Asfaltové pásy na střechu: Kompletní průvodce výběrem a pokládkou

Asfaltové pásy na střechu jsou oblíbené pro skvělý poměr cena/výkon, jednoduchou a rychlou pokládku i příznivou cenu. Jsou lehkou střešní krytinou, kterou nejčastěji využijete na střechách plochých (sklon 1° až 5°) a mírných (sklon 3° až 10°). Jejich vlastnosti ovšem umožňují i použití na střechách šikmých (sklon 5° až 45°) a dokonce i strmých (více než 45°). Ve všech případech nezávisle na sklonu platí, že je třeba asfaltový pás vhodně vybrat a dodržet správnou technologii pokládky.

Výhody a nevýhody asfaltových pásů

Výhody:

• rychlá aplikace,
• cenová dostupnost,
• skvělý poměr cena/výkon,
• ohebnost - flexibilita pásu při zpracování.

Nevýhody:

• v oblasti povlakových krytin vyšší hmotnost,
• horší manipulace,
• při pokládce musíme dbát zřetel na venkovní teplotu a počasí.

Základní rozdělení asfaltových pásů na střechy

Asfaltové pásy se v současnosti dělí na mnohem více typů, než tomu bylo dříve. Základní rozdělení střešních lepenek je z hlediska druhu asfaltu na modifikované (nejčastěji SBS nebo APP) a oxidované. Různé asfaltové pásy se od sebe liší tloušťkou, druhem asfaltové směsi (modifikovaná, oxidovaná) a typem nosné vložky.

Oxidované asfaltové střešní pásy

Pro svoje charakteristické vlastnosti (nejsou elastické a v porovnání s modifikovanými pásy vykazují nižší teplotní stálost) se na střechách používají v podkladní vrstvě, nebo pro provizorní zakrytí. Aplikují se natavením, nebo mechanickým kotvením. Oxidované asfaltové pásy jsou „klasikou“ mezi hydroizolačními materiály. Dají se tak považovat za úplný základ pro hydroizolaci střechy. Obecným nedostatkem oxidovaného asfaltového pásu je jeho malá tažnost za nízkých teplot. Také montáž tohoto typu asfaltových pásu není možná za nízkých teplot pod +5 °C. Životnost se u oxidovaných asfaltových pásů uvádí v rozmezí 10-15 let. Oxidovaný asfaltový pás se v současné době doporučuje používat pouze pro podkladní vrstvu (nebo jako provizorní vrchní vrstvu).

Modifikované střešní asfaltové pásy

Modifikované pásy dnes hrají na střechách prim. Používají se v obou vrstvách, jak v té podkladní, tak v té vrchní. Zatímco modifikované asfaltové pásy lze bez obav použít ve vrchní i podkladové vrstvě střešního souvrství. Přidáním modifikátorů jako jsou vhodné elastomery (SBS) nebo plastomery (APP) do směsi asfaltu upraveného krátkou oxidací vzniká modifikovaný asfalt. Modifikované asfaltové pásy se vyznačují vyšší tažností, menším stékáním a bývají i odolnější vůči stárnutí. Životnost modifikovaných asfaltových pásů se pohybuje až kolem 40 let. Mezi modifikované asfaltové pásy se naopak řadí ty modifikované syntetickým kaučukem (SBS), samolepicí pásy či asfaltové pásy pro mechanické kotvení.

SBS modifikované asfaltové pásy

Ve finální vrstvě střechy se používá modifikovaný SBS asfaltový pás s břidličným posypem, který zajišťuje ochranu proti UV záření. Ochrana proti UV je zásadní pro zajištění životnosti SBS modifikovaného asfaltového pásu. Nejčastěji používaný elastomer pro modifikaci asfaltových pásů je takzvaný termoplastický kaučuk.

Čtěte také: Výhody valbové střechy

APP modifikované asfaltové pásy

Modifikované asfaltové pásy APP jsou proti UV záření odolnější a lze je zakoupit i používat bez této posypové vrstvy. Asfaltové pásy s modifikací APP vznikají přidáním atakticky (amorfního) polypropylenu, který zvýší bod měknutí. Tyto pásy se vyznačují vynikající odolností vůči UV záření. Jedná se o tužší materiál, který je i odolnější vůči bodovému zatížení, ale nemá tak elastický charakter jako pásy SBS.

Samolepicí asfaltové pásy na střechu

Pokládka samolepicích asfaltových pásů je pohodlnější i rychlejší (a to až 6x, oproti „klasickým“ natavovacím pásům). Jejich specifikem je aplikace na podklady nevhodné k natavení, např. na tepelnou izolaci z pěnového polystyrenu, na lakované konstrukce, nebo v detailech ukončení hydroizolací u prosklených ploch, oken, světlíků. Oproti domněnkám spotřebitelů je třeba říci, že samolepicí schopnost asfaltového pásu netvoří žádné lepidlo, ale „pouze“ speciální druh asfaltu, jehož složení je přísně střeženým tajemstvím každého výrobce.

Samolepicí pásy mají široké použití, např.:

• charFIX® ELAST COOL - jako speciálně vyvinutá střešní krytina na zahradní domky, altány, pergoly a garáže,
• charFIX® ELAST G 30 - jako podkladní asfaltový pás pro vícevrstvé střešní systémy,
• charFIX® ELAST AL 25 - jako parozábrana.

Střešní asfaltové šindele

Střešní asfaltový šindel najdete na střechách v Kanadě, a hlavně v USA, kde jsou nejpoužívanější střešní krytinou a s úspěchem se vyrábí již více než 100 let. Lidově je proto označován jako kanadský šindel. Jedná se vlastně o šablony různých tvarů (bobrovka, delta, obdélník, hexagonal), strojově vysekané z asfaltového střešního pásu, které se pokládají na sebe. Pokud dodržíte správný postup pokládky, hotová střešní krytina odolává silnému větru, tedy do 12 m/s. Životnost této střechy vždy závisí na zvoleném typu šindele, kvalitě pokládky, zvolené konstrukci krovu a řešení odvětrání střechy. Pohybuje se od 5 do 20 let pro šindele z oxidovaných asfaltových pásů a 25 až 50 let pro modifikované asfaltové šindele.

Struktura asfaltového pásu

Asfaltový pás je tradiční hydroizolační materiál na bázi asfaltu, který se zpravidla skládá z povrchové úpravy, výztužné vložky a krycí vrstvy. Nosná vložka bývá umístěna uprostřed tloušťky pásu a přenáší mechanické namáhání v tahu.

Čtěte také: OSB desky: Ideální pro vaši střechu?

Nosná vložka

Vybírejte vždy pásy s nosnými vložkami z nenasákavých materiálů, jako je například netkaná skelná textilie a také hlídejte její gramáž. Nosná vložka a její gramáž (váha) určuje kategorii asfaltového pásu. Pásy s nasákavou vložkou jsou sice levnější, ale jejich vlastnosti umožňují pouze provizorní použití. Asfaltové pásy s nasákavou vložky totiž ve vlhkém prostředí hnijí a brzy se rozpadají. Nosná vložka může být z:

• Skelné rohože: Cenově dostupnější asfaltové pásy, které ovšem mají nižší pevnost v tahu. Obecně jsou skelné materiály odolnější vůči ohni.
• Kovové fólie: Výztužná vložka může být tvořena i tenkou kovovou fólií. Nejčastěji hliníkovou, ale lze se setkat i s měděnou nebo z nerezové oceli.
• Syntetických vláken: Nejčastěji polyesterová syntetická vlákna jsou dnes užívané v řadě asfaltových pásů s vysokými parametry.

Pro dosažení lepších vlastností se proto používají i kombinace různých typů nosných vložek. Propracovanější variantou pro kombinaci vlastností jsou tzv. spřažené nosné vložky. U těchto vožek nejde jen o nezávislé uložení dvou výztužných vložek pásu, ale o skutečné propojení různých typů vložek v jednu. Jedná se například o polyesterové rouno a skelnou tkaninu nebo mřížku. Preferují se pásy s nosnou polyesterovou vložkou a skleněnou tkaninou. Pro parotěsnou vrstvu se navíc používají pásy s vynikajícími difúzními vlastnostmi, které obsahují nosnou vložku spřaženou s hliníkovou fólií.

Povrchová úprava a krycí vrstva

Původně byla horní povrchová úprava asfaltových pásů opatřena pouze pískováním, aby se zabránilo slepování pásů navinutých v roli. Asfaltový pás, který je určen na vrchní vrstvu střešních krytin, bývá opatřen horním břidličným posypem. I když má tento posyp několik barevných odstínů, estetika není jediný důvod, proč se na asfaltový pás používá. Asfaltem může být impregnována výztužná vložka, která spolu s plnivem tvoří krycí vrstvu nosné vložky. Horní a dolní krycí vrstvy jsou zpravidla odlišné. Plochá střecha se dnes řeší pásy s dilatační schopností, které se vyrábí s kaučukem a s nosnou polyesterovou vložkou, aby byly schopné zachytit rozdíly ranních a odpoledních teplot v různých ročních obdobích; dále s UV ochranou povrchu - vrstvou tvořenou hrubozrnnými přírodními nebo barvenými břidličnými posypy.

Tloušťka asfaltových pásů

Asfaltové pásy se od sebe liší tloušťkou, druhem asfaltové směsi (modifikovaná, oxidovaná) a typem nosné vložky. Plošná hmotnost a tloušťka asfaltového pásu jsou důležitými parametry.

• Asfaltový pás typu A: Je bez krycích asfaltových vrstev, tloušťka je okolo 1 mm. Přesahy u tohoto asfaltového pásu nelze natavovat.
• Asfaltový pás typu R: Má na nosné vložce krycí asfaltovou vrstvu do 1 mm, asfaltový pás samotný má tloušťku do 2,5 mm. Přesahy stejně jako u typu A nelze natavovat.
• Asfaltový pás typu S: Značí natavitelné asfaltové pásy, u kterých se natavením přesahů vytvářejí různé hydroizolační vrstvy. Tloušťka hydroizolačního asfaltového pásu typu S se pohybuje mezi 4 a 5 mm.

Asfaltový pás s tloušťkou do 2,5 mm s krycí vrstvou menší jak 1 mm se nepoužívá jako hlavní hydroizolační vrstva, ale spíše jako spodní vrstva souvrství. Asfaltový pás s tloušťkou okolo 4 až 5 mm s krycí vrstvou větší jak 1 m. Tyto asfaltové pásy mají nenasákavou nosnou vložku a běžně lze tento typ použít jako hlavní hydroizolační vrstvu plochých střech.

Čtěte také: Více o dřevěných konstrukcích střech

Nosný podklad a zateplení střechy

Asfaltové střešní pásy vyžadují kvalitně připravený podklad. Pro všechny střešní asfaltové pásy platí, že se pokládají na podklad, který je souvislý, rovný, suchý a čistý. Podkladem nejčastěji bývá beton, polystyren, nebo dřevěné bednění.

• Beton: Na beton je třeba aplikovat vhodné penetrační nátěry pod asfaltové pásy, které zajistí maximální přilnavost pásu k podkladu. Nosným podkladem je nejčastěji beton, který je třeba vždy penetrovat asfaltovým penetračním lakem.
• Polystyren: Polystyren by byl při natavování podkladových pásů poškozen, proto se používají samolepicí asfaltové pásy. Na polystyren se používají samolepicí pásy.
• Dřevěné bednění: S ohledem na požární rizika se natavování podkladových pásů nepoužívá. Podkladní pásy se mechanicky kotví. Na dřevěné bednění z požárního hlediska nelze pásy natavovat přímo, proto se používají pod natavovanou skladbu celoplošně přibité separační pásy. Spodní asfaltové pásy řady SKLODEK 40 a lehké asfaltové pásy K-BASE mohou být k dřevěnému podkladu přikotveny v přesazích pomocí podložek a vrutů. Lehké asfaltové pásy R20 a R13 se k dřevěnému podkladu přibíjejí hřebíky na lepenku. U střech s podkladem z OSB desek je možné také použít samolepicí asfaltové pásy, které se nalepí na povrch OSB desek opatřený asfaltovým penetračním nátěrem ALP.
• Trapézový plech: Podkladem může být i trapézový plech, jenž se rovněž penetruje pro pás jako parotěsnou zábranu. Protože však nejde o souvislý povrch, musí být pásy použity v kombinaci s deskovými materiály tepelnou izolací nebo OSB deskami.

Tepelné izolanty lze umístit u dřevěného bednění mezi krokve, ale i nad krokve (nad bednění) nebo na beton či trapézový plech. Podle tohoto výběru a typu nosného podkladu se liší způsob montáže za použití natavování pásů nebo mechanického kotvení. Pod tepelnou izolaci se vždy navrhuje parotěsná zábrana.

Způsoby montáže asfaltových pásů

Většina asfaltových střešních pásů se obvykle natavuje k sobě, nebo k podkladní vrstvě pomocí hořáku, či proudu horkého vzduchu. Existují ovšem i moderní samolepicí provedení, kde se bez natavování asfaltových pásů zcela obejdete.

• Natavování: Nejběžnějším způsobem zpracování pásů je celoplošné nebo bodové natavování. Pásy určené k natavení se označují jako typ S (svařitelné). Jde většinou o natavované pásy tloušťky 5 mm, resp. min. 4,0 mm, zcela výjimečně pak pásy 3,5 mm. Na vodotěsnost /nejdůležitější vlastnost asfaltových pásů/ má vliv kvalita natavení běžného podélného přesahu, který by měl být až 12 cm. Vrchní hydroizolační vrstva z modifikovaných asfaltových pásů se zpravidla plošně natavuje pomocí plamene hořáku včetně oblastí přesahů.
• Mechanické kotvení: Další způsoby zpracování jsou mechanické kotvení v přesahu talířovými nebo teleskopickými kotvami se zvětšeným přesahem rovněž 12 cm. Při návrhu mechanického kotvení asfaltových pásů je potřeba především zohlednit zatížení větrem a sklon střechy.
• Samolepení: Moderní jsou samolepící pásy s celoplošně lepenou spodní stranou a podélným samolepícím proužkem o šířce 8 cm přesahu svrchu.
• Kombinované samolepící pásy: Novinkou jsou kombinované samolepící pásy, které mají zvětšený 12 cm přesah se samolepící oblastí o šířce 4 cm, zamezující prošlehnutí plamene např. na dřevěné bednění a natavovaný přesah o šířce 8 cm zajišťující vyšší kvalitu u nataveného spoje pro vodotěsnost.
• Jiné metody: Již méně se používají metody montáže pokládkou do horkého asfaltu, či lepením studeným asfaltovým lepidlem.

Separační pásy typu R o tloušťce 2 - 3 mm se celoplošně přibíjí lepenkovými hřebíky. Nepočítají se však do počtu vrstev hydroizolační vodotěsné skladby.

Vliv sklonu střechy na montáž

Jedním z nejdůležitějších parametrů povlakových krytin střech je sklon střechy. Plochá střecha má sklon od 1°(1,75%) do 5°(8,75%) a šikmou střechou můžeme označit střechu se sklonem od 5° do 45°(100%).

• Sklony od 1° do 3°(5,24%): Jsou zásadně používány dvouvrstvé izolační skladby - kombinují se vrchní natavitelné a podkladní natavitelné, kotvené nebo samolepící pásy.
• Sklon od 3° do 10°(17,4%): Se používají jednovrstvé skladby - natavitelné nebo volně pokládané mechanicky kotvené (typu Paraelast Mono), především pro nižší sklon jsou pro jednovrstvé skladby upřednostňovány pásy tloušťky 5 mm.
• Sklon nad 10°: Již vyžaduje kombinaci montáží. Pásy se natavují a současně se ve zvětšeném přesahu o šířce 12 cm kotví.
• Sklon nad 45° (strmé střechy): Se asfaltové pásy používají v omezeném rozsahu (např. pro obloukové střechy).

Důležitost teploty při pokládce

Při pokládce asfaltových pásů musíme brát zřetel na venkovní teplotu. Velkou roli hraje při montáži asfaltových pásů teplota a obecně počasí. Odborníci doporučují pokládání modifikovaných asfaltových pásů při teplotě minimálně +5 °C. Při montáži oxidovaných asfaltových pásů je pak doporučená minimální teplota + 10 °C. Naopak při vysokých teplotách, kdy asfaltová vrstva měkne, vzniká riziko poškození pásu například prošlápnutím. Také hrozí zabudování napětí vlivem roztažnosti materiálu při vysokých teplotách. Při pokládce by se měly jednotlivé pásy překrývat po spádu, tak aby voda volně stékala přes spoje. V případě pokládky ve sklonu do 5° se doporučuje klást asfaltové pásy rovnoběžně s okapem.

Životnost a údržba asfaltových střešních pásů

Navzdory reklamám výrobců je třeba říci, že neexistuje nic, jako bezúdržbová střecha. Každou střechu (tu z asfaltových střešních pásů nevyjímaje) je třeba v pravidelných intervalech čistit a kontrolovat, aby byla zajištěna maximální životnost a spolehlivost. V minulosti u asfaltových střešních pásů některých výrobců docházelo v průběhu času ke ztrácení minerálního posypu - „plešatění“. Renomovaným výrobcům, jako je např. český výrobce asfaltových pásů Charvát a.s., se tento defekt neděje, neboť posyp je v průběhu výroby do asfaltové hmoty dostatečně zaválcován. Investor by měl věnovat také pozornost původu asfaltových pásů, aby měl jistotu, že se nesetká s touto nepříjemností.

Identifikace problémů a renovace

Při pravidelných prohlídkách střechy je dobré si všímat vzniku změn a defektů na povrchu asfaltových pásů, které nám signalizují, že již hydroizolace není v dobré kondici.

• Mizející hrubozrnný posyp: Signalizuje, že již asfaltová hmota přestává být účinně chráněna proti UV záření a povětrnostním vlivům. Následně tak nastává rychlejší degradace povrchu asfaltového pásu.
• Popraskaný povrch asfaltových pásů („Bahenní praskliny“): Jde o přirozený projev stárnutí asfaltové hmoty, která už nějaký ten rok leží na střeše.
• Oddálení příčných spojů: Ve většině případů je zapříčiněno smrštěním staršího typu polyesterové výztužné vložky v podélném směru.
• Stékání asfaltové hmoty: Vlivem vysokých teplot v letních měsících dosahujících na povrchu pásů až 90 °C, dochází na šikmých a svislých plochách orientovaných jižním směrem ke stékání asfaltové hmoty, vznikají tak na povrchu pasu trhliny a vrásy. Tento projev degradace se týká hlavně asfaltových pásů s nižší teplotní odolností ke stékání asfaltové hmoty nebo starších pásů, jejichž hmota již ztrácí své vlastnosti a její odolnost proti stékání se snižuje.

Důležitým předpokladem pro renovaci je stále ještě fungující a stabilní hydroizolační souvrství, kdy do střechy nezatéká. Před započetím prací je nutné provést důkladnou prohlídku současné hydroizolační vrstvy, včetně sond do střešního souvrství. V sondách je třeba zjistit přesné složení skladby střechy, stav jednotlivých vrstev a obsah vody v nich. Také je třeba ověřit přídržnost vrstev k podkladu a mezi sebou. Dále je nutné provést pečlivou přípravu povrchu střechy, jako je odstranění nečistot, vyrovnání výrazných nerovností bránících plynulému odtoku vody, vyspravení poškozených míst hydroizolace. Tyto přípravné práce jsou nedílnou součástí pro použití speciálního sanačního pásu, kterým zrenovujeme současné asfaltové souvrství. Sanační pás je na spodním povrchu opatřen speciální úpravou, díky které po natavení vzniknou mezi původní hydroizolací a novým pásem mikroventilační kanálky. Ty mají za úkol rozptýlení vodní páry z případné vody nebo vlhkosti v původním asfaltovém souvrství. Eliminují tak riziko vzniku boulí od vodní páry mezi starou a novou vrstvou. Asfaltové pruhy bez separačního posypu na spodní straně pásu jsou ze speciální asfaltové hmoty umožňující snazší a rychlejší natavení s dostatečnou přídržností k podkladu. Na horním povrchu je pás opatřen standardním barveným břidličným posypem. V praxi je možné se setkat s více typy těchto sanačních pásů, které se mohou lišit například tvarem a rastrem mikroventilačních kanálků, ale princip fungování je stejný. Vhodným asfaltovým sanačním pásem může být například ELASTEK 52 REKO. Nosnou vložku pásu tvoří polyesterová rohož, asfaltová hmota je modifikovaná syntetickým kaučukem. Opracování atik, jiných svislých ploch či detailů a prostupujících konstrukcí doporučuji provádět s použitím jiného typu asfaltového pásu, který má zvýšenou odolnost proti stékání při vysokých teplotách alespoň 120° C a nejlépe i kombinovanou výztužnou vložku. Tento pás je také na horním povrchu opatřen barevným břidličným posypem a co je důležité, k podkladu se natavuje celoplošně a v případě aplikace na vysoké svislé plochy je nutné pás mechanicky přikotvit, aby zejména vlivem vysokých teplot nedocházelo k jeho sjíždění. Vhodným typem asfaltového pásu k tomu účelu může být například ELASTEK 45 KOMBI. I v případě příčného spoje je vhodné použít přítlačný válec. Při svařování příčného spoje je zde rozdíl oproti natavování pásu v ploše, u příčného spoje je nutné dbát na dostatečné prohřátí asfaltové hmoty i v místě mikroventilačních kanálků. Musí dojít k důkladnému provaření spoje. K důkladnému provaření a přitlačení musí dojít i v místě T spoje. Asfaltový pás je v horní části atiky zajištěn přítlačnou plechovou lištou.

Vegetační střechy a asfaltové pásy

Asfaltové pásy se v současné době často používají jako hydroizolace plochých vegetačních střech. Vegetační střechou se rozumí střecha, která je pokryta vegetačním souvrstvím s vegetací. Vegetačním souvrstvím je definován soubor funkčních vrstev, které jsou svými vlastnostmi a působením nezbytné pro vytvoření prostředí pro růst a život rostlin. V České republice je možné se u vegetačních střech nejčastěji setkat s termínem zelená střecha.

Odolnost proti prorůstání kořeny

Asfaltové pásy, které jsou použity jako hydroizolace ve vegetačních střechách musí být dle ČSN EN 13707 odzkoušeny na prorůstání kořeny dle ČSN EN 13948. Tato norma specifikuje zkoušku stanovení odolnosti proti prorůstání kořeny. Metodika této zkoušky vychází z metodiky vyvinuté Asociací FLL (Forschungsgesellschaft Landschaftsentwicklung Landschaftsbau e.V.). Zkouška probíhá po dobu dvou let a zkušební rostlinou je hlohyně šarlatová (Pyracantha coccinea).

Předtím, než ČSN EN 13948 vstoupila v platnost, tj. v roce 2007, byly používány dvě metodiky pro zjištění odolnosti asfaltových pásů proti prorůstání kořeny a to tzv. FLL test probíhá dva roky ve skleníku anebo čtyři roky v přírodních podmínkách. U dvouletého testu jsou jako rostliny používány hlohyně šarlatová (Pyracantha coccinea) a pýr plazivý (Agropyron repens). Druhá, dříve používaná metoda, je zkouška dle DIN 4062, která je také díky používané rostlině Lupina bílá (Lupinus albus) nazývána Lupina test. Zkouška probíhá na dvou vzorcích o rozměrech 250 x 250 x 20 mm a jednom vzorku 250 x 250 x 10 mm, který se umístí do květináče, po dobu šesti týdnů během letního období v přírodních podmínkách anebo v zimním období po dobu osmi týdnů ve skleníku.

Asfaltové pásy s odolností proti prorůstání kořeny na českém trhu

V současné době je na českém trhu několik asfaltových pásů, které je možné použít jako hydroizolace do vegetačních střechy. Jedná se o asfaltové pásy modifikované polymery elastomerického anebo plastomerického charakteru. Z hlediska ochrany proti prorůstání kořeny jsou zastoupeny všechny výše uvedené možnosti - chemické látky jsou v impregnaci nosné vložky, v asfaltové krycí hmotě anebo je použita nosná vložka z mědi. Hydroizolační souvrství je vždy dvouvrstvé. Horní asfaltový pás je vždy odolný proti prorůstání kořeny rostlin.

Asfaltové pásy a požární bezpečnost

Někdy se stává, že projektant určí zhotoviteli podmínku použití atestovaných protipožárních pásů. Atest hodnotí celou střešní skladbu v tomto případě z venkovního prostředí. K dispozici jsou pásy s atestem mimo požárně nebezpečné prostory, nutné např. pro velkoplošné střechy. Volí se skladby s označením atestu BROOF(t1), toto splňují a atestovány jsou běžně nabízené vrchní modifikované pásy jednovrstvé i dvouvrstvé skladby. Dále je možné přímo do prostor se zvýšeným rizikem vzniku požáru použít systémové skladby se speciálním pásem, kde jde o požadavek pro vyšší požární zatížení nebo není dostatečný odstup od okolních budov. Volí se skladby dvouvrstvé s označením atestu BROOF(t3). Toto splňují speciální pásy s přesným řazením vrstev skladby nebo skladby s vrchním pásem obsahující aditivum - přísadu proti hoření a stékání typu Paraelast Antifire.

tags: #strecha #na #ul #z #asfaltoveho #pasu

Oblíbené příspěvky:

• Rozměry a využití dřevěných bedýnek
• Vše o fasádním polystyrenu ve Slavětíně
• Srovnání cen borovicových terasových prken
• jak opravit trhliny v jezírku
• Rozcestník z prkna