropustnost. Proto se doporučují jen na fasády s dobrými izolačními vlastnostmi.

Vedle tří zmíněných typů pak existují i různé speciální typy omítek s kombinací různých pojiv. Hojně rozšířené jsou například silikon-silikátové omítky.

Aplikace fasádních omítek

Oprava staré fasády minerální omítkou

Na opravu staré fasády, ve které se objevily praskliny a další vady, které kazí vzhled budovy a přináší riziko prostupu vlhkosti do zdiva, můžete použít klasické minerální omítky. Nejprve je třeba starou fasádu důkladně očistit a pomocí špachtle odstranit odlupující se a odpadávající části. Zaprášenou fasádu můžete nasucho omést, při silnějším znečištění pak vyčistit pomocí vysokotlakého čističe.

Dle poměru uvedeném na obalu smíchejte suchou směs minerální omítky s vodou a důkladně promíchejte pomocí elektrického míchadla stavebních směsí. Nechte pár minut odležet a naředěnou směs promíchejte ještě jednou. V dalším kroku naneste omítku na starou fasádu a roztírejte pomocí ocelového hladítka. Doporučujeme do čerstvé stěrky vložit i sklotextilní síťovinu, která novou omítku zpevní. První vrstvu nechte chvíli zavadnout. Minerální omítky nejsou probarvené, a tak se musí dodatečně přetřít fasádní barvou, případně opatřit vrstvou tenké pastovité omítky.

Čtěte také: Jak vybrat bílý nátěr na omítku?

Omítání zateplení fasády pastovitou omítkou

Pro omítání zateplení fasády doporučujeme zvolit tenkovrstvou pastovitou omítku. Dle požadovaných vlastností a cenových možností zvolte akrylátovou, silikátovou, silikonovou nebo speciální omítku. Vyrábí se v různých zrnitostech. Pro použití na zateplení musí být minimální zrnitost 1,5 mm. Podkladovou vrstvu omítky doporučujeme opatřit penetračním nátěrem, a to alespoň den předem.

Pastovitá omítka je předem namíchaná a připravená tak, aby se mohla rovnou aplikovat na napenetrovaný podklad. Pro zjednodušení aplikace a upravení konzistence lze většinu pastovitých omítek naředit vodou. Aby finální omítky vypadala působivě, musí se natahovat v celé ploše na jeden zátah. Proto by se na zhotovení omítky mělo podílet více pracovníků, aby bylo napojení rychlé a zdařilé. Pokud by k napojování docházelo až po přeschnutí omítky, byly by spoje viditelné.

Hrubé natažení omítky provádějte s využitím ocelového hladítka. Tenkovrstvé omítky se realizují buď jako rýhované, nebo škrábané. Podle vyžadované struktury musíte pořídit vhodný typ omítky a provést správný postup finální úpravy. Rýhované struktury fasádní omítky se dosahuje vytvářením přímočarých nebo krouživých tahů hladítkem z umělé hmoty nebo polystyrenu, a to po krátkém zaschnutí materiálu. Škrábaná omítka se pak vytváří krouživými pohyby plastového hladítka, které se provádí ihned po natažení omítky. Ve výsledku jsou zrna pravidelně rozvrstvená a rovnoměrně vystupující. Při strukturování omítky nedoporučujeme hladítka čistit vodou, ale přebytečný materiál jenom setřít. Základem úspěšné realizace fasádní omítky je správná volba materiálu a dodržení doporučovaného technologického postupu.

Rabicové pletivo: "Rabicka"

Rabicové pletivo je jednou z možných tzv. pomocných konstrukcí, kterými lze zvýšit soudržnost omítky s podkladem. Lze ho použít i ve více vrstvách. Dříve se jako podpůrné konstrukce pod omítku přibíjely rákosové rozhože nebo role rabicového pletiva. Dnes je lze ve většině případů nahradit perlinkou nebo chemickými adhezními můstky. Tradiční metody se však vyplatí znát například kvůli využití zásob pletiva či rákosu, nebo při opravách omítek tam, kde je zachovalou podpůrnou konstrukci pod omítkou možné použít znovu. Rabicové pletivo je mechanická výztuž omítek tam, kde samotný podklad není dostatečně pevný nebo soudržný. Můžete ho využít k udržení omítky na místě i v náročnějších podmínkách např. při rekonstrukcích a opravách starších objektů. Z praxe víme, že se nejčastěji používá při opravách stropů.

Pletivo se vyrábí z drátu o průměru 0,8 mm, prodává se v rolích (zpravidla po 50 metrech) a tradičně se používalo ke zpevnění omítky na podkladech s nerovnoměrnou či nízkou soudržností (opuka, pískovec, vepřovice), ale i na nerovných zdích ze smíšeného zdiva. Používá se jako podpůrný podklad pod omítku také při omítání tzv. heraklitu, dávalo se například i na trámy, pokud se používaly jako pomocný překlad. Nejčastěji se používá na povrchy s nízkou, případně nerovnoměrnou soudržností (cihlové nebo kamenné zdivo, vepřovice).

Čtěte také: moderní koupelnová řešení

Rabicové pletivo je tvořeno sítí z ocelového pozinkovaného drátu s letovanými spoji. Rabicové pletivo nezpůsobuje zabarvení omítkoviny rzí jako je tomu u běžných nezinkovaných pletiv. Rabicové pletivo je ideální pro omítání různorodých stavebních povrchů, ať už kamenných nebo dřevěných. Rovněž zvyšuje pevnost a odolnost omítkovin proti mechanickému poškození a odolnost proti praskání. Rabicové pletivo Gutta lze díky letovaným spojům využít i jako univerzální pletivo v exteriéru na ploty, kotce aj.

Aplikace rabicového pletiva

Aby splnilo pletivo svůj účel, musí se k podkladu dostatečně pevně ukotvit. Aby rabicové pletivo skutečně splnilo svůj účel, je nutné ho pořádně připevnit k podkladu, neboli je ho třeba do zdi důkladně ukotvit. Používají se k tomu hřebíky s podložkami (dříve často rozklepnuté vršky od piva), do nesoudržných podkladů (hlína, hlínou vymazané spáry mezi kameny) je možné použít uzlovací hmoždinky, nebo natlouct do podkladu tyčinky či háčky z betonářské oceli (6 - 8 mm průměr) a na ně rabicové pletivo navázat pomocí drátů. Příliš vyčnívající tyčinky se pak zkrátí flexou.

V závislosti na typu podkladu lze použít několik variant kotvících prvků, jejichž společným znakem plochý konec, který zajišťuje stabilitu kotvy. Obvykle se kotvící prvky umísťují u kamenných zdí do spár, ale někdy je třeba kotvu navrtat i přímo do kamene. To platí zejména o krajích pletiva, které je často zahnuté a konec dílu nemusí vyjít přesně na spáru. Je třeba očistit a připravit si podklad. Pletivo nastříhat a mechanicky přichytit (hřebíky, spony, vruty). Jednotlivé kusy překrýt cca 5-10 cm.

Rákosové pletivo

Používá se jako tradiční nosič hliněných omítek u nesavých povrchů. Jako podpůrnou nosnou konstrukci pro omítky lze rákosové pletivo (palach) použít i u cihlových zdí, ale také na stropy z dřevěných a OSB desek. Pletivo tvoří vlákna rákosu, spojená vázacím drátem. Na podklad se přibíjí hřebíky nebo skobami či sponkami.

Omítka na polystyren

Zpravidla se omítá fasádní polystyren, který se používá k zateplení vnějších zdí domů. Po upevnění polystyrenu na zdivo je třeba na všech plochách udělat zpevňovací armovací vrstvu ze skelné tkaniny (perlinky) a stěrkového tmelu (výztužné stěrky). Perlinka se zapravuje do vrstvy stěrky (lepidla, tmelu) na celé ploše, napojované pruhy perlinky je třeba překrývat minimálně 10 cm přes sebe. Stěrka se nanáší ve vrstvě min 2 mm až 5mm. Na místech s vyšším očekávaným zatížením fasády se dělá stěrka dvojitá. Nanáší se vždy shora dolů ocelovým hladítkem. Do ní se vtiskne perlinka a upraví se hladítkem. Jakmile zaschne a důkladně vytvrdne vrchní stěrková vrstva, můžeme nanášet penetrační vrstvu pod omítku. Penetrace sjednotí a sníží savost podkladu (stěrky) před nanesením svrchní vrstvy fasádní omítky. Na vyzrálou a napenetrovanou podkladovou vrstvu perlinkou armované výztužné stěrky podle návodu naneseme vhodný typ fasádní omítky.

Charakteristiky rabicového pletiva "Rabicka"

tags: #rabitska #na #omitku #venkovni #informace

Oblíbené příspěvky:

• Dřevěná střešní okna VELUX
• Firmy v Českém Krumlově nabízející plastové palubky
• Ukotvení pro Všechny Stavební Materiály
• Využití BIM v projektování střech
• Jak na poškrábanou podlahu