Dřevěné konstrukce střech: Průvodce světem krovů a trámů

Při stavbě střechy, pergoly nebo jiných dřevěných konstrukcí je důležité mít dostatečné znalosti a být dobře připraven. Tento článek vás provede klíčovými aspekty plánování, výběru materiálů, nástrojů a bezpečnostních opatření, abyste dosáhli trvanlivé a spolehlivé stavby.

Nosná konstrukce střechy: Krov

Nosná konstrukce střechy se nazývá krov. Systém, jakým je tato nosná dřevěná konstrukce střechy postavena, je rozhodující pro funkci podkrovního prostoru jako obytného či neobytného. Nejběžnějším materiálem, z kterého se krovy vyrábějí, je dřevo.

Krov je jedním z typů nosné konstrukce. Vyrábíme pevné, tuhé a odolné trámové konstrukce opatřené tesařskými spoji na CNC strojním zařízení. Krovy jsou pro rodinné domy tradiční a osvědčenou volbou. Perfektně vám poslouží v případě náročnějších architektonických řešení, u střech s větším sklonem či v případě, že chcete půdní prostor využít k vytvoření originálního designového bydlení.

Krov se skládá z vazných trámů, které jsou kolmé na hřeben a pozednice nacházející se rovnoběžně s hřebenem střechy na obou stranách obvodového zdiva. Další částí krovu jsou vaznice, sloupky a kleštiny. Mimo vzpěry jsou dalším prvkem ještě pásky podpírající sloupky a ulehčující celkové rozpětí.

Další dřevěné konstrukce

  • Dřevěné střešní bednění je nosný plošný konstrukční prvek, na kterém je položen střešní plášť.
  • Dřevěné latě jsou pro každou střechu nezbytné i ve funkci tzv. střešní latě tvoří nosnou konstrukci pro většinu krytin.

Příprava před začátkem práce

1. Plánování a návrh

Před jakoukoli tesařskou prací je klíčové mít jasný plán. Co to obnáší?

Čtěte také: Výhody valbové střechy

  • Vypracovat podrobný projekt s rozměry a materiály.
  • Mít připravené výkresy a plány - ty vám ušetří spoustu chyb.
  • Zkontrolovat kvalitu dřeva: musí být suché a ošetřené proti hnilobě a škůdcům.
  • Nezapomeňte zohlednit i odolnost materiálů vůči počasí - co platí pro interiér, nemusí vydržet venku!

2. Nástroje a vybavení

Bez správného nářadí to nepůjde. Na základní tesařské práce budete potřebovat:

  • Kladivo, hřebíky, šroubovák
  • Pila, měřicí nástroje, vodováha
  • Případně speciální nářadí, které si můžete pronajmout - ušetříte tím peníze a získáte přístup k profesionálním nástrojům.

Alternativa: Vazníkové konstrukce

Dřevěné vazníkové konstrukce jsou pro rodinné domy dalším oblíbeným a spolehlivým typem střešní konstrukce. Jejich výhodou je obrovská variabilita, neboť se hodí pro různé typy a velikosti střech. Dřevěná vazníková konstrukce je vyrobena ze dřeva, přírodního a obnovitelného konstrukčního materiálu, který s sebou přinese do vašeho prostoru nejen bezpečí, vysokou funkčnost, ale i jedinečnou atmosféru.

Dřevo těchto moderních konstrukcí je velmi precizně opracované na moderních strojích do prefabrikovaných dílů. Díky tomu se můžete radovat z rychlé a komfortní realizace. Vaše sny a představy vám konečně vyrostou před očima a promění se ve skutečnost.

Výstavba dřevěných konstrukcí

3. Příprava a stavba

Pokud stavíte pergolu nebo jiný přístřešek:

  • Začněte s pevnými základy (např. betonové patky).
  • Postavte dřevěný rám z kvalitního, odolného dřeva.
  • Pečlivě zkontrolujte všechny spoje a upevnění.

Po dokončení rámu povrch obrousíte, naimpregnujete a natřete ochrannými nátěry, které prodlouží životnost konstrukce.

Čtěte také: OSB desky: Ideální pro vaši střechu?

Tesařské spoje

  1. Vodorovné trámy nastavujeme na sraz (lípnutím) nebo plátováním. Můžeme je ještě doplnit okováním nebo příložkami. Spoj na sraz je nejjednodušší a provádí se tam, kde je trám podepřený buď po celé délce (např. u pozednic), nebo alespoň zčásti. Srazy mohou být tupé, šikmé, klínočelné, s čepem nebo rybinovité.
  2. Patří sem čepování, přeplátování, kampování, osedlání a zadrápnutí. Končí-li jeden trám na druhém trámu, spojuje se zpravidla čepem. Čepování bylo nejběžnější tesařskou příčnou vazbou. Čep je výstupek na čele trámu, který se vsazuje do prohlubně (dlabu) v druhém trámu (prahu, ližině).
  3. Trámové rošty jsou vlastně zesílené vodorovné trámy, zvyšující pevnost dřevěné konstrukce na ohyb. Protože často není možné zvětšovat profil jednoho trámu, musíme spojit dva trámy tak, aby působily jako jeden prvek. Spojením dvou trámů se však nezvýší jejich pevnost dvojnásobně (teoreticky by se měla zvýšit dokonce i vicekrát). Při zvyšování únosnosti klademe trámy na sebe, vytváříme tzv. rošty. Přitom dbáme, aby byly co nejdokonaleji spojeny a nedocházelo ani k nejmenšímu posunu.

Bezpečnostní opatření

Bezpečnost je při tesařské práci zásadní. Dodržujte tato pravidla:

  • Používejte ochranné pomůcky - brýle, rukavice, helmu.
  • Zkontrolujte, že všechny konstrukce jsou stabilní a pevné.
  • Nepracujte ve spěchu - většina úrazů vzniká kvůli zbytečné chybě.

Požární ochrana dřevěných konstrukcí

Specifické požadavky požární ochrany dřevěných konstrukcí, obzvlášť při rekonstrukcích staré zástavby, se dají řešit jednoduchým obkladem z protipožárních desek. I při malé tloušťce desek lze dosáhnout vysoké hodnoty požární odolnosti. V mnohých případech je možno ustoupit od pomocných závěsných konstrukcí. Díky velkému množství variant lze kombinovat požární ochranu s tepelnou, popř. Kromě ochrany užitím přímého obkladu mohou být také stropní systémy zavěšeny.

Z hlediska hospodárnosti je výroba podhledů chránících původní trámové stropy výhodná, neboť není třeba odstraňovat původní vrstvy omítky a obkladu. Tato přednost se projeví především při montáži úsporou času a nákladů.

Desky s těsnící vrstvou si zachovávají v případě požáru, na rozdíl od jiných stavebních materiálů, svoji nosnost. Hodnoty požární odolnosti platí zásadně jen pro uvedené dřevěné stropní a střešní celé konstrukce a ne pro samotný obklad. Z toho také plyne, že je nelze aplikovat na jiné stavební díly.

Dřevěné trámové stropy

U patrové dřevostavby se nevyhneme dřevěnému stropu, který tvoří vodorovnou nosnou konstrukci, na kterou osazujeme stěny dalšího patra. Pokud máme v projektu navrhnutý trámový strop, je vždy dobré vědět, s jakým rozměrem můžeme počítat následně při vlastní realizaci. V rámci tohoto článku si projdeme jednotlivé parametry, které ovlivňují samotný návrh průřezu (rozměrů) stropního nosníku. Mezi ty základní patří zatížení.

Čtěte také: Tabulky nosnosti dřevěných trámů

  • Stálé zatížení vyjadřuje vlastní váhu zvolených stropních nosníků.
  • Naopak při užitném zatížení se počítá s váhou, která může být proměnlivá a na stropní konstrukci je rozmístěna nepravidelně. Jedná se například o váhu nábytku, různých předmětů, ale také osob, které se po stropu pohybují.

Abychom stanovili průřez stropního nosníku, budeme potřebovat ještě znát dva délkové rozměry. U prvního se jedná o rozpětí (vzdálenost mezi nosnými stěnami), na kterých bude stropní trám ležet.

  1. Při výběru hodnoty vzdálenost nosníků obvykle vycházíme z rozměrů velkoformátových desek, které po osazení stropních nosníků použijeme na záklop stropu. Dost často se používá záklop z OSB desek v systému pero-drážka, kdy je rozměr desky 625 × 2500 mm. Desky klademe delší stranou kolmo ke stropnímu nosníku.
  2. Další hodnota v kalkulačce je stálé zatížení. Pokud plánujete stavbu rodinného domu, zvolte hodnotu 1,75 kN/m2.
  3. U užitného zatížení se řídíme dle předpokládané váhy prvků v místnosti. Jenom pro vysvětlení, 1 kN = 100 kg.
  4. Hodnoty rozpětí jsou odvozeny od standardních rozměrů místností v rodinných domech.

V moderních patrových dřevostavbách se pro výrobu stropních nosníků používají KVH hranoly, někdy v kombinaci s pevnějšími dřevěnými hranoly z BSH profilů. Při rekonstrukcích domů nebo výstavbě hospodářských objektů se častěji setkáme se sušeným řezivem, které je nutné ošetřit před zabudováním do konstrukce impregnačním prostředkem.

Při osazení stropních trámových nosníků je důležité nepodcenit jejich kotvení ke stěnám, které bývají zpravidla ukončeny zdvojenou horní pásnicí nebo věncem. Jako spojovací materiál je možné použít ocelové kotevní prvky (stropní třmeny, úhelníky s prolisem apod.). V případě přiznaných (pohledových) stropních nosníků se používá sortiment spojovacího materiálu, který je zapuštěný do dřeva trámů.

Pokud jste na stropní konstrukci použili například řezivo profilu 60 × 240 mm, je důležité tyto nosníky zajistit proti jejich klopení. To zabezpečíte tak, že mezi jednotlivé stropní nosníky umístíte tzv. bloky. Jedná se o krátké stropní profily vkládané kolmo mezi jednotlivé stropní nosníky po vzdálenosti přibližně 2-3 m. Bloky se také vkládají na začátku a na konci mezi jednotlivé trámy, a díky nim je tak strop uzavřen po obvodu stavby. Bloky kotvíme do stropních nosníků pomocí vrutů.

Typy střech

Existuje celá řada různých typů střech a střešních konstrukcí. Pokud je určujícím měřítkem počet plášťů, pak je dělíme na jednoplášťové, dvouplášťové a víceplášťové. Vždy záleží na zvoleném faktoru. Střechy můžeme dále dělit na ploché, šikmé a strmé. Střechy šikmé se dělí na sedlové, pultové a stanové, které zdobí horizonty českých krajin nejčastěji. Dalšími typy šikmých střech jsou střechy valbové, polovalbové a mansardové. Ploché střechy lze dle jejich funkce dělit také na omezeně pochůzné, pochůzné, pojízdné a zelené.

Do českých vesnic a měst padnou s ohledem na panující klimatické podmínky nejlépe konstrukce šikmých střech, a to ve formě střech sedlových, pultových a stanových. Nechte si s výběrem poradit od zkušeného projektanta. Ten ví, že výběr střechy je třeba podřídit nejenom vašim přáním a představám, ale také okolní zástavbě a územnímu plánu definujícím podmínky pro realizaci střech na daném území. To je třeba navíc skloubit s danými klimatickými podmínkami, před kterými vás střecha bude chránit.

Údržba dřevěných krovů

Fond historických krovů dochovaných na našem území sahá 700 let nazpět a představuje širokou škálu rozmanitých konstrukčních řešení. Dá se říci, že v minulosti nejčastěji užívané konstrukce patří současně k těm nejlépe prověřeným. Má-li být řeč o zranitelnosti dřevěných krovů, půjde především o problém biotického poškození (biodegradace) dřeva, obvykle poměrně úzce související s pronikáním nadměrné vlhkosti k jednotlivým prvkům a jejich styčníkům.

Jde o důležitou nosnou konstrukci, takže pravidelné revizní prohlídky by měly být prováděny nejméně dvakrát ročně. Ať už jde o poškození zaviněné dřevokaznými houbami či hmyzem nebo o „lidské“ chyby při opravách a úpravách krovů, vždy je důležité si uvědomit, které prvky a spoje ustálených konstrukčních typů jsou klíčové pro konstrukční stabilitu celku.

Největším nebezpečím pro historické krovy je srážková voda lokálně pronikající netěsným nebo poškozeným střešním pláštěm. Nejčastěji se tento problém objevuje v místech napojení střech na výše vybíhající štítové zdivo, dále okolo prostupů komínových těles, antén, hromosvodů, atp. střešním pláštěm, a také v blízkosti střešních oken či vikýřů.

U dřevěných stavebních konstrukcí má zcela zásadní význam správná údržba a preventivní péče. Opomíjená drobná závada, například poškozený hřeben střechy nebo lemování komína, může zůstat nějaký čas bez následků, pokud ale dojde k hromadění vody v konstrukčně důležitém uzlu, mohou být dopady zanedbané údržby fatální. Podobně jako v minulosti je třeba věnovat pozornost dostatečnému provětrávání půdního prostoru.

tags: #strecha #z #drevenych #tramu #konstrukce

Oblíbené příspěvky: