Postup Stavby Dřevěného Domu

Z pohledu historie je dřevo bez nadsázky jedním z nejstarších stavebních materiálů vůbec. Tam, kde bylo dřevo k dispozici, ho člověk využíval už před třemi miliony let. Na našem území, které je z velké části pokryto lesy, bylo dřevo užíváno jako jeden z hlavních materiálů a v kombinaci s dalšími dostupnými materiály ho využívali už staří Slované. Typickými stavbami ze dřeva jsou roubenky a sruby či domy z hrázděného zdiva. Stoleté roubenky a dřevěné horské boudy dokládají, že dřevo je dobrou volbou i do nepříznivých klimatických podmínek. Zároveň je to i materiál moderní.

Výhody a Nevýhody Dřevostaveb

V posledních několika letech vzrůstá procento realizovaných dřevostaveb na našem území. Dřevostavby mají nesporné výhody i nevýhody, které jsme se rozhodli v průběhu naší projektové činosti zaznamenávat a zveřejňovat na našem webu. Nejdiskutovatelnějšími tématy na poli dřevostaveb je jejich suchá výstavba, „ekologičnost“ a v neposlední řadě také otázka jejich ceny. Vzhledem k rychlosti výstavby a často i příznivému rozpočtu je dřevostavba vhodným řešením nejenom pro mladé začínající rodiny.

Mezi stinné stránky patří diskuze na téma životnosti dřevostaveb, jejich nízké akumulační schopnosti, či náchylnost na statické poruchy v případě, že nejsou dodrženy základní principy zavětrování. Obecně vzato však současná doba dřevostavbám nahrává.

Stavební Systémy Dřevostaveb

Jestliže přemýšlíte o tom, jak si postavit dřevěný dům, vyberte si nejdříve jeden ze stavebních systémů a tomu podřiďte výběr materiálu. Nelze si vzít část z jednoho, část z druhého a nějak to složit dohromady. Může se jednat dřevostavbu čistě z masivního dřeva, o kombinaci dřeva s deskovými materiály na bázi dřeva, nebo dokonce o sendvičové systémy stěny.

Obvodová stěna dřevostavby, její tloušťka a materiálové složení, ovlivňují zásadním způsobem pevnost stavby, prostup tepla a vodních par stěnou i spoustu dalších faktorů, které předurčují životnost, bezpečnost a komfort při následném užívání stavby. Materiálové složení stěn je i důležitým faktorem pro posouzení energetické náročnosti budovy (PENB) či požární bezpečnosti.

Čtěte také: Kostel techniky - klenba

Typy Konstrukcí Dřevostaveb

  1. Moderní sruby: Ty se od těch klasických liší tím, že se nestaví z kulatiny, ale pečlivě opracovaných hranolů z masivního dřeva. Dřevěný montovaný dům je přivezen v jednotlivých v továrně předem přesně řezaných a očíslovaných dílech a může být postaven na připravené základové desce bez těžké stavební techniky, jako jsou bagry nebo jeřáby v řádu týdnů i svépomocí. Prakticky bez nutnosti řezání.
  2. Domy z panelů SIPS: Spojením izolačního polystyrenového jádra s celoplošně slepenými OSB deskami vzniká prvek s vysokou tuhostí, který se podobá krabicovému nosníku. Díky tomu jsou domy postavené z těchto panelů extrémně odolné a pevné a v USA se využívají jako doporučený stavební systém při obnově lokalit postižených hurikány. Kromě pevnosti vynikají i skvělými tepelně izolačními vlastnostmi.
  3. Rámové dřevostavby: V zahraničí, v Severní Americe, Kanadě či Austrálii, jsou populární rámové dřevostavby, které se staví pomocí systému Balloon-Frame nebo Platform-Frame. Oba vychází z konceptu Two-by-four, kdy je rám z masivních trámků (5x10 cm) obložen deskovým materiálem či prkny a stěny jsou zatepleny zevnitř. Podobné jsou evropské sloupkové stavby, které se staví od třicátých let minulého století. Tyto stavby dosahují vysokých kvalit, zejména v zemích největšího rozšíření v Evropě - v Německu a Švýcarsku. Poněkud problematické u tohoto typu stavby je kvůli složitosti konstrukce zajištění parozábrany, obkladů a krytiny.
  4. Hrázděné konstrukce: V minulosti byly hrázděné konstrukce oblíbené v západní Evropě, ale v České republice jsou spíše raritou. Hrázděná stavba (něm. Fachwerk) se skládá z dřevěné kostry, která je vyplněna propleteným proutím ohozeným hlínou, kamenným anebo cihlovým zdivem v jednotlivých polích. Jsou tak hybridní formou mezi dřevostavbou a cihlovým či kamenným domem.

Možnosti Realizace Dřevostavby

Existují různé způsoby, jak se pustit do stavby dřevěného domu:

  1. Firma na klíč: Objednáte si firmu, která staví dřevostavby na klíč. O výpočty, projekty a materiály se tím pádem nemusíte tolik zajímat, firma vše zařídí za vás, je to nejkomfortnější varianta.
  2. Projekt od odborníků: Vyberete si systém a necháte si dům naprojektovat podle vlastních požadavků odborníky - architektem, projektantem, statikem. Na jeho základě si postavíte dům svépomocí nebo stavební firmou. Případně se můžete pokusit sehnat již zpracovaný projekt někoho jiného a zreplikovat ho.
  3. Montovaná dřevostavba - stavebnice: Dostanete předem naprojektovaný domek z masivního dřeva, kdy v dodávce naleznete všechny potřebné díly (přesně řezané a očíslované) potřebné ke stavbě dřevostavby a plán stavby. Vaším jediným úkolem bude stavbu složit. Výrazně si tím celý proces usnadníte a ušetříte čas i peníze.

Výběr Řeziva

U roubenek to, jaké hranoly, trámy a prkna na konstrukci dřevostavby použijete, určuje všechny zásadní vlastnosti stavby: od pevnosti budoucí stavby, nosnosti stěn a střechy, přes tepelně izolační vlastnosti až po celkovou životnost stavby. 28 mm se obvykle používají pro nejmenší přístřešky a chatky.

U jiných typů dřevostaveb, než jsou moderní roubenky, tvoří řezivo sice jen skelet stavby, ale i v tomto případě je výběr a příprava řeziva klíčovou disciplínou. U řeziva pro konstrukci rámových dřevostaveb je zapotřebí vybírat hranoly bez vad, s vysokými nároky na pevnost, speciálně sušené a se sraženými hranami. Možností jsou i tzv. KVH hranoly vyráběné v „nekonečné“ délce pomocí cinkovaných spojů, které se používají nejčastěji v tloušťce 60 mm. KVH hranol je hoblovaný a vysušený konstrukční hranol ze smrkového dřeva. KVH hranol je délkově napojený zubovitým spojem a má sražené hrany. Ty se začaly původně vyrábět proto, aby bylo možné zpracovat odpad z dřevovýroby, ale dnes se jedná o plnohodnotný materiál, který boduje především díky snadné a rychlé stavbě.

Deskové Materiály

  • OSB: Nejrozšířenější po celém světě s charakteristickým povrchem a strukturou orientovaných třísek. Broušené lze využít jako pohledový materiál.
  • DHF: Mají nízký difuzní odpor a využívají se pro difuzně otevřené systémy.
  • Sádrokarton: Nejpoužívanější materiál pro vnitřní povrchy a dělicí stěny.

Základy Dřevostaveb

Ať už stavíte rámovou dřevostavbu či roubenku, před samotnou stavbou musíte upravit terén a vybudovat základy. A čím větší stavbu plánujete, tím je důležitější naplánovat základy pevnější.

  1. Zemní vruty: Pokud nemáte pozemek na skále a neplánujete podsklepení, je nejrychlejším a nejlevnějším způsobem postavit dům na zemních vrutech. Vzdálenost jednotlivých vrutů a jejich počet si nechte propočítat specialistou. Je také třeba dbát na přesnost montáže vrutů a jejich stabilitu, která se měří tahovým testem.
  2. Betonové patky: Patky se vyvedou nejčastěji z nezámrzné hloubky přibližně 1 m pod zemí nad terén, kde se do nich vkládají kovové kotvící prvky a na ně se udělá rošt z impregnovaných nosných hranolů. Až na nich se začíná stavět zaizolovaná podlaha.
  3. Železobetonová deska: Asi nejvhodnějším základem pro naše levné dřevěné rodinné domy na klíč je ale vyztužená železobetonová deska. Ta, podobně jako u nepodsklepených domů z jiných materiálů, vytváří betonový sokl, ke kterému se pomocí šroubů kotví stěny domu. Konstrukčně se železobetonová základová konstrukce pro malé levné dřevostavby nijak neliší od základů pro domky z jiných stavebních materiálů.

Tepelná Izolace Dřevostaveb

Mezi lidmi, kteří nemají s dřevostavbami zkušenost, panuje řada mýtů. Asi nejčastější je ten, že v dřevostavbách je zima a nehodí se pro trvalé bydlení. Opak je pravdou. V dnešní době se dřevostavby běžně staví i jako pasivní domy či nízkoenergetické dřevostavby. Nejdůležitější otázkou z tohoto pohledu je tloušťka stěny dřevostavby a konstrukce obvodové stěny dřevostavby.

Čtěte také: Jak vyrobit kočičí strom

  1. Izolace sloupkové dřevostavby: Při zateplení sloupkové dřevostavby se využívá nejčastěji minerální vata, která se řeže do velikostí odpovídající mezeře mezi sloupky a umisťuje se mezi ně. Podobně se zatepluje i strop. Ten je konstruován jako předstěna a mezi ním a izolací se zhotovují rozvody vody či elektrické energie.
  2. Izolace montovaných dřevostaveb a roubenek: U celoročních dřevěných domů v podobě montovaných dřevostaveb a moderních roubenek se izolace vkládá mezi dvě stěny z masivního dřeva již při stavbě. Jedná se o nejjednodušší způsob, jak vytvořit konstrukci izolované stěny dřevostavby svépomocí.
  3. Vnější izolace roubenek: Variantou izolace moderních roubenek je izolace vnější stěny z masivního dřeva, na kterou se z vnější strany přidává izolace. Tu kryje dřevěný obklad.

Povolení ke Stavbě

Potřebuji na stavbu dřevěného domu stavební povolení? Bojíte se papírování a zbytečných výdajů navíc? Nemusíte! Postavit malý rodinný dům nebo chatu bez stavebního povolení nemusí být těžké. Napoví vám stavební zákon č. 183/2006 Sb. U menších chat a domků, které jsou na pozemku jiného obytného či rekreačního domu, dokonce nepotřebujete ani ohlášku. To se může hodit kupříkladu při stavbě letního bytu pro návštěvy někde na zahradě. Stavební povolení přitom nepotřebujete ani pro větší stavby určené k rodinnému bydlení. Nevyhnete se ale územnímu souhlasu či ohlášení stavby.

Domek, kterému stačí ohlášení stavby, musí splňovat charakter stavby pro bydlení a pro rodinnou rekreaci s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše s dvěma nadzemními podlažími a podkrovím. Novela stavebního zákona (Lex OZE III, zákon č. 87/2025 Sb.) zjednodušuje procesy pro výstavbu drobných staveb, jako jsou zahradní domky, studny nebo domovní ČOV.

Životnost Dřevostaveb

Všechny výrobky ze dřeva časem podléhají opotřebení. Opotřebení může být fyzické a morální. Fyzické opotřebení mohou způsobovat dřevo znehodnocující činitelé, charakterizuje ho skutečný technický stav dřevěných prvků či konstrukcí a není stejná pro všechny dřevěné výrobky. V praxi to znamená, že přestože známe kupříkladu buddhistický chrám Horjudžu v Japonsku (604 našeho letopočtu), který přežil i čtyři desítky zemětřesení nebo dřevěný kostel Greensted starý 1200 let, nikdo vám nezaručí, že právě vaše dřevostavba se dožije stejného stáří. Společně se 130 let starými a stále užívanými chatrčemi v severní Antarktidě jsou ale argumentem, proč zvolit masivní dřevo a roubenou konstrukci.

Samotnou fyzickou životnost pak nejvíce ovlivňuje prostředí, ve kterém se dřevostavba nachází, čímž se nikterak neliší od staveb z jiných materiálů. Kupříkladu dřevokazné houby jako dřevomorky, koniofory či trámovky vyžadují pro svůj růst teplotu 22 až 35 ºC a vlhkost dřeva mezi 34 až 46 %. Podobné teploty a vlhkost dřeva nad 18 % vyžadují i hmyzí škůdci jako je pilořitka, červotoči či tesaříci. Pro dřevo tu hovoří i fakt, že pevnost dřeva se se vzrůstající vlhkostí nemění, mění se pouze jeho objem a samozřejmě i náchylnost k napadení výše uvedenými škůdci.

Když to shrneme, dá se říci, že dřevo jako materiál dokáže přežít staletí. Nesmí se ovšem zanedbávat péče o něj. Při správné údržbě a použití kvalitních materiálů může dřevostavba vydržet i více než 100 let. I dřevostavby svépomocí mohou vydržet stovky let.

Čtěte také: Dřevěná udírna: Postup stavby

Staveništní Montáž Dřevostavby

Staveništní montáž je nejrozšířenější technologie výstavby dřevostaveb. Účelem tohoto článku je upozornit na hlavní zásady provádění a spojování dřevěných prvků stěn a stropů, které se realizují staveništní montáží. Díky zhotovení dřevostaveb staveništní montáží se pohodlně osazují také rozvody instalací mezi jednotlivé dřevěné sloupky stěn nebo žebra stropů či podlah.

  1. Dokumentace: U dřevostaveb zhotovovaných staveništní montáží vniká obdobná dokumentace, jako je zapotřebí například u panelových stěn, které se zhotovují ve výrobních halách. U rámové dřevostavby potřebujeme mít spočítanou statiku z důvodu přenosu požadovaného zatížení na dům. Musí být také zhotovena montážní dokumentace pro rozmístění jednotlivých dřevěných prvků umísťovaných do stavby. Ve výkresové dokumentaci je také uveden výpis řeziva materiálu. V něm jsou uvedeny jednotlivé průřezy hranolů a jejich délky. Na stavbu je obvykle přivezen materiál v podobě hranolů v celých metrových délkách. Nařezání na potřebné rozměry probíhá přímo na stavebním pozemku.
  2. Založení stavby: Nejdůležitější je vždy založení prvního rohu stavby. Na začátku je nutné přikotvit spodní pásnici budoucí stěny k podlahovým nosníkům skrze OSB desku. Jako spojovací materiál postačí například konstrukční vruty do dřeva rozmístěné po vzdálenostech, které udává montážní plán. Následně se k této pásnici začnou kotvit svislé sloupky po vzdálenostech, které vychází z rozměru OSB desek. V našem případě je osová vzdálenost sloupků 625 mm. Důležité je správné rozmístění a spojení sloupků v rozích obvodových stěn. K horním částem sloupků se připevní vodorovný prvek, tzv. horní pásnice. Na tuto pásnici se umísťuje ještě další prvek, kterému se říká věnec.
  3. Stabilizace stěn: Pokud jsme výše uvedeným způsobem postavili několik obvodových stěn, je nutné abychom stěny stabilizovali pomocí dočasných vzpěr. Je možné použít jak dřevěné hranolky, tak například ocelové stavitelné tyče. Tyto vzpěry nám stabilizují obvodové stěny do doby, než k nim kolmo přikotvíme vnitřní stěny (zavětrovací příčky). V místě, kde vnitřní stěna navazuje na obvodovou, musí být umístěný sloupek, aby bylo možné provést jejich vzájemné spojení po výšce. Spojení je opět možné provést vruty. Na vnitřní stěnu se také umístí dřevěný věnec, který se protáhne až na obvodovou stěnu. Dojde tak ke vzájemnému propojení i vrchní částí stěn.
  4. Opláštění stěn: Záklop obvodových a vnitřních stěn v první fázi probíhá z jedné strany. Ještě před zaklopením proběhne kontrola, že všechny stavební otvory mají osazené překlady. Opláštění na naší ukázkové stavbě je řešeno formou velkoformátových OSB desek. Opláštění zajišťuje stabilitu stěn ve vodorovné rovině. To znamená, že vnitřní stěny díky opláštění mají také vyšší únosnost a je možné na ně navázat stropní konstrukcí. Opláštění probíhá také přes otvory pro okna a dveře. Opláštění v těchto místech se vyřízne. Cílem toho je, aby co největší zbytková plocha desek spojovala co nejvíce sloupků.
  5. Montáž stropních nosníků: Rozmístění stropních nosníků odpovídá statickému posouzení. Samotná montáž je velmi rychlá. Pokud je potřeba z nějakého důvodu nosníky zdvojit nebo ztrojit, je na stropní nosníky vhodné použít subtilnější profily, aby je bylo i bez pomoci jeřábu možné zvednout ručně do úrovně stropu. Kotvení stropních trámů se zpravidla provádí vruty nebo se používají ocelové třmeny. Pokud je to v souladu se statickým výpočtem, tak je vhodné nosníky osově rozmístit po vzdálenostech 625 mm. Je to opět z důvodu velikosti OSB desek, které tvoří záklop stropu.
  6. Rozvody ve stěnách: Rozvody ve stěnách dřevostavby se často neobejdou bez drobného vykroužení potřebného otvoru ve sloupku nebo dolní či horní pásnici. Pro vedení elektroinstalací stačí obvykle otvor průměru 20 mm. Pro vedení rozvodů vody se dělá otvor tak velký, aby se zde protáhla trubka 20-40 mm. V případě odpadů například od umyvadel se používá odpad průměru 50 mm. U vnitřních stěn se rozvody mezi sloupky dělají ve fázi, kdy ještě nejsou zaklopené OSB deskami. V případě vedení rozvodů mezi stropními nosníky je možné vykroužit některé otvory v nosníku pouze po konzultaci se statikem. Nejvhodnější je rozvody vést souběžně se stropními nosníky. Pod podlahovými nosníky vedeme například odpady od kanalizace nebo přívodní potrubí pro vodu či plyn do stavby.

