Štěrková zahrada: Krása, klid a minimum údržby

Je sucho a daří se rostlinám, které nepotřebují bohatou zálivku. A nevypadá to, že to za rok bude lepší. Možná naopak. A tak je asi právě čas zamyslet se nad tím, zda by nebylo výhodnější standardně založenou zahradu proměnit na štěrkovou. Výsadby do štěrku jsou dnes velmi populární. Hodí se do města i na vesnici, k tradičním rustikálním i k moderním stavbám, nevyžadují příliš péče. Štěrk je univerzální materiál, se kterým se snadno pracuje a hodí se do jakékoliv zahrady. Je jen na uživateli, kolik mu dá prostoru.

Výhody štěrkových zahrad

Štěrkové neboli suché zahrady mají původ v Japonsku a získávají si stále větší oblibu po celém světě. Navrhovány jsou zejména pro suché jižní svahy a místa s nedostatkem vláhy. Suché zahrady se pyšní svojí krásou, pohodou a minimální údržbou. Kromě hluku, který může být i celkem nakonec příjemný, je největší nevýhodou štěrkové zahrady ztráta štěrku. Ten se totiž chůzí rozlézá do stran a také na botách, případně čemkoliv čím projedeme po štěrku, se pomaličku vytrácí do zahrady a okolí. Proto je nutné štěrk dosypávat. Předejít tomu můžeme stavbou pevného obrubníku. Ten může být z betonových dílů, kostek, cihel, kamenů, jednoduše vším, co zadrží odliv kamínků.

Štěrk je výborný kryt povrchu záhonu, v podstatě představuje formu mulče. Stejně jako kůra nebo štěpky omezuje růst plevelů. Řada trvalek snadno podléhá houbovým chorobám z nadbytku vlhkosti, pokud jsou však vysazeny do štěrku, kámen udržuje jejich kořenový krček relativně v suchu a rostliny jsou pěkně chráněné. K mnoha rostlinám, jako jsou třeba traviny nebo nízké jehličnany, se štěrk velmi dobře hodí i vizuálně, protože navozuje atmosféru domácího prostředí. Zakrslé borovice kleče nebo suchomilné traviny na štěrku vypadají mnohem přirozeněji než v kůrových závějích. Světlý štěrk rovněž odráží dobře světlo, zlepšuje vsakování vody a opticky zvětšuje danou plochu.

Štěrkové záhony jsou ideálním řešením i tehdy, když nemáme na péči o zahradu příliš moc času. Díky štěrku můžeme skoro zapomenout na rutinní okopávání a odplevelování a ušetřený čas věnovat odpočinku nebo příjemnému posezení s rodinou a přáteli. Štěrkové zahrady či záhony není nutné plít, protože na nich roste minimum plevele. Kamínky totiž nezadržují vlhkost a udržují jen takové množství vody, které vysazené rostliny využijí. To znamená, že je zde i minimální prostor pro výskyt chorob. Na záhonech se tedy daří rostlinám, které nepotřebují pravidelnou zálivku. Další výhodou je, že kamenné plochy působí upraveně. Štěrkové záhony můžeme založit kdykoliv - od jara až do podzimu.

Příprava záhonu a výsadba

Přestože může být zahrada vysypaná štěrkem celá, zpravidla se používá jen v určitých částech, které se pak spojují s trávníkem a dalšími osázenými plochami. Aby náš štěrkový záhon vypadal dobře, je potřeba vše dopředu důkladně promyslet. Vždy vypadá lépe, pokud vyčleníme větší plochu, přes kterou bude možné také volně přecházet.

Čtěte také: Vše o okrasném štěrku Kolín

Příprava půdy

  • Tam, kde budeme tvořit štěrkovou plochu, je nutné odstranit trávu, plevel a mech, aby neměly možnost prorůstat mezi štěrkem a kameny. Stávající terén dobře zryjeme a odstraníme případný travní drn.
  • Pokud je pozemek mokrý a jílovitý, je nutné věnovat přípravě o to větší péči. Zeminu odstraníme až do hloubky půl metru a z hrubého štěrku vytvoříme drenážní vrstvu. Na ni navrstvíme kvalitní substrát.
  • Tam kde je vlhká nebo jílovitá půda, musíme vrstvu odstranit až na hloubku rýče a zbylý povrch ještě provzdušnit vidlemi. Na takto připravené podloží nasypeme hrubý štěrk (nebo větší kameny, cihly apod.), udusáme a položíme sem otočené drny. Teprve teď sem nasypeme vrstvu zeminy, kterou řádně upěchujeme a nahoru položíme alespoň tři centimetry štěrku.
  • V případě, že je zemina propustná, vykopeme ji i s plevelem do hloubky přibližně osmi centimetrů a přidáme nepraný štěrk. Po jeho udusání přidáme přibližně tři centimetry oblázků.

Použití geotextilie

Jelikož plevel roste vždy a všude, je vhodné na určenou, předem očištěnou plochu položit geotextilii nebo černou mulčovací fólii (jednotlivé pásy fólie by se měly překrývat alespoň o 5 cm). Geotextilie není pod štěrkem vidět a podobně jako kůrový mulč plní dvě zásadní funkce - brání promíchávání zeminy a štěrku a současně nedovolí prorůstat vytrvalým plevelům. Pro snadnou údržbu záhonu je výborné mulčování pomocí kombinace fólie a dekorativní vrstvy štěrku. Silná polyetylenová podložka nebo vložka z geotextilie tvoří účinnou bariéru proti vytrvalému plevelu, a tím šetří práci s časově náročným ručním pletí.

Metody výsadby

Osázet štěrkovou zahradu můžeme dvěma způsoby:

  1. Nejdříve vysadíme rostliny a potom kolem nich rovnáme štěrk.
  2. Rostliny sázíme standardně, jen se musíme dostat pod vrstvu štěrku a případně i pod geotextilii.

Rostliny vysazujeme až do hotové plochy. Postupujeme tak, že je nejprve podle osazovacího plánu rozložíme na štěrkovou plochu a poté je postupně vysazujeme. Nejprve odhrneme štěrk, nožem vyřízneme ve fólii tvar kříže, fólii rozhrneme a vyhloubíme jamku. Zasadíme rostlinu, kořeny zasypeme substrátem a zalijeme je. Poté fólii přiložíme zpět a zahrneme ji štěrkem. Tento postup je trochu pracnější a zabere víc času, ale výsledek rozhodně stojí za to. Vysazovat můžeme i bez geotextilie, pak se ale nevyhneme občasnému pletí.

Výsadba do štěrku je v podstatě tatáž jako v normální půdě jen s tím, že nejprve odhrneme štěrk. Lopatkou odhrneme štěrk a vykopeme jamku, a to až pod úroveň štětu. Dno jamky vyplníme kompostem. Rostlině uvolníme kořeny a zasadíme ji do jamky. Štěrk nasypeme zpět kolem rostliny. Povrch očistíme. Položíme geotextilii nebo černou mulčovací fólii. Nožem uděláme otvory takové, aby jimi kořenový bal prošel. Rostlinu vyjmeme z nádoby a kořenový bal prostrčíme fólií. Chlopně fólie natáhneme zpět k rostlině. Můžeme přidat i postupně se uvolňující hnojivo. Rostlinu poté vyjmeme z nádoby a vysadíme do jamky, zeminu s kompostem kolem rostliny utlačíme a zalijeme.

Výběr rostlin do štěrkové zahrady

Při zakládání štěrkové zahrádky nemusíme mít obavy, že musí být pustá a nic v ní neporoste. Řadě rostlin štěrk svou schopností odvádět vodu a odrážet světlo a teplo velmi vyhovuje. Platí to zejména pro odolné alpínky a rostliny původem ze Středomoří, ale například i pro zelené koření a různé suchomilné rostliny. Můžeme si vybrat různé rostliny pro štěrkovou zahradu, kterým se zde bude dobře dařit. Ve štěrku také překvapivě prospívající křehké skalničky. Velkou výhodou tohoto pěstování je minimum práce s plevelem.

Doporučené rostliny do štěrku

Do štěrkové zahrady je výběr rostlin skutečně bohatý:

Čtěte také: Kde sehnat bílý štěrk v Královéhradeckém kraji

  • Půdopokryvné rostliny: Je-li pozemek do svahu, vysázíme do něj půdopkryvné rostliny např. zběhovec plazivý nebo vrbinu penízkovou, které i zamezují sesouvání půdy. K mnoha rostlinám, jako jsou třeba traviny nebo nízké jehličnany, se štěrk velmi dobře hodí i vizuálně.
  • Stále zelené rostliny: Další možností jsou stále zelené rostliny vytvářející nepřehlédnutelné dominantní trsy. Patří sem například pryšec mandloňový, kostřava sivá, rozchodník prudký, zelené ostřice ad. Po celý rok mohou štěrkovou zahradu zdobit svými rozložitými kopečky nebo růžicemi stále zelené rostliny. Stanou se výraznými, nepřehlédnutelnými zahradními dominantami.
  • Kvetoucí rostliny a skalničky: Preferujete-li barevné květy, pak volte skalničky například kontryhel měkký, mák, ozdobný česnek, lnice alpinská aj. Květinový koberec získáte hvozdíky (Dianthus), huseníkem, lomikamenem (Saxifraga), netřesky (Sedum), pochybkem (Androsace).
  • Bylinky: Do štěrkové zahrady můžeme vysadit i bylinky. Štěrk je ideální také pro bylinky původem ze Středomoří, které nemilují těžkou, vlhkou půdu. Pro středomořské bylinky, které nemilují těžkou, vlhkou půdu je štěrk ideální. Rostliny se stříbřitými listy, jako je levandule, i ty s drobounkými listy, např. tymiány, úpal na štěrkovém záhonu tolerují. Kompaktní keřovité či polštářové bylinky tady často vypadají jako doma. Květinový koberec získáte hvozdíky, huseníkem, lomikamenem, netřesky a zahradu provoní například pelyněk, rozmarýna, mateřídouška ad. Mezi doporučené středomořské byliny patří levandule (Lavandula), svatolína (Santolina chamaecyparissus), šalvěj (Salvia officinalis), mateřídouška obecná (Thymus vulgaris), pelyněk (Artemisia), routa (Ruta graveolens).
  • Jehličnany a trávy: Co se týče jehličnatých dřevin, tak se štěrk dobře hodí ke všem jalovcům (Juniperus) a nízkým borovicím, jako je borovice kleč (Pinus mugo). Z travin na štěrku krásně vyniknou kostřavy (Festuca), ozdobnice (Miscanthus) a ostřice (Carex). Ke štěrku a kamenným prvkům se velmi dobře hodí traviny, nízké kvetoucí nebo stálezelené keře, zakrslé jehličnany i suchomilné květiny a rostliny.
  • Další trvalky: Mnohé trvalky jako je šanta (Nepeta), divizna (Verbascum), juka (Yucca).

Rostlin je velký výběr a není tedy důvod, proč by velké štěrkové plochy měly vypadat nevlídně. Květinový koberec získáte hvozdíky, huseníkem, lomikamenem, netřesky a zahradu provoní například pelyněk, rozmarýna, mateřídouška ad.

Typy štěrku a kamenných prvků

Při tvorbě štěrkové zahrady můžeme použít kromě štěrku také kamennou drť, písek, různobarevné oblázky i větší kameny. V ideálním případě vybereme jeden druh štěrku nebo kamínků, které potom používáme na celé zahradě. K rostlinám se nejlépe hodí kamínky velké 1-2 cm. Nabídka je docela široká, nejčastěji se setkáme s jemným omletým kačírkem, ale najdeme i štěrk s kamínky s ostrohrannými hranami. Štěrk nejčastěji vybíráme podle barvy, nejlépe většinou vypadají teplé okrové odstíny. K moderním výsadbám dobře ladí břidlice a štěrk v šedém tónu. Opatrní však budeme u růžového štěrku - ten bývá v povědomí spojem spíše s hřbitovními cestičkami, jimiž se dříve často vysypával.

Drobné kamínky můžeme doplnit i většími kameny, které alespoň z třetiny zapustíme pod povrch terénu, aby vypadaly přirozeně. Typ, velikost a barva by měla odpovídat i barevnému ladění domu, plotu a fasády. Důležitým a nejčastěji používaným prvkem využívaným i při tvorbě zenových zahrad je drcený šedý granit, který se nejlépe kombinuje s dalšími materiály v různě barevných odstínech. V klasické štěrkové zahradě ve srovnání se zenovou zahradou, kde platí určitá pravidla, lze použít jakýkoli materiál a prvek, který ladí našemu oku.

Plochu, kterou chceme zaplnit štěrkem, můžeme kombinovat s bílou mramorovou drtí, barevnými říčními valounky, černými valounky či drtí, ale i různými odstíny štěrku a písku. Z písku, který v zenových zahradách znázorňuje vodní prvek, lze vytvářet i různé ornamenty. Takto upravené záhony navozují nejen pocit klidu, ale působí pozitivně na naši psychiku. Můžeme použít různě velké kameny a přidat několik dobře umístěných balvanů.

Ohraničení štěrkových ploch

Obruby kolem záhonů: Pokud chcete mezi sebou oddělit jednotlivé záhony nebo plochy, můžete použít obruby. Ty zabrání prorůstání trávy z okolního prostranství. Štěrkové záhony lze oddělit od trávníku, cestiček (ostatních okolních ploch) dřevěným, betonovým nebo kamenným obrubníkem, případně plechem nebo ztracenými, neviditelnými obrubami. Štěrkovou plochu ale můžete nechat i neohraničenou. Pro ohraničení záhonu i celé zahrady lze využít plot, terasu, kamenné obruby nebo dřevěné trámy. Štěrk, písek, drť ani valouny nejsou vhodné tam, kde rostou velké listnaté stromy, zejména ovocné a opadavé keře. Na štěrkové ploše mohou být pospolu kvetoucí keře, trávy nebo jehličnaté zákrsky, doplněné přírodními valouny či balvany. Ty mohou být rozmístěny v prostoru nebo kolem cest, které jsou z jiného materiálu než záhony.

Čtěte také: dodávka štěrku a kameniva v okolí Kolína

Máte-li u domu zahradu a přejete si, aby byla (pokud možno) alespoň z části bezúdržbová, zvolte štěrk a kámen. A věřte, že budete spokojeni, protože přestanete trávit čas nekonečnou prací na zahradě, ale naopak využijete její krásy i k odpočinku.

tags: #cim #nechat #zarus #sterk #rostliny

Oblíbené příspěvky: