PergolyCo na cihly místo omítky: Komplexní průvodce řešeními pro fasády a interiéry
Omítnutí jednovrstvého obvodového zdiva je lehčí, než se zdá. Bez ohledu na to, zda se investor chystá najmout profesionály, nebo práci odvede svépomocí, správný postup a kvalitní materiál je klíčem k dokonalému výsledku. To jde ruku v ruce s naším cílem, kterým je poskytování nejen prvotřídního materiálu, ale i know-how od odborníků.
Jednovrstvé zdění je trend, který je v současnosti na vzestupu. Má řadu příznivců, ale samozřejmě i odpůrců. Vhodnost tohoto řešení by měl u konkrétního projektu posoudit projektant. Každopádně výrobci cihel nabízejí vždy několik variant tohoto materiálu s různými vlastnostmi a oslovují určitou skupinu investorů. Výhodou je zjednodušení stavby při zachování solidních parametrů, především tepelně-izolačních vlastností, což ovšem záleží na typu izolantu integrovaného uvnitř cihly. Stěna je z pohledu propustnosti vodních par difúzně otevřená a proto je třeba zachovat tento status i u další vrstvy, tedy i u omítky. Jednovrstvé zdění má tu výhodu, že urychluje realizaci fasády, protože při její realizaci odpadá instalace kontaktního zateplovacího fasádního systému. Současně se tím také eliminují možné chyby, které by při instalaci mohly vznikat. Místo klasického zateplovacího systému je tedy třeba vybrat vhodnou omítku.
Příprava podkladu pro omítání jednovrstvého zdiva
Před samotným zahájením prací je nejprve nutné změřit vlhkost zdiva takzvaným vlhkoměrem. Pohybovat by se měla do 6 hmotnostních procent v letním období a do 4 hmotnostních procent v zimě. Dále je potřeba ověřit, zda ve zdivu nejsou spáry mezi cihlami širší než 5 milimetrů. Aby byl podklad rovný, používá se k vyplnění drážek a spár zdicí malta (např. Porotherm Profi Thermo-UNI). Lze také použít polyuretanovou pěnu (PU). Po jejím vytvrdnutí se musí pěna vyříznout do hloubky cca 3 cm a tento prostor opět vyplnit zdicí maltou. Vyhneme se tím riziku vzniku trhlin v těchto místech.
Osazení omítkových lišt a profilů
Po přípravě podkladu se usazují omítkové lišty, které vymezují budoucí rovinu omítky. Používají se různé druhy lišt - rohové, soklové lišty a okenní profily. Soklové lišty se usazují podle budoucí úrovně spodní hrany zdiva do zdicí malty. Při provádění si lze lištu zafixovat do požadované polohy pomocí hřebíků a po vytvrdnutí malty hřebíky odstranit. Rohové lišty se osazují do zdicí malty, která je v rohu zdiva nanášena s rozestupy zhruba po půl metru. Okolo oken se poté nalepí okenní profily, které zajišťují pružné připojení omítkových vrstev k rámu oken či dveří. Hned následující den se může začít omítat.
Druhy omítek pro jednovrstvé zdivo
Vnější omítka se na jednovrstvé zdivo nanáší ve dvou variantách. Může to být tepelně-izolační omítka nebo jen lehčená omítka. Důvodem je nižší objemová hmotnost těchto omítek ve srovnání s klasickými. Při výběru druhu omítky doporučujeme vybrat takový materiál, který bude se zdivem dobře sladěný a bude schopný odolávat náročným povětrnostním podmínkám na povrchu fasády. Použití správného druhu podkladní omítky znamená eliminaci možných defektů celého omítkového souvrství. Moderní lehčené omítky, které se používají na tepelněizolační zdivo Porotherm obvykle nevyžadují vrstvu v podobě tradičního cementového šprice. Současné omítkové systémy jsou vytvořeny tak, že v sobě obsahují speciální složky. Jedná se o výztužné vlákna a kuličky pěnového polystyrenu. Optimální volbou jsou lehčené nebo superlehčené jádrové omítky s nízkou objemovou hmotností, blízkou zdivu na které mají být použity. Jednou z takových omítek je i Weberdur 132. Lehčená, minerální jádrová omítka s obsahem EPS granulátu a vyšším modulem pružnosti. S nízkou spotřebou a možností strojního nanášení. Vhodná pro vnější i vnitřní povrchy staveb.
Čtěte také: Podkroví: kombinace palubek a cihel
Postupy aplikace omítek
Nejčastějším způsobem zpracování moderních omítkových systémů je strojní zpracování za použití omítacího stroje. Postup realizace fasády může mít více variant. Plocha zdiva bez armovací tkaniny se omítá ve dvou pracovních krocích metodou čerstvá do čerstvé. Vybraná místa zdiva, kde dochází k výraznějšímu namáhání konstrukce, ale musí být vyztužena armovací tkaninou. Jsou to například překlady nad okenními a dveřními otvory nebo schránky pro stínící techniku. Druhá vrstva se aplikuje ihned po jejím lehkém zavadnutí (15-20 minut) a doplní se na konečnou tloušťku. Poté dojde ke stažení H-latí, ale už ne pouze nahrubo jako u vrstvy první, ale naopak přesně do roviny. Na omítce můžeme po jejím zatuhnutí provést seškrábnutí takzvaným škrabákem. Tím docílíme toho, že se nám otevře struktura, uvolní se napětí a omítka bude dobře vysychat. Jádrovou omítku necháváme vysychat zhruba 2-3 týdny v závislosti na její tloušťce, teplotě a vlhkosti prostředí.
Omítání s využitím armovací tkaniny
Další variantou je omítání s využitím armovací tkaniny. Aplikuje se především na rodinné domy bez přesahu střechy, domy s výškou nad 2 podlaží a pro bytové domy. V tomto případě se nejprve nanesou 2/3 tloušťky omítky, srovná se fasádní latí a poté se do ní zapracuje armovací tkanina. Po ztuhnutí se omítka doplní na konečnou tloušťku.
Alternativní postupy realizace fasády
Například lze postupovat následovně - na stěnu se nejprve aplikuje podhoz v podobě cementového postřiku, to znamená špric. Na tento podhoz se v dalším kroku nanese lehčená omítka, respektive tepelně-izolační omítka (tepelně-izolační omítky jsou například Cemix 2070 SUPERTHERM, anebo Baumit Thermo Putz apod.). Následuje aplikace stěrky vyztužené tkaninou (například Cemix 2260). Finálně se tyto uvedené vrstvy opatří ještě pastózní omítkou, na kterou může přijít také fasádní nátěr, jenž vylepší design fasády a ochrání povrch omítky. Případně se místo pastózní omítky použije štuk (například FLEXIŠTUK, který je vyztužený vláknem a dovoluje stavebníkovi určitou kreativitu s jeho povrchem - reliéfy, imitace dřeva apod.). Důležité vždy je, aby všechny materiály respektovaly difúzně otevřený systém, jinak by celá fasáda nefungovala tak jak má. Jinou alternativou realizace fasády bez zateplení je aplikace klasické jádrové omítky, která srovná povrch.
Finální povrchová úprava a výběr barvy fasády
Na takto připravenou jádrovou omítku můžeme vytvořit několik variant finální povrchové úpravy. Nejčastěji se používají pastovité omítky. Jedná se o tenkovrstvé pružné povrchové úpravy s dobrou paropropustností a zároveň s vysokou odolností proti povětrnostním vlivům. Ještě před finální barevnou úpravou se na omítku nanese penetrační přípravek, který slouží ke snížení a sjednocení nasákavosti omítky. Materiál je před použitím potřeba důkladně promíchat. Na plochu se aplikuje válečkem. Na připravenou plochu po penetraci je už konečně možné nanést omítku ve zvoleném barevném odstínu. Materiál se nanáší nerezovým hladítkem a okamžitě se do plochy strukturuje krouživými pohyby plastovým hladítkem. Následně se plocha strukturuje na čisto. „Při samotném výběru barvy fasády doporučuji dodržet několik základních pravidel. Vyhýbat se hodně tmavým odstínům, které zvyšují tepelné namáhání fasády a povrchové napětí. Nedoporučuji ani hladké povrchové úpravy. I ty totiž zvyšují povrchové napětí. Barvu je nejlepší volit v odstínu o 2 až 3 stupně světlejší, než je ta vybraná.“
Specifika moderního zdiva a jádrových omítek
V minulosti se používali cihly malého formátu, s vysokou pevností v tlaku, nízkým tepelným odporem. Ke spojování se používaly silnovrstvé zdící malty, maltovala se ložná i styčná plocha zdících prvků. Spár bylo mnohem více a zeď měla možnost výrazné dilatace. Volba jádrové omítky pro takovou konstrukci byla jednoduchá. Naproti tomu, dnešní zdivo se nespojuje silnovrstvými maltami, nemaltuje se styčná plocha (boky cihel), ale pouze ložná spára. Ke spojování cihel se používají tenkovrstvá cementová lepidla, nanášená v tloušťce několika mm nebo polyuretanové pěny. Moderní zdivo má vysoký tepelný otvor, nižší tlakové pevnosti, navíc odlišné na jednotlivých stranách cihly. Je podstatně většího formátu, spár je méně a jsou desetinásobně tenčí. Takové zdivo je citlivé na vlastnosti jádrové omítky, má-li trvale odolávat cyklickým změnám povětrnosti. Podklad před nanášením lehčené omítky musí být zvlhčen.
Čtěte také: Proč třídit odpad?
Zajištění dostatečné přilnavosti jádrových omítek
Ne vždy se jádrové omítky nahazují na keramické zdivo (cihly). Zdivo není vždy a všude ve 100 % homogenní záležitost. Zejména u rekonstrukcí se často setkáváme s odlišnými povrchy, na které potřebujeme jádrovou omítku nanést. V takových případech je třeba volit speciální adhezní (kontaktní) můstek, aby došlo k pevnému spojení málo savého či nesavého povrchu s minerální jádrovou omítkou. Adhezní můstek na nesavé povrchy (Webersan 951s) nanášíme pouze zednickou lžící. Webersan 951s je speciální podhoz na omezeně savé či zcela nesavé povrchy. Lze jej spolehlivě aplikovat na materiály z kovu, plastu nebo hydroizolační stěrky. Do roviny staženou omítku vyhladíme polyuretanovým hladítkem. Omítnutou zeď je nutné stáhnout omítkářskou latí do roviny.
Broušené cihly Porotherm a vnitřní omítky
Broušené cihly Porotherm 38 T Profi akumulují teplo srovnatelně jako klasické 30 cm bloky s dodatečným vnějším zateplením, a tak splní i ty nejvyšší nároky pasivních domů a nízkoenergetických staveb. Cihly obsahují velké dutiny plněné hydrofobizovanou minerální vatou a díky tomu disponují výbornými tepelněizolačními vlastnostmi. Tento materiál je sice přírodní, ale díky speciální úpravě nenasákne vodou. To zajišťuje optimální regulaci vlhkosti v domě a zdravou domácnost. Porotherm u produktu garantuje také nehořlavost a zdivo funguje i jako zvuková izolace.
Vnitřní omítky na broušené cihly
Jak se díváte na způsob provádění vnitřních omítek na zdivo z broušených cihel následujícím postupem, za předpokladu, že stěny budou provedeny v přijatelné kvalitě resp. rovinnosti: natažení stěny lepidlem - perlinka - vyrovnání lepidla - finální vrstva bude pouze štuk nanášený na podkladní vrstu provedenou předchozím způsobem? Budou se dělat praskliny? Když srovnám úsporu za provádění vnitřních omítek a cenu broušených cihel, tak jsem silně v plusu při prováděný vnitřních omítek tímto způsobem.
Hliněné omítky: Návrat k tradici s moderními výhodami
Nepálené cihly se používaly ve stavebnictví poměrně dlouhou dobu, než je na konci 19. století z větší části nahradily cihly pálené. Cihly měly tehdy uplatnění jak v obvodovém zdivu tak v interiéru. V dnešní době se nepálené cihly sice stále vyrábějí, ale v omezené míře. Nedoporučuje se je používat na obvodové zdivo, protože jsou náchylné ke vzlínající vlhkosti a tak nejsou v takovém prostředí stabilní. Proto je nutné v těchto případech konstrukci z nepálených cihel velmi pečlivě odizolovat, což bývá náročné. Na druhou stranu mají nepálené cihly velmi nízký difúzní odpor, lepší akumulační schopnosti a vylepšují vnitřní mikroklima.
Hliněné omítky na nepálené cihly a moderní materiály
Nepálené cihly je potřeba také něčím omítat. Za vhodný materiál je v tomto případě považovaná vápenná nebo hliněná omítka. Hlavním důvodem je elasticita, protože cihly jsou měkčí a tvárnější, a hlína i vápno jsou rovněž elastické materiály. Hliněná omítka (Cemix 4613 nebo 4612) je ryze přírodní, ekologický materiál, který zlepšuje komfort bydlení, protože umí pracovat s vnitřní vlhkostí a regulovat tak vnitřní klima. Je v tomto ohledu ještě lepší, než sádrová omítka. Dále pak dokáže pohlcovat pachy a tím taktéž přispívá k lepšímu pocitu v místnosti. Věřte nebo ne, i v dnešní moderní době jsou realizace, u kterých se tyto staré praktiky a materiály používají. A nemusí se jednat pouze o omítání nepálených cihel. Například u dřevěných stropů, jejichž součástí je rákosová rohož, se rovněž aplikuje hliněná omítka. Jen je potřeba připevněnou rohož nejdřív prohodit špricem. Tento postup je velice efektivní a zaručuje, že hliněná omítka neodpadne. Hliněné omítky je možné nanášet i na nové materiály a cihelné konstrukce. Pak bude dobře fungovat i se všemi svými pozitivními vlastnostmi.
Čtěte také: Přírodní materiály a současná architektura
Aplikace a údržba hliněných omítek
Realizace takové vrstvy je proveditelná v jednom sledu. Je třeba dát pozor na jednu věc. Jestliže se provede hliněný špric, na který se aplikuje hliněná omítka, nemusí při klasickém nahazování dobře držet. Proto se nejprve, pokud je to potřeba, provádí kontaktní tenká vrstva, která se nazývá zaškráb, a teprve potom se nanáší finální vrstva hliněné omítky. Ještě je třeba věnovat pozornost tomu, aby se každý podklad vždy dobře navlhčil. Hliněné omítky nejsou tak dobře odolné vůči otěru a navíc se na jejich filcovaném povrchu mohou drolit drobná zrníčka. Doporučuje se proto po zaschnutí omítky vzít koště a povrch omést. Ještě existuje další efektivní způsob jak tuto vlastnost hliněných omítek eliminovat. Použít fixační, nejlépe silikátový nátěr, který povrch zpevní a zabrání jeho sprašování. Případně je možné povrch omítky natřít různými oleji nebo voskem anebo se může perfektně vyhladit. Většina lidí má hliněné omítky spojené pouze se starými domy a chalupami. Ale to není správné. Pro jejich pozitivní vlastnosti se zájem o ně opět zvyšuje. Třeba v Rakousku se používají i v bytových domech, především z důvodu kvalitnějšího mikroklima v interiéru. Roli sehrává také ekologické hledisko a nižší uhlíková stopa ve srovnání s vápenocementovými materiály. Bez problémů je možné je použít i na pálené cihly. Nevýhodou hliněných omítek je náročnost zpracování: špric - omítka - štuk, a každou vrstvu je důležité nechat vyzrát. A pokud chcete mít povrch hladký jako u sádrové omítky, pak je třeba povrch třikrát až čtyřikrát gletovat. To se samozřejmě promítá do ceny. Někdy se hliněná omítka probarvuje, aby se nemusela realizovat výmalba. Přes všechny zmíněné problémy jsou hliněné omítky zajímavé i v dnešní době. Nebo právě proto.
Imitace cihel: Kreativní řešení pro fasády a interiéry
Cihla k našemu regionu jednoznačně patří. Je oblíbená pro svůj tradiční vzhled, přírodní základ, variabilitu. Pohledové cihly se umisťují nejen na fasády domů, sokly, ploty nebo zídky, ale i jako dekorativní prvek do interiérů. V oblibě je odhalit původní cihlové zdivo na celé stěně, přiznat cihlovou klenbu, obložit cihlou komín, kuchyňskou linku nebo výklenek. Pokud chcete interiér nebo exteriér ozvláštnit cihlami, nabízí se několik řešení. Zřejmě nejpracnějším způsobem bude přiznat staré cihlové zdivo. To znamená otlouci omítku, opravit vydrolené spáry nebo cihly, penetrovat. Výsledný dojem může působit velmi autenticky, do značné míry ale bude záviset na kvalitě původního zdiva (dříve si museli poradit s tím, co bylo po ruce).
Obkladové pásky z cihel a kreativní omítky
Druhou a v poslední době velmi oblíbenou metodou jsou moderní, obkladové pásky z cihel. Na trhu je široký výběr produktů, nepůjde ale o nejlevnější řešení, navíc jde o řešení poměrně náročné na reali-zaci (úprava podkladu, lepení, spárování). Výrobce LB Cemix uvedl na trh novou řadu kreativních omítek MAGIC DECOR. Je určena pro vytváření kreativních, strukturovaných povrchů stěn a fasád. Pomocí speciální šablony lze na fasádě dosáhnout i imitace obkladu z cihelných pásků.
Postup imitace cihel pomocí kreativních omítek Cemix
Nejprve si připravíme podklad. Válečkem nebo štětcem naneseme celoplošně na vybranou stěnu nebo část stěny podkladní nátěr Cemix Kontakt COLOR ve vybraném odstínu (jde o odstín, který bude ve výsledku imitovat spáry cihlového zdiva). Výrobce doporučuje nanášet nátěr ve dvou vrstvách, vždy až po důkladném zaschnutí první vrstvy. Další variantou přípravy podkladu je nanést na podklad kreativní omítku Cemix MAGIC DECOR FINE. Rozdíl mezi uvedenými variantami je ve struktuře povrchu. Na takto připravený a zaschnutý podklad se lepí speciální samolepící šablona Cemix. Při lepení šablony buďte opravdu pečliví, nesmí nikde odstávat od podkladu. Umístění šablony je samozřejmě nejprve nutné promyslet a proměřit. Jinak se může stát, že budou v pohledové části cihly „uříznuté“. Do nalepené šablony naneste celoplošně nerezovým hladítkem kreativní omítku Cemix MAGIC DECOR LIGHT ve vrstvě na výšku zrna (alternativou je použít další produkt z portfolia výrobce - Cemix Flexi štuk). Omítku je možné zastrukturovat kruhovými pohyby plastového hladítka nebo může zůstat v surovější podobě dané natažením. Po krátkém zavadnutí omítky je tedy možné šablonu opatrně sejmout a dílo je hotovo. Pokud preferujete plastičtější povrch s nerovnostmi, naneste po zhruba jedné hodině lokálně druhou vrstvu omítky a vyhlaďte ji tahy nerezového hladítka. Teprve poté odstraňte šablonu. Imitace cihly pomocí kreativních omítek od značky Cemix má řadu výhod. Řešení není tak finančně náročné jako obklady, ani extrémně pracné. Dají se navrhnout různé barevné kombinace spáry a cihly (hnědo-bílá, bílo-šedá, klasická červená aj.) a dá se pohrát s povrchem (strukturovaný/hlazený/plastický). Na podobném principu jsou navíc založeny další kreativní úpravy povrchu od výrobce Cemix, a sice imitace obkladu z kamene či imitace betonu.
tags: #co #na #cihly #misto #omitky
