Kompletní průvodce lepením hydroizolace na základovou desku

Základová deska je po vyzrání betonu připravena na další stavební kroky, především na provedení hydroizolací a založení zdiva. Správně izolovaná základová deska chrání dům před vzlínáním vlhkosti z podlaží. V tomto článku se dozvíte, jak správně postupovat při lepení hydroizolace na základovou desku.

Nacházíte se ve fázi, kdy máte dokončenou základovou konstrukci. Betonová deska je již připravená na další krok výstavby. Předtím, než se pustíte do konstrukce nosných stěn, je zapotřebí provést nátěr asfaltové penetrace a natavení hydroizolačního asfaltového pásu (hydroizolace základové desky). Hydroizolace základové desky brání prostupu vlhkosti ze základové konstrukce do objektu a tím zabraňuje navlhání vodorovných a svislých konstrukcí. Chybějící nebo špatně provedená hydroizolace se často neprojeví hned. Voda se může do konstrukce dostávat pomalu, postupně a dlouhou dobu nenápadně. V zimě pak zmrzne, zvětší svůj objem a začne narušovat podklad. V koupelně může chybějící hydroizolace způsobit zatékání do stěn, podlahy nebo k sousedům.

Výběr hydroizolačního materiálu

Pokud máte vyhotovenou projektovou dokumentaci, materiál hydroizolačního materiálu je tam dozajista uvedený. Záleží na několika faktorech výběru, jako jsou místní podmínky, účel stavby, svahová rovina terénu a spoustu dalších. Nejpoužívanějším materiálem u nás jsou hydroizolační pásy z oxidovaného nebo modifikovaného asfaltu.

  • Oxidovaný asfaltový pás: Má nízkou elasticitu a tepelnou odolnost, proto se využívá především u méně náročných staveb. Není odolný UV záření, proto jej nelze používat na venkovní konstrukce.
  • Modifikovaný asfaltový pás SBS: Má lepší vlastnosti na rozdíl od předchozích dvou. Vyniká svojí elasticitou, tepelnou stálostí, a navíc odolává proti mrazu.

Existuje samozřejmě mnoho další rozdělení asfaltových pásů podle nosné vložky, jako je např. polyesterové rouno, hliníková fólie nebo skelná tkanina. Asfaltový pás s nekovovou vložkou (skleněná tkanina, …) poskytuje spolehlivé hydroizolační vlastnosti. Používá se buď samostatně, nebo jako doplněk asfaltových pásů s kovovou vložkou. Kotvit se může i pomocí speciálního lepidla. Asfaltové pásy s hliníkovou vrstvou se využívají především v oblastech s rizikem úniku radonu, oblíbené jsou ale i u obyčejných staveb. Kotví se pomocí hořáku. V moderním stavebnictví se s pojmem hydroizolace setkáváme pravidelně. Voda si najde cestu i tam, kde by ji člověk vůbec nečekal. Hydroizolace chrání konstrukci před vodou a vlhkostí. Na první pohled to zní jednoduše, jenže voda na stavbu působí různými způsoby.

Příprava podkladu

Prvním, a často podceňovaným krokem celého procesu, je očištění nečistot z betonového povrchu. Pečlivě zkontrolujte celou plochu základové desky, zda v některých místech nevyčnívá kamenivo nebo hrbolek utvořený z betonové směsi během vylévání. Smeťte z betonové desky veškeré kamínky a hlínu tak, aby byl povrch dokonale připravený na penetrační nátěr. Nejprve pečlivě očistěte povrch základové desky. Pryč musí veškeré nečistoty, skvrny, mastnota a hlavně sutiny, které by mohly folii poškodit. Na vše si vystačíte s koštětem a kartáčkem namočeným ve vodě se saponátem. Použití vysokotlakových pistolí se většinou nedoporučuje. Možno přebrousit povrch bruskou s kotoučem na beton (+ vysavač - hodně se práší).

Čtěte také: Jak na montáž palubek?

Penetrační nátěr

V této fázi budete potřebovat mimo jiné váleček nebo alespoň široký štětec. Penetrační nátěr naneste v souvislé vrstvě na základovou desku v šířce 0,7 až 1 m v místech obvodových a nosných stěn. Penetrační asfaltový nátěr slouží jako podklad pro lepení asfaltového pásu. Přidává se zejména z důvodu lepší přilnavosti hydroizolačního pásu. Nátěr aplikujte i na boční stranu betonového základu (postačí 150 mm). Penetrační nátěr vybírejte s ohledem na zvolený systém. Poraďte se s výrobcem asfaltového pásu. Detailní postup aplikace penetračního nátěru naleznete na obalu výrobku či v jeho technickém listu. Očištěný a plně vyschlý povrch napusťte hloubkovou penetrací pomocí válečku. Plochu můžete napenetrovat celou, nicméně v praxi se doporučuje ošetřit pouze oblasti, kam v budoucnu přijde obvodové a vnitřní nosné zdivo. Zbývající plocha základové desky se doizoluje posléze.

Během tavení hydroizolačních pásů musí být asfaltový penetrační nátěr již vyschlý a nesmí mrznout, pršet ani foukat silný vítr. Nejvhodnější je slunečné a bezvětrné počasí s teplotami alespoň nad deset stupňů celsia.

Metody lepení asfaltových pásů

Možností jak lepit asfaltové pásy, je několik. Žádná ze tří obecně známých možností, kterým se věnujeme níže, není univerzálně platným postupem, pro spojení všech typů pásů. Vždy je třeba přihlížet ke konkrétní aplikaci a typu pásu.

  1. Lepení asfaltových pásů natavením (svařování): Provádí se vhodným plynovým hořákem, který slouží k přiměřenému prohřátí vrchní vrstvy asfaltového pásu. Použitý pás musí být přímo určený k natavení (disponovat dostatečně silnou vrstvou asfaltu).
  2. Lepení samolepicích asfaltových pásů: Umožňuje pohodlnou pokládku bez nutnosti použít otevřený plamen. Je vhodné u konstrukčních prvků a v prostředích, která je třeba chránit před otevřeným plamenem. Použitý pás je vybaven samolepicí vrstvou, která je tvořena speciálním druhem asfaltu.
  3. Lepení lepidlem na asfaltové pásy: Vyžaduje speciální lepidlo, a též pás vhodný pro lepení lepidlem. Jedná se obvykle o asfaltové pásy s posypem na horní straně, nebo o pásy vybavené textilií.

Natavování hydroizolačního pásu (svařování)

Penetrace je v tomto okamžiku vyschlá a vy můžete začít tavit. Bylo by ideální, aby vám hrálo počasí do karet. Během, byť i slabého deště, by pás hydroizolace špatně přilnul k povrchu a silný vítr by vám ho nedovolil roztavit. Asfaltové pásy se prodávají nejčastěji v rolích šíře 1 m. Zjistěte si dopředu, kolik materiálu budete potřebovat. Na staveništi si materiál v polovině rozřízněte čili budete mít pás v šířce 0,5 m. Metrový pás je příliš velký a zbytečný, pokud máte obvodové zdivo o šířce 0,4 m. K dalšímu kroku budete potřebovat stavební izolatérský hořák, plynovou láhev s LPG (propan butan) a ochranné rukavice. Během tavení dbejte na svoji bezpečnost. Roli hydroizolačního pásu nesmíte natavit do takové míry, abyste ji propálili. Pás musí být rozteklý do prostoru tak, aby dobře přilnul k povrchu. Hydroizolaci během nahřívání rozmotávejte po malých částech. Pro natavení asfaltových pásů se používá propan-butanová láhev s hořákem.

Připravenou roli asfaltového pásu umístěte na okraj základové desky. Přizvěte si partnera, který hořákem vždy nahřeje asfaltovou vrstvu pásu, kterou vy následně rozvinete a přitisknete k podkladu. Stejným způsobem pokračujte, dokud nepokryjete celou plochu. Izolace základové desky je podmínkou každé kvalitně provedené stavby. Rozmotejte celý pás na základovou desku a přeřízněte ho nožem na půl, pokud budete zdít s tvárnicemi širokými maximálně 400 mm a bez přesahů přes základovou desku. Při počátečním uložení pásu záleží, zda budete na závěr stavby tavit pás také na boční strany základů. V tom případě uložte pás na okraj základů s přesahem minimálně 50 mm, ale počítejte se zmenšením plochy pro zdění. Proto ve většině případů tavení pásů s přesahem používejte celou šíři role hydroizolace bez půlení. V opačném případě uložte pás na základy bez přesahů. Na staveništi si materiál v polovině rozřízněte, čili budete mít pás v šířce 0,5 m.

Čtěte také: OSB desky a plovoucí podlaha

Po tom, co natavíte celý obvod budoucího domu, se dostanete zpět k místu první pokládky pásu. Ve většině případů se začíná a končí v rohu betonového základu. Napojení těchto dvou částí pásu musí být provedeno precizně. Přesah je dán minimálně 100 mm. Nezapomeňte spoje řádně přitlačit. Pokud tavíte i boční stranu základů, i tam by měl být přesah 100 mm. Hydroizolace základové desky asfaltovými pásy - přesah asfaltového pásu by měl být minimálně 100 mm pro napojení dalšího asfaltového pásu. Minimální výška hydroizolace nad terénem by měla být min. 300 mm. Pokud se rozhodnete přitavit pás i na bocích desky, přesah by měl být minimálně 50 mm (nejlépe 80-100 mm). Myslete také na to, že asfaltový pás musí být na vnitřní straně zdiva nataven s přesahem minimálně 100 mm pro napojení dalšího asfaltového pásu. Jednotlivé přesahy min 10cm s max 1 - 2 cm rovnoměrným přetečením. Vyžaduje opravdu zručnost - hlavně nikdy nepřepalovat lepenku!

Napojování veškerých částí hydroizolace musí být provedeno velmi precizně a s přesahy minimálně 100 mm. Provádí se při napojování nového pásu a nebo v rozích stavby. Napojování veškerých částí asfaltového hydroizolačního pásu musí být provedeno velmi precizně. Pokud budete muset natavit také přesahy hydroizolačních pásů přes hrany a na boční části základů, tak je provedení zobrazeno na obrázku 208. Způsob natavení pásu a roztavení a uhlazení okrajů je stejný. Také dodržujte pečlivé roztavování veškerých okrajů pásů a jejich následné roztírání zednickou lžící. Také roztavujte a uhlazujte okraje pásu, které následně překryjete dalším navazujícím hydroizolačním pásem. Pokračujte v tavení tak, že hydroizolaci ve srolovaném tvaru po malých částech roztavujte. Zároveň asfaltový pás rozbalujte a rukama nebo kartáčem řádně přitlačujte k základové desce.

Pás vhodný pro svařování asfaltových pásů musí disponovat vhodnou a dostatečně silnou krycí vrstvou asfaltu. Předpokladem kvalitního spojení svařených asfaltových pásů jsou správné teploty materiálu i okolního prostředí:

  • vyšší než 5 °C pro natavování oxidovaných asfaltových pásů,
  • vyšší než 0 °C pro natavování modifikovaných asfaltových pásů.

Při teplotách vyšších jak 30 °C hrozí u obou druhů pásů riziko poškození při manipulaci s pásy, nebo pohybem po nich. Plynovým hořákem odpovídající délky a velikosti izolatér dostatečně prohřeje vrchní vrstvu asfaltového pásu. Asfalt musí být správně roztaven, ale zároveň nesmí dojít k přehřátí nosné vložky pásu. Přesahy na spojích mezi pásy je vhodné zaválečkovat přítlačným válečkem - takový spoj bude kvalitnější. Při svařování dejte pozor na nebezpečí bodového přehřátí PV (polyesterové rouno) vložek. To eliminujete výběrem správného hořáku o výkonu max. 70 kW. Tak je možné nahřívat ze vzdálenosti ≥50 cm plošně a nedochází k bodovému přehřátí. Pro opracování detailů je možné použít hořák 25 kW a nižší (více v pokynech pro zpracování asfaltových pásů). Horkovzdušné pistole není plnohodnotnou alternativou asfaltérského hořáku.

Lepení samolepicích asfaltových pásů

I při lepení samolepicích asfaltových pásů je teplota konstrukce, materiálu a ovzduší klíčová. Dbejte, aby nebyla nižší, než 10 °C a zároveň vyšší než 30 °C. Samolepicí asfaltový pás se aplikuje na suchý podklad, bez sněhu a námrazy, zbaven hrubých nečistot, ostrých hran a mastných skvrn. V případě silikátových, savých a plechových materiálů, musí být dostatečně ošetřen i penetračním nátěrem pod asfaltové pásy. Samotné lepení se provádí při současném odvíjení role a snímání ochranné silikonové folie a řádným zaválečkováním spojů (přesahů) přítlačným válečkem. V případě realizace více vrstev by měla maximální prodleva činit nejvýše jeden měsíc.

Čtěte také: Lepením k dokonalosti: Dřevotříska

Samolepicí asfaltové pásy výrobci vytvořili pro pokládku „za studena“ bez použití lepidel. Využití nacházejí nejen v případech, kdy je třeba asfaltové pásy fixovat v prostředích plamenům zapovězeným. Ať už z důvodů ochrany konstrukčních prvků stavby, nebo při realizaci v prostředí se zvýšeným rizikem vzniku požáru. Samolepicí pásy je možné pokládat až 6x rychleji oproti pokládce natavováním. Jejich „tajemství“ se doslova ukrývá v samolepicí vrstvě pásu, kterou netvoří žádné speciální lepidlo, ale „jen“ a pouze použitý druh asfaltové směsi. Ačkoliv je práce se samolepicími pásy jednoduchá, vyplatí se nepodcenit podmínky při jejich aplikaci:

  • Teplota: Konstrukce, materiál a ovzduší nesmí mít nižší teplotu, jak 10 °C a vyšší než 30 °C.
  • Na penetraci nešetřete: Kvalitní penetrace podkladu se vždy vyplatí. Hladký a lesklý povrch pomůže správné přilnutí pásu.
  • Vyšší svislé plochy mechanicky fixujte: V případě svislých ploch vyšších než 60 cm je pásy zajistit proti sjíždění mechanickou fixací.
  • Správné kladení vrstev = správná funkce střechy: Je klíčové dodržet jednotlivé přesahy minimálně 12 cm pro příčné a minimálně 8 cm pro podélné.

Lepení lepidlem na asfaltové pásy

Při lepení asfaltových pásů různými typy lepidel je bezpodmínečně nutné správně zvolit jak speciální lepidlo (k tomuto účelu musí být přímo určeno výrobcem lepidla, nebo výrobcem asfaltového pásu), tak pás kompatibilní s lepením (obvykle s jemným posypem, nebo textilií na spodní straně). Penetrační nátěry pod asfaltové pásy se v případě lepení provádí podle stavu podkladu. Lepidlo na asfaltové pásy za studena láká na práci bez plamenů. Při jeho použití je však třeba nejen zvolit vhodné lepidlo, ale též ten pravý asfaltový pás, který je pro fixaci lepidlem určen. Myšlenka lepit asfaltové pásy není žádným novým nápadem. Svaz výrobců asfaltových pásů již v roce 2015 vydal v reakci na lepení asfaltových pásů různými typy lepidel oficiální stanovisko k lepidlům pro lepení asfaltových pásů, vztahující se na řešení plochy střechy i detailů střechy, které hovoří následovně (zestručněno):

  • Speciální lepidla: Lepidla na asfaltové pásy musí být k tomuto účelu přímo určena výrobcem lepidla, nebo pásu.
  • Pásy kompatibilní s lepením: Asfaltové pásy musí být vhodné pro lepení lepidlem. Obvykle mají tyto pásy na spodní straně jemný posyp, nebo textilii.
  • Nevhodná lepidla nezaručí správnou funkci: Při nevhodném výběru nebo použití lepidla riskujete správnou funkci střešního pláště, nebo porušení vlivem povětrnostních podmínek.
  • PU lepidly není možné dosáhnout vodotěsnosti přesazích pásů: Pro spolehlivé zajištění těsnosti přesahů pásů je třeba se vždy řídit pokyny výrobce asfaltových pásů.
  • Penetrační nátěry pod asfaltové pásy se v případě lepení provádí podle stavu podkladu (na bezprašných a čistých podkladech nemusí být penetrace vždy nutná).

Přestože na trhu naleznete přímo určená lepidla pro lepení asfaltových pásů za studena, nejčastěji se jeví ve více ohledech jako nejvhodnější způsob lepení použitím samolepicích asfaltových pásů.

Izolace prostupů

V místech, kde se vám bude protínat hydroizolační pás a potrubí (popř. chráničky) musíte být obezřetní při tavení. Určitě nepoužívejte hořák v těsné blízkosti těchto plastových rour. Postup je takový: Ve chvíli, kdy se budete přibližovat k vývodům, pás odřízněte. Nařežte si jeho délku, tak, abyste měli přesahy 100 mm na každé straně pro napojení. Pás si dopředu natavte hořákem a v co nejmenším časovém úseku přiložte (navlékněte) mezi potrubí. Zde je dobré pás ještě přitlačit k desce. A máte hotovo. Během tavení hydroizolačních pásů v blízkosti chrániček a potrubí musíte být velmi opatrní. Vůbec nepřibližujte hořák s plamenem k jakémukoli plastovému vývodu ze základové desky. Vývody by mohly od plamene chytnout, nebo se vlivem žáru zdeformovat. V případě výměny potrubí byste museli pracně a s velkou opatrností rozbít základovou desku v místě vývodu. Tavení hydroizolace v místech vývodů je složitější a pracnější, než na rovné a prázdné ploše základové desky a také může dojít k již zmíněným poškozením chrániček a potrubí. Proto hydroizolační pás přerušte těsně před vývody. V oblasti výskytu chrániček a potrubí natavte pás zkrácený na patřičnou míru.

Ochrana hydroizolace

Po úspěšném natavení pásů je třeba ochránit izolaci proti protržení, proříznutí, nebo proseknutí. Již kompletně dokončené vodorovné izolace lze ochránit dočasně (lehkým pásem charBIT A330 H, starým kobercem, polystyrenem, geotextilií, aj.), nebo trvale betonovou mazaninou, či potěrem (před pokládkou podlahových vrstev). Izolace svislých stěn lze ochránit přilepenými deskami z extrudovaného polystyrenu (poslouží zároveň jako tepelná izolace). Jsou nenasákavé a lze je tedy zahrnout zeminou. Alternativou je též ochrana nopovou fólií, nebo přizdívkou z cihel. Pro zateplení soklové části stavby se používají speciální desky Austrotherm EPS SOKL 150 či Austrotherm XPS TOP P GK, které jsou vyrobeny tak, aby odolávaly vlhkosti, mrazu a mechanickému namáhání v náročném soklovém pásmu.

Základová deska na XPS

Základová deska na extrudovaném polystyrenu (někdy také označovaná jako plovoucí základová deska) je moderní způsob zakládání, který se uplatňuje především u pasivních domů a dřevostaveb. Tento systém umožňuje rychlou výstavbu s minimální technologickou přestávkou. Stavba je „celkově obalena“ tepelným izolantem, což výrazně snižuje energetickou náročnost budovy. Základová deska na XPS má vysokou stabilitu a nosnost. Její výhodou je nejen dobrá tepelná izolace a eliminace tepelných mostů, ale také finanční úspora. Základová deska realizovaná Austrotherm XPS Tepelněizolačním systémem představuje moderní a efektivní řešení zejména pro stavby s vysokými nároky na tepelnou ochranu, jako jsou pasivní a nízkoenergetické domy. Díky přesně definovaným technologickým krokům, kvalitnímu materiálu a důrazu na detaily vzniká konstrukce s vynikajícími parametry.

Postup realizace základové desky na XPS

  1. Vytyčení stavby a příprava inženýrských sítí: Prvním krokem je skrývka ornice v ploše stavby. Geodet vytyčí přesnou polohu domu včetně výšky založení základové desky. V případě potřeby se upraví terén plošným výkopem nebo srovnáním. V této fázi dochází také k přípravě prostupů pro inženýrské sítě - kanalizaci, vodu, elektřinu, plyn a uložení zemnícího pásku.
  2. Položení geotextilie jako separační vrstvy: Před aplikací štěrkové vrstvy je případně vhodné položit geotextilii, která slouží jako separační vrstva.
  3. Zásyp a hutnění podkladních vrstev: Na dno stavební jámy se naveze štěrková vrstva vhodné frakce např. 8/16 nebo 16/32, která se důkladně zhutní na požadovanou únosnost. Běžná tloušťka této vrstvy pod základovou deskou je do 250 mm. Následně se nanese jemná podsypová vrstva (např. drcený štěrk 4/8), která vyrovná drobné nerovnosti a připraví rovný podklad pro pokládku XPS desek. Základová spára musí být současně důsledně odvodněna, přičemž štěrkový násyp by měl ve všech směrech přesahovat půdorys stavby alespoň o 500 mm.
  4. Pokládka extrudovaného polystyrenu Austrotherm XPS: Na připravený a vyrovnaný podklad se pokládají tepelněizolační desky Austrotherm XPS TOP 50 SF nebo XPS TOP 70 SF. Díky polodrážce se jednotlivé desky přesně spojí a vytvoří souvislou, kompaktní izolační vrstvu s vysokou pevností a odolností v tlaku. Desky se kladou zásadně na vazbu. V případě potřeby lze jejich fixaci zajistit nízkoexpanzní PU pěnou.
  5. Vytvoření bednění z XPS desek: Bednění základové desky se vytváří z tepelněizolačních desek Austrotherm XPS TOP 30 SF, XPS TOP 50 SF nebo XPS TOP 70 SF, které se na stavbě seříznou na požadovaný rozměr (požadovaná tloušťka pro obvodové prvky je minimálně 100 mm). Bednící desky lze přilepit nízkoexpanzní PU pěnou a následně mechanicky kotvit pomocí Austrotherm Systémových montážních úhelníků, které se upevňují do XPS Austrotherm Turbošrouby. Umístění bednění si lze označit pomocí brnkačky, latě nebo laseru. Do každé bednící desky se upevní 2 až 4 Austrotherm Systémové montážní úhelníky. Rohy bednění se spojují a zpevňují pomocí Austrotherm Systémových montážních úhelníků. Na izolační bednicí desky je možno instalovat Austrotherm Přídavné bednící úhelníky.
  6. Ochrana prostupů: Veškeré prostupy (např. kanalizace, voda, elektro) musí být před betonáží pečlivě utěsněny a mechanicky zabezpečeny. Prostupy nad povrchem lze chránit pomocí návleků z PVC trubek nebo nasazením zátky. Tím se eliminuje jejich zanesení v průběhu výstavby.
  7. Uložení betonářské výztuže: Betonářská výztuž musí být uložena v souladu s projektovou dokumentací na základě statického posouzení.
  8. Betonáž základové desky: Po uložení výztuže následuje betonáž. Do připravené izolované vany z XPS se rovnoměrně lije betonová směs na celou plochu v předepsané tloušťce dle projektové dokumentace. Beton se průběžně hutní pomocí vibrátoru, aby nedocházelo k tvorbě vzduchových kapes. Povrch se poté stáhne latí do roviny a podle potřeby se dále upraví ručním nebo strojním hlazením.
  9. Finální úprava povrchu a ochrana před vysycháním: Nutné je dále zajistit správné zrání betonu. Cílem je zamezit rychlému odpařování vody, což by mohlo vést ke vzniku trhlin. Povrch se proto pravidelně kropí vodou a eventuelně zakrývá. Cílem tohoto ošetření je umožnit betonu rovnoměrné a pomalé tuhnutí, čímž se zvyšuje jeho konečná pevnost. Po dostatečném vytvrzení betonu se případně odstraní Austrotherm Přídavné bednící úhelníky.
  10. Pokládka hydroizolace - vodorovná i svislá: Vodorovná hydroizolace se aplikuje s přesahem min. 100 mm pro správné napojení svislé hydroizolace.

Úspory realizací základové desky na XPS

Úspora na hrubé spodní stavbě: menší objem zemních prací (plochý výkop vs. hluboký). Na detailu je svislá fólie bodově dokotvena tak, aby přilehla ke stěně. Kotevní prvky s podložkou jsou převařeny kruhovou záplatou z fólie Fatrafol 807. Tato fólie má z výroby na spodní straně nalaminovanou textílii, kterou se otočí nahoru. Nad každým, takto vytvořeným kotevním prvkem převařeným kruhovou záplatou, vznikne pevný bod s textilním povrchem, ke kterému lépe přilne lepící hmota. Toto lepidlo nahrazuje separační vrstvu mezi PVC fólií a XPS.

Běžné chyby a důležitá upozornění

Aplikace hydroizolace není složitá, ale vyžaduje dodržení postupu. Mezi nejčastější chyby patří aplikace na prašný, mastný, vlhký nebo nesoudržný povrch. Velkou chybou je i to, když se hydroizolace určená pod obklad nebo dlažbu použije jako finální povrchová úprava. Takové produkty mají své místo ve skladbě pod finálním povrchem. Pokud máte zodpovědně vyrovnaný, penetrovaný a izolovaný podklad, usnadněte si práci při pokládání a obkládání. Nejběžnějšími důsledky vynechání hydroizolace v koupelně jsou skvrny, „mapy“ a plísně. Skvrny způsobené pronikáním vody pod obklad do konstrukce stěny či podlahy uvidíte časem na stěně ve vedlejší místnosti nebo na stropě pod koupelnou. Tehdy je už pozdě plakat nad rozlitou vodou a je čas na kompletní předělávku obkladů a dlažeb v koupelně. V případě, že si nejste jisti, zda můžete využít náš systém i pro vaši realizaci, neváhejte nás kontaktovat. Zkušený a vyškolený personál vám ochotně poradí s jakýmkoli problémem.

tags: #cim #lepit #hydroizolaci

Oblíbené příspěvky: