Co hrozí potěru ancistrusů a jak zajistit jejich přežití

Ancistrus, známý také jako krunýřovec, je oblíbenou akvarijní rybou, která se vyznačuje typickým zploštělým tělem pokrytým kostěnými štítky. Tyto štítky slouží rybám především jako ochrana, zabraňují poranění při pohybu v prudkých vodách a společně se vztyčenými paprsky ploutví a trny za žábrami ztěžují dravcům jejich pozření. Silné prsní trny využívají také při potyčkách s jedinci svého druhu. Ústa jsou zakončena přísavkou s jemnými zoubky. Ancistrusi patří mezi ryby řasožravé a mají proto přizpůsobené uspořádání zoubků v tlamě. Dospělí jedinci jsou schopni těmito zoubky požírat rostliny.

Původně pocházejí z Jižní Ameriky, z povodí řeky Amazonky. Zástupci rodu Ancistrus dorůstají různých velikostí, největší exempláře měří do 20 cm. Mezi začátečníky se staly velmi oblíbeným a žádaným druhem akvarijních rybek. Tento rod zahrnuje 59 základních druhů a mnoho dalších druhů vzniklých křížením. Druhy, které vznikly postupným křížením, označujeme jako ancistrus species + L-označení (ancistrus sp. L144), LDA-označení (ancistrus sp. LDA16) nebo jen místo výskytu (ancistrus sp. Rio Paraquay). V České republice se navíc šlechtí tzv. ancistrus sp. L144 long fin, ancistrus sp. LDA16 long fin, ancistrus dolichopterus L183 (a.hoplogenys) nebo ancistrus dolichopterus L059, ancistrus sp. Rio Ucayali, ancistrus sp. Rio Paraquay, ancistrus sp. Rio Tocantins, ancistrus sp. Spousta akvaristů se domnívá, že mají krunýřovce skvrnité (a. cirhosus), krunýřovce modrého (a. dolichopterus) nebo krunýřovce mnohoostného (a. multispinis). Ve skutečnosti se u nás prodávají jenom kříženci ancistrus sp. Bohužel jsou tito kříženci mylně popisováni v literatuře nebo na internetu pod výše uvedenými názvy.

Rozmnožování a odchov potěru

Ancistrusi se třou výhradně v různých skulinách, jeskyňkách nebo dutinách. Samec si stále hlídá svoje třecí teritorium, vylézá jen za potravou. Jakmile přijde čas tření, vyčistí své doupě a nažene do něho samici. Samice naklade jantarově oranžové jikry na podklad a samec je oplodní. Poté samici vyžene. Jikry se vyvíjí několik dní (podle druhu), pak se z nich vylíhne plůdek, který má stejnou barvu jako jikry. Dalších několik dní plůdek tráví svůj žloutkový vak a postupně získává ochranné zbarvení. Po celou dobu se o jikry i plůdek samec stará, aby je nikdo nesežral, nebo požírá neoplodněné jikry, u kterých hrozí plíseň, která by mohla zničit ostatní jikry.

Potěr je možné odlovit do jiného odchovného akvária nebo ho nechat v hlavním akváriu. Pro odchov stačí prázdné akvárium jen s nějakou jeskyňkou pro tření. Nicméně, pokud nejste schopni udržet správné podmínky, doporučuje se zařídit klasické společenské akvárium s rostlinami a několika skrýšemi.

Problémy s přežitím potěru

Malí ancistrusi jsou velmi citliví a amatéři se často potýkají s jejich odchovem. Mezi nejčastější problémy patří vcucnutí filtrem a napadení ostatními rybami. Je důležité hledat řešení, jak zamezit vcucnutí mladých filtrem. Pokud se mladí mají kde skrýt, jistě jich pár zůstane. V 10 litrovém akváriu (reálný objem vody kolem 8 litrů) se dá 50 ancíků udržet po dobu 14 dnů, ale 100 a více kusů bez filtrace nemusí začátečník zvládnout ukočírovat. Zřejmě bude chyba ještě někde jinde. V 10 litrech holého akvária se udržuje rovnováha velmi špatně. K udržení rovnováhy v holém akváriu se dávají rychle rostoucí plovoucí rostliny - klidně celá hrst. Před krmením je nutné je vyndat a opláchnout, po krmení a odsátí zbytků krmiva dát zpět. Mnoho akvaristů odchovává potěr pancéřníčků kropenatých v elementce, což je pěkná fuška. Zahrnuje denní výměnu 90% vody a přídavek Torbenu, odsávání krmení po každém nakrmení (3x denně) a hlídání teploty vody.

Čtěte také: Jak pečovat o čichavce

Výživa ancistrusů a rizika spojená s krmením

Krunýřovci rodu Ancistrus se v přírodě živí převážně řasami, perifytonem a detritem. To potvrzuje i obsah žaludku těchto ryb odchycených v přírodě a délka jejich střev. Řasy rostou nejrychleji v mělkých vodách do 20 cm, krunýřovci je tam ale přes den neokusují, protože jim hrozí, že je napadnou rybožraví ptáci, a proto se raději zdržují v hlubších a stinných místech. V akváriu není možné jim přirozené krmivo zajistit v dostatečném množství, proto se ke krmení používá rostlinná a masitá potrava, ať už v podobě čerstvé zeleniny, larev bezobratlých živočichů a podobně. V zajetí může nevhodné složení krmiva způsobovat problémy nebo negativně ovlivnit trávení u těchto ryb. Zástupci rodu ancistrus jsou všežravci stejně jako ostatní rody čeledi Loricariidae, ale v jejich jídelníčku převažuje rostlinná strava.

Doporučené krmivo

Krmit můžeme zeleninou, různými druhy ovoce, například čerstvé listy salátu, špenátu, mangold a čínského zelí, spařené kopřivy, nať z ředkviček, plátky okurek nebo jejich slupky, kousky mladé dýně a cukýny, slupky z cukrového nebo ananasového melounu, vyloupané kuličky hrášku, oloupaná rajčata zbavená semínek, čerstvou nepálivou papriku, plátky jablka, mrkve. Z masité složky lze doporučit cokoliv, co se nehýbe, protože ancistrusi neumí lovit, například kousky libového masa, žížaly, mražené patentky, nitěnky, dafnie a podobně. Z umělých krmiv jsou nejvíce vhodné tablety pro krunýřovce s přídavkem řas Spirulina a Chlorella, především druhy s přídavkem spiruliny. Masitá potrava by měla tvořit jen menší zlomek a převažovat má potrava výše jmenovaná (zelenina, červi...). Potěr ancistrusů se nejlépe okusuje tablety nebo krmivo lepící na sklo. Pro velké krunýřovce jsou vhodné i tvrdší listy, například špenát. Jako první krmivo potěru poskytněte spařenou zeleninu, listy salátu, okurku nebo různé tablety. Krunýřovci neloví potravu plovoucí ve vodě, takže umělé krmivo dává smysl tehdy, když ho můžou sníst na dně. Velký krunýřovec, pokud chce sníst potravu, která plave na hladině (vločky apod.), musí se otočit bříškem nahoru a posbírat ji ze spodu.

Rizika spojená s krmením zeleninou

Kupovaný hlávkový salát mi vždy mladé ryby vytrávil, kdoví čím je nastříkaný, aby vydržel v regálech déle čerstvý. U salátu ze zahrádky jsem žádné ztráty na rybách nezaznamenal. Podobně dopadl i salát a nať z kupovaných ředkviček. Moje zkušenost je následující: jedno akvárium, 2 druhy Hypancistrus z odchytu, potěr lorikárek, dospělé lorikárky, ampulárie, pískořky. Dostali nať z kupovaných ředkviček a výsledek byl následující: potěr lorikárek a dospělci naprosto v pohodě, najezení a spokojení, všichni šneci také. Hypancistrus si jen párkrát kousli a během 2 hodin se jako jediní nafoukli a seděli pod hladinou se zrychleným dýcháním. Člověk snese mnohem víc než ryba a o potravinářích a kvalitě dovozové zeleniny si myslím svoje. Potěr krunýřovců hyne s částečně propadlým bříškem a s křečovitě prohnutým tělem po přikrmování rychlenou zeleninou s vysokým obsahem dusíkatých látek. Není to jen zeleninou u nás, stejnou zkušenost mi potvrdil i kamarád z Rakouska a pár známých z Německa. Můj vlastní salát ze skleníku nebo nať ředkviček mi nikdy problémy u ryb nezpůsobily. U čínského/pekingského zelí se doporučuje oloupat minimálně 5-6 vnějších listů a krmit jen opláchnutými vnitřními listy. Slupkou okurky se krmí také. Ta je ještě relativně bezpečná a ancistrus je z krunýřovců jeden z nejodolnějších. Zkus ale nakrmit rychlenou zeleninou krunýřovce z odchytu, třeba taková nať z ředkvičky je na takové experimenty jako stvořená. Dusičnany jsou sice problémem, ale ne zásadním - na Jičínsku je zvýšená míra všech dusíků ve studnách a nemá to vliv na chování ryb prakticky žádný, pokud člověk umí pracovat s tím, co má. Určitě ryby pomaleji rostou.

Krmení masitou potravou a jeho dopady

Ancistrus se snaží získat masitou složku buď okusováním plžů, pojídáním jiker jiných ryb nebo se v noci snaží chytit na dně spící nerozplavaný potěr nebo polehávající nemocné ryby. Ancistrus rád přijímá masitou potravu, v akváriu pokud má možnost jí dává přednost před jiným krmením. Toho využívají někteří akvaristé a mláďata krmí především touto potravou, protože po ní krunýřovci rychleji rostou. Taková nevyvážená potrava ale zatěžuje trávicí trakt krunýřovců. Když to trvá delší dobu, začne to mít neblahý vliv na jejich trávení. Když nemůžou získat normální cestou rostlinnou složku, začnou mnohem více okusovat kořeny, aby si zajistili alespoň nějaké balastní látky. Při nedostatku masité stravy budou obtěžovat větší plže (měchýřovku východní - Pomacea bridgesi) a budou se je z boku okousávat.

Problémy s kvalitou vody

Kvalita vody je klíčová pro zdraví ancistrusů, zejména potěru. Špatné parametry vody mohou vést k řadě problémů, včetně nemocí a úhynů. Dusičnany 70 jsou příliš mnoho i na dospělé ryby (časem umírají na nemoci a podobně), na potěr je potřeba něco kolem 20 a méně. Dusitany musí být 0. Voda ze studny s vysokými dusičnany (70!) pro ryby není vhodná. Ve většině případů je voda z vodovodního řádu vhodnější než z vlastní studny. Pokud vodovod nemáte (nebo je voda také dost tvrdá a dusíkatá), bude lepší zvážit třeba reverzní osmózu pro úspěšné odchovy a chod akvária. Mít doma testy na parametry jako GH, KH, NO3, NO2 a NH3 by měl mít podle mě každý akvarista a pravidelně je používat - zvláště pokud nemá dvacetiletou zkušenost. Může si ušetřit hodně problémů. Když se poměry v akváriu začnou zhoršovat (např. nevhodné pH, chlor v čerstvé vodovodní vodě), začnou se jejich konce ploutví rozpadat. Vyjíždí k hladině, protože mají problém s dýcháním. Jestli se to dá, tak nasměruj proud vody z filtru tak, aby co nejvíc čeřil hladinu.

Čím je ryba mladší, tím citlivěji reaguje na léčiva. Pokud akvárium není schopno udržet rovnováhu, je důležité zapracovat na filtraci - třeba větší kostka biomolitanu a čerpací hlava. Měnit vodu v relativně malé nádrži po třech týdnech je málo, už vzhledem k tomu, že máte druhy, které produkují hodně odpadu. Důležité je pravidelné odkalování dna.

Čtěte také: Zpevnění podlah s Perlinkou Vertex

Nálevník

Když začnou lézt ancíci z vody, dělá to vždycky nálevník. Nálevník není jen zákal, on si tak tiše pluje nade dnem a to je to, co vadí plazítkům nejvíce. Pokud byla voda opravdu zakalená, tak to asi bude nálevník. Ale je to divné, že by se takto rychle rozjel. Ale že by již tak malé množství nálevníka (že ani nejde říci jistě, jestli je voda zakalená) způsobilo smrt celé várky? Nemyslíme si. Na nálevníka je výměna vody kontraproduktivní. Pokud se celá elementka NOVÉ vody mění 50% každý den, tak se nálevník nerozjede. A proč nálevník není v hlavním akvárku, když se tam dává úplně stejná voda? Tam těch mladých pár žije. Přemnožení nálevníka bývá často způsobeno N-látkami.

Nemoci a léčba

Krunýřovci jsou jedny z nejcitlivějších ryb vzhledem k chemickým látkám, ani terčovci tak citlivě nereagují. Na sumce nelze vůbec použít víc než dvě třetiny běžných postupů. A to krunýřovci a pancéřníčci patří spíš mezi ty odolnější. Vůbec se nedají srovnat s tzv. holými sumci. Na ty, když se použije třeba jen malá koncentrace (i jen 10 % doporučované dávky), například s Neguvonem, by to nebyl dobrý nápad ani v zařízeném akváriu. Pokud se u ancistrusů vyskytnou paraziti nebo nemoci, je nutné postupovat velice opatrně. Přesné určení diagnózy je důležité hlavně pro cílené nasazení léčiva. Nejlépe je obrátit se na odborná veterinární zařízení, kde se zabývají nemocemi ryb a kde doporučí nejvhodnější léčbu. Obecně platí, že nejdůležitější je prevence.

V případě onemocnění ryb je důležité zvážit příčinu. Ne vždy je to jen tím, že se tam nemoc zavlekla s nějakou novou rybou. Většinou už pro nemoc musí být v akváriu podmínky, kterými je většinou nevhodná voda. Fyzikálně chemické vlastnosti vody mají vliv na použití některých přípravků. Vyšší teplota zvyšuje účinnost, ale také i toxicitu látek. Prvních 6 hodin působení přípravku je kritických. Pokud se objeví křeče, je na místě okamžitě léčbu přerušit. Solná lázeň pro ancistrusy není vhodná. Sůl k potěru krunýřovců nepatří, zkusila bych ten torben. Pro pancéřníčky se používá sůl jako krátkodobá koupel: 0,05 g na 1 litr akvarijní vody. Solný roztok je třeba připravit mimo akvárium (rozpustit sůl v menším množství vody) a tento roztok pak nalít do akvária. Ryby by neměly přijít do styku s krystaly soli.

Příznaky nemocí se mohou lišit. Ryby s nafouknutým bříškem přijímají potravu, ve výkalech nejsou patrná vajíčka hlístic. Ryby mohou mít bříško propadlé. Buď úplně přestanou přijímat potravu, nebo ji v malém množství přijímají, ale přesto pořád hubnou. Tento stav končí ve většině případů smrtí ryb. Nejčastěji se s tím setkáváme u potěru. V obou těchto případech většinou akvaristé sáhnou po léčivech (entizol, antibiotika, nebo přípravky na odčervení ryb), i když přesně neví, co onemocnění opravdu vyvolalo. Některá tato léčiva na čas zlepší zdravotní stav krunýřovců, ale pokud nedojde k odstranění příčiny, nemoc se znovu objeví.

Léčba krupičky

Na krupičku bez dlouhého váhání eSHa EXIT. Čím déle váháte, tím problematičtější léčba. Sehnat se dá přes net a chválí si ho i chovatelé citlivějších druhů ryb. Můžete přidat i trochu rašelinového výluhu (Torben). Akriflavin se také používá. Na krupičku se bude muset použít něco jiného než Multi-medikal alias modrej sajrat, což bude asi FMC (pokud se nepletu).

Čtěte také: Průvodce opravami potěrů a přípravou podkladů

Další tipy

• Pokud máte podezření na otravu, sežeňte si buď ampulárku nebo okružáka (od nějakého akvaristy s bezproblémovým akváriem) a dejte ho do akvária. Otestujte, jak se ten šnek bude chovat. Při otravách hynou nejdřív šneci, pak potěr a nakonec dospělé ryby.
• Občas je vhodné střídat potravu.
• Červené okraje ploutví a nafouklé bříško u ancistrusů mohou být příznaky nemoci. Pokud se stav zlepší po přenesení do karantény a změně krmení, je to dobré znamení.
• Ancistrus patří do akvária od 100l výše. I když to tak neuvádí encyklopedie, je to velká ryba.

Kvalita vody a správná výživa jsou základními pilíři úspěšného chovu ancistrusů, zejména potěru. Prevence je vždy lepší než léčba, a proto je důležité dbát na vhodné podmínky v akváriu.

tags: #co #hrozi #poteru #ancistruse

Oblíbené příspěvky:

• prodlužovací kabel 25m EMOS
• Typy lišt pro zástěnu
• více o spínačích 16A pro montáž
• Průvodce výběrem červené fasády
• moderní sprchové kouty typu Walk-In