Kompletní průvodce údržbou a renovací kanadského šindele

Asfaltové šindele, často označované jako kanadský šindel, patří k oblíbeným druhům střešních krytin, a to jak na rekonstruovaných objektech, tak na novostavbách. Jsou lehké a nacházejí uplatnění u střech se sklonem od cca 20 do 85 stupňů, výjimečně i od 15 stupňů. Aby nám sloužily co nejdéle, je třeba o ně správně pečovat. Pravidelná údržba je klíčová pro spolehlivou funkci asfaltových střech.

Složení a vlastnosti asfaltového šindele

Složení a způsob výroby asfaltového šindele se velmi přibližuje hydroizolačním pásům. Základem je nosná vložka ze skelného vlákna nebo z kombinace skelné vlákno/polyester. Na tuto vložku je za horka oboustranně nanesena asfaltová hmota. Síla asfaltové vrstvy je určitým měřítkem kvality šindele. Kvalitnější šindele jsou vylepšeny přídavkem modifikátoru do asfaltové vrstvy, což zlepší odolnost vůči nízkým teplotám a zvýší pružnost. Nejslabší střešní šindele by měly mít tloušťku alespoň 3 mm.

Na horní stranu se ve výrobě nanáší ochranný posyp, který je tvořen drcenou břidlicí nebo keramickým granulátem. Tento kamenný granulovaný posyp jednak dodává šindelům barevnost, především však funguje jako ochranný štít proti UV záření. Chrání asfaltovou hmotu před poškozením UV paprsky. Na spodní straně je šindel opatřen jemným posypem (například pískem), který slouží jako separační vrstva, chránící šindele před nalepením na dřevěné bednění a také před slepením v balení.

Šindele jsou vybaveny samolepicími pruhy, které jsou aktivovány teplem nebo stržením fólie pro spojení mezi sebou. Tím se zamezí proniknutí vody pod krytinu. Čím více procent šindele je opatřeno samolepicími plochami, tím je výrobek kvalitnější.

Modifikovaný bitumen a jeho výhody

Modifikovaný bitumen je bitumen obohacený syntetickým kaučukem, nejčastěji SBS elastomerem. Modifikovaný bitumen je elastický i při studených podmínkách (protažení při přetržení při 30stupňovém mrazu je u většiny výrobků přes 30 %), vydrží UV záření podstatně lépe než oxidovaný bitumen a jeho bod měknutí je vyšší než u oxidovaného bitumenu. Životnost modifikovaných výrobků je v mnoha případech až dvojnásobná ve srovnání s výrobky z oxidovaného bitumenu, pohybuje se v rozmezí 25-50 let.

Čtěte také: Doporučení pro čištění dřevěné podlahy

Přípravné práce a podklad pod šindel

Šindele se nikdy nemontují na latě, ale na plnoplošné bednění (řezivo nebo OSB desky). Každé prkno s perem a drážkou se musí přibít dvěma dostatečně dlouhými galvanizovanými hřebíky (obyčejně 75 mm) na každý příhradový vazník nebo krov. U suchého dřevěného materiálu je nutné nechat malé mezery (1-2 mm) mezi prkny kvůli bobtnání dřeva, protože dřevo bobtná a smršťuje se (šířka i tloušťka) až o 5-10 % při kolísání povětrnostních podmínek.

Místo prken s perem a drážkou lze pod asfaltové střešní šindele použít vůči vlhkosti odolné stavební desky (například OSB desky, multifunkční panely či překližky) a za určitých podmínek i hrubá prkna bez pera a drážky. Při použití hrubých prken může sukovitost nebo sklon vláken materiálu působit problémy. Prkna bez pera a drážky musí být silnější než prkna s perem a drážkou, protože se prkna vzájemně nepodpírají. Na prknech bez pera a drážky také lehce vznikají nerovnosti při „zkroucení“ prken během vysychání, které může šindel kopírovat.

Pokud je možné instalovat pod prkna mezi všemi příhradovými nosníky desky vhodné velikosti (prkna, 50x50 fošny apod.) a našroubovat do nich každé prkno, lze nerovnosti odstranit, a v tom případě není nutné prkna vyměnit. Běžným standardem při rekonstrukcích je stržení stávající krytiny, na staré nerovné bednění natažení kontaktní difúzní fólie, instalace kontralatí na krokve či příhradové vazníky a zbudování nového bednění. V každém případě je dobré, aby byl povrch co nejrovnější.

Jako srovnávací vrstva a v některých případech i jako pojistná hydroizolace (hlavně u střech s nižším sklonem) slouží podkladní pásy. Doporučujeme použití originálních podkladových vrstev, které je možné nechat na střeše přes zimu. Bitumenová plsť v žádném případě není dostatečná jako podkladní vrstva a dokonce se přímo nedoporučuje na střeše nechávat, neboť je nasákavá a zadržuje ve střešní konstrukci vlhkost.

Odvětrání střešní konstrukce

Problémy s kondenzací vlhkosti ve střešní konstrukci jsou velmi časté. Pokud se ve střešní konstrukci používá těsná parozábrana (i těsnění průchodek musí být parotěsné), lze takové problémy skoro úplně odstranit. Pokud není zcela efektivně zabudováno odvětrání střešní konstrukce, musí být parozábrana v půdním prostoru o to těsnější. Větrací otvory u okapu střechy zajišťují náhradní vzduch pro odvětrání střechy a zajišťují i přirozenou cirkulaci vzduchu (komínový efekt), jejich kapacita by tedy měla být co největší. Odvětrávací otvory pro odvod vzduchu pak musí být umístěny co nejvýše, nebo také např. ve štítových zdech, pod hřebenem nebo alternativně lze do hřebene instalovat podtlakové ventilátory či hřebenové odvětrání.

Čtěte také: Jak vyčistit dřevěnou terasu? (Recenze)

Pokud nejsou na střeše větrací otvory - u okapu střechy pro přívod vzduchu a zároveň u hřebene pro odvod vzduchu, které se následně při pokládce asfaltového střešního šindele osadí ventilační mřížkou a odvětrávacími prvky, tak se v horní části větracího prostoru střechy hromadí teplý a vlhký vzduch, ze kterého při chladném počasí kondenzuje vlhkost do dřevěné konstrukce. Toto má za následek vznik kondenzátu, který může stékat do podstřeší, zároveň se vlhkost hromadí ve dřevě střešní konstrukce, tato degraduje a vlivem pracování dřeva namáhá svrchní materiál.

Pokládka asfaltových šindelů

Pro pokládku je důležitá dlouhodobější teplota nad 5 °C. Je to z důvodu aktivace samolepicích pruhů. V zásadě by se instalace střešních šindelů měla provádět při teplých podmínkách a minimální teplota by neměla klesnout pod 5 °C, kdy i výsledek bude určitě nejlepší. Šindele se přibíjí nad zářezem, kde hřebíky projdou skrz dva šindele a současně přitlačí lepivý povrch šindele pevně k povrchu předchozího šindele. Tím se zajistí zalepení, každý šindel se tedy přibije 8 hřebíky (4 vlastní pás a 4 protlučením v další vrstvě), a tudíž nehrozí roztržení šindelů kolem hřebíků a vytržení šindelového pásu.

Na vnitřních rozích a u lemování komínů se mohou použít úžlabinové pásy Super-Pintari (70 cm široký bitumenový pás, délka role 10 m). Na vnitřních rozích a u lemování komínů se nesmí používat univerzální okapové/hřebenové pásy. Na konstrukci úžlabí se musí použít podkladní vrstva, lepidla a úžlabinový pás podle návodů. Plech nesmí být instalován do úžlabí. Důvodem k tomu je velký koeficient tepelné roztažnosti kovu.

Doporučujeme použití originálních okapových/hřebenových pásů. S krátkým (1 m) okapovým pásem se navíc lépe manipuluje a lépe se také instaluje rovně podle okapové linie. Okapový pás je vlastně střešní šindel s rovnými okraji, jehož spoje se pokryjí další vrstvou šindelů. Dolní okraj je možné udělat i bez okapnice např. použitím okapu tradičního typu. V tom případě se na okraj připevní prkno s polokulatým průřezem, kolem něhož se ohne kus (35 cm) vystřižený z povrchového pásu (Super-Pintari - úžlabinový pás). Nedoporučujeme ohnutí pásu ze střechy přímo přes okraj a jeho přibití na přední okraj prken.

Údržba a opravy asfaltových šindelů

Bezúdržbová střecha neexistuje, ani ta z asfaltových pásů nebo ze střešních asfaltových šindelů. I ty je třeba v pravidelných intervalech udržovat, kontrolovat a čistit. Pravidelné prohlídky a údržba pomáhají předcházet poruchám střechy. Střechu kontrolujte pravidelně na jaře i na podzim. Zimní počasí střechu prověří a může ukázat její počínající závady. Podzimní kontrola umožní střechu na zimu připravit a v případě odhalených závad minimalizovat škody a realizovat opravy v příhodnějších klimatických podmínkách.

Čtěte také: jak na údržbu fasády v Hodoníně

Vstup na střechu a vizuální kontrola

Pokud to není bezpodmínečně nutné, nevstupujte na střešní asfaltové pásy, pokud se teploty pohybují nad 25 °C. Při vyšších teplotách může i vlivem chůze dojít k protlačení pásu, vniku prohlubní nebo zatlačení ochranného posypu do pásu. Pohyb na příkré střeše je obtížný, proto doporučujeme použít protiskluzové zábrany (viz tabulka níže). Alespoň dvakrát ročně zkontrolujte povrch střechy. Neměl by být porušen, znečištěn a zejména by se na něm neměla vyskytovat žádná náletová zeleň.

Postup pro vytvoření protiskluzových zábran:

  1. Lešení se opře o dolní okap a jeho pomocí se pokrytí střechy provede tak vysoko jak to jde.
  2. Na už nainstalované střešní šindele se připevní rovná fošna (50x100), uprostřed které jsou předem provrtány 10 mm díry přesně po 1000 mm. Tyto díry se umístí k rohům (lalokům) určité řady šindelů.
  3. Dotyčné šindelové laloky se ohnou nahoru a fošna se u těchto ohnutých rohů zašroubuje vruty 8x80 mm do podkladních prken skrz dolní šindele. Je důležité utáhnout vruty tak, aby se fošna vůbec nehýbala.
  4. Při šlápnutí na fošnu je nutné být opatrný, aby se ohnuté rohy šindelů nepoškodily. Podobné fošny se připevňují po vhodných vzdálenostech při pokračování v práci směrem nahoru.
  5. Když je první strana střechy hotová až k hřebenu, odstraňují se fošny postupně směrem dolů. Díry, které zůstanou pod rohy šindelů se utěsní lepidlem K-36. Slepení šindelů je nutné zkontrolovat, zejména tehdy, jestli se na lepivém povrchu zachytily nečistoty nebo jestli byl roh dlouho ohnutý nahoru.

Odstranění nečistot a mechu

V některých specifických místech (např. kouty) může docházet k hromadění usazenin, které bývají ideálním prostorem ke klíčení zavátých semen rostlin. V případě, že je v tomto směru údržba asfaltových střech zanedbána, jejich kořeny začnou krytinu postupně rozrušovat. Při určitých podmínkách začne na bitumenových střešních šindelích růst mech. Pravděpodobnost výskytu mechu je větší, jestli je v bezprostřední blízkosti střechy mnoho stromů. Vliv na to mají i hodnota pH okolní půdy a vegetace v okolí.

Na tento problém máme v nabídce ČISTIČ KATEPAL K-10. Čistič KATEPAL K-10 lze aplikovat pomocí konve s rozprašovačem nebo postřikovačem. Pro velké plochy je doporučen nízký tlak rozprašování. Plocha k ošetření musí být před aplikací suchá. Následně postříkejte porost prostředkem KATEPAL K-10 tak, aby byl zcela mokrý. Rozsáhlejší porost by měl být ošetřen 2-3krát zhruba každé 2-3 týdny. Nedoporučuje se provádět aplikace, pokud se očekává déšť v příštích několika hodinách. Je-li porost mokrý, přípravek nebude tak účinný. Prostředek účinkuje, pokud porost hnědne. Následné ošetření povrchu (opláchnutí/vyčištění) není obvykle nutné v případě, že je porost malý, tak k jeho odstranění dojde pomocí povětrnostních vlivů. Silnější vrstvy je nutné opláchnout zahradní hadicí, nebo jemně pomocí kartáče.

