Proč nechat cihlový dům bez fasády? Moderní řešení pro nízkoenergetické bydlení

Zateplovat nebo nezateplovat dům? To je téma, které už léta rozděluje stavebníky na dva tábory. Tento článek vám přinese odpovědi na mnohé otázky a nejasnosti, jež s sebou zateplování přináší. Proč je v současném stavebnictví trendem spíše jednovrstvé zdění, tedy zdění bez zateplování? Kdy je tento přístup nejvhodnější a kdy se naopak vyplatí investovat do zateplení? Zjistíte, proč může zateplování novostavbě spíše uškodit. Představíme také názory odborníka, stavebního inženýra Stanislava Bernacíka.

Nejvhodnějším materiálem pro jednovrstvé zdění je cihla

Hned v úvodu si řekněme, že nejvhodnějším materiálem pro jednovrstvé zdění je cihla. Dnešní cihly v moderním zpracování v sobě spojují několik vlastností najednou: tepelněizolační a akumulační schopnost, ochranu před hlukem, statickou odolnost a vhodné difuzní parametry. Cihly s velkým počtem vzduchových dutin, tenkými „žebry“ a promyšleným systémovým spojem pero + drážka vyhovují současným požadavkům na nízkoenergetickou výstavbu, aniž by bylo nutné dům dodatečně zateplovat.

Moderní cihlové materiály s dostatečně dobrými tepelněizolačními parametry zateplovat rozhodně nemusíte. A to ani v případě, že si chcete nechat postavit dům s téměř nulovou spotřebou energie, nebo dokonce pasivní dům. Jedná se o izolační materiál s nosnou funkcí určený pro klasický způsob stavění, kdy hodnoty součinitele prostupu tepla/U/ jsou U = 0,11 W/m2K.

Výhody jednovrstvého zdiva bez zateplení

Rychlejší a přesnější stavba bez zateplení

Mezi hlavní benefity jednovrstvého zdiva patří několikanásobně vyšší rychlost a přesnost stavby. Dále eliminace chybovosti v rámci konstrukce, protože čím více pracovních kroků, tím větší šance chybovat. Další nepopiratelnou výhodou je stabilita jednovrstvé konstrukce a dlouhá životnost.

Zvolte při stavbě takové zdivo, které vám ušetří drahocenný čas i finance, které byste vydali za dodatečný zateplovací materiál a pracovní sílu. Díky tomu, že se zdivo nemusí dodatečně zateplovat, dochází také ke zkrácení procesu výstavby. S cihlami HELUZ se staví rychle díky broušeným ložním plochám, které umožňují jejich přesnou pokládku a snadné spojování lepidlem nebo pěnou. Jednovrstvá konstrukce je pak časově ekonomičtější, protože se nemusí čekat na to, až stavba vyschne, což je v případě exteriérového zateplování vždy potřeba.

Čtěte také: Minimum údržby se štěrkovou zahradou

Zdivo bez zateplení je více odolné vůči vnějším vlivům

Další výhodou cihelného zdiva opatřeného jen vnitřní a vnější omítkou je to, že na rozdíl od konstrukce s vnějším zateplovacím systémem je daleko méně náchylné na degradaci, ať již biologickou (ulpívání řas, plísně), tak i mechanickou (odolnost fasády proti klování ptáků, dětským hrám atd.). Vykazuje také optimální fyzikální vlastnosti (např. akustika, požární odolnost, nízká tepelná vodivost, přirozená propustnost vodních par, bezpečnost).

Viděli jste už díru v zateplení? Není to nic výjimečného. V cihlové zdi naopak díru neuvidíte. Mechanická odolnost cihly je totiž oproti odolnosti běžných zateplovacích systémů nesrovnatelná. Podobně je to i se životností zateplovacího systému. Zatímco cihlový dům vydrží 100 a více let, zateplení na něm maximálně 30.

„Když si člověk dělá věci sám, je určitě zodpovědnější, vše si dělá poctivě a nic nenechává náhodě,“ uvažuje Vít - svépomocný stavebník, který před stavbou svého domu neměl žádné zkušenosti. Pan Stanislav, který právě finišuje s hrubou stavbou, zdůrazňuje, co jemu při svépomocné výstavbě pomohlo: „Když stavíte svépomocí, přesně víte, jaký materiál si vybíráte.“

Cihly jsou paropropustné a udržují příjemné klima v domě

Díky snadné difuzi vodních par a přírodnímu původu zdiva je bydlení v cihlovém domě zdravé. Stěny s optimální akumulací v zimě brání rychlému chladnutí a v létě naopak zamezují přehřátí vzduchu uvnitř domu. Cihly HELUZ FAMILY 44 se nezateplují, jsou tedy paropropustné. Proto neexistuje žádné riziko, že se vodní páry budou v konstrukci hromadit, ale naopak. Dokáží projít na povrch budovy. I z tohoto důvodu je bydlení v domech zdravější a mají velmi příjemné klima.

Dnes je zdravé bydlení tématem číslo jedna. Není divu, vždyť v interiéru trávíme neuvěřitelných 90 % času. Cihla jako jeden z mála stavebních materiálů neobsahuje žádné chemické přísady a neuvolňuje do prostředí žádné škodliviny. Když v roce 2019 renomovaní vědci Státního zdravotního ústavu, laboratoří Centra zdraví a životního prostředí ověřovali, zda bydlení v cihelném domě je zdravé, zjistili, že cihlové zdivo není zdrojem měřených organických látek v interiéru.

Čtěte také: Potěr živorodek: Jak dlouho v porodničce?

Pasivní a nízkoenergetické domy bez zateplení

Technologie posouvají dál vlastnosti stavebních materiálů, a ne jinak tomu je také v případě cihel. Parametry pro jednovrstvé zdění splňují například cihly HELUZ FAMILY 2in1 plněné polystyrenovým granulátem, tak i bez něj, a to cihly HELUZ FAMILY od šířky 44 cm. Obvodové stěny z těchto cihel jsou vhodné pro stavbu nízkoenergetických a pasivních domů.

Ještě před několika lety se hovořilo o tom, že jednovrstvé konstrukce nemohou svými parametry nikdy splňovat požadavky na stavbu nízkoenergetických nebo pasivních domů, neboť součinitel prostupu tepla U by měl být nižší než 0,12 W/m2K. Doporučen byl nosný stavební materiál malé tloušťky, na který projektant navrhne dostatečnou vrstvu izolantu. To platilo do doby, než se na trhu objevily nové moderní cihlové materiály, které svými tepelně izolačními parametry překonají dnes již zastaralou technologii dvouvrstvé konstrukce. Dle platných norem musí mít rodinný dům, jenž má být zařazen do kategorie energeticky pasivní stavby, měrnou potřebu tepla na vytápění EA ≤ 20 kWh/(m2 a rok).

Příklady cihlových systémů pro stavbu bez zateplení:

• HELUZ FAMILY 2in1: Broušené cihly plněné polystyrenovým granulátem, které dosahují nejlepších tepelněizolačních vlastností na českém trhu (U = 0,11 W/m2K). Z těchto cihel postavíte pasivní dům i dům s téměř nulovou spotřebou energie bez potřeby dodatečného zateplení. Díky vyplnění dutin došlo ke 40% navýšení jejich tepelněizolačních vlastností. Doslova tak nahradí až 36 centimetrů tepelné izolace a zároveň zachová paropropustnost.
• HELUZ FAMILY 44 broušená: Nejlepší tepelněizolační vlastnosti v kategorii neplněných cihel vhodných pro nízkoenergetické i pasivní domy, se součinitelem prostupu tepla U až 0,14 W/m2K.
• Porotherm T Profi: Broušené cihly plněné minerální vlnou, která je nehořlavá, rozměrově stabilní a dokonce recyklovatelná. Minerální vlna je uvnitř cihly dokonale chráněna, a tak mají stavby z těchto cihel téměř neomezenou životnost stěn.
• Porotherm EKO+ Profi: Tyto cihly dosahují své jedinečné tepelněizolační vlastnosti mimořádně vysokým počtem dutin. Zdivo z těchto cihel bez zateplení dosahuje parametrů potřebných pro stavbu domu s téměř nulovou spotřebou energie.
• POROTHERM 44 EKO+: Propracovanost typových detailů ve spojení s vhodným projektem a výbornými tepelně izolačními vlastnostmi cihel řady POROTHERM 44 EKO+ umožňuje zvládnout výstavbu pasivního rodinného domu. A to s tloušťkou zdiva pouhých 44 cm a bez nutnosti toto zdivo dále zateplovat.

Tabulka: Součinitele prostupu tepla vybraných cihel HELUZ pro jednovrstvé zdivo

Důležitost detailů a systémových řešení

Úspory, jichž lze dosáhnout jen dodržováním předepsaných technologií a systémových řešení, jsou skutečně velké. Například u typového rodinného domu Titan činil rozdíl v teple potřebném na vytápění domu s dobře řešenými detaily oproti stejné stavbě, která se tímto nezabývala, překvapivých až 18 %. Dodržet řešení detailů přímo na stavbě se tak určitě vyplatí. A to nejen vzhledem k minimálním nákladům na topení, ale také kvůli možnosti získat dotaci z programu Zelená úsporám.

Z hlediska vlivu jednotlivých detailů na energetickou náročnost bydlení hraje rozhodující roli správné napojení oken v ostění, nadpraží a parapetu, následuje napojení obvodové stěny na základovou desku (či základové pásy) a souhrn končí napojením střechy na zdivo.

Na co se podle odborníků z HELUZ často zapomíná, jsou doplňkové cihly - tedy produkty pro místa jako rohy nebo parapety. Do dnešní doby už rozhodně nepatří řezání cihel přímo na stavbě. „Systémové zdění s doplňkovými cihlami HELUZ není dnes dražší oproti zdění bez doplňkových cihel. Je dokonce o něco levnější. Při řezání dochází k poškození cihel a některé nemohou být při dodržení správné technologie použity, jindy lze využít jen část řezané cihly a zbytek jde do odpadu. Proto podíl systémového řešení realizace obvodového zdiva s doplňkovými cihlami neustále roste. Díky systémovému stavení se zlepšuje kvalita návrhu a provedení staveb.

Čtěte také: Kdy se vyhnout česnekovému obkladu

Zateplení novostavby a rizika vlhkosti

Pokud se postaví nový dům, trvá nějakou dobu, než stavba vyschne. V praxi se však zateplení aplikuje ihned po jejím dokončení. Zejména při nekvalitně provedeném zateplení se stává, že vlhkost nemůže uniknout z pláště domu a kondenzuje ve zdivu. Výsledkem je vznik zdraví nebezpečných plísní uvnitř domu, které se jen velmi obtížně odstraňují.

„Vnější izolace domu může mít v současnosti ještě své opodstatnění u starších budov, u nových domů je však použití vnější izolace problematické a hlavně překonané,“ říká mluvčí společnosti HELUZ Eliška Smolová. „Někdy si stavebníci od tepelné izolace slibují, že skryjí nepovedená místa. Pokud je stavba z jednovrstvé konstrukce dobře navržená a dobře provedená, není důvod ji obalovat tepelnou izolací, respektive je to spíše ke škodě. Konstrukční detaily jsou systémově vyřešené a ověřené. Polystyrenem se rádo retušuje, skrývají se zásadní nedostatky v provádění zdění, které se ale projeví tak jako tak během let. A těžko se pak opravují.“

Omezená životnost zateplené fasády

Další komplikace souvisí s životností fasády. Zkušenosti ze zahraničí, kde se venkovní zateplování pláště budovy praktikuje už desítky let, ukazují, že tento způsob zateplování má omezenou životnost. I v případě kvalitně provedené práce je to cca 30 let. Po uplynutí určitého času bude proto nutné fasádu strhnout a nainstalovat novou.

Dodatečné zateplování, ať už polystyrenem, pěnou nebo jinou technologií, je nejčastější způsob, jak snížit energetickou náročnost domu. Pravda je, že zejména u starších zástaveb se bez dodatečného zateplení pravděpodobně neobejdete. Vnější izolace je na místě u starších rodinných domů. Zateplením obvodového pláště totiž majitelé výrazně sníží náklady na energii, zejména na vytápění. Navíc získají i ochranu před letním přehříváním a zimním promrzáním, což nejen přispívá k větší stabilitě celé stavby, ale také zvyšuje tepelný komfort pro její obyvatele.

Nejčastěji se používá kontaktní zateplení, které je jednodušší na realizaci a také méně nákladné jak časově, tak finančně než například provětrávaná fasáda. Provětrávané fasády mají oproti jiným metodám své výhody. Umožňují suchou montáž, takže nejsou tak závislé na počasí a ročním období. Navíc vodní pára ze stěn může volně odcházet, což zajišťuje lepší prodyšnost budovy. Obvodové stěny lze izolovat i z vnitřní strany. Tento princip se uplatňuje převážně u historických staveb, kde není možné izolovat zvenčí například proto, že je historická fasáda památkově chráněna.

Praktické zkušenosti a doporučení

„Stavebníkům doporučuji, aby si připlatili za lepší variantu cihel. V celkových nákladech na dům to jsou naprosto minimální částky, přitom pozitivně ovlivní fungování celé stavby, sníží náklady na vytápění, ještě dále se zlepší akumulační vlastnosti a tak dále.“

„Bydlím v bytovém domě z cihel tloušťky 44 cm, bez zateplení a funguje to skvěle. Za vytápění bytu o ploše 120 metrů čtverečních v posledním patře platíme kolem tří tisíc korun měsíčně. Kdyby stěny byly vyzděné z plněných cihel o tloušťce 500 mm, dostali bychom se s náklady ještě o dost níže," popisuje osobní zkušenost Stanislav Bernacík.

Častým argumentem pro volbu právě zateplovacích systémů je, že cihly pro jednovrstvé zdivo jsou dražší než klasické. To je pravda, nicméně při počítání nákladů je důležité zahrnout do kalkulace veškerou práci navíc a částky za materiál, které jsou potřeba při stavbě se zateplovacím systémem. Celkový rozdíl již potom není tak velký, jak se mohl zdát na počátku.

„Líbí se mi jednoduchost, symetrie, barevná střídmost, proto jsme vše směřovali do odstínů šedé a bílé,“ popisuje koncepci svého návrhu Ing. Jakub Kratochvíl, investor i projektant v jedné osobě. Střecha i okna jsou proto antracitová a fasáda bílá. Podobně bude doladěn i plot z tahokovu, prostřihávaného plechu v antracitové barvě. Na terase pak počítá investor s tmavě šedou břidlicí. „Stejný barevný koncept platí i pro interiér. Je rozumnější vymalovat na bílo a třeba pro kuchyňskou linku použít materiály, které se tak rychle neokoukají, ale dají se rozrazit různými barevnými doplňky, ty totiž časem vyměnit můžete.“

V průběhu stavby leckterý investor zaváhá, zda někde přece jen neušetřit. V tomto případě měl však majitel jasno: „Říkal jsem si, že pokud na něčem uspořit, tak na věcech, které půjdou vyměnit bez bourání. Třeba jsme zvolili levnější interiérové dveře, které jednou lehce vysadíte a koupíte nové. Což se ukázalo jako rozumné, protože máme malou dceru a očekávám, že až začne jezdit na odrážedle, tak dveře dostanou zabrat. Pokud jde o stavební konstrukce, tam investor neslevil, naopak si vybral to nejlepší. „V tomto jsem měl jasno. Dělal jsem si srovnání, s klasickou nezateplenou třicítkou cihlou plus vnějším polystyrénem jsem se dostával víceméně na cenu zateplené cihly Heluz Family 50 2in1. Navíc u jednovrstvého zdiva se mi líbilo, že dostávám bonus v podobě pevné tvrdé fasády zvenčí, do které když dítě jednou uhodí řídítkem kola, tak se nic nestane, protože pod omítkou není měkký polystyrénový podklad.“

Z dalších konstrukčních prvků si projektant pochvaluje roletové překlady od stejného dodavatele, od nějž zvolil cihlový systém: „Je to systémové řešení, které hodně pomáhá zabránit přehřívání interiéru v létě. V keramobetonovém překladu s vloženou izolací z polystyrénu je osazen návin na roletu, která je pak v překladu skryta a na fasádě není vidět. Navíc je to systémový prvek, osadíte ho jeřábkem a máte vyřešen překlad i schránku,“ chválí investor.

Případová studie: Pasivní dům v Myslkovicích

Nový pasivní dům vyrostl na kraji jihočeské obce Myslkovice. Jeho cihlové zdivo i bez dodatečného zateplení dosahuje vynikajících tepelněizolačních parametrů. Dvoupodlažní dům s půdorysem ve tvaru písmene L a dvěma pultovými střechami je orientován do přilehlých polností, kde již není plánována další výstavba. Hlavní vstup je situován z jižní strany a přímo navazuje na komunikační chodbu vedenou středem domu. Z ní jsou zpřístupněny jednotlivé místnosti v přízemí, včetně schodiště do podkroví. Z obývacího pokoje a pracovny je pomocí prosklené konstrukce a francouzského okna umožněn vstup a výhled přímo do zahrady.

Investor se rozhodl pro konstrukční prvky, které zajistí energetickou úspornost a dlouhou životnost. Použil cihly HELUZ Family 50 2in1 s integrovaným polystyrenem pro obvodové zdivo, což je řešení, které umožňuje dosáhnout pasivního standardu bez dodatečného zateplení. Strop nad oběma podlažími je z nosníků a vložek HELUZ Miako, což zajišťuje větší akumulaci tepla a brání přehřívání místností v létě. Vytápění a příprava teplé vody je zajištěna tepelným čerpadlem vzduch - voda, v kombinaci s podlahovým vytápěním. Pro větrání objektu je navržena vzduchotechnická centrální jednotka s rekuperací tepla.

Majitelé pozemku Mgr. Vlažný a Mgr. Koptová oslovili projektanta z ateliéru Blackback Ing. Josefa Balouška s požadavkem na vypracování projektu rodinného domu, který by splnil podmínky pro získání dotace z programu NZÚ. Na základě studie byl vypracován energetický posudek a podána žádost o dotaci z programu NZÚ 2014, která byla následně schválena ve výši 400 000 Kč. Výstavba rodinného domu započala v únoru 2015 a v současné době je hrubá stavba před osazením oken.

„Nejsem zastáncem zateplování obvodového zdiva u novostaveb. Pokud je dům správně navržený a kvalitně postavený, lze realizovat i domy s velmi nízkou energetickou náročností bez použití kontaktního zateplovacího systému. Dnešní materiály dostupné na trhu umožňují vyřešit obálku budovy tak, aby vyhověla požadavku na tyto domy i bez dodatečného zateplení,“ říká projektant a zároveň stavební dozor Ing. Josef Baloušek.

Parametry pasivního domu v Myslkovicích

• Celoroční spotřeba energie na vytápění: do 15 kWh na jeden m² vytápěné plochy.
• Dům o podlahové ploše 100 m² ročně protopí do 1500 kWh.
• Obálka budovy - hodnota součinitelů prostupu tepla:
  • Vnější stěna: 0,11 W/m²K
  • Podlaha přilehlá k zemině: 0,165 W/m²K
  • Střecha šikmá: 0,076 W/m²K
  • Okna: 0,75 W/m²K
  • Dveře vstupní: 0,87 W/m²K
• Průměrný součinitel prostupu tepla vypočtený: Uem = 0,19 W/m²K
• Vypočtená měrná potřeba tepla EA = 20 kWh/m²

tags: #nechat #cihlový #dům #bez #fasády

Oblíbené příspěvky:

• Více o firmě Zakládání staveb
• moderní řešení pultové střechy
• Vše o hydroizolaci laminátem
• otěruvzdorný nátěr Malíř PLUS
• Podrobný návod na podlahu z palet a OSB