Realizace dřevěného chodníku kolem domu: Praktický a estetický prvek zahrady

Při plánování zahrady je důležité myslet na každý detail, a chodník je jedním z nejdůležitějších prvků. Usnadňuje přístup a pohyb po pozemku a dotváří celkový dojem. Jaký chodník zvolit a podle čeho vybírat? Zásadní je materiál chodníku, s nímž souvisí i jeho typ, životnost materiálu, náročnost údržby a design. Podívejme se na nejoblíbenější druhy a materiály pro chodník kolem domu či na zahradu.

Oblíbené materiály pro chodníky

  • Beton
  • Přírodní kámen
  • Štěrk
  • Dlažební kostky
  • Dřevo

1. Betonový chodník

Při stavbě chodníků je beton jedním z nejčastěji používaných materiálů. Jeho výhodou je dlouhá životnost a prakticky nulová náročnost na údržbu. Díky moderním technologiím lze beton barvit, tvarovat i leštit, takže může imitovat kámen či dřevo. Betonové chodníky jsou odolné vůči povětrnostním vlivům a zvládnou i vyšší zátěž. Typicky se betonových chodníků využívá na dvorcích, kam čas od času zajíždí vůz apod.

2. Kamenný chodník

Pokud nepatříte mezi zastánce betonu, vsaďte na přírodní kámen. Chodníky z přírodního kamene, jako je břidlice, žula nebo pískovec, dodávají zahradě elegantní a nadčasový vzhled. Kámen je oblíbený především pro svou odolnost a má poměrně nízké požadavky na údržbu. Je však vhodné čas od času kamenný chodník opláchnout vodou, případně odstranit zelený mech. Zároveň každý kus kamene je unikátní svou texturou a barvou, což jen přidává na originalitě. Polygonální dlažba a kamenné šlapáky se hodí jak do moderních, tak rustikálnějších zahrad.

3. Štěrkový chodník

Další možností mohou být štěrkové chodníky. Jsou snadno instalovatelné a cenově dostupné. Štěrk nabízí přirozený vzhled a hodí se především do rustikálních zahrad. Oproti jiným typům chodníků má jednu zásadní přednost - propustnost vody. Svou drenážní schopností pomáhá při prevenci eroze půdy a vytváření kaluží. Snadná je i stavba štěrkových chodníků, ale je zapotřebí počítat s pravidelným doplňováním kamení a údržbou, která spočívá především v udržování tvaru a rovnoměrného rozprostření štěrku. Chodníkový obrubník lze použít k ohraničení prostoru se štěrkem a zamezit tak jeho rozptylování po okolí.

4. Dlažební kostky či kočičí hlavy

Dlažební kostky, zámková dlažba nebo také dlažba zatravňovací - i to jsou další typy chodníků, pro které se můžete rozhodnout. Nespornou výhodou tohoto chodníkového materiálu je jeho kombinovatelnost. Instalace může být časově náročnější, avšak umožňuje vytváření nejrůznějších vzorů a designů přímo v ploše chodníku. Dlažební kostky jsou k dostání v různých tvarech, barvách a materiálech, včetně betonu, kamene a cihel. Tyto materiály jsou odolné a snadno opravitelné. V případě poškození stačí konkrétní kus dlažby jednoduše vyměnit, aniž by došlo k poškození zbytku chodníku.

Čtěte také: Využití betonových prken v zahradě

5. Dřevěný chodník

Dřevěné chodníky jsou méně časté, avšak efektní. Dodávají teplý a rustikální nádech a jsou vhodné například k domu, pergole nebo zahradnímu posezení. Zkrátka ideální volba do prostředí, kde se chcete cítit příjemně a útulně. Materiály jako cedr nebo tropické dřevo jsou oblíbené pro jejich přirozenou odolnost vůči povětrnostním vlivům. Tropické dřeviny navíc přirozeně odpuzují hmyz. Zapotřebí však je pečlivé a pravidelné ošetření dřeva na ochranu proti vlhkosti.

Realizace dřevěného chodníku: případová studie

Pro pana Vladimíra jsme se pustili do zakázkové výroby a montáže venkovního dřevěného chodníku podél obvodových stěn jeho dvorku. Volba padla na osvědčený materiál ThermoWood. Jsou to dřevěná prkna tepelně upravená tak, aby odolaly dešti, mrazu, ale i slunci. Zákazník si přál funkční, ale zároveň příjemný povrch. A to ThermoWood nabízí. Z jedné strany jsou prkna hladká, z druhé jemně rýhovaná pro bezpečnější chůzi za vlhka.

Aby byla venkovní podlaha pevná a stabilní, připravili jsme dvojitý rošt z impregnovaných latí o průřezu 4,4 × 7 cm. Ty jsme uložili na předem připravený zhutněný štěrkový podklad, což je osvědčená kombinace pro rovné a odolné venkovní konstrukce. Při montáži jsme nezapomněli ani na dilatační spáry mezi jednotlivými prkny. Díky nim má dřevo dostatek prostoru pro přirozenou práci při změnách teploty a vlhkosti. Bez těchto mezer by časem mohlo docházet k praskání nebo kroucení prken a podlaha nebo chodník by se mohly vyboulit.

Výsledkem práce našich montérů je pevný a elegantní dřevěný chodník, který krásně navazuje na architekturu dvora a zároveň slouží jako funkční spojovací prvek kolem celého domu.

Jak postavit chodník kolem domu: krok za krokem

Pokud si chcete kolem domu vybudovat chodník (opravdu pochozí cestu, a ne příjezdovou cestu, protože pro automobily je potřeba použít jinou úpravu podloží), musíme začít úpravou podloží. Pokud začínáme na „zeleném trávníku“, je potřeba nejprve provést skrývku ornice (odstranit vrstvu s trávou a případnými kořeny a jinými biologickými zbytky), což je vrstva úrodné hlíny o tloušťce cca 20 - 30 cm dle lokality. Odtěžit je třeba také neúrodnou část zeminy, a to do takové hloubky, aby celková hloubka výkopu pro přípravu podloží pod dlažbu byla alespoň 250 - 300 mm hluboká. Poté vrstvu původní zeminy udusáme, nejlépe zhutníme vibrační deskou.

Čtěte také: Vlastnosti smrkového a akátového dřeva

Chodník kolem domu je samozřejmě možné zpevnit obrubníkem, který se pokládá jako první, a to většinou napevno do betonového lože. Pokladní vrstvu pro pochozí dlažbu lze provést dvěma způsoby:

  1. Na zhutněnou pláň se může položit vrstva hrubé štěrkodrtě frakce 0 - 63 mm o tloušťce cca 100 mm, která se zhutní vibrační deskou. Na tuto vrstvu se dále položí 50 mm štěrku frakce 8 - 16 mm, která se taktéž zhutní a jako poslední se položí štěrk frakce 4 - 8 mm (příp. 2 - 5 mm) o tloušťce 30 mm. Tato poslední vrstva se již nehutní, pouze se urovná do požadované roviny pomocí srovnávací latě a vodováhy. Na tuto vrstvu se již klade dlažba.
  2. Druhou variantou je položení vrstvy štěrku frakce 8 - 16 mm o tloušťce 100 - 150 mm, na kterou po zhutnění položíme štěrk frakce 4 - 8 mm (popř. 2 - 5 mm) o tloušťce 30 mm. Tuto vrstvu již nehutníme a opět se pouze srovná do požadované roviny.

Jakmile je podkladní vrstva připravená a pečlivě urovnaná, začneme klást vybranou venkovní dlažbu. Začínáme vždy směrem proti spádu chodníku. Spáry mezi dlaždicemi by měly být 3 - 5 milimetrů. Dlaždice upevníme na místě jemným poklepem gumovou palicí. Během pokládky je vhodné kontrolovat rovinu kladené dlažby. Pomocí hliníkové latě či hoblované dřevěné desky kontrolujeme rovinu ve všech směrech, zda místy nedochází k propadlinám či vyvýšeninám v ploše.

Vždy je velice důležité myslet na to, aby povrch cesty nebyl zcela vodorovný, ale měl mírný, okem nepatrný sklon směrem od stavby. Při práci s dlaždicemi, jak betonovými, tak kamennými, se určitě nevyhneme řezání. Až máme pokládku hotovou, zasypeme spáry jemným pískem a pomocí smetáku písek vmeteme do volných spár.

Volba dlažby

Pro použití venku nikdy nepoužívejte dlažbu určenou do interiéru. Nejčastěji se setkáte s nabídkou betonových dlaždic, jsou k dostání v mnoha tvarech i barvách. Možná je i kamenná dlažba, která bude působit přirozeněji než betonová. Nejpopulárnější zahradní dlažbou je v současnosti betonová zámková dlažba.

Závěrem

Výběr vhodného materiálu ke stavbě chodníku závisí na řadě faktorů, včetně estetických preferencí, rozpočtu a náročnosti údržby. Ať už se rozhodnete pro beton, kámen, štěrk, dlažební kostky nebo dřevo, dbejte na kvalitní provedení a správnou údržbu, aby vám chodník sloužil dlouhá léta.

Čtěte také: Průvodce světem plátna

tags: #chodník #okolo #domu #dřevo #realizace

Oblíbené příspěvky: