Zdění cihel: Malta, lepidlo nebo pěna? Rozdíly a použití

Zdění je základní stavební dovednost, která vyžaduje pečlivost a dodržování správných postupů. Ať už stavíte zeď na zahradě nebo se pouštíte do většího projektu, správné spojování cihel je klíčové pro stabilitu a trvanlivost stavby. Tento článek vás provede procesem zdění, od přípravy podkladu až po finální úpravy, s důrazem na různé spojovací materiály - maltu, lepidlo a polyuretanovou pěnu.

Příprava podkladu a izolace

Podklad zdi musí být vodorovný. Případné odchylky ve výšce základů či v povrchu stropní konstrukce vyrovnejte maltou. Zdi se staví na stropní desce (tam izolaci není třeba dávat) nebo na základech, kde izolovat musíme, abychom zabránili prostupování vlhkosti. Izolační asfaltový pás se položí na suchý, napenetrovaný základ s přesahem 15 cm na obě strany zdi. Přesah izolačního pásu slouží k natavení izolace podlahy. Je nutné prověřit, zda se na připravovaný podklad ke zdění požaduje vodorovná izolace proti vlhkosti. Tloušťka vyrovnávacího maltového lože ze zakládací malty je nejméně 10 mm. Pod budoucím zdivem položeným na základové desce musí být zhotovena hydroizolace. Pata zdiva se chrání proti vodě hydroizolací (např. zpětný spoj z asfaltového pásu či stěrková hydroizolace).

Založení první řady cihel

U zdění zdi na šířku jedné cihly je pro správné vyrovnání nutné silné maltové lože. Do něj umístěte na začátek zdi první cihlu a přesně ji vyrovnejte. Poté položte na druhý konec zdi další cihlu a opět ji vyrovnejte. Mezi obě uložené a vyrovnané cihly napněte provázek. Podle něj se dorovnávají další cihly v řadě. První řada cihel musí být založena velmi precizně. Nejdříve založíme rohy stavby a napneme zednickou šňůru z vnější strany cihel. Cihly ukládáme do maltového lože od krajů do středu stěny podél napnuté šňůry. Zvláštní důraz při zakládání stavby klademe na to, aby bylo vše v rovině. Roviny dosáhneme pomocí speciální vyrovnávací soupravy. Založíme ji do čerstvého, mírně ztvrdlého a vyrovnaného maltového lože (v dostatečně vlhkém stavu).

Typy zdicích materiálů: Malta, lepidlo a PUR pěna

Malty mají ve zdivu dva základní úkoly: spojují jednotlivé cihly a vyrovnávají rozdíly mezi ne zcela stejnými cihlami nebo jinými zdicími prvky. Jejich základním účelem je spojení cihel ve vodorovné ložné spáře a svislé styčné spáře. Pro spojení zdicích prvků ale nemusí být užito pouze malty. Rozlišujeme zdivo, kde je namísto malty použito zdicí pěny nebo lepidla.

Malta

Malty označujeme písmenem M a následným číslem vyjadřujícím pevnost malty v tlaku v MPa. Malty rozlišujeme podle složení, provedení a tloušťky na tři druhy. Malty dělíme podle Eurokódu 6 na dva druhy podle kvality její přípravy: návrhová malta pro zdění (podle výrobce) a předpisová malta pro zdění podle receptury. Klasické zdění z nebroušených tvárnic používá klasickou maltu s tloušťkou spáry přibližně 12 mm. Tradiční způsob zdění s maltou „nahrubo“ postupně vytlačuje modernější a úspornější způsob spojování stavebních prvků.

Čtěte také: Jak natírat OSB desky

Druhy malt:

• Tepelně izolační zdicí malta: Ideální pro zdivo, kde je vyžadována dobrá tepelná izolace. Používá se v podmínkách, kdy je vyžadován nízký součinitel tepelné vodivosti. Hlavním benefitem je přitom snížení vzniku tepelných mostů ve spárách a zvýšení celkové tepelného odporu zdiva. Spotřeba při doporučené tloušťce (12 mm) je 13,8 l/m².
• Zdicí vápenocementová malta: Vhodná pro zdění, kde není vyžadována vyšší pevnost. Lze ji použít na klasické zdicí prvky (plné cihelné prvky, betonové bloky a tvárnice). Spotřeba při doporučené tloušťce vrstvy při standardní maltě (12 mm) je 21 kg/m². U varianty jemné spotřebujete 22 kg/m².
• Zdicí cementová malta: K dispozici v různých variantách, které se liší pevností v tlaku. Použití cementové malty je tam, kde je klíčová vyšší pevnost zdiva. Doba zpracovatelnosti je totožná, a to minimálně 2,5 hodiny.
• Zdicí a zakládací malta na vápenopískové bloky: Používá se na zakládání zdicích prvků a pro ruční zdění méně náročných konstrukcí.
• Spárovací malta pro lícové zdivo: S odolností vůči výkvětům, používá se ke spárování zdiva, zejména klinkrů, lícového, vápenopískového a cihelných pásků.
• Zdicí a spárovací malta pro lícové zdivo: Používáme pro zdění a spárování lícového zdiva, klinkrů, vápenopískových a betonových prvků, kde je vyžadována větší pevnost.
• Zdicí malta na pórobeton: Určena pro ruční zdění obvodového, příčkového zdiva z pórobetonových bloků a tvarovek.
• Zakládací malta: Určena pro vyrovnání první vrstvy na základové nebo stropní desce. Má vysoký počáteční nárůst pevnosti.
• Zdicí malta lehčená: Vhodná zejména pro zdění s prvky typu Therm se svislým děrováním.

Lepidlo

Lepidlo je modernější varianta spojovacího materiálu, která je často zaměňována s maltou pro tenkou spáru. Správné označení je však malta pro tenkou spáru na bázi cementu. Broušené cihly se výlučně zdí na malty pro tenké spáry popř. na systémovou zdicí PU pěnu. Při použití celoplošného lepidla (tloušťka spáry obvykle 1-2 mm) je spotřeba jen 3,7 litrů/m². Tenkovrstvá malta se snadno nanáší pomocí válečku nebo nanášecího vozíku. Pro práci s lepidlem se osvědčil nanášecí válec, který vytvoří rovnoměrnou vrstvu lepidla. Doba jeho vytvrzení lze urychlit vyšší vlhkostí. Lepidlo je vhodné na lepení na stěny a podlahy, do vnitřního i vnějšího prostředí, pro suché i vlhké prostory, na všechny typy a velikosti obkladů včetně velkoformátových či netypických.

Výhody a nevýhody lepidla:

• Výhody: rychlost zdění, nejlevnější způsob zdění (pokud je lepidlo v ceně cihel), výrazná úspora materiálu a snížení nákladů na dopravu, přípravu a zpracování materiálu.
• Nevýhody: nutnost pokrytí cihly dokonale rovnou vrstvou lepidla, krátký korekční čas, následné posouvání cihel po nanesení lepidla je zakázáno.

Druhy lepidel:

• Lepidlo na Sendwix a betonové bloky: Používá se k ručnímu tenkovrstvému zdění vápenopískových a betonových bloků. Nanáší se pomocí speciálního dávkovače. Doporučená tloušťka vrstvy je 2 mm, spotřeba 2,5 kg/m².
• Lepidlo na žebra: Používá se pro zdění broušených keramických cihel.
• Lepidlo celoplošné: Používá se pro celoplošné zdění na tenkou spáru bloků.

Polyuretanová pěna (PUR pěna)

A čemu se dnes říká pěna, je ve skutečnosti polyuretanové tenkovrstvé lepidlo, laicky označované jako polyuretanová pěna nebo pěna vhodná ke zdění a podobně. Pěna spojuje cihly v ložné spáře obvykle ve dvou pásech nanesených asi 25 mm od obou líců zdiva. Pro cihly s velkými dutinami a žebry nanášíme pěnu na tato žebra. Polyuretanová pěna vytváří ještě tenčí povrchový film než lepidla, a je tedy (teoreticky) lepší. PUR pěna se nanáší pomocí aplikační pistole. Není zapotřebí technologických přestávek pro vysychání zdiva.

Čtěte také: Příprava betonu a omítání stěn krok za krokem

Kontroverze kolem zdění na pěnu:

Někteří stavebníci zdění na pěnu nevěří. Případně mají zkušenost s tím, že při větrném počasí je zdění pěnou takřka neproveditelné anebo že pěna není dostatečně pevná po určitém čase, kdy na ni působí sluneční záření, ztrácí své vlastnosti, pískovatí a je velmi snadné cihly spojené pěnou od sebe oddělit. Nic nevydrží takovou zátěž, jako zdění na maltu, tudíž někteří stavebníci považují zdění na pěnu jako experiment, který dříve či později opět pouze potvrdí to, že pěna degraduje při kontaktu se slunečním zářením a povětrnostními vlivy a nevydrží v žádném případě tak dlouho jako malta. Obhajují svá tvrzení tím, že PU pěny byly vyvinuty jako těsnící hmoty, pročež mají nejširší využití právě v tomto směru.

Obrana PUR pěny:

Polyuretanová pěna zaznamenala pozoruhodné úspěchy v testech trvanlivosti za různých klimatických podmínek, které bezpečně prokázaly výdrž v řádu několika stovek let (za nepřítomnosti UV záření). Z tohoto pohledu se jedná o velmi vhodný pojivový materiál. V Česku jde o poměrně rozšířený materiál, jeho obliba rychle roste například také v Německu. Testy termokamerou prokázaly, že rozdíly tepelně technických vlastností mezi zdivem s polyuretanovým tenkovrstvým lepidlem a maltou pro tenkou spáru jsou zcela minimální, takže z tohoto pohledu jsou oba materiály rovnocenné. Výrobci pěn uvádějí, že je možno zdít s pěnou dokonce i při -5 °C až při -10 °C. Kompatibilita této pěny s cihelným systémem je zaručená.

Doporučení:

Čtěte také: Podkroví: kombinace palubek a cihel

Pokud už máte vyprojektovaný dům se zvážením technologie zdění na polyuretanovou pěnu, nemusíte mít žádnou obavu. Je třeba přihlédnout k tomu, že polyuretanová pěna se ve stavebnictví používá teprve nějakých 50 let, jde tedy zatím o (byť pravděpodobně správné) hypotézy. Pokud se stavebník rozhodne pro použití levnější necertifikované pěny, měl by si být vědom zvýšeného rizika problémů a nákladů na jejich odstranění.

Srovnání maltového, lepidlového a pěnového zdění

Důležité zásady zdění

• Zdění s tenkovrstvými materiály, jako je PUR pěna nebo tenkovrstvá malta, je možné pouze s broušenými cihlovými bloky. Neopracovaná cihla má totiž z výroby nerovné ložné plochy, a tudíž je u těchto nebroušených cihel možné zdít pouze na klasické maltové lože o tloušťce přibližně 12 mm, kde se nerovnosti srovnají.
• Výška vyzdění stěny během jednoho pracovního záběru je závislá na tloušťce zdiva, druhu použité malty, hmotnosti zdiva, povětrnostních vlivech apod. Výška zděných stěn zhotovených během jednoho pracovního dne má být omezena tak, aby neztratila svoji stabilitu a aby čerstvá malta neztratila pevnost.
• Případné dorovnání cihel provádíme pomocí gumového kladívka. Cihly ukládáme těsně k sobě na sraz, potom spáru zaplníme maltou.
• Mezery se šířkou 5 až 15 mm mezi odřezkem a cihlou vyplníme přednostně tepelněizolační zdicí maltou, výjimečně PUR pěnou. Širší spáry vyplníme vždy tepelněizolační maltou nebo odřezkem cihly.
• Cihly osadíme do tří minut po nanesení pěny.
• Svislé styčné spáry řady cihel se nesmějí v další řadě nikdy opakovat na stejném místě. Posouvejte je do vazby o 1/4 až o 1/2 cihly. Vazba jednotlivých prvků je ze statického hlediska velmi důležitá. Aby se zajistila náležitá vazba zdiva, musejí být svislé spáry mezi jednotlivými cihlami vždy ve dvou sousedních vrstvách přesazeny minimálně o 40 mm.
• Použijte jen takové množství malty, aby po položení cihly vznikla maltou vyplněná spára o tloušťce max. jednoho a půl centimetru. Konzistence malty musí umožnit vyrovnání cihly.
• Maltu v ložných i svislých spárách, která vám přeteče přes šířku zdi, odstraňte v průběhu zdění zednickou lžící.
• Na zdivo hrubé 175 mm a více se nanášejí dvě „housenky“, na užší zdivo jedna „housenka“ PUR pěny.
• Ploché styčné spoje spojujeme maltou, jen výjimečně je vyplníme PUR pěnou.
• Pro uložení překladů stavebních otvorů používáme zásadně jen maltu. Řešení překladů nad stavebními otvory (okny, dveřmi apod.) je zcela jednoduché.
• Na korunu zdiva se PUR pěna nepoužívá. Pokud chceme zabránit komínovému efektu uvnitř zdiva, je potřeba zeď zakončit vrstvou malty nebo sklo-textilní síťovinou a tenkovrstvou maltou.

Klimatické podmínky a ochrana zdiva

Zdít by se mělo při teplotě +5 až +30 °C. Při teplotách nižších než -5 °C je zdění zakázané (při použití speciální PUR pěny je hraniční teplota -10 °C). Zdicí prvky nesmí být namrzlé anebo mokré, zaprášené či mastné. Při teplotách nad +10 °C se doporučuje cihly před nanášením malty navlhčit vodou (molitanovým válečkem nebo rozprašovačem). Hotové či částečně vytvořené dílo chráníme před povětrnostními vlivy, hlavně před intenzivním deštěm, před nadměrným zvlhnutím nebo rychlým vysycháním. Zdivo po skončení práce přikryjeme.

V zimním období a obecně při nízkých teplotách je potřeba dózu s pěnou udržovat stále v temperovaném prostoru kolem 15 °C, aby nedocházelo ke snížení vydatnosti objemu na jednotlivé housenky, protože jinak by spotřeba pěny byla výrazně vyšší. Pokud je venkovní teplota nižší než 5 °C, pak je zapotřebí použít směs se zimní úpravou, kde je obsažena přísada, která umožňuje tvrdnutí malty i za nízkých teplot. Záměsová voda by pak měla mít teplotu 30 °C.

Kontrola a plánování

Zvláštní důraz se klade na založení v rovině, a to ve všech směrech. Při zdění stále kontrolujeme správnou polohu a napnutí zednické šňůry. Svislost zdiva kontrolujeme průběžně pomocí vodováhy či olovnice. Naplánujte si, kolik dní budete potřebovat na zdění stěn.

Důležitost vazby a další tipy

Vazba jednotlivých prvků je ze statického hlediska velmi důležitá. Cihly se ve stěně nebo v pilíři mají po vrstvách převazovat tak, aby se stěna nebo pilíř chovaly jako jeden konstrukční prvek. Aby se zajistila náležitá vazba zdiva, musejí být svislé spáry mezi jednotlivými cihlami vždy ve dvou sousedních vrstvách přesazeny minimálně o 40 mm. Je nutné dodržet vzájemnou vazbu cihel, tzn. min. 0,4 x h, kde h je výška cihelného bloku (tzn. min. 100 mm broušené cihly, min. 95 mm nebroušené cihly).

Kříží-li se vám zdi, necháte vždy jednu proběhnout a druhou přizdíte. Vyzdívání rohu nebo napojení dvou zdí do sebe vyžaduje správné provázání. To znamená, že je nutné zachovat vazbu (posunutí svislých styčných spár) mezi sousedními vrstvami cihel min. o 1/4 cihly.

Pokud vám cihla nevychází přesně na délku, zkraťte ji podle potřeby poklepem zednického kladívka, až se rozlomí. Řezat můžeme na stolových okružních pilách nebo ručními elektrickými pilami.

Zdění s KMB SENDWIX

Pro zdění na lepidlo je připraveno lepidlo KM BETA FLEX SX-L. Postupujte od rohů a ostění do stran po celém obvodu stavby. Svislé spáry u prvků se systémem pero - drážka se nemaltují. Při postupu od rohů do stran může zůstat ve zdivu mezera pro dokončení řady. Tuto mezeru lze zaplnit přesně doříznutým kusem ze základního prvku 8DF-LD. Při dodržení půdorysného modulu 125 mm již při navrhování stavby ale není pracné řezání nebo sekání cihel nutné.

Zdění příček s KMB SENDWIX

Příčky se k obvodovému zdivu kotví pomocí předem vložených kotev do obvodového zdiva. Nerezová kotva (je součástí systému) se asi z jedné třetiny zazdí do obvodové stěny v místě středu příčky. Kotvení je možno i dodatečně. Při dodatečném kotvení se kotva ohne do pravého úhlu a dle obrázku se přiloží ke zdivu. Do zdiva, ke kterému chceme příčku ukotvit vyvrtáme dva otvory nad sebou. Kotví se minimálně každá druhá řada. Kotvy na prvním a druhém konci příčky se v řadách střídají (např. 1., 3. a 5. řada na jednom konci a 2. a 4. na druhém). Pro vodorovnou spáru mezi první a druhou řadou příčkových prvků použijte lepidlo rozprostřené pomocí zubové stěrky.

Normy a technologické postupy

Bezvadné provedení zdiva z cihel HELUZ je předpokladem pro dosažení deklarovaných vlastností zdiva. Základní technickou normou pro provádění zdiva je Eurokód 6 (ČSN EN 1996-2: Navrhování zděných konstrukcí - Část 2: Volba materiálu, konstruování a provádění zdiva). Tato norma stanovuje základní pravidla pro volbu materiálu a provádění zdiva, aby bylo dosaženo jejich souladu s návrhovými předpoklady ostatních částí Eurokódu 6. Technologické postupy uvedené v dalších kapitolách jsou v souladu s touto normou a uvádějí základní informace pro řádné provádění konstrukcí z cihelných prvků HELUZ. V dokumentu nelze obsáhnout všechny vznikající situace ve stavební praxi, a proto je nutné se v nepopsaných případech řídit ustanovením normy ČSN EN 1996-2.

tags: #natažení #cihel #malta #nebo #lepidlo #rozdíly

Oblíbené příspěvky:

• vše o dekorativních stěrkách
• Inspirace Překližkou
• Dřevo a truhlářství
• Optimalizace telefonu Android
• komplexní ochrana proti vlhkosti