Lehký Dřevěný Skelet

Lehký dřevěný skelet - systém výstavby, který se rozvinul na území Severní Ameriky. Vychází z anglického způsobu stavění. Byl vylepšen díky strojnímu opracování dřeva a sériové průmyslové výrobě hřebíků. Hřebíky nahradily pracné tesařské spoje. Výstavba lehkého dřevěného skeletu není závislá na modulových rozměrech. Jsou používány jen dva až tři základní profily řeziva, ze kterých je sestavena celá nosná kostra domu. Prvky lehkého dřevěného skeletu mohou být vyrobeny předem v továrně a následně smontovány přímo na stavbě.

Konstrukční dřevo je dodáno na stavbu až po kompletním ukončení základových konstrukcí. Skladované řezivo nesmí spočívat přímo na terénu, je podloženo příčníky v maximální vzdálenosti 2 m. Dále je chráněno nejlépe polyetylenovou fólií (PE) proti povětrnostním vlivům. Pod podkladní příčníky je vhodné umístit též pruh PE fólie.

Základním konstrukčním prvkem lehkého dřevěného skeletu je přesně hraněné řezivo s vlhkostí dle místa zabudování 8-18 %. Pro nosnou konstrukci nelze použít syrové dřevo. Nosná konstrukce je tvořena prvky se stejným průřezem. Pro zajištění tuhosti je skelet opláštěn z vnější strany deskovým materiálem. Tato konstrukce vymezuje prostor objektu a předurčuje jeho vnitřní členění.

Konstrukce stěny musí přenést stálé a nahodilé zatížení, šířka sloupků musí dovolit pojmout dostatečné množství tepelné izolace a zároveň stěna musí být celistvá. V případě požáru přenášet zatížení a nedovolit šíření kouře minimálně po dobu stanovené požární odolnosti. Dle zatížení a požadavků tepelné izolace nejčastěji pro nosnou obvodovou stěnu 140x50 mm. Pro příčky pak většinou postačuje 100x50 mm. Rámy jsou sestaveny ze spodního a horního prahu, sloupků, konstrukčního plášťování, věnce, překladů, rozpěr sloupků, případně ztužujících diagonál. Tyto prvky tvoří všechny typy stěn.

Systém Two by Four

Konstrukční systém dřevostaveb označovaný podle rozměru jednotného profilu fošinky dva krát čtyři palce působí stále trochu tajemně, avšak není k tomu sebemenší důvod. Drtivá většina moderních dřevostaveb, používajících jako základní konstrukční prvek fošnu, je vlastně systémem two by four, i když se mohou od původního mateřského konceptu v něčem lišit. Podstatou systému two by four je tedy rám z fošen. Opláštěný rám pak vytváří tuhou desku, tedy rovinný konstrukční prvek, a jejich propojením vzniká prostorová konstrukce - stavba.

U vícepodlažních staveb pak přímo navazuje na konstrukci svislých stěn. Stropní prvky jsou bezprostředně opatřeny deskovým opláštěním, které tvoří zároveň konstrukční podlahu a novou „platformu" pro montáž dalšího podlaží (synonymem pro TBF je rovněž Platform Framing). Na konstrukci stropu pak navazuje další sestava svislých stěn, která mívá - v našich podmínkách a pouze v případě dvoupodlažních staveb se šikmou střechou - často formu štítových, a pak podélných, nižších bočních stěn.

Vlastní fošnová konstrukce dřevostavby je v případě standardního domu dokončena za dva až čtyři týdny. Po položení střešní krytiny je možné aplikovat tepelné izolace obvodových stěn a osazovat okna a obecně otvorové výplně. Tím je objekt uzavřen a jeho interiér oddělen do jisté míry od exteriéru.

Fasádu domu může tvořit omítkový systém, dřevěný obklad, případně obklad deskovými materiály, ale také kamenným nebo cihelným páskem včetně kombinace uvedených možností. Dalším stupněm stavby jsou vnitřní obklady povrchů, nejčastěji ze sádrokartonových, případně sádrovláknitých desek.

tags: #stavba #dreveneho #domu #postup

Oblíbené příspěvky: