Problémy s kvalitou asfaltu a inovativní řešení pro české silnice
Kvalita silniční infrastruktury je klíčová pro plynulost a bezpečnost dopravy, ale i pro životní prostředí. V České republice se silnice často potýkají s problémy nekvalitní pokládky asfaltu, výtluky po zimě a hlukovým znečištěním. Tyto problémy mají dopad nejen na řidiče a jejich vozidla, ale i na okolní obyvatelstvo.
Nekvalitní pokládka asfaltu a její důsledky
Nekvalitní pokládka asfaltu je opakující se problém, který má za následek rychlejší devastaci komunikací. Řada starostů v Česku varuje před některými zahraničními pracovníky, kteří nabízejí zdánlivě výhodnou pokládku asfaltu, rychle a s platbou jen za práci. Ti, kteří na takovou nabídku přistoupili a nechali si opravit například obecní silnici, později litovali. Provedení bylo podle nich nekvalitní, práce předražené a reklamace neúčinná. Policie ale tvrdí, že k trestnému činu nedošlo.
Díry jsou hluboké místy i deset centimetrů. Dopravní značky, které upozorňují na nerovnosti na vozovce, teď lemují skoro každou silnici. Pokud se řidiči dírám v silnici nevyhnou, může to skončit defektem. Podle dopravního experta Milana Bělky za současný stav silnic zdaleka nemůže počasí. „Vozovky jsou ve špatném technickém stavu, podklady jsou nekvalitní, asfalt je nekvalitní. Není možné, aby komunikace, která je v provozu dva, tři roky, vypadaly tak, jak to v současné době vidíme,“ uvedl Bělka. Nejčastěji dochází k deformaci ráfku, pak je možné, že při nárazu dojde k poškození pneumatiky. Peníze za opravu ale nemusí nutně platit sám řidič. Odpovědnost by mohl nést i majitel silnice.
Kancelář ombudsmana před zbytečnými decibely navíc varuje a chce, aby to ministerstvo zdravotnictví zohlednilo v zákonu o ochraně veřejného zdraví, který právě dokončuje. Únik od hluku hledají ale i jednotlivá města. Pomoci mohou třeba nové typy asfaltu.
Inovativní řešení: tišší a samoopravný asfalt
Oprava poškozených asfaltových silnic je drahá, zdlouhavá a především se musí neustále opakovat. Nyní se objevila naděje, jak tento problém vyřešit. Asfalt je pro silnice skvělý materiál - snadno se připravuje, výborně absorbuje nárazy a tlumí hluk projíždějících vozů. Nevýhodou je, že není úplně odolný proti poškozením, velmi snadno v něm vznikají díry a praskliny. Vědci proto už několik let pracují na vylepšení: asfaltu, který se umí sám hojit.
Čtěte také: Produkty na odstranění asfaltu
Nejdále pokročili experti z Delft University v Nizozemí, kde místní tým vede Eric Schlangen. V poslední době hlásí velký pokrok. Jím vyrobený asfalt obsahuje malé množství ocelových vláken, která způsobují, že je vodivý. Stačí ho pak jen zahřát (například tím, že se nad ním přejede velkým elektromagnetem nebo přístrojem emitujícím mikrovlny) a vlákna se uspořádají do původní struktury. Do značné míry se tedy asfalt bude schopný sám zahojit - ne úplně, ale údržbě silnic by to mohlo velmi pomoci. Podle odhadů se výrobní náklady tohoto materiálu pohybují jen 25 procent nad cenou normálního asfaltu, ale prodlužují jeho životnost na dvojnásobek. Ročně by použití takového materiálu ušetřilo jen v Nizozemí asi 90 milionů euro, pokud by byl použitý na všechny silnice v zemi.
Dalším způsobem, jak ztišit projíždějící auta, je, že se do asfaltu přidá rozdrcená směs z pneumatik. Zatím se tento speciální povrch jen testuje na Zlínsku u Zádveřic. U projíždějících aut se přitom podařilo snížit hluk až o 4,5 decibelu. „Proti klasickým směsím to snižuje hlučnost takovým způsobem, jako by polovina až 72 procent vozidel vůbec neprojelo,“ podotkl Jan Kudrna z Fakulty stavební VUT Brno. Na Pražském okruhu už se v noci jezdí pomaleji.
Dopady na životní prostředí a recyklace pneumatik
Částečky, které se uvolňují z pneumatik, mají zásadní dopady na přírodu. Podle nové studie, která vyšla v odborném časopise Journal of Environmental Management, se dají negativní důsledky najít v celé řadě oblastí, hlavně ve vodních ekosystémech. Pneumatiky mohou asi za polovinu mikroplastů ve vodě a půdě. Jedovaté látky z pneumatik mohou pronikat i do zeleniny. Do hlávkového salátu, který je jinak považován za velmi zdravou součást stravy, se mohou dostávat jedovaté látky z pneumatik. Podle agentury APA na to přišli vídeňští vědci. Částice z pneumatik se na pole a poté do zeleniny dostávají ze silnic prostřednictvím větru nebo vody.
Přestože zatím neexistuje žádná celosvětová iniciativa proti mikroplastům, začínají se objevovat omezení lokální, na úrovni jednotlivých států. A to vede i k prvním iniciativám na globálnější úrovni. Pro použité pneumatiky musí od roku 2021 zajistit jejich zpětný odběr výrobci, většinou prostřednictvím pneuservisů a autoservisů. Zdarma je vybírají i některé sběrné dvory. Například Sokolov zrušil poplatek před dvěma lety a podle radnice díky tomu ve městě a okolí černých skládek ubylo. V Česku ale stále končí dvacet procent pneumatik v přírodě, u silnic nebo na dálničních odpočívkách. Úklid nelegálních skládek stojí města a správce silnic každoročně miliony korun.
Každý rok se v Česku prodá kolem čtyř milionů pneumatik. Ty ojeté mohou lidé odevzdat buď za poplatek do sběrných dvorů, nebo zdarma do pneuservisů. Sehnat pro staré gumy odběratele je ale velký problém. Na skládkách už je nechtějí a firem, které by je recyklovaly, je málo.
Čtěte také: Izolace zdiva a diamantové technologie
Ceny asfaltu a paliv ovlivňují stavební práce
Firmy budující dopravní infrastrukturu jsou v nejistotě. Kvůli dopadům války na Blízkém východě dostává Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) od zhotovitelů napříč projekty upozornění, že současná situace je těžko předvídatelná. Stavební společnosti hlásí výrazné zdražování paliv i asfaltu. U klíčové suroviny navíc panují obavy z možného nedostatku. Podle ŘSD by to mohlo stavby prodražit i zpozdit.
U dlouhodobých projektů se s cenovými výkyvy počítá prostřednictvím inflačních doložek. Ty se však většinou nevztahují na opravy a rekonstrukce. Asfalt, který je ve většině směsí, podle generálního ředitele společnosti Porr Dušana Čížka vzrostl z ceny osmi tisíc korun v únoru na patnáct tisíc korun v březnu. Skokový růst ceny této nenahraditelné komodity může podle stavebních firem opravy stávajících a budování nových silnic výrazně prodražit. „Bylo to v roce 2022 po Ukrajině, to byl stejný skok a trvalo to nějakých skoro tři až pět měsíců, než se to dostalo do normálu,“ popisuje vedoucí Obalovny Středokluky Milan Vala. „Ceny silnic - to, co se vyasfaltuje za jeden rok - jsou o dvě a půl miliardy (korun) navíc jenom z důvodu růstu ceny asfaltu,“ dodává Čížek ze společnosti Porr.
Marže stavebníků nejsou podle šéfa jedné z velkých firem tak velké, aby rozdíl pokryly. Čeká je tak vyjednávání o navýšení ceny zakázek s objednavateli, tedy především státem, kraji a obcemi. Podle šéfa resortu dopravy Ivana Bednárika (nestr. za SPD) jsou u nových staveb výkyvy ve smlouvách ošetřeny, i kdyby byly dlouhodobé. A stát svým závazkům prý dostojí. ODS vládu kritizuje, že se snížením spotřební daně na naftu, které by ulevilo i stavebním firmám, dlouho vyčkávala. V případě nedostatku asfaltu vidí cestu v nových trzích. ŘSD situaci nadále sleduje, podle ředitele podniku ale zůstává hlavní cíl neměnný - navzdory výkyvům na trhu udržet výstavbu v plánovaném tempu.
Opravy a údržba silnic v ČR
Na všechny tyto záměry má letos ŘSD k dispozici přes 81 miliard korun, meziročně zhruba o 400 milionů víc. Naopak krajům letos Státní fond dopravní infrastruktury na opravy silnic druhé a třetí třídy finance neposlal. Zda vláda peníze uvolní, má být jasné v polovině roku. Podle některých hejtmanů je to ale příliš pozdě.
Rekonstrukcí prochází například chodníky, osvětlení i silnice v Bohumilči na Pardubicku. Dělníci tam pracují od loňského září. Silničáři teď úsek opravují pomocí technologie zvané recyklace za studena. Při ní se původní povrch vozovky znovu využívá a zpevňuje přímo na místě. „My bychom potřebovali na opravy našich silnic více než 30 miliard korun - z toho pohledu, že tedy bude v Pardubickém kraji investováno něco přes dvě miliardy. Tak je jasné, že peněz dostatek není,“ upozornil ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Zdeněk Vašák.
Čtěte také: živičné opravy silnic
| Kraj | Navýšení vlastních zdrojů na opravy silnic (meziročně) |
|---|---|
| Královéhradecký kraj | 345 milionů korun |
| Moravskoslezský kraj | 266 milionů korun |
| Olomoucký kraj | 94 milionů korun |
tags: #ct24 #reportaz #pneumatika #zalita #v #asfaltu

