Čichavec perleťový (Trichopodus leeri): Kompletní průvodce chovem a péčí

Čichavec perleťový (Trichopodus leeri), lidově zvaný také „léra“ nebo „mozaikový gurami“, je jedna z nejkrásnějších akvarijních ryb, která si díky svému působivému vzhledu a zajímavému sociálnímu chování získala srdce mnoha akvaristů. Tato labyrintka, původem z jihovýchodní Asie, je relativně nenáročná na chov, což ji činí vhodnou volbou i pro začátečníky.

Charakteristika a vzhled

Čichavec perleťový má štíhlé, protáhlé tělo, které dosahuje délky asi 10-13 cm. Jeho stříbrnou základní barvu doplňuje typický mozaikový vzor, který se leskne jako perleť. Na bocích se táhne tmavý přerušovaný podélný pruh. Zvláště efektní je oranžové až sytě červené vybarvení prsní části a kresba barevných ok na těle a řas ploutví. Dalším charakteristickým znakem jsou vláknovité břišní ploutve, které slouží k ohmatávání potravy nebo jiných rybek.

Původ a přirozené prostředí

Čichavec perleťový pochází z oblastí Malajského poloostrova, Thajska, Indonésie (Sumatra a Borneo). Nalezneme jej v bažinatém, močálovitém prostředí, v mokřinách, stejně tak jako v mírně tekoucích vodách s hustě zarostlou vegetací, v jezerech a rybnících. Byl dokonce uměle zavlečen akvaristy do oblasti americké Floridy.

Pohlavní dimorfismus

Pohlavní rozdíly jsou zjevné teprve až v posledních fázích dospívání. Samečka od samičky rozeznáte podle hřbetní ploutve a břicha. Samec bývá nepatrně větší a mohutnější než samice, s oranžovým až rudým zbarvením hrdelních partií, které jsou nejintenzivnější v době soupeření samců a rozmnožování. Hřbetní ploutev samce je delší a špičatější, protažená vzadu do špičky. Samička je menší, plnější v bříšku a má zakulacenou hřbetní ploutev.

Mladé rybky, navíc často ve stresu v prodejních nádržích, jsou stejně vybledlé a ne vždy je rozeznatelný rozdíl pohlaví pomocí zaoblení či špičatostí hřbetní ploutve. Doporučuje se proto pořídit alespoň 4 jedince.

Čtěte také: Jak pečovat o čichavce

Chov v akváriu

Čichavec perleťový je klidná a mírumilovná ryba, vhodná do společenských akvárií. Je to však lekavá rybička, která má tendence se při stresu v akváriu schovávat. Proto je důležité vytvořit jim dokonalé prostředí.

Požadavky na nádrž

Čichavci perleťoví nevyžadují nijak zvlášť velké akvárium. Pro jeden pár si vystačíte s objemem kolem 20 litrů, společné akvárium s dalšími rybami by pak mělo mít objem alespoň 100 litrů, ideálně 160 litrů. Akvárium by nemělo být příliš vysoké (může být i 30-40 cm a méně), neboť tyto ryby se zdržují většinu času bezprostředně pod hladinou, kde se vyhřívají a dýchají atmosférický vzduch. Pro úkryt samičky před samečkem je dobré vložit do nádrže kameny, kořeny nebo jiné úkryty.

Nádrž by měla být hustě osázená rostlinami, hlavně po stranách a v zadní části, s dostatkem prostoru pro plavání v přední části. Velmi vhodné jsou také plovoucí rostliny (např. pupečník bílý, leknín posvátný), mezi kterými pak čichavci staví hnízdo. Plovoucí rostliny je nutné pravidelně redukovat, aby nezamezovaly přístup vzduchu k hladině a dostatek světla pro rostliny pod nimi. Čichavci upřednostňují spíše polostín až stín než intenzivní osvětlení. Nádrž s tmavým dnem zvýrazní jejich perleťové zbarvení.

Je nezbytné, aby nádrž byla zakrytá krycím sklem, jinak mohou ryby vyskočit nebo se nachladit. Je nutné zajistit, aby teplota vzduchu bezprostředně nad hladinou byla shodná s teplotou vody, aby nedošlo k negativnímu ovlivnění labyrintového systému.

Parametry vody

Čichavci perleťoví jsou teplomilní, což odpovídá jejich přirozenému biotopu tropické oblasti. Jsou nenároční na chemismus vody. Preferují čistou vodu a dobrou filtraci bez silného proudění na hladině. Nesnášejí však starou akvarijní vodu obsahující mnoho dusíkatých látek. Doporučené parametry vody jsou:

Čtěte také: Weberbat balkonový: specifikace a použití

  • Teplota: 24-28 °C (pro rozmnožování 26-29 °C)
  • pH: 6,0-8,0 (ideálně kolem 7,0)
  • Tvrdost vody: 4-20 °dGH (měkká až středně tvrdá)

Společenské akvárium

Čichavce perleťové lze chovat v páru nebo v malých skupinách (šest až deset zvířat) v akváriích o objemu minimálně 100 litrů. V případě skupinového chovu je ideální, aby počet samic převažoval nad počtem samců. I když jsou čichavci k druhově stejným rybkám poměrně přátelští, samci mohou být v době tření agresivní a dominantní, dokáží si obhájit velký prostor. Proto je důležité mít to na paměti při plánování osazenstva nádrže.

Čichavce perleťové lze chovat společně s dalšími mírumilovnými a klidnými okrasnými rybami podobné velikosti, jako jsou mírumilovné parmičky, tetry, dánia, živorodky, menší duhovky do 5 cm, větší razbory nad 3 cm, pancéřníčci (Corydoras), mřenky (Botia) a Loricarie. Dobře se snášejí také s obyvateli dna (např. sumeček nebo sekavec). Do akvárií, kde žijí čichavci perleťoví, se rovněž hodí šneci nebo mušle. Mohou koexistovat i s filtrujícími krevetami.

Nevhodnými společníky jsou dravější a nebezpečnější ryby, jako jsou agresivní cichlidy, terčovci, parmičky čtyřpruhé, parmičky mechové, tetry krvavé, čtverzubci apod. Také se nedoporučuje chovat je s jinými druhy čichavců (např. čichavcem zakrslým) nebo bojovnicemi, protože hrozí poranění kousnutím nebo střihnutím, zejména v oblasti dlouhých břišních ploutví. Potomci krevetek pak naopak mohou být sežráni čichavci perleťovými.

Krmení

Čichavec perleťový je všežravec. Přijímá vločkové, granulované, mražené a živé krmivo. Krmení by mělo být pestré a probíhat dvakrát denně v množství, které ryby dokáží zkonzumovat do tří minut. Čichavci sežerou pravděpodobně vše, co jim hodíte, ale překrmování způsobuje nadýmání a stres, což může vést ke smrti rybky. Tato tropická ryba má poměrně malou tlamu, a nemůže proto přijímat příliš velké kusy potravy. Suché krmivo pro okrasné ryby je nutné nakrájet nadrobno.

Kromě rostlinné stravy, jako jsou řasy, dávají přednost živé potravě. K té patří malí červi, komáří larvy, dafnie, buchanky, moina, koretry nebo patentky. Nitěnky (Tubifex) jsou nevhodným krmivem pro čichavce rodu Trichopodus. Dlouhodobé krmení nitěnkami, hlavně v zimních měsících, má katastrofální následky, neboť podmiňuje přenos nemocí a nevhodnou jednostrannou skladbou živin snižuje odolnost ryb a podporuje vývoj infekční vodnatelnosti a rybí tuberkulózy.

Čtěte také: Průvodce jemným cementovým potěrem

Čichavci rodu Trichopodus jsou také dobrými biologickými bojovníky s nezmary (Hydra), kteří jsou pro své žahavé buňky nevítanými hosty v akváriích. Nezmaři negativně působí na ryby (zejména ty menší, včetně rybího potěru) a spotřebovávají plankton. Mladí jedinci čichavců jsou žravější a dokáží se s nezmary vypořádat. Po několikadenním nekrmení nezmaři mizí v útrobách čichavců.

Rozmnožování

Rozmnožování čichavce perleťového je fascinující proces. Samec staví na hladině pěnové hnízdo z malých bublinek utvrzených sekretem z tlamky, a to nejraději mezi plovoucími rostlinami. Někdy jsou do hnízda vpleteny i řasy nebo jiné úlomky rostlin. Rostliny zabraňují tomu, aby se hnízdo „rozplizlo“ do šířky nebo bylo odplaveno proudem vody. Hnízdo může mít plochu i několika decimetrů čtverečních.

Pro rozmnožování je potřeba nádrž s osázenými rostlinami a délkou alespoň 100 cm. Rostliny by měly dosahovat až na hladinu. Proudění vody musí být minimální. Důležité je také krycí sklo kvůli teplotě a vlhkosti vzduchu nad hladinou. Tření lze vyvolat zvýšením teploty.

Samec po dokončení hnízda vláká samičku pod pěnový domov. Při milostném tanci ji ze strany obejme a převrátí břichem vzhůru. Vypuzené jikry mají velký obsah oleje a stoupají proto vzhůru do pěnového hnízda. Jikry, které padnou na dno, sameček posbírá a vyplivne je do pěnového hnízda. Tření se opakuje několikrát. Celkový počet jiker je velký, stovky až tisíc kusů.

Samice snáší asi 200-300 vajíček. Samičku (pokud výtěr proběhl ve vytíračce) je třeba po vytření odstranit. O výtěr se dále stará sameček, který odhání vetřelce ze svého teritoria a zpevňuje dále hnízdo. Je velmi zodpovědný, hlídá vajíčka a hnízdo, stará se o okysličení a bezpečnost budoucích mláďat a udržuje hnízdo čisté.

Péče o potěr

Velmi malý plůdek se líhne za 24-30 hodin. První tři dny po vylíhnutí není třeba krmit, protože tráví vaječný žloutek. Po dalších dvou až čtyřech dnech potěr volně plave a musí být krmen nejjemnějším prachovým krmivem, protože má velmi malá ústa. Po asi pěti dnech začíná plavat. V tomto období samec již považuje své potomstvo za potravu a je třeba ho odlovit.

Potěr po rozplavání přijímá drobnou jemnou živou potravu (vířník, nálevník), popřípadě usušený vaječný žloutek cezený přes tkaninu, nebo prachové krmivo (Sera Micron...). Do stáří 4 týdnů přijímá potěr kyslík žábrami přímo z vody, proto se doporučuje v té době velmi jemně vzduchovat vodu v nádržce (silné vzduchování nebo proud vody má za následek umlácení potěru). Po 4 týdnech se potěru začíná vytvářet přídatné dýchací ústrojí - labyrint. V této době musíme opět krmit velmi jemnou potravou, protože se potěr v tomto mezidobí větším soustem často zadáví. Po cca 5 týdnech od vylíhnutí začíná přijímat i jinou potravu. Potěr roste nestejnoměrně a je nutné třídit jej podle velikosti. Z jednoho tření bývá 500-1000 jiker.

Labyrintový orgán

Čichavec perleťový patří mezi labyrintní ryby, což je velká skupina ryb, kterým se vyvinul tzv. labyrint - přídavný dýchací orgán. Tento orgán se nachází po obou stranách jejich hlavy přímo nad žábrami. Díky němu dokáží dýchat atmosférický kyslík a mohou tak žít i ve vodách chudých na kyslík. V přírodě má vzduch bezprostředně nad hladinou vysokou vlhkost a stejnou teplotu jako voda v horním sloupci. Je proto nezbytné zabezpečit, zejména u potěru, aby teplota vzduchu bezprostředně nad hladinou byla shodná s teplotou vody. Toho docílíme přikrytím nádrže krycím sklem.

Zdraví a dlouhověkost

Čichavec perleťový je poměrně robustní a odolná okrasná ryba, nenáročná na prostředí. Životnost v zajetí se při správné péči pohybuje až kolem 8-10 let. Prvními příznaky onemocnění může být vypadávání šupin, roztřepené ploutve nebo změna barvy. Proto je velmi důležité pravidelně kontrolovat kvalitu vody a rychle reagovat na odchylky.

Cena a dostupnost

Vzhledem k rostoucí oblibě této ryby čichavce perleťového obvykle najdete v dobře zásobených obchodech specializovaných na akvaristiku. Cena jednoho exempláře se přitom pohybuje většinou mezi 50 a 250 Kč. Nezapomeňte si koupit alespoň pár nebo malou skupinu, jinak se zvířata budou cítit osamělá.

Souhrnné informace o chovu

Pro přehlednost uvádíme souhrn nejdůležitějších informací o chovu čichavce perleťového:

Vlastnost Popis
Latinský název Trichopodus leeri (dříve Trichogaster leeri)
Český název Čichavec perleťový, Čichavec mozaikový, Léra
Velikost Až 13 cm
Původ Jihovýchodní Asie (Malajský poloostrov, Thajsko, Indonésie)
Chování Klidná, mírumilovná, občas lekavá, samci v době tření dominantní
Nádrž Minimálně 100 litrů, hustě osázená, plovoucí rostliny, úkryty, zakrytá
Teplota vody 24-28 °C (pro tření 26-29 °C)
pH 6,0-8,0
Tvrdost vody 4-20 °dGH
Krmení Všežravec (živé, mražené, vločkové, granule, zelená potrava), nevhodné nitěnky
Rozmnožování Snadné, samec staví pěnové hnízdo, pečuje o jikry a potěr
Délka života Až 8-10 let v zajetí

tags: #cichavec #perletovy #poter #chov

Oblíbené příspěvky: