Chození po dlažbě a studené nohy u dětí: Rizika a doporučení

Názory odborné veřejnosti nejsou v přístupu k problematice bosé chůze jednotné. Od ortopeda či dětské lékařky častěji slyšíme názor, že pro správný vývoj nohy je nutná pevná bota, a to dokonce i doma, minimálně v podobě bačkůrek. „Naše nohy jsou však inteligentní. Boty dávají malým nohám větší jistotu a umožní stoj a chůzi dříve, než je na to dítě zcela připravené. Ale za jakou cenu? Podle Clary Hermachové - Lewitové se tím zkrátí období lezení dítěte a nedojde k dostatečnému vývoji nohy a optimálnímu rozvoji exterocepce (= vnímání podnětů z vnějšku) a propriocepce (= vnímání polohy a pohybu).

Bosá chůze u dětí: Pohled odborníků

Koncept minimalistické a barefoot obuvi je blízký fyzioterapeutce H. R. Červenkové/P. About Latest Posts, zejména proto, že respektuje základní principy důležité pro správný vývoj nohou a podobá se zdravé a dnes velmi opomíjené bosé chůzi. Fyzioterapeuté jsou celkem zajedno: Pro děti je ideální bota typu barefoot. Dle názoru fyzioterapeutů je ideální využívat všech funkcí nohy a nechat ji zpevňovat přirozeně a ne podporou zvenčí, tedy pevnější botou.

Podle Václava Talaše, vedoucího praktického vyučování zlínské střední školy obchodně technické, taková chůze bez bot není pro zdraví člověka příliš dobrá. „Má to svá pozitiva i negativa," říká v rozhovoru pro Deník sedmapadesátiletý kantor. Podle něj hodně záleží na tom, po jakém povrchu se pohybujeme. Pokud budeme chodit po trávě, písku, nějakých oblázcích, kamínkách, tak s tím souhlasí. Taková chůze stimuluje plosku nohy.

Ortopedi se s fyzioterapeuty shodnou na dostatečně široké botě s prostorem pro prsty, botě ohebné, lehké a bez zdvižené špičky, zároveň bez tvarované stélky, minimálně v batolecím věku. Ještě ujasníme, že na ohebnost není kladen takový důraz jako u barefoot a ani se neklade důraz na anatomickou špičku.

Domácí obuv a studené nohy

Chodit doma bez obuvi může na první pohled působit zdravě. Aktivuje receptory na chodidlech, posiluje svaly a působí přirozeně. Avšak tvrdé a studené podlahy - dlažba, plovoucí podlahy nebo linoleum - mohou přispět k prochladnutí, přetížení kloubů nebo i drobným poraněním. Rodiče často pozorují, že když dítě běhá po studené podlaze bosky, snadno se u něj objeví rýma nebo nachlazení. Bez obuvi chybí chodidlům opora. To může vést k přetížení, bolestem a mikroporaněním - obzvlášť pokud máte ploché nohy, haluxy nebo jiné ortopedické potíže. Ve vlhkých prostorách, jako je koupelna nebo kuchyň, navíc hrozí rozvoj plísní.

Čtěte také: Podrobnosti o fungicidu Kuprikol

Kvalitní pantofle poskytují noze stabilitu, tlumení a chrání před chladem i nečistotami. Nejlepší volbou jsou pantofle z přírodních materiálů - například ovčí vlny nebo kvalitní kůže. Vlna dobře izoluje, ale zároveň je prodyšná. Nohy tak zůstávají v teple, ale nepotí se. Ideální jsou pantofle s měkkou, pružnou podrážkou a pevným střihem. U dětí hraje roli bezpečnost i správný vývoj nožní klenby. Měkké, lehké a protiskluzové pantofle pomáhají při stabilitě a chrání před úrazy.

Problém se studenýma a zpocenýma nohama

Za studené nebo zpocené dětské nožky velmi často nemůžou boty. Na chodidlech se nachází jedna z nejvyšších koncentrací potních žláz na celém lidském těle. Dětské tělo se teprve učí správně regulovat teplotu. Studené nohy u dětí totiž často nejsou znakem toho, že je dítěti zima. Velmi často jsou studené proto, že jsou ve skutečnosti zpocené. Mnoho běžných ponožek se vyrábí ze stoprocentní bavlny nebo z umělých syntetických materiálů. Když je dětská noha dlouhodobě uzavřená ve vlhku, není to zdaleka jen otázka diskomfortu.

K vyřešení tohoto začarovaného kruhu často není vůbec potřeba kupovat nové a teplejší boty. Zkuste nejdříve změnit ponožky, než začnete složitě (a draze) řešit nákup nových bot. Ponožky tvoří tu nejdůležitější první vrstvu mezi pokožkou nohy a botou. V praxi to znamená, že nožka nezůstává vlhká a tím pádem ani nepůsobí studeně.

Vývoj dětské nohy a správné obouvání

Dětská noha je zázračný stroj, který si zaslouží velkou pozornost rodičů. Její vývoj začíná samozřejmě už v břiše maminky a dalo by se říci, že noha se vyvíjí celý život tím, jak se přizpůsobuje stále novým nárokům. Ale určitě zásadnější vývoj probíhá zhruba do 9 let věku, neboli věku, kdy je dítě schopno sprintovat a dále asi do 18 let, kdy končí růst kostí.

Struktura a funkce nohy

Abychom pochopili funkci nohy, musíme si uvědomit, že je tvořena 26 kostmi, 33 klouby a mnoha svaly a vazy. Noha má dvě klenby - příčnou a podélnou. Klenby jsou tvořeny kostmi, vazy, kloubními pouzdry a svaly. Svaly jsou zároveň zodpovědné za chůzi. A proč vůbec noha takhle vypadá? Je to jednak kvůli statickému stoji, tedy opoře a zároveň pružné chůzi. Dalšími funkcemi nohy jsou termoregulace, vnímání a úchop.

Čtěte také: Instalace kanalizačního poklopu do zámkové dlažby

První botičky

První boty dáváme dítěti ideálně až když samostatně chodí. To znamená ve chvíli, kdy ujde nějakou vzdálenost, je schopno se zastavit a změnit směr. Samostatná chůze nastává u dětí mezi 11. a 18. měsícem, ale vždy se hodnotí podle předchozího psychomotorického vývoje. Věk na první botičky je tedy velmi individuální. Noha dítěte získává různé vjemy z okolí, přeci jen jsme si řekli, že jednou z jejích funkcí je i vnímání a úchop. Pokud tedy dítě takhle brzy obujeme, přijde o jednu z možností jak poznávat vnější svět.

První boty by měly nohu chránit před chladem a poraněním, měly by být ideálně z přírodních materiálů, tedy textilu nebo kůže. Dalšími parametry jsou - dostatečně široké boty umožňující volný pohyb prstů s anatomickou špičkou a dostatečně ohebné. Zároveň nemají mít žádné zvýšení pod patou, takzvaný drop a ani nemají být uvnitř boty nijak vytvarované, tedy mají mít rovnou stélku. Noha má mít v pohybu naprostou volnost. Tyto parametry splňují například takzvané capáčky, které jsou vhodnou obuví na první krůčky, tedy dokud dítě nechodí úplně stabilně a na tom se shodnou asi všichni odborníci. Ale i u capáčků by měla být anatomická špička.

Měření velikosti dětské obuvi

Dítě samo neřekne, že je mu bota malá. Nohu byste měli přeměřit vždy, když kupujete nové boty a následně každý měsíc u batolat, u starších dětí každé 2-3 měsíce. Dětské boty by měly mít nadměrek do délky 5-12 mm, u malých dětí spíše do 10 mm. Ve chvíli, kdy boty dítěti z botníku vyřazuji by měl být nadměrek 4 mm. Vždy byste měli změřit obě nohy a ideálně odpoledne nebo večer. I dětské chodidlo totiž zvětšuje v průběhu dne objem.

Způsoby měření jsou dva:

1. Vezmete papír, kam obkreslíte chodidlo dítěte a potom změříte délku a šířku. Poté si ustřihnete špejli dané délky a dáte ji do boty.
2. Můžete si pořídit měřidlo na nohy a boty, které se dá sehnat pod názvem plus 12. Tím jednoduše změříte délku nohy tak, že si dítě na měřidlo stoupne a rovnou máte změřeno s nadměrkem 12 mm. Zároveň jde toto měřidlo strčit do boty a změříte délku přímo v botě.

Dítě v malé botě prsty krčí a podle palce toho tedy mnoho nepoznáte. To platí i o patě - nemá cenu sahat dítěti za patu, jestli mu bota ještě je. Ani nemůžete přikládat nohy zespoda na podrážku. Vždy nohu s botou prostě přeměřte - ať už obkresleným papírem, špejlí nebo měřidlem.

Čtěte také: ochrana stěn pomocí kovových soklů

Barefoot obuv a město

Je opravdu vhodná barefoot obuv ve městě a na asfaltu? To má dva aspekty. Jeden protiargument je, že na rovném povrchu není ideální chůze naboso. To už se zdá vyvrácené. Ve městě se o chůzi na rovném povrchu vlastně úplně mluvit nedá. Druhý argument je, že ve městě je chůze na tvrdém povrchu. Fyzioterapeuté tvrdí, že není potřeba podrážkou tlumit nárazy, že vliv je zanedbatelný a dokonce se výzkumem zjistilo, že člověk, který jde na boso má jiné rozložení sil než v botách s podrážkou, tedy nedupe tolik na paty. I když uznávají, že někomu je chůze po tvrdém hodně nepohodlná a pak je vhodná kompromisní obuv.

Někteří ortopedi na druhou stranu doporučují malý široký podpatek, který bude tlumit právě nárazy paty a zároveň otřesy celého těla.

Nejčastější problémy s dětskými nohami

Mezi nejčastější problémy, se kterými rodiče přicházejí sami, je „šmajdání“ nebo si dítě stěžuje na nepohodlí při chůzi či sportu. Pokud dítě odesílá k vyšetření pediatr, kterému se něco nezdá při pravidelné preventivní prohlídce, pak je to plochonoží.

Plochonoží

U batolat je plochonoží běžné, protože nožní klenba se teprve vyvíjí. Až do cca 6-7 let, při správné stimulaci i déle, dochází k formování nožní klenby. Do cca 3 let je chodidlo „vyplněno“ tukovým polštářem, takže nožička nemá klasicky vytvořenou klenbu. Postupně s věkem tukový polštář mizí a vytváří se podélná klenba tak, jak ji známe.

O plochých nohách většinou mluvíme kolem 3. roku života, kdy již vymizel tukový polštář a bere se to jako vyvinutá klenba nohy. Klenba se dá ale ovlivnit až cca do 10 let dítěte, takže se někdy můžete dozvědět, že se vyvíjí až do 10 let. Většinou vás na plochonoží upozorní pediatr na tříleté, případně pětileté prohlídce nebo si toho můžete všimnout třeba při otisku nohy dítěte do písku. Plochou nohu ale nehodnotíme pouze při klasickém stoji, kde opravdu do 3 let často viditelná není právě kvůli tukovému polštáři. Někdy se noha jeví jako plochá, ale při stoji na špičkách se nám krásně vytvoří klenba. Musíme ale vždy odlišit typ vady. Může se jednat o plochou nohu, o valgozní kotník nebo o kombinaci.

Pokud se jedná pouze o plochou nohu, pak je nejlepší začít cvičit. Můžete začít sami bosou chůzí po různých površích - ať už doma, jak jsem zmiňovala u předchozí otázky a nebo trénovat v bezpečném prostoru venku. Vždy je vhodné navštívit fyzioterapeuta, který dítě dovyšetří, zjistí příčinu problému a poradí vám cviky, které cvičit s dítětem.

Vbočené kotníky

Právě tím, že je u dětí plochá noha do 2-3 let, dochází také k vbočení kotníků. Je to tedy do určitého věku normální, ale pozor, pouze do 15°, pokud je to více, řešte už klidně kolem 2 let dítěte. Jde o to, jaká je příčina vady. Ta může být například v ploché noze nebo třeba i v kyčelním kloubu. U vbočených kotníků je také základem cvičení. U malých dětí se bude realizovat hůř, ale postupně se spolupráce zlepšuje. Opět, jako u plochých nohou, je potřeba stimulovat chodidla. Takže můžete zkoušet bosou chůzi venku, případně doma a můžete zkoušet balanční pomůcky. Vhodné je opět kontaktovat fyzioterapeuta, který vám doporučí cviky na míru. U vbočených kotníků je doporučována obuv s pevným opatkem, který nohu navede do správného postavení.

Rizika a řešení studených nohou

Ve většině případů trápí studené nohy především ženy. Mezi nejčastější příčiny studených nohou patří nedostatečné krevní zásobení dolních končetin. Neurocirkulační problémy se projevují především chladem v dolních končetinách a často souvisí s poruchami nervové soustavy.

Ischemie dolních končetin

Ischemie znamená nedokrevnost a označuje nedostatečné zásobení některých částí těla krví. Mezi nejčastější příčiny ischemie patří ateroskleróza, která postihuje tepny dolních končetin. Při ní dochází k ukládání tukových částic do tepenných stěn a nakonec může dojít k ucpání postižené cévy. Toto onemocnění se projevuje právě nedostatečným prokrvením dolních končetin a studenýma nohama. V počátku onemocnění lidé špatně snášejí kolísání teplot. Postupně se přidává bolest v lýtkách nebo křeče. V pozdější fázi dochází k omezení přítoku krve do končetin a vzniká zvýšené riziko odumření tkání a na nohou se může vyskytnout sněť (gangréna).

Pro ischemii je typické, že bolest po zastavení při delší chůzi během jedné až dvou minut zcela odeznívá. V případě, že je tepenný uzávěr umístěn výše - v aortě, může se bolest objevit také ve stehnech a hýždích, a postižený kromě toho může trpět také impotencí. Jinou a poměrně vzácnou příčinou ischemie dolních končetin je tzv. Buergerova nemoc, zánětlivé onemocnění cévní výstelky a ztluštění stěny tepen do té míry, že dojde k výraznému omezení krevního průtoku. Onemocněním jsou postiženi především kuřáci.

Prevence a léčba ischemie

• Pravidelná fyzická aktivita, nejlépe po dobu 30 minut denně.
• Omezení dlouhého stání.
• Eliminace rizikových faktorů (kouření, nadměrného pití alkoholických nápojů, konzumace příliš tučných jídel).
• Konzumace léků, které zamezují tvorbu sraženin (trombů), popřípadě léků způsobujících roztažení (vazodilataci) cév.
• Kontrola hladiny cukru v krvi.

Raynaudův syndrom

Projevuje se brněním a pálením v prstech, necitlivostí prstů u nohou a zvýšenou přecitlivělostí na chlad. Jedná se o poruchu krevního oběhu, která způsobuje bolestivou křeč kapilár v prstech rukou a nohou. Charakteristické jsou barevné změny v postižených oblastech a nejvíce jsou viditelné na rukou. Pomoci si můžeme cvičením prstů a prováděním střídavých ručních nebo nožních koupelí. Dále se doporučuje omezit pití kávy a černého čaje a zredukovat pobyt v klimatizovaných místnostech na minimum.

Kdy navštívit odborníka?

Rodiče by si měli všímat, jak dítě chodí, běhá nebo stojí. Pokud například často zakopává, chůze je nejistá, kotníky se viditelně propadají dovnitř nebo si dítě stěžuje na bolesti nohou, měl by to být signál k návštěvě odborníka. Bolesti, špatné držení těla nebo nevhodná obuv mohou mít na vývoj nohy dlouhodobý vliv.

Doporučení pro zdravý vývoj dětských nohou

Doporučila bych dbát na výběr kvalitní obuvi, podporovat pohyb a aktivity, které zapojují celé tělo a udržování optimální hmotnosti. Dlouhé sezení a nedostatek pohybu negativně ovlivňuje nejen nohy, ale celý pohybový aparát. Dětská noha potřebuje přirozený pohyb, aby se správně vyvíjela. Sezení oslabuje svaly nohou a snížená aktivita může vést k problémům s držením těla nebo plochonoží.

Vhodné jsou aktivity, které zapojují celé tělo a vyžadují práci svalů chodidla, jako je běhání na trávě, skákání přes švihadlo nebo lezení. Skvělým sportem je například plavání, které zlepšuje celkovou koordinaci a nezatěžuje klouby. Chůze naboso, zejména po přírodních površích jako tráva, písek nebo oblázky, je velmi prospěšná. Stimuluje svaly chodidla a podporuje receptory, které „čtou“ povrch, kterého se chodidlo dotýká a vysílají signály do mozku, který potom řídí celkové nastavení těla, udržuje rovnováhu a iniciuje pohyb. Proto je důležité nožičce nabídnout co nejvíce těchto podnětů právě tím, že budeme chodit po různých površích.

Existují ale děti se zvýšeným vnímáním kožní citlivosti. Těmto dětem budou vadit např. špinavé ruce, nohy či jiná část těla, občas nesnesou přílišný kontakt s vodou. U těchto dětí je potřeba postupovat o hodně pomaleji. Je potřeba vytvořit klidné prostředí a v něm postupně zkoušet různé postupy - např. lehkou masáž (nejen) nohou či šlapání na měkčí předměty. Pestrost vjemů nabízet pomalu, přiměřeně a respektovat dítě v jeho rychlosti.

V terapii existují tzv. senzomotorické chodníčky, které v místnosti nahrazují různé povrchy.

Shrnutí doporučení pro zdravé dětské nohy

tags: #chozeni #po #dlazbe #studene #nohy #u

Oblíbené příspěvky:

• Výroba nábytku na míru: Jak si zařídit domov podle svých představ
• Efektivní broušení polystyrenu
• Vše o alu a zatmavovacích fóliích
• Podlahy imitující kámen
• Průvodce materiály pro základy staveb