Pozor na použití tlakové vody! Při jejím použití dbejte na správný směr ostřiku (vždy ve směru stékání vody) a též citlivě nastavený tlak (především na spojích a prostupech). Větší nečistoty ze střechy nejprve ručně odstraňte, abyste do svodů splachovali pouze ty nejdrobnější kusy.

Kontrola vtoků a hydroizolace

100% průchodnost vtoků a svodů je klíčová. Na střeše pak nedochází k hromadění nebo částečnému zadržování vody, která může do nežádoucích míst přetéci. U hydroizolace se zaměřte na její celistvost, neporušené povrchy, spoje a lemy. Spoje a spáry by měly být celistvé, nepopraskané a jinak neporušené. V případě použití tmelů by měl být tmel stále pružný a přiléhající bez trhlin. Zkontrolujte také plechování, zda má těsné spoje i dostatečné připevnění. U nadstřešních konstrukcí zkontrolujte, zda voda nemůže proniknout do střešního souvrství a zda je nadstřešní prvek v dobrém technickém stavu.

Opravy drobných poškození a renovace nátěrem

Asfaltová šindelová střecha vyžaduje pravidelnou údržbu a renovaci, aby si zachovala své ochranné vlastnosti. Stárnutí šindelů způsobené UV zářením či mrazem může vést k problémům, které lze efektivně řešit pomocí renovačního nátěru tekutou gumou ALFEMA. Pokud při pravidelné prohlídce narazíte u šindelů na drobné prasklinky, můžete je ošetřit oživujícím nátěrem. Menší škrábance zase zahladíte tmelem.

Tekutá guma je trvale pružná, UV odolná hydroizolační hmota, která je velice vhodná pro renovační nátěry na asfaltové šindele. Tekutá guma zvládne vytvořit silnou celistvou membránu pro izolaci zatékající střechy, kterou není možné udělat jinými dostupnými materiály. Dodávána je také v různých barevných odstínech (šedá, bordó, béžová, černá a bílá tekutá guma).

Postup opravy asfaltové střechy tekutou gumou:

  1. Před nátěrem je nutné střechu řádně očistit, nejlépe tlakovou vodou. Není nutné mít obavy z poškození od vysokotlakého čističe, vše závisí na použitém tlaku a vzdálenosti trysky od povrchu.
  2. Po vyschnutí je také potřeba nanést penetrační nátěr (stavební hloubkovou penetraci nebo nanopenetraci).
  3. Tekutou gumu je pak vhodné nanášet ve dvou silných vrstvách. Nátěr asfaltové šindelové střechy se provádí nejlépe válečkem, detaily štětcem.
  4. Pokud střechou zatéká, je nutné z tekuté gumy vytvořit zcela uzavřený povrch, celoplošnou membránu na povrchu šindelů, včetně spojů. Konce jednotlivých šindelů je vhodné natírat štětcem proti směru sklonu střechy, aby tekutá guma napojení šindelů zaplnila. Celková spotřeba materiálu je pak přibližně 1-1,5 kg/m2.
  5. Pokud střecha nikde nezatéká a chcete jen preventivní nátěr, ať už z důvodu ochrany povrchu šindelů asfaltových před UV zářením, či z estetického hlediska, postačuje nátěr pouze povrchu jednotlivých šindelů. Spotřeba i pracnost je tak nižší (cca do 1 kg/m2).
  6. Pokud jsou na střeše problematická místa, např. přechody šindelů na oplechování, hřeben střechy apod., je vhodné použít na ně výztužné geotextilní pásky prosycené tekutou gumou (na přechod materiálů nanést gumu, do čerstvé rozvinout výztužnou pásku např. geotextilní páska šíře 100 mm, zahlazovat štětcem a na povrch nanést další vrstvu gumy). Po vyřešení všech detailů a vyschnutí pak následuje celoplošný nátěr střechy minimálně ve dvou silných vrstvách.

Výměna poškozených šindelů

V případě poškození menšího rozsahu (jsou-li zbývající části střechy v dobrém stavu) opravu téměř jistě zvládnete vlastními silami. V takovém případě vystačíte s lokální opravou nebo výměnou části střešní krytiny. Opravné nátěrové hmoty na asfaltové pásy k opravám šindelů nepoužívejte! Oprava střešního šindele vyžaduje kladivo, páčidlo, špachtli a hrstku správných střešních hřebíků.

Postup opravy poškozeného šindele:

  1. Odstranění poškozeného šindele: Provádíme časně zrána, kdy je nízká teplota a asfalt na termobodech je ještě dostatečně křehký.
  2. Odlomení termobodů: Termobody na vyměňovaném šindeli nalomíme dlouhou špachtlí.
  3. Vytažení hřebíků: Dlouhým páčidlem upraveným na vytahování kotvících hřebíků vytáhneme za hlavičku hřebíky z poškozeného šindele i z šindele nad ním.
  4. Výměna poškozeného šindele: Poškozený střešní šindel vytáhneme a nahradíme novým.
  5. Zatlučení hřebíků: Hřebíky zatlučeme do správných pozic v novém dílu šindele, tak do stávající řady šindele nad ním.

V případě potřeby použijte k podlepení šindelů asfaltový střešní tmel. Místa opravované střešním tmelem můžete „zamaskovat“ pomocí posypu, který se ze střešních šindelů smyl a usadil v okapu. Sesbírejte jej do malého šálku, odstraňte nečistoty. Poté posypejte opravované místo a opatrně špachtlí zamáčknete do tmelu.

V případě poškození velkého rozsahu na starších střechách, které se životností blíží svému maximu, můžete položit nové šindele na stávající starší šindele (nepoškozené). Jedná se o běžnou praxi v zemích, kde se střechy z asfaltového šindele používají ve větší míře než u nás. Lehká střešní krytina z asfaltového šindele z hlediska zatížení střešní konstrukce vrstvení umožňuje.

Kdy je nutná kompletní výměna krytiny

Pokud do domu začne více protékat, ze všeho nejdříve překontrolujte, jestli byly dodrženy spádové podmínky. Na střechách s menším sklonem než 1:5 = 12° může vznikat tlak vody, při kterém nelze zaručit vodotěsnost konstrukce. Při nedostatečném spádu střechy je někdy nutné asfaltové šindele zcela vyměnit za jiný materiál, nejlépe za bezpřesahovou krytinu nebo svařené spoje. Nejčastějšími důvody pro zatékání je totiž nedodržení přesahu šindelů a nedostatečný spád střechy, kdy voda nemůže volně odtékat.

Problém také nemusí být pouze v asfaltové šindeli, ale ve složení střechy. Voda na povrchu často zanechává stopy, které nás dovedou k samotnému problému. Pokud se podaří netěsnost najít, samotná oprava není složitá. Kazový materiál nahradíme, nebo spoj dotěsníme asfaltovým tmelem. Když netěsnost nenajdeme, je lepší provést razantnější opravu a větší část střechy vyměnit.

Sněhové zábrany

Obvykle nejsou sněhové zábrany u bitumenové krytiny potřebné ani na příkré střeše, protože sníh a led nesjedou dolů po bitumenové krytině s drsnějším povrchem. Účelem sněhových zábran je zabránit padání sněhu a ledu ze střechy. Pokud jsou sněhové zábrany uvedeny ve výkresech stavebního povolení, může stavební úřad odůvodněně vyžadovat jejich instalaci. Jinak řečeno, jestli bude plechová krytina vyměněna za bitumenovou, je vhodné odstranit sněhové zábrany i z výkresů.

Sněhové zábrany se obyčejně umisťují blízko okapu, kde teče nejvíce vody a kde se také shromažďuje led, který zabraňuje v odtoku vody. Nicméně vrtat díry do neporušené střechy je zbytečné, pokud krytina sama o sobě brání sesuvu sněhu.

tags: #cisteni #kanadskeho #sindel #vapkou

Oblíbené příspěvky: